Quote
07.374
985:997
LČ: hm takže ste mohla do toho kina [si jít, když ste chtěla.]
IK: [to takový, jó, to] my sme si tak vyžívali ten, my sme prostě na
tom, ta doba byla taková nepříjemná, že my sme se snažili, no,
přehlušit to zlé, co bylo kolem nás. em samozřejmě že jednak se dívám
na ten protektorát dnes, jaká to byla hrůza, ale my sme byli mladí, a
každé mládí chce co pro sebe co nejvíc, že, čili my sme se snažili ten
den vychutnat vopravdu, pokud se dalo jenom, a em hlavně si říkám, my
sme si tu zábavu dělali. nám ji nikdo nedělal, že, čili my sme si
museli em najít ten směr, který sme chtěli, protože em ti dospělí měli
příliš mnoho starostí, aby nás uchránili od toho zlého, no tak aby nás
uživili, že, aby nás nechali, no tak, ale byly to hezký léta, no byla
sem mladá, <no>
07.374
1115:1117
IK: no, no to to byla taková pro nás určitý, no jak, jak bych to řekla.
no chodili sme hodně do kina, hodně, pořád, protože to byla taková,
taková zábava, která u mládeže převažovala.
07.374
259:270
LG: ((smích)) <no to si umí představit>. a v té době ste chodili jak
často do toho kina?
JB: prosim?
LG: jak často ste do toho kina chodil v té době?
JB: dost často, prže to nebylo televize anebo
LG: mhm
JB: takovýho, že, no tak rádijo sme měli,
07.374
278:279
no a tak do toho kina sme třeba chodili
jednou anebo dvakrát týdně a taky podle toho co hráli, no.
07.374
339:360
LG: no a teda v tom dětském období, nebo prostě když vám bylo kolem
těch deseti let, kromě té Lípy ((Lípa)) ste navštěvoval jaké kina
ještě?
JB: no tak mnohý no ale nejvíc no do té Lípy ((Lípa)) nebo do toho
Oránija ((Orania)) na tu Bratislavskou,
LG: mhm
JB: anebo na Cejl do toho Bajkalu ((Bajkal)), no a,
LG: aa
JB: takhle dál už sme moc tak nechodili, no.
LG: a to bylo teda...
JB: prže tam aj to už bylo dražší, jo, prže tady divíte se tady ty
ulice Cejl, Bratislavská, ta Přadlácká, to byla chudoba a to je
ještě dneska tam, když tam pudete tak to je tam samý cigáni a takový
že nebo takový. a tak e tenkrát tam ty ty vstupenky nebyly tak drahý
jo, to nebylo tak drahý, no tak sme chodili nejvíce tam. no.
07.374
383:395
a pamatuju si
no jako že byly školní jako výl- takový do kina.
LG: jo
JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate-
menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta,
LG: mhm
JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak
sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo
no vo ukřižování Krista, jo. ten film
07.374
414:423
LG: a byl pro vás ten film a to chození do kina...
JB: co?
LG: jestli byl pro vás ten film a to chození do kina v tom dětském
věku, jestli to pro vás bylo důležité, jako
JB: no tak to byla zábava, že ((smích)) no na nejaké vzdělávání, no
to, to se nedá říct, že aby to bylo. většinou to byly takový zábavný
filmy anebo anebo dobrodružný anebo [podobně že,]
07.374
451:454
ale to bylo
zkrátka takhle, no, nebyla televize no tak, e e třeba sme měli
dlouhou chvílu a já sem řekl hrají jo tam hrají jo v lí- v Lípě
((Lípa)) třeba takhle film poď do kina,
07.374
598:602
LG: [to neznám.] a teda i potom když ste se oženil ste navštěvoval
ty star- ty stejné kina, jo?
JB: jo no ty stejný v Brně no zkrátka ale nejvíc tady ty jak řikám
kde sme bydleli, no.
07.374
653:659
a jak řikám pro mě to byla
taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže
většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do
třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát
to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový
kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli
tam nesedí náké špunt jak já.