Quote

NS: no a jak sem vám říkala do toho telefonu tak vlastně na té
Dukelské mezi těma dvouma kinama to byla taková jakoby promenáda kde
teda e každej šel do toho kina

PS: mhm

NS: vo hodinu vo dvě dřív

PS: mhm

NS: a prostě se chodilo po té Dukelské a zastavovali sme se a bavili
sme se nebo sme seděli u Jasu ((Jas)) na té zídce

PS: mhm

NS: a vykládalo se takže my sme se tam znali všichni navzájem

PS: mhm

NS: ee tenkrát nebyl problém s cigánama i když v Husovicích jich
bylo vždycky hodně ale tenkrát s něma nebyly problémy že takže sme
všichni navzájem

PS: mhm

NS: jako komunikovali spolužáci starší mladší

PS: toto je zajímavý ale toto je až teda tak ty šedesátý na padesátý
šedesátý

RS: cé a ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) sem viděl to
bylo e e s mejma rodičama sem tam byl

PS: mhm

RS: tajně mě tam propasovali

PS: aha no to je zajímavý takže vy [ste]...

NS: [př-] před chvilou tvrdil že nechodil

RS: to byl ee e e tendle Vlasta Burian

PS: ano ano

RS: myslím tam byl

PS: a p- jaktože tajně?

RS: eh?

PS: jak- proč tajně?

RS: no protože sem byl děcko

PS: mhm

RS: rodiče tam byli se mnou z Francouzské a ee mě e nepustili takže
sem tam celý dvě hodiny byl se šatnářkama a voni pak přišli a
šatnářce poděkovali a já sem zase šel to si pamatuju film sem
neviděl

PS: mhm

RS: ale pak sem ho viděl později když už sem byl starší tak ten film
sem viděl cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) to byl
totiž e film kterej myslím nebyl eště mluvenej nevím to jistě (..)

LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu?

OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo

LS: ehe

OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.

no a postupně (.) pak sme sem tam šli do toho kina až potom až sme se (našli) s tou manželkou <(jo)>

LS: mhm

OH: jako sme spolu chodili štyry roky no a tak sme sem tam šli do toho kina

LS: takže ste chodil zhruba tak ee třeba jednou za čtrnáct dní ste říkal a potom když ste se oženil ještě někdy v v [těch čtyřicátých letech]

OH: [no tak sme taky šli někdy] do toho kina, no ale to no moc ne teda.

LS: to už ste potom tak často nechodili.

OH: no protože vona už tenkrát začala ee <takový ty televizory> všelijaký to bylo ještě zastaralý no (to) byl vývoj no to,

LS: já sem myslel teďka přímo ještě ee v těch čtyřicátých letech, když (jste) vy ste říkal, že ste se oženil v roce [čtyřicet jedna]

OH: [no no] no

LS: tak v tom mezidobí třeba ee od roku čtyřicet jedna do roku čtyřicet tři, než ste odešel do zahraničí, jak často ste asi chodil do toho kina, tehdy.

OH: no, (...) no jednou myslím tak za čtrnáct dní nebo tak nějak.

LS: mhm

OH: sme chodívali, do toho kina (vlast-) já sem ňákou korunu vlastně už vydělával, já sem měl osum korun jak sem měl ty ee kolo na tu půjčku, tak mně zůstávalo dycky ee za ten týden osm korun, tak sme sice někdy sme šli do kina ale obyčejně sme šli ee tady na Kounicovu, tam byla kavárna, tak sme tam

LS: mhm

OH: si dali teď nevím jestli kávu nebo čaj, to (sme měli) mně se zdá že kávu, takže těch vosum korun sem dycky tak ňák <probendil> v tom no ee ale taky sme šli do toho kina někdy.

LS: [a s kým ste] s kým ste do toho kina chodil, než ste se oženil tak s kým ste do toho kina chodil,

OH: no (.) no právě že já sem s manželkou vlastně chodil štyry roky

LS: aha

OH: takže my sme tam tak tak to sme byli takový dvojka, no tak sme šli jako spolu. a jinak sám sem mně se zdá ani do toho kina nešel.

LS: dobře. a potkávali ste ee tehdy v kině svoje známé?

OH: (..) no to bych (.) to bych ani neřek. (.) nevzpomínám, že bysme tam někoho, (..) možný je, že sme třeba ee (ještě) ee sme měli takový kamarády ( ) on měl ten kamarád taky chodil s holkou, tak mně se zdá, že jednou sme šli společně do kina, ale jinak ne.

LČ: a jak často ste em nebo vlastně s kým ste chodila, v těch
Židenicích ještě do kina.

IK: no tak jako malou mě tam vodili naši, že,

LČ: a chodili s vámi, nebo

IK: ano, otec, otec třeba ani při em se tam sešel s bratry a sestrami a
něco dělali, že, a já sem se tam dívala.

LČ: a takže ste měla i kamarády z toho Sokola tam?

IK: no jistě, všichni sme, eště dnes chodím do Soběšic za <sokolikama>
a to do Sokola vůbec chodim.

LČ: a do tehlectěch kin ste chodila s kým.

IK: no tak to už potom em s kamarádkama ze Sokola, že, [s kerými sem]

LČ: [zase ze Sokola,] ne ze třídy třeba.

IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem
měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to
bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už
sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do
Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...

LČ: a chodila ste třeba do různých kin podle toho s kým ste, s kým ste
šla třeba? že by...

IK: no jistě, ano, no ale myslím spíš, spíš sme vybíraly program, no,
buď sme se domluvily se spolužačkama, že,

LČ: hm

IK: z gymplu, no s rodiči sem poměrně moc nechodila, snad, no, ne,
většinou se spolužačkama, že jo, nebo...

LČ: a em třeba s, že byste, s rodičemi byste pak chodila víc spíš do
těch kin v Židenicích, a se spolužáky ve městě nebo tam by ten rozdíl
nebyl.

IK: ne, to rodiče se mnou většinou nechodili,

LČ: pak už nechodili.