Quote
2.351
1080:1147
LG: ee jaký byl osud vaší rodiny na konci války
MK: jak jak byl
LG: osud jaký byl prostě
MK: vod mojí rodiny
LG: mhm
MK: můj tatínek zůstal v Brně
LG: mhm
MK: protože ještě musel chodit do služby a moje mamin- von dal mi
maminku sebou aby mně pomohla s těma děckama
LG: mhm
MK: jo a tatínka sme potom našli teprve v Německu
LG: jo a vrátili ste se potom do Brna nebo potom vaši rodiče bydleli
kde
MK: ne my sme já sem byla jak myslim že to vite co se s Brňákama
stalo
LG: no vim
MK: e pochod smrti
LG: mhm
MK: do Pohořelic a potom dál a já sem byla ee vám řeknu větší město
Jindřichův Hradec
LG: mhm
MK: tam byly p- par kilometrů vod tam byli ty moje rodiče vod mého
manžela a od tam sme byli tak jak tak všichni Němci vyhozeny jako
Brňáci do Rakouska
LG: mhm
MK: transportem potom jako pěšky sme šli do Jindřichova Hradce a na
druhé den sme s tó lokálkó co sme tam jede do Nové Bystřice byli
vezeni dráhó tam a tam sme byli vyloženi a zahnani přes hranice a
teď si dělé co chceš
LG: mhm [tak to je smutné]
MK: [takže je to] z domu to co sem z domu vzala a to sem vzala
hlavně jenom na voblečeni pro děcka a trochu pro mě a pro maminku
tak to co sme měli tak to sme měli
LG: mhm
MK: a vod tam sme se s tym museli potom jit pomalu pořád trochu dál
až do Vídně, z Vídně transportem a týden na cestě a přišli sme do
Německa
LG: mhm
MK: až v roku ale v lednu čtyřicet šest
LG: jo
MK: a vyhozeni sme byli třicátýho května čtyřicet pět
2.351
285:292
LČ: a vy ste se vdala kdy? jestli se můžu zeptat.
LT: v osmačtyřicátém.
LČ: takže vlastně až až po válce (potom) (.) a v té době, když už
ste [cho-]
LT: [seduma]čtyřicátým.
2.351
420:426
LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?
MK: ano každou nedělu
LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?
MK: ee no římskokatolické
2.351
203:258
LG: a chtěla sem se zeptat, vy ste říkala, že ste měla ee dva syny
nebo dvě děti em ty se vám narodily kdy?
MK: ten jeden se narodil devatenácet štyřicet dva
LG: mhm
MK: a ten druhé devatenácet štyřicet štyry
LG: mhm ehm teda provdaná ste byla
MK: ano zítra to bude sedumdesát let, co sem měla svatbu
LG: ((smích))
MK: ((smích))
LG: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době před rokem štyřicet
pět?
MK: ee povolání méch rodičů
LG: mhm
MK: takže moje tatínek byl Němec, moje maminka Češka
LG: mhm
MK: a můj tatínek pracoval u pouličních drahách, jo
LG: jo
MK: vod roku vosumnácet devadesát pět a byl v únoru devatenácet
dvacet tři roku eště z devatenácti druhýma zaměstnancama jako Němci
je vyhodili
LG: aha
MK: a můj tatínek potom jak přišel Hitler, tak bévalé starosta Černý
udělal zase to udobření a museli když neměli žádný kloudný povolání,
a to můj sme neměli, tedy můj tatínek, ee tak byl zase ee tedy
zaměstnán u pouličních drah
LG: mhm
MK: roku ee v květnu devatenácet štyřicet
LG: jo
MK: a teď celé čas byl tedy bez práce
LG: mhm
MK: a tedy my sme potom měli na Josefské obchod s ovocem
LG: jo á měla ste nějaké sourozence
MK: ne
2.351
928:949
JV: což je vymezeno teda rokem čtyrycet, ee rokem třicet devět až
čtyřicet čtyři?
MM: ne, to už sem chodila, já sem potom chodila vod kvinty, to
znamená čtyřiačtyřicet sem maturovala,
JV: vy ste chodila na osmileté gymnázium.
MM: ano a to už sem nechodila tam. tam totiž to bylo klasické a tam
byla latina a byla tam i řečtina a řečtina, latina, to je vynikající
věc, ale řečtina teda na nic, tak já sem přešla potom na reálné
gymnázium, mendlovo gymnázium ((Gymnázium J. G. Mendela)), no ale to
už byla válka, nebo teda protektorát a to sme neměli budovu, takže
sme chodili různě po školách, půl roku tam, půl roku tam.
JV: do primy ste nastoupila teda ještě,
MM: tady
JV: v roce, v roce jakém? abysme to teda měli.
MM: no, šest a pět je jedenáct, takže v roce třicet šest.
2.351
44:99
LČ: a (.) vaše bydliště do roku devatenácet štyrycet pět?
LT: Židenice.
LČ: a ulice byla Dykova.
LT: Dykova.
LČ: a školu ste navštěvovala do roku čtyřicet pět kde?
LT: [v Židenicích]
LČ: [v Židenicích] a vaše zaměstnání (.) bylo kde? a ee jaké?
LT: prodavačka u Baťu.
LČ: a bylo to v Židenicích nebo?
LT: ne, ve městě.
LČ: ve městě (.) a bylo to teda v- (.) na ulici, jestli byste si
vzpomněla na ( )?
LT: ee jak se to teď jmenuje? centrum (.) na Kobližné.
LČ: na Kobližné (...) ee a [jaké]
LT: [a vás] to zajímá tak do toho roku [štyřicet pět?]
LČ: [štyřicet pět] (.) tam se nic nezměnilo teda? v tom zaměstnání?
(takhle) ste byla prodavačka?
LT: mhm
LČ: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době?
LT: no otec byl tkalcovský mistr a matka tkadlena, no a pak byla
doma.
LČ: a měla ste sourozence?
LT: (ne)
LČ: neměla? a jakého vzdělání ste dosáhla?
LT: čtyři měšťanky a tím to končilo. pak sem měla u Baťů různý
kurzy.
LČ: ano (..) a ee (..) e jaké bylo vaše povolání vlastně od skončení
té školní docházky až do odchodu do důchodu? vlastně jenom obecná
charakteristika ne ee...
LT: no tak to je těžko no tak mezitím sem měla dvě, vdala sem se,
měla sem dvě děti (..) nějakou dobu sem potom pracovala a než sem
šla do důchodu, tak sem pracovala jako vedoucí (skladu) na vysoký ee
no na véúté ((VUT - Vysoké učení technické))
2.351
321:325
LČ: a ee vy ste spolu do kina začali chodit kdy zhruba tak (..)
ještě před tou svatbou nějak?
LT: no jistě, dlouho před svatbou, my sme spolu chodili tak asi dva
roky (.) tak to se chodilo tančit do- potom dolů do baru.
2.351
473:485
JV: a gymnázium ste vlastně dokončila v roce čtyřicet jedna?
MM: čtyřicet čtyři.
JM: čtyřicet čtyři, jo.
MM: to byl osmiletej.
JV: takže vlastně v tomto, v tomto časovém období nedošlo k nějaké
závažné změně ve vašem životě jako svatba nebo ee zaměstnání že
byste si našla, to vlastně bylo až po té válce všechno.
MM: ano, ano.
2.351
1007:1011
JV: hm, rozumim ((smích)) ještě se zeptám, vy ste byla věřící,
hlásila ste se k nějaké církvi?
MM: ano já sem, já sem pokřtěná. římskokatolička ((Římskokatolická
církev))
2.351
175:182
JV: a vrátili ste se v jakém roce?
MM: vrátili sme se v roce šedesát osm.
JV: a ještě jedna věc, vdávala ste se v jakém roce?
MM: já sem se vdávala v roce čtyrycet osm, no a potom sem se
rozvedla a znovu sem se vdala až v roce sedmdesát.