Quote
04.392
1419:1468
LG: mhm tak to je celý ten seznam filmů i ty otázky už sme tak
zvládli, jenom tady ještě které sem vám nepoložila, jestli ste v
dětství byla členkou nějaké organizace jakoby Sokol, Junák...
MK: ano
LG: mhm
MK: to sem byla vod vod šesti roku a to bylo ((mluví německy)) až
přišel Hitler do té doby a měli sme to eLKistovalo v Brně oddělení
jedno v Černých Polách
LG: mhm
MK: jedno na Starym Brně ee v té německé školi, která byla toho
dvaa- toho dvacátýho pro- ee le- listopadu čtyřicet čtyry
LG: mhm
MK: zrušena a my sme měli naše v liceu na Husové vedle e toho muzea
a ta druha strana byla ee obchodní akademie německá
LG: mhm
MK: a tak ti dívčím liceum tam sme cvičili ee dvakrát týdně
LG: jo
MK: v pondělí a ve čtvrtek
LG: jo dobře
MK: a potom sem byla ee v Mariánské tedy pro dě- pro školáky v té
Mariánské kongregaci u františkánů
LG: mhm
MK: jak je kostel svaté Magdalény ((kostel sv. Máří Magdalény)) na
Masarykové
LG: mhm
MK: tak tam byli byl ee františkáni á á tam byla ta Mariánská
kongregace
LG: jo
MK: a tak pro ty děcka tam a potom tam tedy sem byla tak jenom
dobrovolně každé každej květen, když se chodilo ze Starýho Brno na
póť do Tuřan
01.389
762:775
a to to kino na Kounicové, ten Stadion
LG: mhm
MK: to taky nebylo špatný, ale komu to patřilo, tam byl Sokol doma
LG: jo
MK: tak jestli to patřilo Sokolovi ten spolek
LG: jo ano to znám
MK: nebo komu to patřilo, to nevim, ale ty kina nebyly, ale to druhý
bylo tedy bylo všechno normální
03.388
420:426
LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?
MK: ano každou nedělu
LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?
MK: ee no římskokatolické
02.387
318:349
MK: no to ne to ne poprvy se chodilo do kina třeba vám bylo dvanáct
LG: mhm jo dobře tak jo tak tohle můžeme asi asi přeskočit
MK: protože t- to říct t- to vás rodiče do kina poprvní vás ani
nepustili do kina tenkrát jak sem šla na ten první film, to sem si
musela voblíct vod sestřenice boty s vysokýma kramflekama
LG: mhm
MK: abych vypadala starší
LG: jo
MK: aby mě pustili vůbec do kina
LG: a...
MK: protože sem byla malá
LG: á když ste byla mladší, tak třeba s rodiči rodiče vás nevzali do
kina nebo tak...
MK: rodiče nechodili do kina
LG: mhm
MK: na kino nebyly [peníze]
LG: [mhm]
MK: to vám řeknu upřímně
02.387
392:407
LG: a ve škole se o tom mluvilo
MK: ne ne
LG: mhm
MK: to sem tu tedy vo kině se ve škole vůbec nemluvilo, to si nemůžu
vzpomenót
LG: jo a měla s-
MK: tedy privátně
LG: mhm
MK: jo ne ale s učitelem nikdy
02.387
133:139
LČ: a s kým ste v tomhle období do toho kina [chodila]?
LT: [no tak ee] s otcem hlavně s otcem, no a taky potom s kamarádama
LČ: ze školy?
LT: ze školy, no.
02.387
165:183
LČ: a ee jaký byl postoj školy? k filmu a ke kinům? vyjadřovala se
škola nebo [učitelé]?
LT: [to se] nedá říct, to si nevzpomínám, že by jako škola (.) byly
některý povinný filmy, že? nebo se chodilo se školou tak (
)
LČ: chodili ste se školou ee a do kterých kin (.) ste chodili?
LT: no zase v nejbližším okolí, aby to bylo bez dopravy.
LČ: a vzpomenete si, na jaké filmy ste se školou [chodili]
LT: [to né]
LČ: to ne?
LT: to je, vite, to je (..) už takových (..) sedumdesát let (..) to
jako (.) tak do detailu ne.
02.387
945:1029
LČ: a ee třeba ještě bych se vrátila k tomu, když se chodilo s tou
ee s tou školou, tak byste si vzpomněla [jak t-]
LT: [na co?]
LČ: se školou, když ste chodili do kina (.) tak jak to bylo vlastně
organizované? jestli se chodilo při vyučování nebo po vyučování
nebo...
LT: mimo ee mimo vyučování.
LČ: a to bylo těsně po škole nebo ( )
LT: ne ne to bylo (.) prostě takhle za vyučováním.
LČ: za vyučováním (takže) dopoledne třeba?
LT: ano
LČ: a ty filmy byly třeba nějakým způsobem jako vybírané, že to byly
nějaké výchovné filmy nebo to byly obvykle ee normální běžné kin-
LT: to byly nějaký filmy, který škola vybrala a to si taky už
nevzpomenu.
LČ: a byly to teda hrané filmy nebo...
LT: ano
LČ: nějaké dokumentární, to ne?
LT: a strašně sem to neměla ráda.
LČ: ani protože ee ani když to bylo jakoby za vyučováním?
LT: ne ne ne, protože mně vždycky vadilo ty štrůdly a to čekání
společný a toto. ještě teď si jde po mně mráz, když si na to
vzpomínám.
LČ: takže to vlastně už nebylo tak příjemné jako jít do kina sama
[vlastně?]
LT: [ne]
LČ: a ee chodilo vás teda víc tříd počítám dohromady, ne? několik
tříd najednou?
LT: víte to nevím (.) to nevím (.) to jako já sem tak nesledovala
LČ: dobře.
LT: akorát nějaký to pošťuchování a že ( ) prostě nepříjemný
LČ: takže ty děti vlastně na tech školních představeních se chovaly
jinak než...
LT: no byly podstatně hlučnější.
LČ: (hlučnější)
LT: zdaleka teda né jako dnešní děti, to teda ne, ale (.) byly
hlučnější, to vždycky jak když je dav někde, že.
LČ: ale když se když ste chodili s dětma ee do těch Židenic sami,
tak ste zas tak hluční nebyli, to se lišilo?
LT: ne ne, my sme byli jako děti hodně ukázněný (..) protože vždycky
tam byl někdo z dospělých ze sousedů, známejch to už taky dělalo
hodně.
LČ: kdežto ten <učitel ten t- ten> nevadil.
LT: no tak to to se ztratilo (.) <v tom davu>
LČ: (.) a e jako děti ste třeba si vybírali i kde si v kině sednete?
jako ee kde přímo budete sedět?
LT: no se školou ano, to byla vždycky rvačka, to si vzpomínám doteď
(.) no jinak byly číslovaný sedadla.
LČ: a to bylo nějak třeba cenově odliš- ee odlišené (.) ty ee jakoby
ty sedadla (.) kde se sedělo, jestli to stálo někde víc nebo míň?
LT: no to se třeba řeklo pá- pět řad jo? a těch pět řad třída třída
obsadila.
02.387
189:191
LČ: a třeba ve škole se o kině nebo o filmu ňák vyjadřovali?
AU: em ve škole ne, to si nepamatuju vůbec. akorát že sme byli em nabádaní, abysme se chovali slušně nebo tak, no ale to víte, jako kluci.
01.386
387:390
LG: (...) eee chtěla sem se zeptat ee rodiče třeba bavili se s váma
o kině a o filmech doma?
MK: ne, vůbec ne