Quote
10.377
1769:1779
JC: no muselo tam vo něco jít tak jako, no ňákej problém a to, a
tak. to sme si aj poplakali, že, třeba voni třeba byly ty časopisy,
za války byla Moravanka, Hvězda, List paní a dívek, a ve hv- teďka
ty romány vycházely a byly zfilmovaný, jo? tak to bylo, ty Umlčené
rty, to vám, to bylo takovej film, to muselo být za války eště,
JV: hm
JC: protože vona ee nějak měla ňákou nehodu a ztratila paměť, dceru
si vzala bohatá rodina, a vona u ní sloužila. to sme proplakali
všecko, to se, [to se plakalo, jo.]
10.377
2084:2107
JV: ee vzpomněla byste si, jak se třeba diváci za protektorátu
chovali při filmových projekcích? jestli třeba někteří hlučili, nebo
naopak tleskali, smáli se.
JC: to sem, tleskat sem v životě v kině nezažila.
JV: ne.
JC: to jak teď třeba čtu, že to mělo ee jako tohle, odezvu, tak to,
to ne, to se tak...
JV: vzpomněla byste si, že třeba někdo ee při filmu hajloval? když
se třeba na plátně objevil Hitler ((Adolf Hitler)),
JC: ne
JV: tak někteří ze strachu se přidali k [Němcům.]
JC: [ne, to ne.] to, nebo sem se nedívala, nevim, to mě ne to,
JV: nevšimla ste si.
JC: myslím, že tam jich bylo málo, to si vzpomínám že tam jich bylo
málo, taky se k Němcům dali někeří,
10.377
2498:2501
nebo ty ty Umlčené rty, že vona vlastně to
dítě vidí, svý, už se jí zase měla ňákou buďto příhodu, že se jí ta
paměť vrátila, a teď vona si bere bohatého, a tak nechce se přiznat,
že je matka, tak to sme prožívali, to se plakalo [v kinech.]
10.377
458:474
a moc ee tam taky moc letěly ty
valčíky štrausovy ((Johann Strauss))
LR: mhm
VP: a třeba byl takovej nějakej film se štrausem ((Johann Strauss))
a ty valčíky třeba některý a tak to třeba aj když se hrál Na krásné
modré dunaji der blaun donau šénem donau ((An der schönen blauen
Donau Donau)), tak se lidi vstali
LR: mhm
VP: to bylo jako taková jejich jakoby hymna takovej začátek, jo
LR: mhm
VP: to se mi dycky strašně líbilo
10.377
1023:1050
LR: mhm dobře. a bavila ste se během toho filmu s diváky?
VP: né
LR: ne. a reagovala ste vy nebo ostatní diváci nějak hlasitě na ten
film?
VP: hm to myslím, že sme nereagovali
LR: mhm
VP: to myslim, že ne. to nebyly takový filmy snad aby člověk na to
nějak ee eee (...) se e zúčastnil tak přímo
LR: mhm a během filmu nebo po něm, ozýval se potlesk někdy,
pamatujete si, že by se někdy tleskalo během filmu nebo po filmu?
VP: (...) na filmu možná ne, ale třeba na tom Voskovci a Wérichu
((Jiří Voskovec a Jan Werich)) to sme ve- v divadle
LR: v divadle ale [né na]
VP: [v divadle]
LR: né ve filmu
VP: no a na filmu myslím, že sme ne- že to sem se, ne, takhle
nezúčastňovala.
10.377
1737:1749
LR: mhm (.) a jak se v- v době protektorátu diváci chovali v kině,
pamatujete si nějaké rozdíly, že by tam byly?
VP: kdo tam chodil?
LR: kdo tam chodil, nebo třeba, já nevím, že by třeba hučeli během
týdeníku nebo (..)
VP: já sem to nesledovala.
LR: mhm mhm
VP: to mě celkem nezajímalo.
10.377
1764:1779
LR: mhm a lidé se chovali jinak v době toho protektorátu, když se
dívali na film?
VP: tak to myslím že [ne].
LR: [ne].
VP: to já si [nepamatuju]
LR: [mhm]
VP: nic takovýho
LR: nepamatujete si, že by třeba hajlovali během promítání
VP: jo, tak to [ne].
10.377
173:180
ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o
Kozinovi ((Psohlavci)).
LS: o Kozinovi to byl film.
ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem
okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a
já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl-
10.377
681:687
ES: jenomže když to byly katastrofální okamžiky, tak sem zavřela
oči. ((smích))
LS: ((smích)) jo, jo.
ES: když se někdo topil nebo někdo někoho vraždil, nebo když tam
byla nějaká rvačka, tak
10.377
687:687
vždycky zavřela oči.