Quote
08.365
1764:1770
LG: a účastnila ste se někdy promítání nějakého filmu v domácnosti?
EB: ne ne ne.
LG: ne? takže s- nikdo nikdo neměl tu ( )
EB: ne ne ne ne ne.
08.365
1141:1149
SM: mhm jo. e ještě se zeptám jestli ste někdy byla přítomná
promítání v domácnosti?
VB: ne,
SM: ne. a zna- znala ste třeba někoho kdo měl promítačku a promítal
doma filmy?
VB: no možná v těch lepších rodinách, ale já sem neměla opravdu
nikoho takhle spolužačku takovou.
SM: mhm mhm
VB: která by měla doma kino.
08.365
1966:1973
JV: byla ste někdy přítomna promítání filmu v domácnosti? že měl
někdo třeba, otec vašich ee někoho z vašich přátel doma promítačku?
JC: ne.
JV: ne.
JC: to sme neměli. my sme byli tak jako...
08.365
683:685
LR: á zažila ste někdy kočo- že by přijelo kočovné kino?
VP: to ne, ale cirkus
08.365
1497:1569
LR: mhm a byla ste někdy u někoho doma nebo třeba vy a promítali ste
filmy doma nebo někteří vaši známí?
VP: no (...) jo ale nějak si moc na to nevzpomínám, že to bylo (..)
už tady v Brně myslím
LR: už tady v Brně
VP: mhm (.)
LR: myslíte někdy v- během té s- během té války to bylo
VP: no asi
LR: a bylo to u někoho z vašich známých
VP: no v tom případě určitě to muselo být někde z- z- ze známých,
anebo jestli to nebylo tak jako taková nějaká malá společnost
LR: mhm
VP: (...) a co to mohlo bejt ale (...) nějaký ukázky jenom [myslim]
LR: [mhm] mhm takže to nebylo kino, ale byli ste u někoho doma, ale
pamatujete [si-]
VP: [jo, třeba] sportovní [taky]
LR: [sportovní,] aha
VP: z tenisových utkání,
LR: aha
VP: z lyží,
LR: aha
VP: takový sportovní utkání, na to sme se chodili někdy dívat [taky]
LR: [mhm]
VP: (k těm)
LR: aha, takže měli vlastní promítačku doma a sháněli si někde
filmy?
VP: jo
LR: aha a pamatujete si nějaké podrobnosti nebo?
VP: vůbec ne.
LR: vůbec.
VP: to mně nějak uniklo, ale vím, že na nějaký takový jako (..)
tenis a nějaký jako možná aji krasobruslení
LR: mhm
VP: na takovýho něco sme se [byl]
LR: [mmh]
VP: nebo lyžování, na to sme se byli dívat
LR: a to vás zajímalo?
VP: jo, to mě zajímalo
LR: mhm
VP: mě sport dycky zajímal
08.365
860:890
MD: ne, my sme měli, promítačku? počkejte, kdo měl promítačku (.)
myslím že, ne, to byl, to až sestra se vdala, tak švagr, měl
promítačku. protože vím že, že filmoval, když ee když měl promoci
kluk a to. a nás ještě když, když jako děti byly malý tak, třeba na
náměstí, když byly, tam, plno holubů a takový, tak to, ale jinak ne,
jinak sme doma neměli.
LČ: ani u někoho jiného ste se ne- nebyla koukat na filmy doma.
MD: ne, ne.
LČ: a teďka [vlastně]
MD: [dyť já] řikám, já říkám švagr, prot- pardon. né švagr, ((směje
se)) ale můj, můj, dyť můj dělal v tým
((rozhovor na jednu minutu přerušen telefonním hovorem))
MD: já sem si vzpomněla, že můj dělal, můj dělal v tým. oni dělali
právě promítačky, jo, a tak [měl doma]
LČ: [váš manžel]
MD: jo ((směje se)) tak měl doma jeden čas to a právě ty děti, děti
jak byly to tak je nás filmoval, já sem šla na procházku třeba, jo,
tak nás filmoval a [potom nám to]
LČ: [ale to bylo asi až po] válce ste říkala.
MD: no to bylo po válce to bylo, ale před válkou ne, před válkou
žádné.
08.365
1834:1882
JV: mhm eee byla ste někdy třeba na promítání filmu v domácnosti
třeba u některého z vašich kamarádů rodiče, že by měli doma
projektor.
BK: ne, měli sme to sme měli, ale jenom pohádky, jo, to
JV: no
BK: se posunovalo, pohádky.
JV: já slyším, no
BK: takový film takhle a tam byly zase [jenom posunovačky]
JV: [a to ste] viděla kde?
BK: to sme měli doma
JV: přímo doma, ale to nebyl projektor,
BK: ne ne ne.
JV: to byly jako diapozitivy.
BK: diapozitivy.
JV: a nepamatujete si...
BK: to ještě ne- nezapomínejte, že já vlastně tos- to teprve nebylo
ani rádio, to se teprve, jo, to bylo něco, to sme obdivovali, když
když Tristárky začly.
JV: takže takže třeba ani nikdo z vašich známých nebo příbuzných
tímhle nedisponoval, tou promítačkou?
BK: ne ne ne to to to nebylo tenkrát ne opravdu ne, to potom náhle
všechno přišlo, jak vývoj těch rádií, tak potom ty tele- taky
televizory, to všechno potom strašně fotoaparáta sme měli fotoaparát
takovej maličkej to bylo...
JV: to byl jaký rok, kdy ste měli ten fotoaparát, tak ze zajímavosti
BK: [to už byly] ano to už to už fotoaparáty byly, to měl takovej
JV: ale jaký rok byste si vzpomněla
BK: no to bylo tak (..) možná možná těch dvacet roků, když mně bylo,
to už ne ne ne to už sme se fotili i na svatbě ale (mých)
fotoaparáty už měli taky
08.365
283:337
LČ: jasně, jasně. ee no a teďka bychom se vlastně vrátily úplně do
toho vašeho největšího dětství, připomněli bysme si vlastně vaši
vůbec dětskou zkušenost kolem třeba deseti let, když ste začala
třeba chodit do kina, ee vzpomínala vzpomněla byste si na svoji
první návštěvu kina? kdy jste byla v kině poprvé?
LŠ: no poprvé, no to už to bylo hned jak zač- eště aj byl němej
film, když sme chodili, my sme bydleli na té Kabátníkově, a tam byly
ee spíš kasárny,
LČ: mhm
LŠ: víte? jak jak potom tam byla ta továrna, že,
LČ: ano
LŠ: tak před tím tam byly kasárny. no a tak tam se hrálo, to byl
němej film a voni tam hráli vojáci,
LČ: aha, [takže v těch kasárnách měli?]
LŠ: [<víte> takovej doprovod], eště němej film, ano tam za padesát
halířů <sme> em chodili, no to taky každej film sem tam chodila. to
eště hrála any ondráková ((Anny Ondráková)), víte a ty starý herci,
LČ: a tam ste vlastně začala chodit do kina?
LŠ: ano, ano, ano.
LČ: do těch kasáren.
LŠ: ano, ano to mně bylo, to sem byla eště do školy chodila.
LČ: a kolik vám teda bylo zhruba? [(kolik) myslíte?]
LŠ: [deset] roků.
LČ: deset roků tak. a jak často ste tam v té době chodila?
LŠ: jak hráli, tak vždycky přes den nebo byly filmy, tak sme chodili
tak.
LČ: a s kým ste tam chodila?
LŠ: s kamarádkama.
LČ: ze školy?
LŠ: no ze školy, aj z domu a z ulice a tak sme se tam spíš byli ty
lidi takový víc jako spolu, víte jak jsou než jak je to dneska.
LČ: takže třeba s jinými lidmi, třeba s rodiči nebo s s bratrem ste
nechodila?
LŠ: s bratrem taky ano.
08.365
1722:1831
LČ: mě by zajímalo ještě jednou, vy ste mluvila o kasárenském kině,
o tom, že ste tam chodila vlastně na začátku. já sem se chtěla znovu
zeptat, kde přesně to bylo?
LŠ: ( ) to je hrnčíř- souměrná s Hrnčířskou.
LČ: aha
LŠ: víte?
LČ: vím no.
LŠ: to je Hrnčířská a druhá je kabá- u Hrnčířské musíte vystoupit,
protože to je jako, a dete kousek a hned zase ta souměrná ulic na
horu je Kabátníkova.
LČ: a to bylo v nějakém běžném domě v zástavbě teda?
LŠ: ne ne ne. z toho potom byla ta Zbrojovka.
LČ: aha, takže to bylo ve Zbrojovce.
LŠ: ano, to byla taková Zbrojovka tam, jo.
LČ: a ta místnost samotná, kde probíhala ta představení, ta vypadala
jak?
LŠ: no, to bylo němý tam ještě, víte, tam hrála ta vojenská hudba
tak byl tak nějakej muzikant tam a to bylo němý.
LČ: ano, a ta místnost? ve které se to [promít-]
LŠ: [to tam měli] nějaký takový udělaný to kino tak myslím aj sál to
potom byl, nebo tak něco víte?
LČ: a byly tam sedadla... prosím?
LŠ: bylo to dost veliký.
LČ: velký? a byla tam sedadla běžná, nebo jenom židle?
LŠ: ne, tam byly jenom takový židle ((smích)).
LČ: a to teda pořádali ti vojáci?
LŠ: ano ano. ano, to bylo jako pro ty vojáky, no ale tak my sme tam
tak taky šli, no.
LČ: takže tam mohli vojáci i běžná veřejnost?
LŠ: no málo tam chodili to né, ne toto taky chodili někteří lidi,
ale málo.
LČ: a jakto že vy ste tam tedy chodili, když ...
LŠ: no tak děcka pustili, no.
LČ: aha, jako jenom děti vás tam pustili.
LŠ: za padesát halířů ((smích)).
LČ: aha. aha. a ti vojáci tam byli přítomní na těch představeních?
LŠ: ti vojáci tam hodně chodili, to bylo plný vždycky.
LČ: a ta představení, vlastně jak vypadal, co bylo na programu?
LŠ: na programu, ale Ondráková ((Anny Ondráková)) eště hrála víte ty
herci, německý, no.
LČ: a nějaké vojenské filmy, to tam nepromítali?
LŠ: ne ne ne ne.
LČ: ne.
LŠ: vůbec ne.
LČ: a třeba nějaká jiná představení krom toho filmu to tam nebývalo,
nějaká...
LŠ: já nevím, jestli tam měli něco potom eště ti vojáci jinýho, ale
to taky nebylo každej den to kino.
LČ: jasně. a jak vy ste věděli, co oni tam zrovna hrají? oni měli
tam taky nějaké plakáty?
LŠ: ale nám to bylo jedno. ((smích))
LČ: jo, vy ste tam jenom tak šli, že zrovna...
LŠ: my sme tam jen tak šli a a voni tam měli napsaný, že dneska
zrovna jako představení.
LČ: mhm mhm
LŠ: filmový, no. na dveřích to bylo ( )
LČ: takže to spíš byl nějakej jejich jakoby kulturní sál, kde
promítali filmy.
LŠ: ano ano
LČ: jo.
LŠ: ano ( ) měli tu Zbrojovku, a vojáků tam nebili tož že?
LČ: mhm
LŠ: ale, nějakej čas po válce to bylo.
08.365
829:835
LČ: a ee byla ste třeba někdy přítomna promítání filmu v domácnosti?
že by někdo měl z vašich známých promítačku doma (.) a pouštěl si
třeba domácí filmy nebo nějaké jiné?
LT: no podívejte se, když byly děti potom už školou povinný, tak
měly takový ňáký (..) něco takovýho měly, že se promítalo s manželem
ale moc tomu...