Quote
379.44546
1536:1540
ES: ano. (...) Muži nestárnou.
LS: to se vám líbilo?
ES: to bylo velice. ((smích)) začal s babičkou a skončil s vnučkou.
379.44546
848:862
o Muži
nestárnou, to sem byla několikrát.
LH: proč zrovna na tomhle filmu několikrát?
MB: prosím?
LH: proč zrovna na tomto filmu ste byla několikrát?
MB: ee no ten se mně líbil.
LH: a vzpomenete si proč, jestli to bylo třeba em díky hercům,
nebo...?
MB: no i ee ano i i herco, i ten námět byl takovej dobrej.
379.44546
908:909
MB: no tak to Muži nestárnou se mně taky líbilo, ta tam sem byla
taky víckrát, to hrál Nový ((Oldřich Nový)) tam.
379.44546
2672:2680
JG: no, Muži nestárnou, to se mně líbilo proto, páč,
JV: hm
JG: ty lázně v Hradci Králové sem znala, tam bylo to vlnobití,
JV: hm
JG: že sem tam byla na prázdninách jednou, tak to jako jo,
379.44546
1276:1277
Muži nestárnou, tam hrál ten (.) Pivec, Pivec ((Jan
Pivec)),
379.44546
2741:2758
V: ještě nějaký takový podobně výrazný zážitek, který by se k
nějakému filmu vázal, k dalšímu? říkala ste třeba Muži nestárnou.
MM: no, ty Muži nestárnou, to, brala sem to i tehdy jako legraci,
ale, ale bylo to hezký, ten film, ten se mně líbil.
JV: co se vám na něm líbilo? co vás tam zaujalo?
MM: ((smích)) no mně na tom, no v dnešní době by to nikdo nijak
nebral, páč je to normální realita, jo, tak prostě se žije. ale
tehdy to bylo něco úplně mimořádnýho ((smích)) že si namluvil
babičku, maminku a vzal si dceru. no a velice se mi tam líbil ten
Pivec ((Jan Pivec)), to, to, hrál to, hrál to velice fajn. a ta Zita
Kabátová, to byla [vynikající herečka.]
JV: [takže ta, ta ztvárnění] té role
MM: ano, ano, ano.
379.44546
1162:1165
KH: Muži nestárnou.
LN: nó. ano, Leraus ((Vladimír Leraus)) to hrál, Muži nestárnou,
ano, <hezký film>.
379.44546
1696:1699
e je znáte ty filmy?
LS: no ten film sem viděla, to je s tím myslím že hégr ((Karel
Höger)) tam hrál, Muži nestárnou, to bylo fantastický,
379.60628
.
MH: [ano, ano, ano]. (.) jeden můj spolužák, právě jeho otec byl
univerzitní profesor,
AV: hm.
MH: tak ten měl šestnáctku promítačku, že jo, velkou,
AV: hm.
MH: tak tam se promítalo vždycky filmy, asi půjčil z půjčovny a...
AV: hm.
AV: a tak to mělo určitě zvláštní atmosféru, že? [najednou
v takovém] soukromém prostředí...
MH: [ano, ano]. no, člověk mohl přijít do toho <mluvit> ((smích))
AV: <ano, to máte pravdu>.
MH: dělat poznámky...
AV: hm. takže taková diskuze tam byla, že jo, ohledně toho... a měli
jste to třeba nějak, že to bývalo pravidelně nebo...
MH: né...
AV: tak jak to bylo, nebylo to... nárazově, tak různě, [náhodně]...
MH: [no totiž], abych řekl, to byl takovej klub jako.
AV: hm.
MH: tam vždycky někdo byl.
AV: hm, hm.
MH: vod vod třech do deseti lidí, voni měli obrovskou knihovnu,
AV: hm.
MH: ten jeho otec, že. teď tu promítačku, hrával se tam ping-pong,
karty...
AV: aha.
MH: takže když tam člověk šel, vždycky tam někoho našel.
AV: hm, hm. a tady v Brně teda?
MH: v Brně. v Žabovřeskách, ano.
AV: hm. a v kterých letech tedy, asi, jestli to můžete si tak
vzpomenout...
MH: tak devětačtyřicet až (.) šesta sedmapadesát.
AV: hm. a promítali jste si české filmy i zahraniční...
MH: české, české.
AV: české a..
MH: to pamatuju na je-, to byl slovenskej film Hlavátky.
AV: hm.
MH: o těch rybách, že.