Quote
06.373
159:176
MD: jo tak když sem přestala chodit, no ((směje se)) no tak v
šestaštyrycátým, em to sem ještě jako tak chodila, že, ale pak se mi
narodil první syn, jo, tak to už sem přestala chodit, protože to sem
neměla neměla jako čas, no. pak za dvacet měsíců sem měla druhýho
LČ: hm
MD: syna, že, no a tak potom už až už byli trochu větší, no tak sem
tam do toho kina sem šla. to sem si vždycky zavolala, zavolala, aby
mně schovali, aby mně schovali lístek, že
LČ: hm
MD: a dyštak sem [šla].
LČ: [a to ste] chodila do toho Míru ((Mír)) ste říkala.
MD: no, do toho právě na tu, na tu Hybešovu.
06.373
252:273
MD: ale né, tak to, to naši nám dávali, to jo. matka vždycky, matka
vždycky ale říkala, když už teda sestra byla i větší, jo, tak
vždycky říkala, já nevím, holky, vy si nemůžete nic našetřit, vy
máte, na Pekařské byl, byl my sme mu říkali Číňan, to byla taková
cukrárna, jo, a von tam prodával takový dorty, že jo, takový prostě,
když sme snědli kousek, tak sme měli aj, aj em večeřu <jo, tak to
bylo> takový sytý, jo, no a na druhé straně byl zase koňskej řezník,
tam zas měli teplou sekanou koňskou, že, no a ( ) byl zase hm tam
byl zase ee cukrář, a ten když ee jak pekl cukroví, a co se jim tak
polámalo nebo tak nějak, tak von to vždycky dával stranou a potom do
takovéch ee ty jak sáček prostě udělal z papíru, takovej kornoutek a
za padesát haléřů to tam dal prostě a to byl takovej velkej...
LČ: a nosili ste si do kina jídlo takle nebo to ne?
MD: a tak, ale tak jó, tak když sme měli prostě něco, tak sme si
vzali. tam se dřív to teda jako mohlo, jestli teď né, teď asi né,
ale, ale dřív to tak pro ty děcka no tak to...
LČ: tak [možná se k tomu ještě] vrátíme.
MD: [žádnej nic neříkal]. ((směje se))
06.373
405:408
LČ: takže ste do těch Židenic, ale to ste museli dojíždět, ne? nebo
nějak.
MD: no tak, to my sme chodili tenkrát pěšky. ((směje se))
06.373
516:525
MD: [víte, já vám to řeknu, my sme] chodili, to sem si vzpomněla, my
sme ještě chodili na výstavišti, jak teď je, myslím, bylo divadlo,
ještě my děti už tam chodily a bylo tam divadlo. a jak bylo to
divadlo, tak tam bejvalo to bylo kino tam. tak my sme většinou, když
už sem byla jako když sem se učila, už sem byla starší, tak sme
vždycky šli odpoledně do kina, na to výstaviště a potom tam bylo,
hráli. tak sme šli prostě do na zábavu, jó, si sednout. no ale já
sem teda musela v deset hodin být doma, že, tak to se <vždycky
v deset> vo půl deváté honem už to tak nó, <abych byla doma. abych
jako otec by mě příště nepustil, že.
06.373
801:804
já vím, že málo, že
nám matka vždycky dala korunu a <nějaký na to> a, a když sem potom
se učila tak, já sem se učila štyry roky a nedostávala sem nic,
žádnou žádnej plat, že. to se nedostávalo,
06.373
406:427
JV: [že by říkali], tady [máš]
ŽH: [ne]
JV: pět korun [(běž)]
ŽH: [no to] právě nás asi financoval nejstarší bratr
JV: jo
ŽH: kterej už pracoval, protože si pamatuju, že mi v neděli dával
stříbrnou pětikorunu
JV: mhm
ŽH: anebo na té Lékařské fakultě sou kurty a my sme si tam sbíráním
míčků taky vy- vysbírali ňákou tu pětikorunu.
JV: tak jo, takže rodiče vám moc ee na zábavu nebo na kino teda
ne[dávali peníze].
ŽH: [nedávali pení]ze.
06.373
586:645
JV: a vlastně ten klub ee em fungoval na jakém principu, že byste se
ŽH: my sme měli ňáký la- legitimace a [mám dojem,]
JV: [kartičky]
ŽH: že sme na ty její ((Shirley Temple))filmy měli slevy, že sme
platili tři koruny jenom vstupný, místo pěti.
JV: místo obvyklých pěti korun.
ŽH: ano.
JV: hm. á em ňá- ňáké ňáké třeba stanovy nebo požadavky na členy
něco [takového]
ŽH: [ne, vůbec nic]
JV: [ne ne nemáte v paměti]
ŽH: [ne ne ne ne]
JV: vůbec. ee a setkávali ste se s těmi ostatními? členy? nebo znala
ste je
ŽH: ne vůbec
JV: neviděla [ste je nikdy mhm]
ŽH: [ne, my se sestrou] jenom a
JV: mhm mhm takže to bylo spíš takové anonymní, [že tam vlastně]
ŽH: [ano, ne]
JV: jako ste byla sice v klubu, ale neznala ste [už]
ŽH: [ano]
JV: ty další členy. á em ještě vlastně, jak ste se do toho klubu
dostala, to ste někde četla třeba v novinách? nebo nebo [(v )]
ŽH: [to už si,] to vám si nevzpomenu už
JV: ne ne ne
ŽH: možná že při tom prvním představení
JV: mhm
ŽH: že tam ňáká agitace byla, [ale nemůžu si]
JV: [v tom kině]
ŽH: vzpomenout.
JV: v Jaltě ((Jalta)) přímo, že by tam někdo [(třeba byl)]
ŽH: [určitě vím, že] sme měli takovou ňákou knížečku s její
fotografií, ale na víc ňáký detajly ((detaily)) (.) si nevzpomínám.
06.373
1002:1011
em návštěvě těch diva- e filmových
představení, vzpomenete si, jak ste, když ste teda byla po většinou
se sestrou v kině, jak ste se chovaly? komentovaly ste to třeba nebo
ee pily ste u toho nápoje ee
ŽH: ne, [nekupovaly sme si tak ne nikdy žádné sladkosti nebo]
JV: [ne ne ne, nekoupily ste si něco sladkého třeba nebo ne]
ŽH: jak se ee ne, to si nevzpomínám.
06.373
1209:1241
a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti,
nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo
takové kino ((Ohne Pause, později Čas)), které, ale já už nevím jak
se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo
pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi
žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk
sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si
tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas
domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč
MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád
LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí
Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to
řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody
MB: mhm
LM: tak vedle taky bylo takové kino, ale já už taky nevím jak se to
menovalo, protože to to bylo vždycky takové
MB: tak tam tam nevím. já myslím na náměstí svobo- Svobody bylo to
kino centrál ((Central))
LM: myslíte že to byl centrál? ((Central))
MB: ale ale jinak jinak nevim, no
LM: no tak možná, že to že to byl centrál ((Central)), já si to
nepamatuju, protože, to už byla věc náhody, když člověk, třeba
pršelo, teď sme potřebovali, někde schovat, no tak sme vlezli do
kina a počkali až přestane pršet, no, pak přestalo pršet tak sme
šli. ((smích)) <no a tak to je nekulturní>. ((smích))
06.373
1334:1347
MB: tak ee pak tady mám ee jak vlastně e vypadalo to chování vaše
nebo i e ostatních diváků v tom kině, jestli třeba ee se tam často
jedlo, pilo
LM: ne
MB: vůbec
LM: ne ne prostě ee lidé em byli vychovaní.
MB: mhm
LM: prostě dodržovali společenský takt, zvyk a to by si nebyl nikdo
dovolil,