Quote

LG: a vy ste navštěvovala tu (.) ste řikala, že ta škola byla?

EB: tady na Jakubské.

LG: a to byla česká škola?

EB: německá.

LG: německá škola?

EB: německá, ale já sem chodila prvně do české školy.

LG: a pak ste přest-

EB: a potom, jak přišlo to, tak mě dali jako (.) že maminka byla
Češka a tatinek vždycky Němec jo to nebyli nějak toto a tak sem
chodila do ee obecné do české a do měšťanky do německé potom.

LG: jo takže se se teda si nedá říct, že ste ž- že ste že ta vaše
rodina prostě byla německá?

EB: ne.

LG: ne?

EB: babička ano, ano z tatínkovy strany pořád, to sou i řekneme, oni
sou fon ((von)) jo, byli, byl to fon tošanovic jo.

LG: jo jo.

EB: ale maminka ta byla (..) ee z od Prahy, Černý Kostelec, táta po
ní chtěl, aby se dala na německou stranu a (.) a maminka
nepřestoupila,

LG: em chodila ste do kostela?

EB: (..) no já sem byla vychovaná totiž, mě vychovávala vod asi dvou
roků až do těch patnácti let babička. a ta byla velice pobožná,

LG: mhm.

EB: ale řiká mně, Dita, do kostela nemusiš chodit, Pána Boha najdeš
všude,

to bylo... vite já totiž sem měla maminku Češku a tatinka Němce.

LG: jo.

EB: jo, jenže tenkrát na tom vůbec nezáleželo (.) že a teď se
najednou začaly dělat za války potom ty rozdíly.

: no a tatínek bohužel protože byli ze- brali se za ee Rakouska
Uherska ((Rakousko-Uhersko)), že jo
LR: mhm
VB: tak e to nebyl, to bylo víc lidí, kteří se brali Čech s Němkou,
Němka s Italem, jo, smíšený manželství, ale nám dal tatínek e (v)
český škole, český vychování, já sem neuměla ( ), opravdu ne. a e
(.) tak já sem říkala, no za co má trpět, když von e snažil se jenom
pracovat, nic víc,
LR: mhm takže váš tatínek byl Němec.
VB: no von byl [Brňák]
LR: [původem]
VB: jo tak,
LR: aha
VB: jeho tatínek byl br- Němec,
LR: mhm
VB: a babička byla z Medvědince, Češka, no to bylo všechno takhle,
ale von byl e no tak, vopravdu, nám dal český vychování.

[jako] důchodce už jako vrátná,
LR: [mhm]
DB: na Babákových [kolejích] mezi klukama, mezi bandou. takže
k mládí, v- vo tom mládí dnešnim vim [svý]
LR: [((smích))]
DB: tam sem vlastně prostě prodělala tu, sametku
LR: mhm
DB: a pak sem zůstala doma. měla sem úraz hlavy, tak sem zůstala
doma.

[začínala] sem jako korespondentka v Brně na got- na Cejlu
tehdejším. tam sem byla pro zajímavost zaměstnaná s Jaroslavem
<dýtlem> ((Jaroslav Dietl)). ten nám dělal takovýho šéfa, úderky,
čées ((ČS)) svaz mládeže ((Československý svaz mládeže)). prostě do
Líšně sme jezdili a takový, př- při členských schůzích sme
vystupovali, no byli sme svazáčci no prostě to byla taková doba [no]

my sme potom, jak byl ten
velký nálet v tom čtyřiačtyřicátém roce, toho dvacátého, nebo
jednadvacátého listopadu, tak my sme byli vybombardovaní. to bylo
hrůza, nám padla bomba. to byl skoro největší nálet na Brno, to
bylo, my sme, to si pamatuju,

ňáký roky. pak sem byla sem taky v zékáel ((ZKL)) v Líšni, tam
sem dělala, em vlastně to bylo na poř- napřed tu redaktorku toho
závodního rozhlasu, to sem si připravovala zprávy z těch zasedání
těch cechů a ředitel mi to schvaloval a já sem to přečetla do
mikrofonu potom, tam sem byla dost dlouho. potom sem šla do toho
Rozmarýnu, protože tam byly platový podmínky dobrý a děti byly

narozena v roce dvacet štyři

BK: mhm

JV: a narodila ste se v Brně?

BK: hm

JV: a v Líšni nebo?

BK: ne v Žideni-

JV: v Židenicích

BK: no vlastně v porodnici, tak se může ři- v Brně

JV: a tam ste eee navštěvovala ee školu měšťanku nebo?

BK: no ano na- napřed v Židenicích na (Fildové) ulici obecnou školu

JV: ano

BK: a potom měšťanky na Staré Osadě tady potom sme se přestěhovali
na Špačkovu

JV: mhm

BK: takže tam třetí a čtvrtou měšťanku až už ( ) tam na Táborské

JV: a můžu se zeptat, povolání vašich rodičů?

BK: tatínek byl policista,

JV: mhm

BK: dneska se to říká a maminka v domácnosti.

JV: byla v domácnosti.

BK: mhm

JV: měla ste sourozence?

BK: ano ano dva.

JV: bratra sestru?

BK: bratra a sestru

JV: bratra a sestru a vy ste byla v narozena nej- nej- uprostřed
nebo

BK: uprostřed

JV: uprostřed

BK: uprostřed

JV: dobře

BK: no

JV: a vy ste dosáhla jakého nejvyššího vzdělání?

BK: no jenom ty čtyři měšťanky a vyučená švadlena,

JV: mhm

BK: dámská krejčová (myslim)

JV: to ste se vlastně vyučila těsně před válkou

BK: no už už

JV: nebo během války [chodila ste ještě do učení]

BK: [no no no ano ano]

JV: a ze školy ste odešla v roce?

BK: v devětatřicátým sem končila čtvrtou měšťanku

JV: měšťanku a pak ste ještě ty tři [nebo čtyři]

BK: [pak sem ty tři roky] chodila

JV: to znamená do roku štyrycet dva

BK: ano

JV: a teď mohli bysme si zrekapitulovat ee vaše povolání vlastně od
té doby, co ste vyšla školu ee až do důchodu?

BK: no tak to sem to sem se vyučila, ale protože už zase sme byli
čtyřiadvacátý ročník byl povolaný

JV: hm

BK: do rajchu jo byl- sme dostali rozkaz, a tak sme se všichni ti
jednadvacátý ročník muži a čtyřiadvacet ročník děvčata sme se
snažili vzít a mít [děti]

JV: [jasně] abyste nemuseli být nuceně nasazení

BK: ano jinak bysme byli

JV: hm

BK: no nasazeni totálně, takže sem měla týden starýho syna, když sem
dostala předvolanku, no a jinak moje kamarádky teda některé musely
odejít, některý se dostaly jako třeba do zbrojovky nebo takhle, jo,
do těch...

JV: takže dítě se vám narodilo v roce?

BK: třiaštyrycet

JV: třiaštyrycet

BK. no posledního prosince, takže...

JV: a pak ste teda pracovala po [válce jako švadlena?]

BK: [potom sem byla,] ne, potom sem byla v domácnosti

JV: mhm

BK: pak až do šedesátýho roku, to sem potom nastoupila, protože ten
můj nej- mám tři děti

JV: mhm

BK: a ten můj nejstarší šel na vysokou, tak já sem potom nastoupila
do práce, a to už sem jenom takhle...
JV: a tam ste zastávala pozici ee?

BK: to sem byla jako ve sklad- skladník dělník, jo,

ne, jen (...) no tak katolíci byli.

LG: [katolíci].

EB: [to byli] katolíci, takhle jo.