Quote
06.363
505:514
BH: no volil sem všelijaké finty, abych abych vobešel, protože t-
tenkrát eee prostě si koupil vstupenku a přišel ste ke šk- ke
vchodu, tam stála žena nebo muž...
LH: [hm.]
BH: [a trhala] vám lístky. tak v ňákým způsobem se musel (.) se tam
dostat, že. no pak v v jednom kině už prostě sem měl (.) tady tuhle
uvaděčku, dá se říct, že jo, (.) koupenou, která mně (..) pomohla
vždycky.
06.363
902:916
LH: á lišilo se to třeba i přístupem zaměstnanců?
BH: no tak nemohu říct, s panč tam z- ze zaměstnanci prakticky ste
nepřišel do styku, u pokladny ste lístek uvedl a uv- (.) uváděly
(..) ano byly uváděčky, měl ste prakticky číslo řady, číslo...
LH: ehm.
BH: sedadla, tak jedině s tak ste přišel (.) do styku (.) se
zaměstnanci.
LH: á třeba ti zaměstnanci v těhletěch luxusnějších kinech mívali
třeba ňáké em uniformy, [nebo...]
BH: [livreje] ne, ne, neměli, ne. aspoň si nepamatuji.
06.363
479:480
a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl
pianista, který to doprovázel hudbou.
06.363
1756:1763
a eem a ta
Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten
pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím.
LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další
z hudebníků?
MH: ne, jenom pianista.
06.363
845:866
JV: mhm a třeba vzpomněla byste si, jestli kluci byli hlasitější než
holky nebo...
BK: tam dycky byl dozor.
JV: dycky býval mhm
BK: tam nikdy nikdy si nikdo tak netroufl, to by se [to by se]
JV: [takže ste] byli ukáznění.
BK: no určitě museli být ukáznění, protože kdo se nechoval slušně,
tak okamžitě byl vyveden [a nebo]
JV: [byla ste] svědkem toho, že by vyvedli třeba nějaké děti?
BK: to ne, to si nikdo netroufal, třeba zrovna v tom kině Sport
JV: mhm
BK: tam si nikdo nedovoloval, to byly takový filmy taky to ( )
opravdu tak ne ne nepamatuju si.
06.363
884:889
BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic,
kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.
JV: mhm
BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo]
06.363
1637:1660
JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a
[naopak někde byli...]
BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to
náboženství
JV: mhm
BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval
JV: [to byl uvaděč nebo...]
BK: [majitel majitel] toho kina
JV: majitel
BK: a hlídal si to i uvaděče [dělal]
JV: [ano?]
BK: ten to to bylo několik těch představení od pěti o sedmi o
devíti, no tak většinou samozřejmě lidi chodili nejmenší nejmladší
chodili o pěti, my sme chodívali o sedmi, protože večer sme museli
být už zase doma, takže to byla taková doba, no.
06.363
662:677
LM: no to si vzpomínám. a to bylo zajímavé, já sem to sme byli o
prázdninách v Sušici v Čechách
MB: mhm
LM: a tam dávali film příšera jezera lochnes ((pravděpodobně
Tajemství jezera Loch Ness)). no tak já sem nevěděla co to, co to
je, ale byla sem poučena, co to co to je a taky sem byla poučena, že
to bude asi takové hrozně, no fantasie, co sem zas nevěděla co je
fantasie, to nevadí, ale že to bude něco umělýho takovýho, že se
nemám bát, že to je prostě tam ňáká pověst kolem toho a tak dále. no
a teď sme přišli do toho kina a jak emm a jak (biletář) povidá, ale
to děvčátko tam nesmí. no co se mnou v cizím ee na dovolené v cizím
e městě, že. bydlili sme v hotelu. no ale byl poučenej, že já vím o
co de a že rozhodně nebudu ani plakat ani se bát a no a tak mě tam
pustil, no a tak sem to viděla.
06.363
876:887
LM: a ještě sme chodili do Metra. tam kde je dneska, sou Mrštíci
((Divadlo bratří Mrštíků)) na Lidické
MB: mhm, mhm
LM: tak tam bylo kino Metro. a já už sem byla provdaná, no příhoda,
a teď byl ňáký film, kde bylo do osmnácti let nepřístupné. no tak
(biletař) mě chytl a co poďte sem poďte sem poďte sem. vy tam
nesmíte a já sem šla s mužem a ((smích)) a no my sme byli stejně
staří tak sme byli ((smích)) takový študáci a e on říká, to je až od
osmnácti let a já povídám no vš- no dyť já mám osmnáct ( ) na mě
začal vrčet, no tak sem vytáhla, tenkrát sme měli kenkartu.
06.363
1659:1672
MB: jak si třeba pamatujete, jaký byl ten přístup těch zaměstnanců
kina, [(jak to tam fungovalo)]
LM: [no tak zdvořilí] zdvořilí, to vás opravdu em uvedli, že, nebo
když už někdo, mně se nestalo, že bych chodila někde pozdě, ale vím,
že se lidi občas někdo to em to nevíde že, tak velice šetrně, že mu
uvedli a takhle em a a nebo přišel pozdě a p- pustili dovnitř,
neřekli em musíte počkat, tak to stávalo, ale v divadle samozřejmě,
že se nerušilo, ale v kině pustili.
MB: mhm, mhm
LM: bylo víc slu- slušnosti vůbec mezi lidmi (.) ta se dneska úplně
vytratila.