Quote
03.388
931:947
JV: a vy ste se hlásila k římskokatolické církvi?
JC: ano, ano.
JV: a takže vlastně ste chodila každou neděli, do kostela.
JC: nó, tak, tak asi do těch, no, no co sem chodila do školy, no.
JV: do těch patnácti, [čtrnácti let.]
JC: [nó, nó, pak už] to víte, pak už to nějak...
JV: stalo se vám, že by vám někdy zabránilo jít do kostela kvůli
kinu? že byste dala [přednost třeba filmu?]
JC: [to né, to] dopoledne nebylo, a to. aj pak byly májový
pobožnosti, že, v květnu, a tak taky sme tak jako žili tím [víc.]
03.388
1077:1084
JV: ještě taková doplňující otázka ee nepamatujete si, že by se
promítaly filmy na faře? nikdy?
JC: to ne, to nevim.
JV: dětem jako.
JC: to né,
03.388
660:689
BK: no víte, ještě musim říct, že když sme bydleli tak teda v
Židenicích
JV: mhm
BK: v podnájmu [samozřejmě]
JV: [ano]
BK: v městských domech, tak sestra se narodila a my sme ta
československá husitská ((Církev československá husitská))
JV: mhm
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
JV: mše
BK: mše
JV: kázání
BK: ano
JV: to je hezké
BK: <no tak kino pro sedm set lidí> to bylo největší kino v
Židenicích
03.388
1146:1178
JV: na židenické a šla ste třeba někdy do kina bez placení?
BK: ne to ne to bylo za korunu nebo takhle.
JV: jako třeba z recese jako s děckama.
BK: no tak možná že že ti naši kluci, že to jednou udělali, to vím,
že se potom až sme šli z kina, tak se chlubili
JV: mhm
BK: že měli ty lístky od minule a že že že [prošli]
JV: [a prošli,] ale vy ste nikdy teda to nezkusila?
BK: to né ne to nikdy
JV: nelákalo vás to.
BK: ne ne ne
JV: dobrodružství
BK: já sem byla tak vedená od toho mýho tatínka policajta, že to
bylo všechno
JV: že ste to brala jako něco špatného
BK: no ano, určitě a samozřejmě v náboženství
JV: hm
BK: taky se věřilo, no, že se musí chodit chovat vzorně, že.
03.388
1196:1218
JV: a jak sem se teda ptal, myslíte si, že to vaše vyznání
neovlivnilo vztah k tomu filmu?
BK: ne ne ne tam nebylo nic, tam nebylo v tom našem náboženství není
nic, co by
JV: mhm
BK: co by mi tam bylo něco zákazy, tak
JV: nemyslím náboženství konkrétní, ale spíš obecně, jako jestli
jako věřící lidé třeba ee nemají takovou potřebu chodit do kina
BK: no ale naši nebyli právě takoví zase fanatičtí věřící.
JV: mhm
BK: že to sme šli sme do toho kostela ráno v neděli,
JV: mhm
BK: všeci sme se nastrojili všichni a to bylo takový sváteční
dopoledne a jináč to až tak nebrali.
03.388
1637:1645
JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a
[naopak někde byli...]
BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to
náboženství
JV: mhm
BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval
03.388
857:866
JV: k tomu by sme se ještě kdyžtak dostali (.) chtěl sem se zeptat,
vy ste (.) chodila do kostela nebo chodili ste do kostela jako
rodina?
JJ: tak (.) my sme měli, pokuď sem chodila do školy, tak bylo
povinný náboženství
JV: hm
JJ: to sme chodívali (..) no a já sem chodila bych řekla jako děcko
03.388
920:933
JV: (takže) si nepamatuje (.) nepamatujete, že by se třeba na
farnosti promítaly nějaké filmy? že by pan farář ee [promítal]
JJ: [nee]
JV: dětem (.) ne?
JJ: ne (...) ne to si nepamatuju (tam nic) to ani (.) ani pokuď vím,
tak my sme měli farnost v Komíně
JV: mhm
JJ: tam byl farář nějaký pan Růžička tenkrát, jo (.) ale jinak takle
co že by tam nějaký to nebylo