Quote
3.354
1075:1078
LS: hm a em když ste chodila do toho kina, potkávala ste tam svoje
známé?
MH: ne.
3.354
642:672
LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v
souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl
postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům.
MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla.
LS: hm
MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se
školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti
bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ),
to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina
sme nechodili, protože děti chodily samy.
LS: hm
MH: a se svými rodiči.
LS: hm
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
3.354
740:761
LS: hm a potom teda když ste se vrátila zpátky do Brna,
MH: tak byla válka.
LS: a to už ste chodila do kina?
MH: to už sem chodila hodně.
LS: a jak často asi ste chodila?
MH: tak to se nedá říct, ale někdy i dvakrát týdně.
LS: jo? hm
MH: se sestřenkou sme chodívaly. protože jiná kultura nebyla, bývaly
koncerty Na hradbách ((Městské divadlo Na hradbách)), na Kolišti
prostě, tam byl takovej altánek a tam bývala vojenská hudba, a
jinak...
LS: hm a
MH: zatemnění...
3.354
630:640
LS: hm dobře, to nevadí teda, přeskočíme ty otázky, které se týkají
té zkušenosti dětské, a jenom bych se zeptal, tady v tom věku, jaký
byl názor vašich rodičů na kino.
MH: em tak ee zprvu žádný, oni do kina nechodili, vůbec, a
nezakazovali, prostě už sem byla velká, už sem si vydělávala, takže,
LS: hm
MH: ee prostě mohla sem jít, kam sem chtěla. ale mě ee em bylo
starosti za války moc. jo? no takže ee absolutně...
3.354
1765:1784
LS: hm tak a teď bych se zeptal zase před tím rokem čtyřicet pět, em
z čeho se obvykle skládal program té projekce.
MH: tak později byly ty týdeníky. předtím. a řada lidí na ně
nechodila, a em tak oni prostě je donutili, aby chodili zavčas tím,
že nevotevřeli em po týdeníku, anebo to dali dohromady, i s tím
filmem, víte? takže ten týdeník, to byly jako události, jak sme
silní, že? (.) [né, nepamatuju si.]
LS: [a teďka mluvíte] ee ee o ve válce, za [války, když se chodilo.]
MH: [ano, za války.]
LS: hm
MH: za války
LS: hm
MH: za války byly ty týdeníky, pověstné,
3.354
983:1014
KH: hm. a vzpomínáte si na první návštěvy kina jakoby po tom
osvobození? když se začlo znova jakoby promítat i jiný filmy, jak
ste chodila?
LN: no to byly stejný, to nebyly žádný, že. ale pak už začaly prostě
takový ty komunistický prostě propaganda, jo. to byly ty prostě,
úderníci i změnily se taky ty týdeníky, že jo. to bylo, to už
otravovalo kde koho, to bylo z fabriky.
KH: hm.
LN: kolik se vytěžilo, kolik se udělalo, kolik se sklidilo obilí,
kolik prostě ee údernic a co za to dostali a to byly pak nový
týdeníky, no. ale ty filmy, to už potom, no, jako, na barandově
((Barrandov)) se vlastně točilo pořád. naši herci zůstávali, že,
stejní.
KH: a dokdy ste tak chodila do toho kina? kdy ste přestala chodit?
LN: no, já jsem nepřestala, já jsem s odstupem času vlastně chodila
do kina pořád. celý život.
KH: hm.
LN: i když sem se vdala, i s manželem sme chodili. ne tak často
třeba, ale jakmile byl nový film, tak to už sem, prostě, to patřilo,
prostě, ee společensky. divadlo a kino patřilo jako
KH: hm.
LN: ke společenskému životu. jako těch, té střední vrstvy brněnské,
no.
3.354
507:512
LČ: [a chodila] ste do různých kin třeba podle toho, s kým byste šla?
nebo se v tomhle (toto)...
MS: já potom sem chodila, když byly děti, tak manžel hlídal, sama třeba
do Lucerny ((Lucerna)) na Veveří, když něco dávali, nějaký český film,
tak sem šla a...
3.354
1191:1232
LČ: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co
MS: bylo, bylo to [tam dražší.]
LČ: [mhm na vstupenky.] [takže,]
MS: [no.]
LČ: proto tak ( )
MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich
tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a
asi proto s- hlavně ale důvod, že to bylo jako [daleko.]
LČ: [( ) daleko.]
MS: nejraději sme chodili tam na Lidickou ((pravděpodobně Metro)) a tam.
LČ: [( )]
MS: [to byla] Nová ulice dřív.
LČ: a změnilo se vlastně chování divá- (nebo) měla ste pocit, že na
těch německých filmech třeba se lidé chovají jinak než [( )]
MS: [no tak] ee, dívejte se, ee určitě mnozí lidi, bylo šuškání, že,
byla určitě si kriticky na to dívali, ale každej se bál promluvit, víte,
takže, já jenom z vlastních zkušeností můžu říct, že sem to ráda neměla
a myslím hodně dalších Čechů taky, [protože]
LČ: [a]
MS: sme nic se nedozvěděli novýho.
LČ: a když se blížil konec války, tak ta atmosféra se nějak třeba
změnila v i v kině? [nebo (tak).]
MS: [se] nechodila kon- konec války.
LČ: nechodila.
MS: jak byly nálety, tak už sme nechodili.
3.354
815:830
LČ: a bylo pro vás tedy důležité, v jaké zemi ten film vznikl? ee jak
jestli byl tedy český, [německý, anglický, jestli byste si vybrala mezi
nimi.]
MS: [jistě, jistě, jistě. jistě.] protože my sme ee ehm ehm já aspoň sem
měla dobrý filmy, že se vytvářejí u nás, tak to aji v Německu (.) to
třeba anglický filmy k nám nešly, to byly jenom německý, český,
rakouský. to co bylo obs- kde byli Němci. já si nevzpomínám, že by
nějaký film během války přišel z Anglie, z Francie. já si to
nevzpomínám. buď už sem zapomněla, a nebo si nevzpomínám.
LČ: a když ste si teda vybírala, tak ste si vybírala e mezi těmi filmy
raději některé a raději jiné třeba?
MS: tehdy mně to bylo jedno. tehdy mně to bylo úplně jedno, jestli je to
romantika, jestli je to cestopisný, jestli je to to.
3.354
766:789
LČ: a bylo pro vás třeba důležité, jestli ten film byl černobílý nebo
barevný? [(ten když ste)]
MS: [barevný bylo] moc málo.
LČ: [moc.]
MS: nějaké zkraje ee byl, po válce, americké, ale jinak my sme měli
všechno černobílý. [a byli]
LČ: [a pot-]
MS: sme spokojení. [(i když)]
LČ: [takže ta] barva pro vás hrála [nějakou]
MS: [ne]
LČ: roli potom [nebo]
MS: [ne] ne, to, samozřejmě, že to sme byli zvědaví na tu barvu, já
třeba když byla barevná televize, já ji neměla dlouho, tak sem se šla k
sousedovi podívat, abych viděla, jak vypadá Národní divadlo v barvách.
tak to sem u něho poprvé viděla, no.