Quote
355.276
662:666
LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v
Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili.
anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té
Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko.
tak tak tam se to jmenovalo Jadran.
355.29603
662:666
LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v
Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili.
anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té
Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko.
tak tak tam se to jmenovalo Jadran.
355.276
1175:1179
LŠ: no tak ty ostatní, to třeba ujížděly ty židle, víte, v těch
malých kinách, aj bylo eště jedno na Lidické, Moravia, se to
menovalo na rohu tam, na rohu to bylo Smetanova teď je a ta Nová,
tak tam bylo takový kino malinký takový, tak to sme taky někdy
chodívali, ale to tam byla fakt taková blechárna, sme jim říkali.
355.42711
613:618
MB: [pak tam byly] ještě kruhy a em takový věci všechno, že jako v
tělocvičně.
LH: ehm. takže do konce té války to byly hlavně ty Řečkovice...
MB [no.]
355.42711
628:642
MB: [židle, židle.]
LH: [židle] tam byly, ehm.
MB: no tak jako sklápěcí takový, ale em dřevěný židle.
LH: a ty tam ňák přinesli a pak třeba po představení zase [odnesli?]
MB: [mám dojem], že to vej- vyklízeli zase.
LH: ehm. em bylo ňák poznat, že to je třeba, že to je sokolské kino?
třeba jestli uvaděči, nebo někdo tam třeba chodil v sokolské
uniformě?
MB: ne, ne, ne, ne.
355.29603
1520:1547
MB: a ee na němé filmy, rozdíl němý zvukový, to už asi nevzpomínáte.
LM: ((smích)) na to si vzpomínám
MB: vzpomínáte si?
LM: vzpomínám a vzpomínám si eště dobře třeba v tom v tom Královým
Poli ((pravděpodobně kino Adria)), kdy se hrávalo na klavír k tomu
filmu. tam byl člověk, který prostě e hrál na klavír, teďka byla
přestávka, protože ten ten buben jak došel, že ee dneska em máte
film v jednom kuse, ale dřív se to skládalo zpravidla ze dvou kusů,
ze dvou těch bubnů, takže byla přestávka jak došel jeden, tak bylo
pět minut přestávka a začalo pokračování, no. pak byla velká
vymoženost, když se začaly em nosit em eskyma. to byly takové takové
pěkné ty tyčinky ne, tak to bylo takové jako em zvláštní. a tak
jináč.
MB: a takže takže zase když se zeptám jakoby na to rozlišení ne-
němý zvukový, jaký to pro vás mělo význam při výběru třeba toho
filmu?
LM: ee tak ono těch, potom když začal zvukový e zvukový film, tak už
těch němých ee to už to už bylo vyloženě starožitnost bych řekla
tenkrát. to sme byli ee v tom v tom, k té ádrie ((Adria)) v tom
Královém Poli, ale bože jak se to menovalo, to byl ňáký ruský ruský
historický film, tak vím, že to bylo neoz- teda opravdu němý film,
černobílý němý film a k tomu byl ten doprovod a titulky. to už to už
mi tak, to už je takový dávnověk. ((smích))
355.42711
170:181
MB: mm no tak já j- e jedině na to kino v těch Řečkovicích ((Kino
Sokol v Řečkovicích)), na tó ee tó takový, kdy teda tam byla
přestávka, kdy s- kdy kdy to se promítal tam někdo takhle, že,
nebylo to nějaký, odborný, nebo tak, ale ale vobčas se to strhalo
aj. ((smích))
LH: ((smích)) a nevzpo- nevzpomenete si třeba v jakém roce to bylo,
n- nebo na taková ta úplně první vzpomínka, na kterou si vzpomenete
na kino mm, co se vám třeba ňák zapsalo do paměti?
MB: mm no tak to mohlo být tak ee jako za té války tak ve štyrycátým
roce možná, nebo aj tak předtím.
355.42711
118:127
MB: předtim sem chodila taky, ale jenom tak jako ee nepra-, no
vlastně taky asi pravidelně, ale to bylo kino, jako takový v
Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) víte ještě se tam (točilo)
takhle promítal...
LH: [hm.]
MB: [tam] z- jako kamarádi moji třeba, a (..) takže tam sem taky
chodila, no ale já nevim přesně už jak často, ale tam sme chodili
potom pravidelně dvakrát v týdnu.
355.29603
1109:1144
MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste
navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily]
LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak
to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla
Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala
((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro
MB: to Metro
LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si,
to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.
MB: já tady mám ee že se to menovalo ee od roku štyrycet (jedna) do
roku štyrycet pět ádria ((Adria))
LM: ano
MB: jestli to je ono
LM: ano [ano]
MB: [jedna Palackého]
LM: ano ano
MB: mhm. Jadran tady mám, že se to menovalo od roku štyřicet osm
LM: no tak [po- potom ano]
MB: [takže možná]
LM: protože to už sme tam potom byli, tak to už zůstalo a- Adria.
[máte, máte pravdu]
MB: [že se to vlastně přejmenovalo]
355.42711
1654:1663
PV: na nepřístupným filmu? když ste byla menší? že ste chodila na
nepřístupné filmy?
LH: no tak to moc né, no dyť vám řikám, to nás tam nepustili v těch
Řečkovicích.
PV: hm
LH: a když sem byla em malá, tak to to nás nepustili, kdepak. protože,
to víte, hlavní věc byla, aby ti starší se přišli podívat,