Quote
09.376
270:278
LG: (..) mhm a s kým ste chodila během toho dětství do kina?
RM: no z e buďto s- sem šla (.) s dětima co sme se kamarádili v domě
LG: mhm
RM: a (.) nebo (.) když bylo něco tak někdy šla aj maminka se mnů
(.) ale (..) to j- s- nemůžu si vzpomenout jako (.) na ty dětský
filmy si vzpomenout nemožu (.)
09.376
335:351
LG: a e teda během těch ee školních let ste ty kina navštěvovala s
kamarádkama? myslím ještě jakoby během války
RM: [no]
LG: [to] byli to byli němečtí přátelé?
RM: ne ne ne ne to sme byly jak český [děcka]
LG: [mhm]
RM: sme byly [děcka]
LG: [jo jasně]
RM: sme byly že no (.) to byly já sem (.) dost kamarádila víc s těma
českejma děckama (.)
09.376
1343:1344
RM: to sme chodili pořád do kina (..) manžel byl taky strašnej kinař
(.) to sme (.) lítali z kina do kina (..) (no)
09.376
317:352
LG: <no, mají na to studenty, kteří jim s tím pomáhají> a s kým ste
chodil do kina, v tom věku dětském,
FR: no s bratrem.
LG: s bratrem?
FR: no (.)
LG: a hm chodila s vama třeba někdy maminka?
FR: ee matka e ta když tak chodila e večer do kina, (protože my sme
chodili to bylo) do těch
LG: [mhm]
FR: [šesti,] ale to to už sme se pohybo- pohybovali svobodně jako
LG: mhm
FR: sice sme nevy- nevyváděli takový lumpárny jako dnešní děti
LG: mhm (...) a hm chodil ste třeba kromě toho bratra i s přáteli
nebo se spolužáky do toho kina?
FR: no tak e e kamarády sem měl, to se vždycky (sešlo) to se sešla
taková
LG: [mhm]
FR: [banda] ňáká a (.) šli sme do kina.
LG: jo. a v tom dětském věku jakoby rozlišoval ste to jestli to sou
jako čeští kamarádi, němečtí, židovští a tak
FR: moment, e no tak ee (..) hm já to řeknu
09.376
450:456
FR: ženil sem se (.) dítě bylo dřív než já sem se oženil, [o to
nejde ale]
LG: [mhm] mhm
FR: takže (doopravdy) to sme chodili s manželkou, ale to sme e buďto
ona šla nebo já, a to sme některý filmy, (.) ale jináč (.) ne.
09.376
503:516
LG: mhm (.) a tak teda v tom případě já tu mám otázku jestli e (.)
jestli ste si třeba vybíral typ kina podle toho s kým ste šel,
jestli ste šel s ňákou slečnou, [nebo s kamarády]
FR: [no tak v té době] e slečny to nebyly,
LG: mhm
FR: (protože doopravdy) ee to byla víc (vícero- méně) ee (.)
chlapecká parta,
LG: [<jo>]
FR: [a tak dále]
09.376
597:609
LG: mhm a (.) kromě těch kamarádů třeba se kterýma ste do toho kina
šel, potkával ste tam jiné známé v tom kině?
FR: no tak
LG: [na těch filmech?]
FR: [vesměs] to byl e to byl vesměs ee tam z okolí,
LG: jo,
FR: jinač že by se pře- přesouvalo z jedné čtvrti do druhé to to
neexistovalo.
09.376
104:134
LČ: dobře. a teď bychom se vrátili úplně do dětství, eh vzpomínáte si,
když ste byl poprvé v kině?
JH: no tak zrovna jako poprvé né. ale my sme, já bych vám řekl jenom
jakou sme měli výhodu. na to, totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy
bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina,
a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina
židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou
vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy
jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se
do kina smělo chodit až od patnácti let.
LČ: aha.
JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel
nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to
byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky
přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo.
LČ: a to už ste byl vy a eště kdo?
JH: no tatínek a maminka.
LČ: [vaši rodiče. takže vy ste tam měl svoje rodiče.]
JH: [tatínek, maminka a já], já jsem sám jako do kina do patnácti roků
vůbec nechodil.
LČ: takže s nimi ste dycky chodil...
JH: vždycky jsem chodil prostě.
09.376
171:189
LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina?
JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě
hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,
no a jinak sme to brali, rodiče prostě byli normálně nevystudovaní, že,
takoví z těch prostředních vrstev, že, protože jeho tatínek byl stolařem
a maminčin tatínek byl nějakým mistrem v té textilce nebo něco takovýho,
takže nějaký velký vzdělání, měli prostě základní vzdělání a ten náhled
prostě byl (vytvořen), když se jim to líbilo, tak to byly hezké kina a
když se jim to nelíbilo... ale chodili sme i jak se říká na hezký i na
škaredý.
LČ: a rodiče chodili teda společně vždycky teda?
JH: společně, no, to u nás byl takovej jako středa...
LČ: zvyk.
JH: ten <kinový den>.
09.376
266:274
JH: no, měl sem kamaráda, se kterým prostě sem prožil vlastně až do
stáří tak jako, až dokuď teď ještě žijeme a to byl jako velký kamarád,
se kterým sme chodili. my sme se totiž v jeden den narodili.
LČ: mhm.
JH: a chodili sme do toho učitelského ústavu a seděli sme štyry roky
vedle sebe, tak si dovedete představit, že všecky naše výpady a tak dále
byly společné. tak to byl takovej případ, a nó a s ním sme chodili