Quote

Displaying 1 - 10 of 15

Miroslav (1923) 379.44546 2084:2084

Muži nestárnou no to byla aj hra.

Milan (1932) 379.44546 1607:1608

Muži nestárnou, to
bylo s Oldřichem Novým, mám takovej dojem.

Ctirad (1931) 379.44546 2126:2127

Muži nestárnou sem taky viděl, a
viděl sem to jako vtipnou záležitost.

Zdenek (1927) 379.44546 2779:2800

ZP: Muži nestárnou, Pivec ((Jan Pivec)).

JV: ehm.

ZP: tam hrál tři role.

JV: já se můžu podívat, na to.

ZP: Pivec! ((Jan Pivec))

JV: ano. ano, hrál tam Pivec ((Jan Pivec)).

ZP: Pivec, a von se dycky zamiloval, nejdřív do em jedné ženy, pak
okouzlil její dceru a nakonec její vnučku, že.

JV: ehm.

ZP: krásnej film. Světla Svozilová, nehrála tam?

JV: em nemám jí tady napsanou.

ZP: nemáte. Muži nestárnou.

Frantisek (1932) 379.44546 2398:2419

LG: já se kouknu, hm to je to Muži nestárnou, tady nahoře,

FR: no,

LG: od [Slavinského] ((Vladimír Slavínský))

FR: [Zita] Kabátová ((Zita Kabátová)) (.) jo, (...) ji- moment, tak
to je něco jinýho. on totiž e

LG: mhm

FR: (nejprve) se ee zajímá o s- o star- star- jako mladá to byla,
potom [se]

LG: [mhm]

FR: zajímá o její dceru, [a]

LG: [jo]

FR: e ona řekne, prosím vás (ať si ji) radši vezme ať už mi dá
pokoj, ((smích))

Augustin (1924) 379.44546 646:646

Muži nestárnou, to znám určitě z televize, to sem viděl aj třikrát. to bylo, no, není to legrace, ale je to takový prostě jak ten muž si namlouvá jednu potom dceru a i vnučku. až nakonec vona mu říká, prosimvás, déte mu tu ((smích)). <nebo von si počká ještě na další.>

Milan (1932) 379.42051 1592:1597

To byl
český muzikant, na to se chodilo, Otomar Korbelář,

LR: hm

ML: jo, na to si vzpomínám,

Ctirad (1931) 379.42051 1158:1166

yly to asi filmy takový jako s
Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)) třeba, to sme em se snažili jít, pak
tam byly takový ty sentimentální český klasický filmy, Pantáta Bezoušek
třeba, nebo To byl český muzikant,

JV: hm

CN: em to všechno na nás působilo trošku takovým, utvrzení té české
identity

Ctirad (1931) 379.42051 2110:2117

To byl český muzikant, to jo, to sem teda už
prožíval velmi sentimentálně.

JV: hm

CN: teda Kmoch ((František Kmoch)), kterej byl tam hlavní postavou, a
Ta naše písnička česká, že, a to všecko, to přesně v téhleté době, v
roce čtyřicet teda, rok po okupaci, to to vyvolávalo silnou rezonanci.

Jiri (1924) 379.42051 2005:2016

JN: (..) To byl český muzikant, to byl takovej náš jako, ukázal, že
taky něco dovedem. viděl ste ho? neviděl.

LS: em to byl český film, já [myslím, že sem ho viděl]

JN: [to byl vo vo Kmochovi ((František Kmoch)) takovej]

LS: to byl takový film, ten hrál na tu národní strunu trochu, že jo.

JN: no právě, bylo to vo Kmochovi ((František Kmoch)) a jak jezdil a
po těch, po těch městech a propagoval teda českou muziku dechovou,
to bylo (..)