Quote

Displaying 1 - 10 of 13

Vera (1913) 382.33908 1290:1295

VP: a potom (...) no teď sou tydlety takový ten (...) Marvan
((Jaroslav Marvan))

LR: aha

VP: Marvan ((Jaroslav Marvan)),

Libuse (1929) 382.33908 710:712

no m já nevím nebo nebo eh z těch z těch
mužů, co si pamatuji, pan Marvan ((Jaroslav Marvan)), ten byl už
tenkrát takový důstojný pán,

Libuse (1922) 382.33908 201:226

teda, ee byl- víte jakej mám ještě zážitek? ještě
mám jeden <zážitek> ee e už si tolik nepamatuju, kdysi jsem si velmi
pamatovala. ale, za války tak ve čtyři ve dvaačtyřicátým roce, a
myslím, že to dokonce vopakovali tady vonehdy starej film, se hrá-
ale přesně nevím ten název, a hrál se film, hrál tam Plachta
((Jindřich Plachta)) a Marvan ((Jaroslav Marvan)) a dva malí kluci.
dva malí kluci a a bylo to, eh ee prostě už teda nevím, no a na
Stadioně ((Stadion)) potom dělali takovou jako estrádu, to tenkrát
ty estrády ještě nebyly teda v módě, a byli tam ti dva malí
chlapečci a zpívali tam, dokonce vím Nám je to jedno my peníze
nemáme

LG: ((smích))

LV: to si (teda) jako pamatuju, a přijela tam stela májová ((Stella
Májová)). jako mladá herečka, holka, která v tem filmu nehrála, a já
nevím jaktože tam byla, <tak sem si teď vzpomněla na ni,> protože
zemřela [je to tak jo?]

LG: [nedávno, mhm]

LV: tak sem si říkala vidíš holka jako mladá tam byla takově pěkná
taková trošičku jako při těle si ji pamatuju, mám teda jako zážitek
jako z kina, kino bylo teda tenkrát jako plný, protože to byla
válka, že, to nebylo teda jako zájem, no. ale ee film ve škole teda
s holkama se teda prodiskutovával.

Emilie (1922) 382.33896 493:494

Mravnost nade
vše, nó, tak to byl hugo has ((Hugo Haas)), Světla Svozilová.

Libuse (1924) 382.33896 1473:1483

MB: a měla ste teda nějaký ee oblíbený herce, nebo herečky?

LM: no to ta to víte že jo e to tak za první republiky, že, co byli
to to dneska to sou ti ti s- staří, keří už vymřeli. ale to sme je
teda, ne já sem nesbírala nikdy fotografie, abych tedy byla takový
ňáký šílenec přes to, to ne, ale em líbili se nám líbili se nám to
em dneska už to nebudu opakovat všecky ty ména, ale z těch starých
filmů. no a výborný teda byl brněnský herec hugo hás ((Hugo Haas))
eee který ee jeho výkony byly takové e takové zvláštní, někde byl e
velice vážný, někde byl zas takový rošťák z něho ale ale to ten byl
ee z brněnských,

Libuse (1924) 382.33896 2081:2081

Roztomilý člověk, to hrál hugo hás ((Hugo Haas)) myslím.

Svatava (1924) 382.33896 1804:1820

no
potom, no tak to byl, to byly zase jiný druhy hugo hás ((Hugo Haas))
taky když začal hrát, tak to ten taky mě dost zaujal,

LS: mhm

SM: a em bohužel až teda do toho roku když m- (než) musel vodejet, že,

LS: hm hm.

SM: musel o-. to sem litovala teda, protože toho sem měla taky ráda v
těch filmech. on teda em vopravdu, to byl pan herec, no to to dovedu
vodhadnout dneska, tehdy sem to ještě ne em protože oni ho obsazovali
do takovejch rolí toho ňákýho zamilovanýho vždycky, který měl ňákou
ženu, nebo o ni usiloval a a nemohl ju dostat a pak teda ju dostal a
pak to nedopadlo dobře, no prostě e takový ňáký děje to byly, který e
který z- zrovna člověk jak říkám, to sem tehdy nedovedla tak ocenit,

Svatava (1924) 382.33896 3228:3229

Mravnost nade vše, to mně
připomněla ta kamarádka, to byl hugo hás ((Hugo Haas)).

Ludmila (1922) 382.33896 476:476

a je tech našich, hugo hás ((Hugo Haas)), třeba to Madla z, Madla em ne, Madla z cihelny. von si ji potom namluvil, a a namluvil si ju, a pak si ju vzal, on neměl děti tak hledal ňáký dítě, a oni spolu hráli dost často. a bylo to pěkný. no mohl by člověk namenovat ty naše herce,

Ludmila (1922) 382.33896 478:484

JV: a když teďka mluvíme o těch hercích em takže vy ste teďka říkala ty herce které ste měla ráda, a proč myslíte že právě oni vás zaujali, třeba ten hugo hás ((Hugo Haas)) toho ste měla

LH: no, ten hugo hás ((Hugo Haas)) on taky opravdově hraje.

JV: hm takže když někdo hrál, to už ste říkala předtím, takže když někdo hrál tak jako opravdově, autenticky, tak to se vám [líbilo]

LH: [ano.] on ten, někteří ti naši herci, oni úplně, to vidíte na těch očích, ti hrají. a já jako děcko, když sem přišla sem, pořád sem hrála ňáký divadlo, a já su samý takový básničky písničky, a em pořád sem někde přednášela a to. tu poezii já mám pořád v srdci.