Quote
355.313
430:436
nakonec byla eště Hvězda, to bylo v bývalé sokolovně na nynější
Gajdošové
LR: [mhm]
HH: [ulici]. tam sme chodívali, pěšky samozřejmě, auto žádný, tak za
každýho počasí se putovalo do kina,
355.313
231:233
takže v Židenicích bylo
kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili,
a potom do toho kina Hvězda.
355.275
518:579
LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky
ML: ano
LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat
jak [dlouho]
ML: [jo]
LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali.
ML: no podle toho, jak se nám to líbilo.
LR: jo.
ML: no, takže já si pamatuju <ještě to,> my sme tam chodili, tam
pochopitelně byla německá obsluha jo,
LR: hm
ML: v pokladnách, a tak dále, a a my sme to tam dycky dělali tak, že
sme tam šli celá parta a lístky kupoval jeden nebo dva a ty druhý
tam ((smích)) [<pod vokýnkem, jo>]
LR: [((smích)]
ML: no, starej známej vtip. prostě ten, ee fór, jo,
LR: jasně
ML: tady tohle to jo na a, anebo potom sme kupovali ty, potom se
kupovaly, potom sme tam chodili zadarmo někteří, jo,
LR: hm
ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo
zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten,
uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), <takže mu to> bylo ňáký
dost divný, protože my sme jaksi byli,
LR: starší.
ML: kapánek sme byli,
LR: ((smích))
ML: ale von nás tam nechal, nás tam projít. jo, páč někteří ee ten,
lístek měli, no totiž tak záviselo taky tenkrát na penězích.
LR: hm
ML: jo,
LR: hm
ML: protože někteří na to skutečně neměli. jo, z těch kamarádů.
LR: hm stalo se vám někdy, že by vás nepustili?
ML: no ne, no tak podívejte se, bylo kolikrát to že ee že já sem
dostal peníze vod rodičů a za někoho sem to, za někoho sem to
zaplatil.
355.275
898:943
LR: hm em vy ste říkal, že v tom kině ópé ((OP - Ohne Pause))
promítali ty barevné filmy, tak bylo pro vás důležité, jestli šlo o
ten film barevný nebo černobílý? ať už ty...
ML: pro nás bylo to, atraktivní byl ten barevnej film. páč to
tenkrát nebylo.
LR: hm
ML: tenkrát bylo všechno černobílý. toto byl barevnej film, a potom
to byly prostě takový ty trikový, tam různý ty figurky,
LR: hm
ML: já nevim tenkrát ten, Kanárek ((neidentifikováno)) jak to si
vzpomínám, jo,
LR: hm
ML: a tak von se menoval, jo? jako méno [měl]
LR: [hm tak] to byl hraný film Kanárek?
ML: ne, to bylo prostě to byl kreslenej film,
LR: aha [aha]
ML: [a jednou] se proslavil ten děj to bylo to, že prostě kanárek
uletěl z klece někde voknem ven, a teď nevěděl co a jak a lítal tam
po venku a tak dále. to byl celej ten děj, jo?
LR: a to byl ten německý film.
ML: to bylo německý, ale pochopitelně tam se nemluvilo,
LR: hm
ML: jo, tam byla hudba akorát
LR: hm
ML: k tomu jo? takže to nám nevadilo, tam nebylo nic německýho,
LR: hm
ML: vono to bylo barevný, a celkem ten děj byl i zábavnej, jo?
355.313
136:141
LČ: a to bylo jaké kino v těch Židenicích?
JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl
Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten
plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie
((Kino Slávia Židenice)) nebo...
355.313
790:809
LČ: a vzpomněla byste si ještě na některá ta němá kina jak tam vypadala
ta představení, jak se tam třeba hrála hudba, nebo jak to probíhalo?
IK: nó, jó, to em to byl klavír, křídlo, a tam byl klavírista, a když
třeba šaplin ((Charlie Chaplin)) utíkal, tak hrál trála la la la la la,
((zpívá)) jo, když tam bylo pomalý, tak jenom tak preludoval, a tak tak
je to doprovázený.
LČ: a to bylo, to bylo v těch Židenicích [tohlecto.]
IK: [jo, to si] pamatuju.
LČ: ještě jinde si, byste si vzpomněla, že by tohlecto bylo?
IK: ne, ne, to to to mně utkvělo, to už potom em teda, to už vlastně
první ozvučený film sem myslím viděla ještě v té sokolovně, a potom už,
LČ: to bylo všude.
IK: to bylo normální, ano.
355.313
639:645
LČ: a vzpomněla byste si, že byste chodila třeba na nepřístupné filmy
nebo jak to bylo vůbec s tou přístupností, jak se jak se to dodržovalo
a měl- jestli s tím sama máte nějakou zkušenost?
IK: ((smích)) věříte, že to bych si ani nevzpomněla? tam do toho, do
toho Sokola, no tak to sme chodily jako děcka, tak, já nevim, no, že by
se, že by vykázali někoho z kina, možná že jo,
355.313
235:250
LČ: a jako teda malá ste chodila hlavně do té tělocvičny sokolské.
IK: to sme chodili tam, ano.
LČ: a tam ta představení byla jak pravidelně?
IK: no vždycky v neděli.
LČ: v neděli.
IK: v neděli jenom. to se postavily židle a potom v pondělí už se
cvičilo, čili židle se sba-
LČ: to bylo ňák odpoledne nebo navečer ta představení.
IK: odpolední, odpolední.
355.313
280:283
LČ: a kam ste chodili, do jakých kin?
JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia
Židenice))
355.313
141:150
LČ: a které kino ste v té době navštěvovala?
LT: no toho bylo víc (.) v Židenicích byla Slávie ((Kino Slávia
Židenice)) (.) Slovan, Hvězda (.) no to co bylo v tom nejbližším
okolí, že, kam se nemuselo dojíždět.
LČ: a proč právě tato kina? p- protože byla blízko?
LT: no protože byla blízko (.) protože jako děcko ee mě teda
nechtěli naši daleko pouštět, že?