Quote

LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky

ML: ano

LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat
jak [dlouho]

ML: [jo]

LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali.

ML: no podle toho, jak se nám to líbilo.

LR: jo.

ML: no, takže já si pamatuju <ještě to,> my sme tam chodili, tam
pochopitelně byla německá obsluha jo,

LR: hm

ML: v pokladnách, a tak dále, a a my sme to tam dycky dělali tak, že
sme tam šli celá parta a lístky kupoval jeden nebo dva a ty druhý
tam ((smích)) [<pod vokýnkem, jo>]

LR: [((smích)]

ML: no, starej známej vtip. prostě ten, ee fór, jo,

LR: jasně

ML: tady tohle to jo na a, anebo potom sme kupovali ty, potom se
kupovaly, potom sme tam chodili zadarmo někteří, jo,

LR: hm

ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo
zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten,
uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), <takže mu to> bylo ňáký
dost divný, protože my sme jaksi byli,

LR: starší.

ML: kapánek sme byli,

LR: ((smích))

ML: ale von nás tam nechal, nás tam projít. jo, páč někteří ee ten,
lístek měli, no totiž tak záviselo taky tenkrát na penězích.

LR: hm

ML: jo,

LR: hm

ML: protože někteří na to skutečně neměli. jo, z těch kamarádů.

LR: hm stalo se vám někdy, že by vás nepustili?

ML: no ne, no tak podívejte se, bylo kolikrát to že ee že já sem
dostal peníze vod rodičů a za někoho sem to, za někoho sem to
zaplatil.

LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino?

ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio.

LR: a co se vám na na těch kinech líbilo.

ML: za prvý, že to bylo blízko

LR: blízko.

ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový, i
když to Studio bylo ee bylo kino jako malý, čili bylo to na úroveň
takzvaný jak se tomu říkalo blechárny,

LR: hm

ML: no to byly tady ty kina, kerý byly na předměstí, jo.

LR: hm

ML: tomu se říkalo blechárny. jo, a mělo to svoje vopodstatnění,
poněvadž vod tamtuď byla velká naděje, že si člověk ňákou tu blechu
přinese, jo, podle toho, co tam chodilo ((smích))

LR: a podle toho, co tam chodilo nebo podle toho zařízení.

ML: ne, podle toho prostě, podle publika, kerý [tam chodilo,]

LR: [aha aha]

ML: jo? a tak to tak prakticky do toho Studia ((Studio)) sme chodili
taky rádi, protože to bylo takový, vono to bylo takový rodinný tam,
víte, to bylo, no víte proč se to menovalo Studio?

LR: no, to nevim.

LR: tak tam vedle byl Masarykův studentský domov.

LR: jo, ten tam ještě je.

ML: a von potom z toho byl učňák.

LR: hm

ML: udělanej, jo?

LR: hm

ML: za bolševiků. jo, no a pochopitelně tam chodili ty co tam
bydleli, páč tam bydleli ty, tam nebyli žádný učni,

LR: hm

ML: ale to byli ti, to byli ti kteří studovali tady gymnázium nebo
průmyslovky nebo tak a a pochopitelně byli mimobrněnští, jo? no tak
ty tam bydleli, to zrovna zrovna tak jako jako ee Lucerna,
v Žabinách ((Žabovřesky)), no to bylo dvorní kino z Kounicové
koleji.

LR: hm

ML: tam chodili študáci normálně v pyžamu. páč to měli kousek, jo?

LR: hm

ML: do doby teda než ty, než to zavřeli ty, ty koleje jo? to bylo za
první republiky. kdy prakticky tam ty vysokoškoláci chodili.

LR: hm em vy ste říkal, že v tom kině ópé ((OP - Ohne Pause))
promítali ty barevné filmy, tak bylo pro vás důležité, jestli šlo o
ten film barevný nebo černobílý? ať už ty...

ML: pro nás bylo to, atraktivní byl ten barevnej film. páč to
tenkrát nebylo.

LR: hm

ML: tenkrát bylo všechno černobílý. toto byl barevnej film, a potom
to byly prostě takový ty trikový, tam různý ty figurky,

LR: hm

ML: já nevim tenkrát ten, Kanárek ((neidentifikováno)) jak to si
vzpomínám, jo,

LR: hm

ML: a tak von se menoval, jo? jako méno [měl]

LR: [hm tak] to byl hraný film Kanárek?

ML: ne, to bylo prostě to byl kreslenej film,

LR: aha [aha]

ML: [a jednou] se proslavil ten děj to bylo to, že prostě kanárek
uletěl z klece někde voknem ven, a teď nevěděl co a jak a lítal tam
po venku a tak dále. to byl celej ten děj, jo?

LR: a to byl ten německý film.

ML: to bylo německý, ale pochopitelně tam se nemluvilo,

LR: hm

ML: jo, tam byla hudba akorát

LR: hm

ML: k tomu jo? takže to nám nevadilo, tam nebylo nic německýho,

LR: hm

ML: vono to bylo barevný, a celkem ten děj byl i zábavnej, jo?

LČ: když už ste chodila do zaměstnání, tak ee která kina se ste
navštěvovala?

LT: no to už byly většinou ve městě.

LČ: takže byste si vzpomněla na ňáká konkrétní?

LT: skala ((Scala)) (...) myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa,
protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no

LČ: a která z těch kin vlastně bylo vaše oblíbené, nebo měla ste nějaké
oblíbené mezi nimi? [oblíbenější třeba]?

MS: [ee já vám řeknu] nejoblíbenější to bylo, když sme bydleli v Černých
Polích, bylo ee v na té Cihlářské. ((Jugendkino – Kino pro mládež))

LČ: tam ste [chodila do toho] mladých.

MS: [(to sme tam)]

LČ: do toho [kina mladých nejraději.]

MS: [no tam tam sem] tam byly (...)

LČ: a [proč vlastně]

MS: [vypněte] to, abych já mohla ledasco říct, já to nechci do toho
říkat.

LČ: <a proč ne?>

MS: no protože tam bylo hodně blech a já sem vždycky chytila blechy.

LČ: a právě na tom kině mladých ((Jugendkino – Kino pro mládež)) se vám
líbilo co? co bylo jakoby jeho specifi- na něm specifické?

MS: jaký filmy tam p- ukazovali ee promítali, to už já nevím, ale my sme
se úplně těšili,

LČ: a ta Úderka se teda lišila třeba čím oproti těm kinům čas- že do
kterých ste chodili častěji, proč ste ji třeba tolik nenavštěvovali.

IK: no tam nedávali takový jako celovečerní filmy.

LČ: aha

IK: tam se dávaly krátký filmy, žurnály, grotesky, čili tam se program
střídal, tam ste si zaskočila [podívala ste se]

LČ: [to bylo v tom Času ((Kino Čas)).]

IK: prosim?

LČ: [to bylo]

IK: [v tom Času] i v tom,

LČ: [i v té Úderce.]

IK: [i na to náměstím] Svobody, ano.

LG: mhm ale nebylo to pravidelné.

FR: nebylo to pravidelný, a když byly ty krátký filmy, to bylo e na
náměstí Svobody ((kino Central))

LG: mhm

FR: a potom u di- e potom u nádraží ((kino Ohne Pause)).

LG: jo. a to tam probíhalo jak třeba u toho nádraží,

FR: to šlo vod desíti od rána do desíti do večera,

LG: jo.

FR: (furt) se to střídalo.

LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté
ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady
ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře
udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to
kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké
to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a
takhle, no tak.

MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta
kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo
pěkné prostředí]

LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo
to bylo čisté.

LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý
týden, [to sme chodili]

MB: [každý týden] mhm

LM: každý týden

MB: a jednou nebo

LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to
zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě
koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda
nejlacinější, no ale s kvalitními filmy.

MB: mhm, mhm

LM: protože na ňáké hlouposti, my sme zase byli sportovci, takže
když už, když sme chtěli, tak to muselo za něco stát. aby na ňáké
hlouposti sme ne- nechodili, to nechci dělat ze sebe pán bůh ví co,
ale je to pravda.