Quote

LZ: skutečně, no, už ta, už to promítací, už to s- bylo prostě
zasta- postavený jako kino, jako ta promítací tam se to asi jenom
ňák natáhlo nebo něco, v těch v tom so- v té sokolovně, ale to už
potom,

manž- já sem měl tři ee
manželka měla dvě švice

PS: mhm

RS: a všechny tři byly e e zaměstnaný v pe- ee v peněžních ústavech
(poněvadž měly) ob- ob- ee obchodní školu ale pak až už e skončily
tak všechny tři byly v kině v Jasu ((Jas)) u pokladny e strejda
trhal lístky jo

JV: třeba vzpomenete si na přístup zaměstnanců, jestli k vám chovali
třeba nějak v tý skale ((Scala))

JG: em (nemůžu říct)

JV: ne jinak než třeba v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia))? a
hrály, no, chtěla ste něco říct?

JG: né, no em my sme k té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) měli i
takový přístup už tím, že tam byl zn- ten známý uvaděč, a tak von...

JV: ale měla ste to kino evidentně teda ráda, nebo měla ste k němu
[takový vztah, vy teda ste říkala, že interiér moc úplně]

JG: [jó, nó,] ne, tak to mně nevadilo, protože v tu ránu se začlo
hrát a bylo to.

JV: a bylo to zadarmo.

JG: jo a už už nikoho nevnímal kolem, jo.

SM: a když ste byla ještě dítě, fungovalo tam to kino Sokol?
v Maloměřicích ((Kino Sokol Obřany))?

LZ: ne, tam nebylo kino. tam bylo kino v Obřanech,

SM: jo vlastně v Obřanech, ano.

LZ: v Obřanech byl, na to sokolovně, tam bylo kino ((Kino Sokol
Obřany)), no tomu se říkalo blechárna teda, <to je,> že tady mám, a
k tomu se, a tak to, tam sem chodívala taky, většinou v sobotu
odpoledne, když bylo tatí- tatínek třeba dělával to tak to bylo
v sobotu vodpoledne, tak tam sme chodívali. a tam právě sem měla jít
na toho barona Prášila ((Dobrodružství Barona Prášila)) jak sem vám
vykládala že se mně stalo, že sem začala mít bolesti, jako potom
zánět slepýho střeva teda, tak sem do toho kina nemohla, strašně sem
to voplakala, no.

SM: a mohla byste nějak jako říct, co se vám na tom Sibiři ((Sibiř))
teda líbilo?

LS: no mně se mm připadalo lépe vybavené a takové eh mám dojem, že
tam to bylo vymalované nebo vytapetované, možná vytapetované tmavě,
a ten Jas, ten byl světlejší, jestli to taky to odpovídalo tomu
názvu, nevím, ale v tom Sibiři ((Sibiř)) se mi líbilo lépe, takové
komornější prostředí tam bylo.

RS: byly možná to já ani nevím ale jako kluk si to nepamatuju to
bylo až tady v Jasu ((Jas)) byla prodejna

RS: jenom pokladní tam byla

PS: mhm

RS: a tady byla pokladní naša př- příbuzná v Jasu ((Jas)) a ee trhal
lístky taky příbuznej a já nevím co všecko že jo to bylo c- celý
rodinný klany

PS: mhm

RS: tady byly u nás v tady v tom Jasu ((Jas))

NS: moje maminka [byla]...

RS: [v Sibiřu] ne ale v [Jasu]

NS: [moje] maminka byla v doma [s nama jako s dvouma dcerama]

RS: [v Jasu aj náš soused] tady tam jeden ee (občas) trhal lístky
[starej děda]

NS: [a její] sestra tam e...

RS: trhal lístky u u u dveří

NS: prodávala v té kase v Jasu

RS: (protože) už tam nebyl ( ) umřel

NS: pak musela jet do lázní

PS: mhm

NS: a maminku tam dala jako na zástup (protože) vedoucí nemohl
nikoho sehnat tak aby měl obsazený místo kasírky no a jemu maminka
se zalíbila jemu že byla šikovná jí se zalíbila práce v kině a tím
to začalo

PS: mhm (.) a to bylo kdy v kterém roce když tam šla poprvé?

NS: asi ve dvaašedesátým

se moc chodilo taky do Husovic

LR: mhm

VP: to byl Jas nebo [takovýho]

LR: [mhm]

VP: něco

SM: [bylo to kino ed-]. tak tam tam teda, ale pak teda si vzpomínám, že
em rodiče občas taky chodili do té ávie ((Avia)).

LS: taky.

SM: protože to měli kousek že na naší ulici to bylo, takže chodívali
tam.