Quote

CN: ale že bych jako vůbec nikam jinam nešel, tak ten Central, to je
opravdu, tam byly ty dětský moje vzpomínky, nevim jak sme zrovna tam na
to připadli, taky vůbec nevím, jestli to tak bylo, že že ty filmy byly
vyhrazený jenom pro určitý biografy, em nevim, to nedovedu říct.

CN: která byla první, to nevím. ale jakej byl můj první pocit nebo
úchvat filmem, to byla širly templ ((Shirley Temple)) samozřejmě, byť
nevim, jak se ten film menoval, ale eště si některý scénky dovedu
představit, to asi sem vplul do takové všeobecné sentimentální reakce,
dojem- dojemná fabule toho filmu ňáká,

JV: hm

CN: kde ta holčička měla takovou skleněnou kouli, kterou když pohnula,
tak padal sníh, ale vono to vybavovalo ňáký, ňáký její smutný
nostalgický vzpomínky na něco, na domov nebo na něco, co prostě už
postrádá,

JV: hm

CN: takže tohle to byla, bylo to takový, takový opravdu, taková jemná
emotivní jaksi stimulace k tomu, zamejšlet se nad nad ňákým sirotkem,
nebo nad takovou ňákou existencionální situací dítěte bez bez opory,

JV: hm

CN: bez budoucnosti nebo tak. to si nejsem, dokonce vim, kde sem to
viděl. to bylo v kině dnes neexistujícím teda.

JV: a ve kterém víte?

CN: vím. to se menovalo kino Central, a bylo to na náměstí Svobody.

JV: hm dobře. a to [bylo]

CN: [a to byla] jedna

CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina
UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně
německý kina.

JV: hm

CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v
našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl
Čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát
vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal
Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á
((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to
neměl dělat, a že byl vlastně Čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil.
tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety
německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další
UFA kino,

CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.

em já sem byl často v Universu, Universum, to
bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice))
PSz: hm
PD: Lidická dnes,
PSz: hm
PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne?
PSz: hm
PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót.
((Show Boat – Loď komediantů))
PSz: hm
PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi
((Mississippi))
PSz: hm
PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v
Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý
film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole,
mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý,
každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště
oblíbený film je šou bót ((Show Boat – Loď komediantů)) první verze.
pak sme si to <koupili a pouštíme si to> na domácí aparatuře.
PSz: hm
PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost.

ES: a proti nádraží bylo kino Čas, tam ste mohl

LS: hm

ES: přijít a odejít, když ste chtěl. (..) totéž kino bylo na Náměstí
Svobody. dneska je tam řeznictví. tak mezitím řeznictvím a tím
rohem.

LS: hm, hm.

ES: tak tam bylo taky takové kino. (..)

a někdy jsme se dívali
v tom v té Úderce ((Úderka)) na tom náměstí Svobody sme někdy šli.
tam to bylo lepší jak na tom v tom Čase ((Čas)), se nám to zdálo
lepší, takový obsáhlejší to bylo.
SM: mhm
VB: než tam u toho, nádraží.

a předtím bylo Metro.

JV: hm

CN: což je Městské divadlo dneska, že.

JV: ano.

CN: tak tam sme to měli blíž, blízko, a takovou solidností to trošku
odpovídalo takové té středostavovské em úrovni, na které my sme se
chápali.

a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti,
nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo
takové kino ((Ohne Pause, později Čas)), které, ale já už nevím jak
se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo
pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi
žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk
sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si
tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas
domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč

MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád

LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí
Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to
řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody

MB: mhm

LM: tak vedle taky bylo takové kino, ale já už taky nevím jak se to
menovalo, protože to to bylo vždycky takové

MB: tak tam tam nevím. já myslím na náměstí svobo- Svobody bylo to
kino centrál ((Central))

LM: myslíte že to byl centrál? ((Central))

MB: ale ale jinak jinak nevim, no

LM: no tak možná, že to že to byl centrál ((Central)), já si to
nepamatuju, protože, to už byla věc náhody, když člověk, třeba
pršelo, teď sme potřebovali, někde schovat, no tak sme vlezli do
kina a počkali až přestane pršet, no, pak přestalo pršet tak sme
šli. ((smích)) <no a tak to je nekulturní>. ((smích))

JB: to voni měli svoje filmy a to bylo právě to kino na náměstí sv-
Svobody, já nevim jak se to menovalo, to tam hráli aj e taky
nepřetržitě, jo a aj byla tam tam e obrazovka jako kino a lidi stáli
a dívali se jo, e co jako tam promítají jo, já nevim jak se to
menovalo to kino ((kino Central))

LG: jak ste mluvil o tom oknu, já to kino znám, já vim, no.

JB: to je jedno, no tak to jako bylo pro Němce kino pro pro ty, co
byli členové nacistické strany a ty tam chodili na ty svoje
stranický filmy, ale to se nehrálo normálně v kinech to voni tam si
promítali pro sebe, no.