Quote

Displaying 21 - 28 of 28

Ludmila (1920) 379.44546 1625:1627

Muži nestárnou, jo, za úsměv jediný má krásná
paní tam zpíval Pivec ((Jan Pivec)) ((smích)) Muži nestárnou, tam
hrála, tam hrála, počkejte kerá tam hrála, Zita Kabátova.

Augustin (1924) 379.44546 646:646

Muži nestárnou, to znám určitě z televize, to sem viděl aj třikrát. to bylo, no, není to legrace, ale je to takový prostě jak ten muž si namlouvá jednu potom dceru a i vnučku. až nakonec vona mu říká, prosimvás, déte mu tu ((smích)). <nebo von si počká ještě na další.>

Ludmila (1922) 379.44546 1595:1596

LH: i Muži nestárnou taky to nebylo em no, bylo to krásně, ten herec co to představoval ((Jan Pivec)), to byl strašně podobný našemu strejdovi.

Josef (1929) 379.122024 146:174

LG: á ehm kdy pro vás skončilo pravidelné navštěvování kin?

JU: nikdy no tak já nemožu říct teď už sem [nebyl]

LG: [mhm]

JU: v kině ani dva roky,

LG: jo

JU: no byl sem na posledy na tym o tym o tym o tym o tech anglických
letcích jak se to menovalo ten film

LG: o anglických letcích?

JU: no ne jak ti naši piloti jak tam byli v té Anglii mo- [modrý
svět]

LG: [Tmavomodrý] svět

JU: jak?

LG: Tmavomodrý svět

JU: jo tak to sem byl naposled.

LG: mhm a líbilo se vám to?

JU: líbilo,

Miloslava (1925) 379.37460 1377:1381

tam sem se dočetla, já si vzpomínám i na ty
americké filmy, který ještě tak, v tom osumatřicátým roce, co tady
byly, byly to ty velkofilmy, Greta Garbo, jo, a vzpomínám si na film
Hraběnka Walewská, kde hrála Greta Garbo a Napoleona hrál herec,
který se menoval šárl boajé ((Charles Boyer))

Miloslava (1925) 379.37460 1647:1668

MM: no, já si třeba vzpomínám, že hrozně se mně líbil, jak sem
mluvila o té, Hraběnky Walewské ((Hraběnka Walewská)), tam tak Greta
Garbo a šarl boajé ((Charles Boyer)), to mně teda hrozně zůstalo
zůstalo v paměti tady to. ale to už to už sme něco teda vo tom, něco
málo sem vo tom věděla, ale né moc. ale opravdu to byly, no, půs-,
moc, potom když už sem byla, když už sem měla tak, těch dvanáct
třináct roků, tak už mě moc nebraly takové ty limonády, víte,

JV: jo

MM: já sem jak byla ta červená knihovna, já sem to v životě nečetla,
já sem si přečetla jednu a to mně stačilo nadosmrti.

JV: a čím myslíte že zrovna tehle film vám utkvěl v paměti tak moc.

MM: no, ti herci byli teda vynikající, potom to je, to je, po tom
Napoleonovi to je prostě vždycky něco vynikajícího, drama něco
takového,

JV: hm

MM: no a samozřejmě asi taky výprava, na tehdejší dobu.

Jaroslav (1926) 379.44390 437:440

JB: veselohry anebo dramata bylo no taky hodně, jo, tak jak řikám
když hráli tady v té skale ((Scala)) první tu Maryšu ((Maryša)) že
to bylo od Mrštíka že... skala ((Scala)) to bylo otevřený po válce
hned, to bylo předělaný to kino.

Ludmila (1920) 379.44390 1657:1660

LŠ: [a měla sem] taky ráda Štěpničkovou ((Jiřina Štěpničková)),
strašně. ta hrála, víte, třeba víte Kříž u potoka, nebo to byl
hezkej film a teď už to vůbec neopakujou a Maryšu no Maryšu
((Maryša)) taky málo kdy.