Quote

MH: jé, to jsem si vzpomněl na holcmana ((Felix Holzmann)), <Včera,
dnes a zítra>. ((smích))

AV: Včera, dnes a zítra. ((smích)) [V sobotu večer, v neděli ráno].

MH: [ale zajímavý je], to možná nevíte, že v té době tady byl
italský film, který se jmenoval Včera, dnes a zítra.

AV: <vím>.

MH: to byl skutečnej film.

AV: ano.

MH: takže to nebylo vymyšlený.

JB: no. a jak řikám tam na Slovensku, tam měli strašně rádi ty e
český filmy, že, a ty německý tam se hodně hrály no taky, ale ty
český voni měli strašně Slováci rádi, no tak tam to bylo taky vo ty
lístky no takové zájem, no, že sme to museli jako to, si zavčas
koupit v předprodeji, že. jak to je ten e dneska, včera a zítra,
((Včera, dnes a zítra)) znáte to? jak kupoval ty lístky? a co
hrajete? no jak to vona řikala, dnes, zítra nebo, já už nevim, no
ten komik no takové ten. (.)

ML: Dobrodružství barona Prášila, to bylo pozdější potom,

LR: hm

ML: poněvadž tam hrál ten, tam hrál přeci Kopecký ((Miloš Kopecký)).

LR: ee tohle je myslím nějaký německý film, ale o baronu prášili
((Prášilovi)) [prá-]

ML: [to] bude to samý. já mám takový dojem, že to bylo to s- že to
bude to samý.

JV: a na ty německé filmy ste taky chodili.

CN: to bylo v té škole, no, jestli sme někdy sami vod sebe, kromě na
toho, na toho Prášila ((Dobrodružství barona Prášila)), na ňákej
německej film šli, vůbec se nevy- nevybavuju. myslím že ne.

filmy legrační a takový, jo (.) takže (.) já vím
ešče tam byl ten (.) film tam hrál myslím Plachta ((Jindřich
Plachta)) (.) o tom e (.) co měl toho koně (.) ježiš můj přítel (.)
jak se ten film jenom menoval? e (..) Karel a já (.) Karel a já
Karel byl ten kůň <a (.) on hrál toho> majitele tak to vim (.) že
sem viděla taky a (.) hrozně se nám to líbilo <teda, že>

a jinak to byly takový to Karel a já em Plachta ((Jindřich
Plachta)) a Dítětová ((Jana Dítětová)), to byla jeho dcera, s tím
kominíkem, Pešek ((Ladislav Pešek)) tam hrál toho kominíka, a
takový. a eště tam potom za ňu začal chodit někdo, kdo už přesně
nevim. to byly takový filmy který, který sem měla ráda, který, no
bylo jich víc samozřejmě potom, no ti herci, no a takový.

BH: ano. (.) ano nebylo to tak často, (.) nebylo to tak často, ale
(.) byly prostě v tom štyrycé- v tom roce čtyrycet dva prakticky už
byla t t jiná série filmů, jiný filmy. (..) už tady byly prostě
německý.

LH: ehm.

BH: jo. hlavně teda, (..) německý, (.) že, a (..) vzpomínám si, že
sme byli, to byly, jeden pěknej německej film byl Zasněžená romance.
(.) to byl hudební film. (..) že.

LH: á chodili ste ná filmy ee nebo chodil ste na filmy některých
těchto herců opakovaně?

BH: ano.

LH: které které to byly? nebo [kdo byl ten...]

BH: [no no hlavně] hlavně to to byla Zasněžená romance.

LH: ehm.

BH: jo. a potom mm později, později prostě to byly tady ty hudební
filmy, teď si momentálně nevzpomenu na (..) kde (...) písně, který
byly v té v té v těch filmech se hrají i dodnes, že. takže to hlavně
tady ty tyhlety (...).

LH: ehm. a to právě tady mám další otázku, jestli ste šel na ňáký
film vícekrát? vy už ste zmiňoval tu ee Zasněženou romanci.

BH: ano, [ano.]

LH: [tu ste] viděl kolikrát, vzpomenete si?

BH: nevzpomenu, myslím dvakrát třikrát.

em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po
válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v
roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka
pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance.

JV: hm

CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním
teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington))