Quote

JC: [no to nebyly ( )] já myslím, že barevný ani nebyly, jo, to
nevim, až....

JV: po válce.

JC: až pak, pak nějako to, Jih proti severu pak ňák spravovali na
barevno, ne?

JV: to mohl být jaký rok? válka ještě?

JC: né, no Jih proti severu, to nebylo, ten byl akorát ta Loď
komediantů, to si vzpomínám,

ani ten Ducháček to zařídí nebyl
špatnej, to se mně líbilo, byla to limonáda ale, ale i to se mně
líbilo.

LG: mhm (..) e a kromě těch válečných filmů a těch e filmů podle
pravdy, měla ste (.) eště nějaké oblíbené filmy (.) jako které ste
vyhledávala (.) víc než ty ostatní?

RM: no jistě jistě (.) když třeba (.) to sem viděla totiž (.) ve
Vídni (.) Jih proti severu (.) a pak sem ho viděla až po dlouhé době
(.) v televizi (.) takže třeba (..) ta vivien lej ((Vivien Leigh))
(.) anebo (.) red- e <jak on se menoval>?

LG: ( )

RM: e jak on se menoval co hrál toho re- reda bet- batlera? ((Rhett
Butler))

LG: <já si asi nevzpomenu>

RM: (fouskatej) <jo> (.) ježiš mariá (.) známé anglic- e americké
herec (...) já si teď teď nevzpomenu <jak von se menuje>?

LG: (jejda) <ale mě to bude taky štvát> že si nemůžu vzpomenout

RM: prosím?

LG: že mě to taky taky jako <že si nemůžu vzpomenout>

RM: no no no vidím ho vidím ho

LG: <jo (.) ja taky>

RM: a (.) <já mu pořád říkám red batler ((Rhett Butler)) protože on
ho hrál toho reda butlera> ((Rhett Butler)) <a on se menoval> (.)
jěšiš maria možná si vzpomenu za chvilku, ale teď ne (.) no (.) a
tak to (.) vím že ten film sem viděla (.) ve Vídni (.) a tak sem
toužila potom aby běžel tady a když potom ho dávali, napřed sme ho
sem ho viděla na vídeňské televizi (.) tak e (.) do toho filmu sem
se tak vžila (.) že když sem potom po letech četla tu knihu (.) tak
sem byla (..) zklamaná (.) ne napřed sem četla tu knihu (.) a když
sem potom viděla ten film, tak sem byla těma hercama některýma
zklamaná

LG: mhm

RM: protože sem si ho v- podle toho podle té knihy (.) představovala
toho člověka úplně jinačího (.) než ho představoval potom ten film
(.) tak (.) to sem říkala, ono je lepší napřed to vidět a potom [to
číst] než to napřed číst a potom vidět (.) ale to jenom sou takový e
(.) e u některejch, jo, že sem si říkala, no toho sem si
představovala úplně jinak (.)

AV: hm, hm. (..) jak na vás působily změny po roce 1939, kdy začaly
platit protektorátní předpisy.

MH: tak, to se chodilo hlavně na český filmy,

AV: hm.

MH: poněvadž ty byly takový, abych to řekl, no, povzbuzující,

AV: ano.

MH: ( dívali) aby lidi přišli na ( ), ať to byla Babička nebo
Jan Cimbura, a...

AV: hm.

MH: dávali ty český autory...

LM: em jeho. potom vim, že byl úžasný film Jan Cimbura. to nás taky
velice e em zajímalo, o Cimburovi, potom em, co tam bylo takovýho
(..) no to co se vztahovalo když tak k našim našim, Jánošík a takhle
k našim dějinám.

Jan Cimbura, no ano to byl ee taky Gustav Nezval
((Gustav Nezval)) myslím ho hrál.

LS: jo [jo jo jo].

SM: [protože to už] sme měli, mezitím sem to myslím četla jako povinnou
četbu nebo co,

JC: no, abych vám řekla pravdu, já nevím, kdy ten film byl, to už
sem měla kamarádku tu Božku, a byly sme na nočním, motýlu ((Noční
motýl)). šestnáct mně bylo. to už sem rok pracovala,

JV: hm

JC: a to sem to sem proplakala, protože sem strašně těžko nesla, jak
von se k tej, ten Svatopluk Beneš k té Haně Vítové ((Hana Vítová))
zachoval, jo? vona vlastně ee si, vona pak kvůli němu měla, si
myslím život vzala nebo ně- nebo něco. to zas ten Hrušínský ((Rudolf
Hrušínský)) v té Humoresce ((Humoreska)) nebo, to mám možná
popletený,

JV: hm

JC: ale v tom, měla sem ho za takovýho em lotra, toho, ale pak sem
ho měla hrozně toho Svatopluka Beneše ((Svatopluk Beneš)) ráda,
protože to byl, to byl herec teda, to se musí nechat. a von uměl ty
lordy, a a takový to anglický zahrát krásně, že. ale to sem byla
nešťastná tenkrát, tak to na mě, takže dá se říct, že ten film ee
vlastně člověka tak ňák us- usměrňoval nebo, nemůžu říct, že by mě
zkazil, ale ukázal mi trochu ten, a to sem z toho byla nešťastná
teda. to sem byla, to mně bylo šestnáct, to už se,

V: to bylo v jakém kině? tenkrát? ten Noční motýl, jak ste říkala.

JC: já si myslím, že na té sokolovně ((Kino Sokol v Líšni)). no
někde to muselo, to být protože to ještě sem o Brně neměla ani
tušení, že budu, že se budu stěhovat.

LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.

IK: ano, ano, v mnohém.

LČ: a bylo to [časté?]

IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo. Hotel Modrá hvězda, no a třeba s Anton Špelec,
ostrostřelec, tam byly písničky, který zpíval Burian ((Vlasta Burian)),
takže to se taky zpívávalo.

asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.

JV: hm

CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,