Quote

JC: no tam my tam, no a pak už až sme měli, až sme chodili, ty
party, to sme měli partu na tom Dělnickým domě, a vedl to tam pak
ten kulturní, to byl kulturní, takovej spolek, protože to nemohlo se
jinak, ten pan Jágr, von von byl akademický malíř líšeňskej,

JV: hm

JC: a von hodně...

JV: ještě před válkou nebo až za války?

JC: eště za války. tak ten byl tam tak předseda, a ten pan Šesťák
tam byl předseda, a tak tam se to tak ee tak to sme hodně chodili, a
jed- jednou za čas sme si udělali výlet do Brna. tak třeba na tom
Nebe a dudy, to si vzpomínám, to sme jeli ee se podívat do Brna, jo?

JV: hm a vzpomněla byste [si jak často?]

JC: [protože třeba,] třeba tam byly starší filmy, bych tak řekla,
jo? ale v těm tom Brně byly ty premiéry, ne?

JV: a vzpomněla byste si, jak často ste třeba vyjížděli do Brna?

JC: no tak zas tak často ne, ale párkrát sme šli, jo?

JV: jo

JC: pár- to byla Alfa, mám dojem do Alfy ((Alfa)).

JV: a chodili ste stále jako do jednoho kina, jako do Alfy ((Alfa))?

JC: [do do té]

JV: [nebo ste chodili] spíš podle toho programu, jak ste si
vybírali, kam [půjdete?]

JC: [no asi] podle toho programu, to Nebe a dudy sme určitě byli, a
to bylo jako už mockrát [dávali.]

JV: ano. tam ste chodili taky za války? do skaly ((Scala))?

JC: to si nevzpomínám, to vám nemůžu říct jestli, to si nevzpomenu.
byli sme na tom, já mám dojem, že sme byli v té Alfě ((Alfa)) na tom
Nebe a dudy, nebo...

JV: [pak už když ste si mohla vybírat,] tak ste říkala, že ste
s partou vlastně jezdili občas i do Brna, za té války,

JC: no tak to sme buďto, buďto, tak si vzpomínám, že sme tak jako na
ty, na to Nebe a dudy, to si tak vzpomínám, že sme všeci šli.

JN: (jo no nevim jak se to) nevim jak se menujou (..) Nebe a dudy

LS: Nebe a dudy, to je taky...¨

JN: taky po válce.

LS: ne ne ne ne ne, ten právě myslim, že je protektorátní.

JN: nebo protektorátní.

LS: hm.

JN: tam hráli ty dva kluci malí (..) Plachta ((Jindřich Plachta)).

LS: hm hm.

JN: (..) to vite, já to mám stou pamětí blbý, no.

LM: no to si vzpomínám. a to bylo zajímavé, já sem to sme byli o
prázdninách v Sušici v Čechách

MB: mhm

LM: a tam dávali film příšera jezera lochnes ((pravděpodobně
Tajemství jezera Loch Ness)). no tak já sem nevěděla co to, co to
je, ale byla sem poučena, co to co to je a taky sem byla poučena, že
to bude asi takové hrozně, no fantasie, co sem zas nevěděla co je
fantasie, to nevadí, ale že to bude něco umělýho takovýho, že se
nemám bát, že to je prostě tam ňáká pověst kolem toho a tak dále. no
a teď sme přišli do toho kina a jak emm a jak (biletář) povidá, ale
to děvčátko tam nesmí. no co se mnou v cizím ee na dovolené v cizím
e městě, že. bydlili sme v hotelu. no ale byl poučenej, že já vím o
co de a že rozhodně nebudu ani plakat ani se bát a no a tak mě tam
pustil, no a tak sem to viděla.

MB: a to bylo asi v jakém roce?

LM: (..) třicet, třicet, třicet dva, třicet dva, no tak tak nějak.

SM: on uměl perfektně česky, že, čili hrával a dodneška, před rokem sem
viděla, myslím sem vám to už asi řekla, ne, před rokem se objevil na v
té, ani ne před rokem, to eště míň, se objevil najednou film, který
vůbec sem z toho mládí neznala.

LS: no vidíte.

SM: ale jenže já (.) a opravdu sem si uvědomila, jakou jakou ten film
udělal ohromnej skok

LS: mhm

SM: z e ten rakouskej třeba ano, páč ten sme zase neviděli, za války to
nesmělo, za komunistů, e tady rakouský filmy žádný nebyly, čili já sem
ho dlouho neviděla, snad jenom opakování, jestli bylo ňákýho toho
starýho filmu z té první republiky, ale toto se objevilo jako to byl
nový film ale em hrála tam eště s nim Hana Vítová, čili em nebyl to tak
novej, protože vona zemřela tak deset, patnáct roků už to je. no, takže
a ta tam byla s ním jako jeho partnerka a em byl to e film e který už e
měl úplně jiný téma, víte, už to nebylo jenom to zamilování a e jenom
takový ty em povrchní věci, ale em ona byla propuštěná ze zaměstnání a
nemohla dostat nový nový zaměstnání a nějak potom pomocí toho herce
tedy, který tam měl ňákou roli někde, takže em se pak nakonec dostala
někam a e pr- a me- menovalo se to, mělo to takovej dobrej název, že
třeba jestli se vám už někdo vo tom nezmínil, kterej prostě em jako
vobsahoval to, že ee jakoby ženy em e že byla v takové situaci, ona
dost dlouho nebyla zaměstnaná, takže se jí dařilo špatně a takhle a em
rozhodně to b- v tom názvu byl dvou dvouslovní a byly to ženy, ale

LS: Výdělečné ženy? nebyly to Výdělečné ženy?

SM: možná že ano.

LS: to se mi vybavuje název jako takového filmu

SM: ano.

LS: Výdělečné ženy, ale nejsem si [jistej, jestli (sto pro-)]

SM: [ale on se obje]vil řikám určitě poprvé se u nás objevil [takhle]

LS: [mhm mhm mhm mhm]

SM: [rok to slabě] bude. že sem byla, jak sem uviděla e v televizi em
mám taky program, že, tak sem uviděla, že tam hraje <Rolf Wanka jako
první,> tam byl jako na prvním místě a Hana Vítová, no tak hned sem si
řekla, no to je pro mě, takže to sem si určitě ten čas našla, abych se
na to dívala a že se mi to moc líbilo, že to bylo už úplně jinýho rázu
než to, co sem viděla za svých dětských a mladých let.

takže em to sem si Hordubal, no, ale to byl těžkej film,
viděla sem ho, to bylo odněkud že Slovenska nebo z pomezí,

LS: mhm

SM: kde byly takový ty rody a em rodiny všelijaký, tragédie, takže to
vím, že em to byl dost známej,