Quote

když to byla taková veselohra nějaká, jak třeba když Pešek
((Ladislav Pešek)) hrál třeba když ze študákovy duše ((Cesta do
hlubin študákovy duše)) a takový ty, jo, tak prostě tak to, se
člověk zasmál, zasmál, že, a to už, to už aspoň, se mi aspoň líbilo
lepší.

velice se nám líbily filmy podle toho, těch Žákových ((Jaroslav
Žák)) knih ee Cesta do hlubin študákovi duše a Študáci a kantoři, to
eště teďka ty filmy někdy dávají e v ve filmech pro pamětníky nebo
jak se to menuje? em no to občas [bejvá]

JV: [(ano)]

MJ: tak ale to se díváme všichni staří, ale aj ti mladí, ono to mělo
svoje kouzlo tehdy, no to byly filmy em velice jako zábavné a to.

FR: no, jeden velmi krásnej film, na ten se běžte podívat, je
Králova řeč.

LG: to sem viděla, to bylo nejlepší. tam hraje můj oblíbený herec,
já sem se nejvíc těšila na to, (.) to bylo fakt <bylo to úplně
super, ta Králova řeč.>

FR: to bylo slyšet e e (.) jehlu spadnout, [jak ( )]

LG: [to bylo] nejlepší,

FR: on hraje velmi dobře,

LG: [<jo, ten konec je super>]

FR: [jeho paní ta] jeho paní ee

LG: mhm

FR: prostě to e e (.) on nastoupil v době v začátku války

LG: [mhm]

FR: [kdy] doopravdy musel být, a von ten člověk kterej učil, tu řeč,
jak nakonec [víte]

LG: [mhm]

FR: nebyl žádnej profesor, žádnej [doktor]

LG: [jo jo jo]

FR: [a] naučil ho to.

LG: mhm

FR: je to doopravdy e krásnej film. e s tou dámou, tou co sem vám
ukazoval,

LG: mhm

FR: občas deme spolu ee do kina,

LG: [mhm]

FR: [a tak] spolu sme byli na tym (.) na té Králově řeči, e a
doopravdy sme e odcházeli velmi spokojeni,

LG: [mhm]

FR: [(protože)] doopravdy herecký výkony všechno co tam to nemá
chybu.

no a s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), to bylo
Panenství, myslím, sem viděla několikrát.

že sem to tam díval jako na něco, ale že už sem
si z toho něco vodnesl.

JV: hm, dobře.

ZP: film Panenství, jo. to si na to taky vzpomínám.

JV: a můžete třeba říct, v čem to na vás působilo, nebo...

ZP: citově bych řekl, aj bych řekl výchovně, že sme se snažili em
potom chovat tak, jak se chovali ti protagonisté toho filmu, v tom
dobrym slova smyslu, ne v tom špatnym slova smyslu. pokud sme tam
viděli nějakej mord, tak samozřejmě že sme se nesnažili, ale
rozhodně to na nás mělo vliv. jaksi tak výchovnej vliv, že sme
snažili jaksi přiblížit chování těm lidem, co tam hráli.

já vím že to dost dávali, to to Magdino štěstí
((pravděpodobně Lízino štěstí)) nebo jak potom Madla zpívá Evropě,
tak to se mně moc líbilo, to všechny tři, to byly asi tři díly,
děvčátko ((možná Bláhové děvče)), nebo ňák takový, tak to sem, tak
to sme tam taky, to sme tam chodívali taky, pak sem to viděla ještě
jinde. to že sme bydleli na té Obřanské, tam sme to měli kousek
teda.