Quote

LH: a mm chodila ste na ňáký film ee třeba opakovaně s některým z
těchto herců?

MB: no chodila sem. (..) to to byla myslim mm Maskovaná milenka, v
které hrál ten Gustav Nezval. (..) (ale) pak... (...) jestli je hr-
teď nevim, jestli je hrál v Divé Báře ((Divá Bára)), ale to nevím už
určitě. (...)

MH: no tak em em Fialová ((Květa Fialová)) toho moc nenahrála jak
známo, že,

LS: ta hrála potom pokud se nemýlím ale až po válce.

MH: ano.

LS: začala hrát v těch filmech [až po válce.]

MH: [ano, ale tenkrát] ta Divá Bára, to bylo em

LS: hm

MH: takové pro mě význačné, já sem na ňu chodila do divadla, dokud
se hrálo, že? a po válce. hlavně. dokud ona hrála. že. a pak i když
se vrátila.

LS: hm

MH: ale to už bylo [slabší]

LS: [hm] hm

MH: to už em to už nebylo vono. a ee

Divá Bára a
Vlasta Fialová ((Vlasta Fialová)) teda e Vlasta, ano, [Vlasta Fialová
].

LS: [Vlasta Fialová]. mhm

SM: naše brněnská, takže

LS: ano ano.

SM: to sme ju taky obdi- na té sem taky byla určitě aspoň dvakrát, to
mě a hrál tam dokonce se objevil jako novej herec Vrchota ((Robert
Vrchota))

JV: a další film Její první ples...

ZP: ten mě velmi teda em bych řekl mě strašně zaujal. to byl velmi
silnej film. bohužel ne- n- možná by se našlo, kdo to režíroval,
nevíte náhodou?

JV: to bych se musela podívat...

ZP: neh- nehledejte to. to byl velmi silnej, ten na mě ohromně
zapůsobil, protože to byl film, vona si vzala dycky taneční pořádek,
tam našla toho tanečníka, s kterým tančila a pak ho šla navštívit.
ty osudy těch jejích tanečníků po ix letech, nevím jak to bylo, ale
to bylo po dost, myslim že to bylo po padesáti letech, tak to bylo
dost jaksi rozdílný co ty co ty lidi, ty jejich osudy.

JV: takže ty jejich osudy vás na tom zaujaly.

ZP: ty osudy. ty osudy, protože skutečně někdy to byly e, brutální
scény, to si vidim jak se tam ten muž s tou ženou tam pobili před ní
a...

JV: a to bylo nějak neobvyklé, třeba ty brutální scény? že vás to
zaujalo?

ZP: asi ano.

JV: ehm.

ZP: takový nějaký em střílení nebo něco takovýho, takový to co je
dneska plno ve filmu, tak to vůbec nebylo, nechci říct, že to bylo
pohodový, všechny ty filmy. byly to jaksi dramatický filmy, jo, ale
em takový nějaký moc velký násilí, nebo nějaký rvačky, to tam
většinou nebývalo, to si nevzpomínám, že by tam bylo.

JV: ehm. takže ten film na vás zapůsobil teda jak ste říkal těmi
osudy.

ZP: těmi osudy těch lidí a...

JV: ehm.

ZP: kteří em po těch padestát- nebo nevím po kolika letech to vona
navštěvovala jak teda žijou.

JV: hm, dobře. a taky o tom Její první ples píšete, že ten děj byl
velmi sugestivní, to už ste říkal. am ano hlavní představitelka si
po letech vzpomíná na své tanečníky ze svého prvního plesu.

ZP: ale nav- šla je navštívit.

JV: dobře.

ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč.

PD: natolik jako, ale ten tanec se nám líbil, balet se nám líbil, džez
((jazz)) se nám, ta otázka je taky otázka džezu ((jazz)). a taky hraje
do tý, do, do otázky sovětských muzikálů, páč právě ta veselá parta
((neidentifikováno)) em Cirkus málo, ale Volga - Volga tam je ještě
džez. ((jazz)) a to lidem imponovalo.

LČ: a teďka bysme se z téhlecté jakoby rekapitulace těch osobních údajů
dostali už k té vaší dětské zkušenosti s kinem, s chozením do kina,
vzpomněla byste si na svojí první návštěvu kina? když ste byla poprvé v
kině?

IK: ano, vzpomněla, protože, já sem bydlela v Židenicích, a odmalička
naše rodina, jako za první republiky byli sokolové,

LČ: ano,

IK: a já v té jednotě pracuju dodneška, vlastně jako kronikářka. a em
jako sokolka, tak jako tam vím, že em se promítalo, to sem byla malá
holka, a promítalo se v tělocvičně, em té jednoty. to se dycky
postavily židle, a byl to němý film, a k tomu se hrálo na klavír. a
když já sem se narodila v dvaadvacátém roce, tak řekněme že mně bylo,
no, já to tady mám, v roce dvaadvacet, tak to sem se narodila, tak ten
Sokol získal pr- em Sokol získal koncesi že může promítat. a to byl
němý film. a tam si pamatuju, že sem jako šestiletá snad, tam dostala a
němý film Jánošík sem tam viděla.

LČ: takže to nebyla přímo představení pro děti.

IK: ne.

LČ: to bylo obecně...

LM: em jeho. potom vim, že byl úžasný film Jan Cimbura. to nás taky
velice e em zajímalo, o Cimburovi, potom em, co tam bylo takovýho
(..) no to co se vztahovalo když tak k našim našim, Jánošík a takhle
k našim dějinám.

prvním filmem, který jsem ve svém raném věku viděl,
em, bylo to začátkem třicátých let, em byl ještě němý film Jánošík.
moc si z něj nepamatuji, bylo mně sotva pět let. em, takže to byl
rok třicet dva?

ZP: tak asi.

JV: třicet dva. em, ještě jsem nechodil do školy. doprovázela mě
naše slečna vychovatelka.