Quote

LG: a pamatujete si na první barevný film, který ste viděla?

LV: prosím?

LG: jestli si pamatujete na první barevný film který ste viděla,

LV: ne,

LG: ne?

LV: ne ne [ne ne]

LG: [tak to nevadí] (.) a bylo důležité, jestli šlo teda o film
[němý nebo zvukový?]

LV: [ale byl to německej] film.

LG: německý?

LV: byl to [německý film]

LG: [<vy si určitě] vzpomenete>

LV: jo, byl to německej film. a teď vám nevím, teď že si vzpomínám,

LG: ((smích))

LV: že to nebylo s tím hansem albrsem ((Hans Albers)) a jestli to
fakt nebylo ta ta jeho cesta na ten mars?

LG: (...) to neznám.

LV: (...) no a já si akorát pamatuju ee z toho filmu si pamatuju
jedno, že tam je jenom hrabal a e ten hans albrs ((Hans Albers)) se
tak nakloní a e ee ee tak galantně říká, že je jako je ee je pěkná a
ona ee říká že já nevím, že je (dva) nebo tři tisíce let stará a on
teda elegantně říká že ne, že si myslí jenom a teď řekl (ani) sto
let nebo něco, a to mám dojem že to byl barevnej. ale nemůžu vám to
teda jako ((snímek Dobrodružství barona Prášila))

Dobrodružství barona Prášila, to je mi taky povědomý.

LS: to byl myslím že právě jeden z těch prvních barevných filmů, ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)).

OH: no (...) no to už si člověk tak na to ee je to ( ) říkal sem tady že to je mně známý

na ty režiséry,
jak je ta, právě mě ta Kytice, na ten Máj vůbec bych nešla, protože
to už sem si říkala, že se mně Kytice nelíbila,

JV: hm

JC: tak ten Máj, já nevim, a ten Brabec ((F. A. Brabec)), tak ten se
mně nelíbí, ten Brabec ((F. A. Brabec)), ten režisér. no ta to, to
nevim.

teda u nás byl pokuď si
vzpomínám velice pěknej film ee Máj, ten Máchův ((Karel Hynek
Mácha)) Máj, jo

JV: mhm

MJ: to byl film, kterej stál za to vidět. no tak se ta mládež
nejednou směje. už scény, kde von udělá ňákou věc, která vůbec
k není k smíchu, oni čekají na zábavu, no ne, tak to bychom mohli
mluvit o generačních problémech, to

Vídeňská krev, vínr blút ((Wiener Blut – Vídeňská krev)),
ano, tam byla výborná zpěvačka.

tak nebo Vídeňská
krev, to vím, to je, to bylo něco jedinečného.

JC: si pamatuju, dávali tu Vídeňskou krev ((Vídeňská krev)), to je
taky taková, krásný melodie a ((směje se)) voni voni taky začalo
houkat, tak sme to ani nedokončili, jo.

JC: [no to sem,] třeba ta Vídeňská krev měla krásný melodie, no že
sme ten konec neviděli. pak sme,

JV: neviděla ste konec?

JC: voni, voni nám vypli proud, nebo měli, už, už houkali nebo něco,

JV: hm

JC: to sme neviděli.

LR: ten film, tady ten seznam třeba, že ste na tom někde byli,
říkala ste na té Vídeňské krvi ((Vídeňská krev)) ste byli
s manželem,

VP: jo.

LR: pamatujete si třeba ještě kde ste na tom byli?

VP: no (.) jo počkejte, ale to nebyl film, to bylo divadlo.

LR: aha, takže ste byli... [mhm]

VP: [to] bylo divadlo a taky to bylo tady v Brně jak je skala
((Scala)), tak zezadu je kino

LR: aha

VP: jo tam to bylo, nó to to se nám moc líbilo.

LR: mhm

VP: nebo prostě to sme tleskali a to byl m- to byl moc hezkej večer
(.)

Vídeňská krev, no to je taky byl krásné film, ta
Vídeňská krev, jéžíš, ale kdo tam hrál, to už si nepamatuju (.)
Vídeňská krev kdo tam hrál, vite to? nevite, to byl moc hezké film,
rakouské (.)