Quote
382.42984
512:513
marika réková ((Marika Rökk)) to byla rakouská. ta tančila, zpívala
e em to byl taky takový divoch.
382.42984
379:458
já sem ee bláznivě chodila do kina, dyž sem
byla fakt mladá. tak těch třináct, čtrnáct.
JV: mhm.
JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek
((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že
to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde
sem zjitila, že vona hraje, jo? a tím vám řeknu, že sem se dostala
do jednoho kina.
JV: mhm.
JG: který dnes ani neexistuje a málokdo o něm ví. a to byl na
Šilingrovym náměstí.
JV: mhm.
JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě.
JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior].
JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o
trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)).
JV: mhm.
JG: to nebylo velký. vycházelo se do Dominikánské ulice.
JV: mhm, [mhm].
JG: [jo]? tam jak sou ty sloupy. já si totiž myslim, že tenkrát
to... eště tam nebyl vůbec podchod. že udělali potom právě, že
zrušili to kino, jo? no, a já sem vám tak... a to bylo vyloženě
německý kino.
JV: mhm.
JG: ale co mě je, [(sem si říkala...)]
JV: [i před válkou]?
JG: né. sem v-... za druhé světové války.
JV: za protektorátu.
JG: za [protektorátu].
JV: [mhm].
JG: já sem vám tam šla, protože ona hrála. teď vám byl žurnál,
poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil
Hitler.
JV: mhm.
JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a
teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla
uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy
nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino].
JV: [nevěděla].
JG: ne, nevěděla. ale bylo t-...
JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně].
JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]?
JV: [mhm, mhm].
JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu.
JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být?
JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok].
JV: [jednačtyr-, mhm, mhm].
JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým.
382.42984
748:760
JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to
bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)),
JV: hm
JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady,
jo? a teď vylezete ven, a všude tma,
JV: hm
JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám
najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na
člověka hrozně blbě působilo.
382.42984
907:911
JV: [ale tak] vy ste chodila i do jiných kin, že jo. nejenom tam,
kde byl ten pan uvaděč, ale i do těch ostatních.
JG: no říkám, když hrála někde marika rek ((Marika Rökk)), tak mně
to bylo jedno.
382.42984
1280:1283
JG: [to víte, že taky byly] různý německý filmy, který sem nasadili,
provokativní, a já nevim, to tak to už prostě už se nechodilo, to už
se vybíralo, který, řikám, tak s tou marikou rek ((Marika Rökk))
ňáký takový tydle, ty. bylo to dosti izolované všechno,
382.42984
1513:1549
JV: [ne ne ne, to] není problém. ale teď sem se chtěl dostat spíše k
těm filmům. k jejich výběru a k tomu, jak vlastně na vás působily,
em vy ste si teda vybírala film především co se týče toho dětství,
tak tam ste se zaměřovala na tu mariku rek ((Marika Rökk)).
JG: no, marika rek ((Marika Rökk)).
JV: rek ((Marika Rökk)). a to teda bylo ještě před válkou. nebo...
JG: ne, to bylo za druhé [světové.]
JV: [za druhé] světové války.
JG: no.
JV: hm
JG: to právě takové filmy, oni potom pouštěli i těm vojákům na
frontě, když šli, jo, aby prostě jim zlepšili náladu,
JV: hm
JG: protože to bylo takovýho psího ( ) ((smích))
JV: (hopsino psino).
JG: ((smích)) <no ne, tak> to máte tak jako když sou operety, jo,
tak takovýho něco, no. a teď se vžijte do toho, ti vojáci špinaví
vod blata všechno,
JV: hm
JG: teď aspoň chvilku vidí něco jinýho,
JV: jasně.
JG: jako to
382.42984
1932:1956
JV: a šla ste třeba na ňáký filmy víckrát?
JG: no na tu mariku rek ((Marika Rökk)) určitě.
JV: na tu mariku ((Marika Rökk)), jo? ((smích))
JG: sem ju viděla v tom kině, pak sem šla tam, tam sem viděla to
stejný,
JV: ale jednalo se pořád o jeden film.
JG: o jeden film. ano.
JV: ((smích))
JG: ona byla fakt výborná,
JV: hm
JG: a potom taky byly ty filmy s ní dělaný tak jako dost jako i
legračně, jo?
JV: hm
JG: že ste, jo, že to bylo takový vzdušnější, ne pořád takový...
382.42984
430:447
JH: no to já tam všechno mám a ee tak hodně německý filmy sem
chodily, takže v těch německých filmech z těch hereček to sem měla
ráda to taky (mi) bylo myslím <tak patnáct, šestnáct> let tu mariku
rekovu ((Marika Rökk))
LČ: mhm
JH: která teda to byla vysoká blondýna, že, hezká z- měla štíhlý
nohy stepovala krásně a a zpívala, to byl ee to byly filmy její
takový ee muzikální, jo, ty filmy (.) tu sem teda měla hrozně ráda
(ještě) si pamatuju ee zpívala ich brauche kaine milionen ich
brauche kaine luxusvagn ich brauche nor musik musik musik <to
zpívala>
LG: <((smích))>
JH: ((smích)) to si [pamatuju].
382.42984
603:607
no a eště si pamatuju s tó marikó rekovó ((Marika Rökk)) ten
film ( ) úplně to bylo na horách kdesi tam, dyť to bylo, to byla
zábava pro nás s tou marikó rekovó ((Marika Rökk)) (to) mladej
člověk má rád pohyb, když vona stepovala, jo, a a zpívala krásně, no
(to) byl požitek, no tak
382.42984
812:816
LČ: a ee co co pro vás bylo dobrý film, jaké vlastně ee rysy nebo ee
jaké aspekty [musel ten film mít]?
JH: [no říkám, nejvíc] se mně líbívaly ta marika reková ((Marika
Rökk)) ty ee prostě ty muzikální filmy,