Quote
382.44540
718:721
RM: no jistě jistě (.) když třeba (.) to sem viděla totiž (.) ve
Vídni (.) Jih proti severu (.) a pak sem ho viděla až po dlouhé době
(.) v televizi (.) takže třeba (..) ta vivien lej ((Vivien Leigh))
(.) anebo (.) red- e <jak on se menoval>?
382.33192
35:40
VP: s Burianem s Vlastou ((Vlasta Burian))
LR: mhm
VP: a potom s těma našima herci, jak v té době byli (...) ee Lamač
((Karel Lamač)) ee Ferbasová Věra ((Věra Ferbasová))
382.33192
56:73
a dokonce si vzpomínám, i na ten film, kterej mě
teda tak dojal, a bylo to nějak eh (.) eh hm počkejte, ji- ne,
Jindra e, křestní jméno, hraběnka Ostrovinová, to vim úplně přesně
(.)
LG: jo Jindra, hraběnka Ostrovínová, mhm
LV: to si teda velmi dobře pamatuju, no a já sem, a dokonce si
pamatuju i tu první scénu, když tam jel ten <poštovní panáček> a
troubil, to je zajímavý, že pak jsem viděla strašně moc ee věcí
v kině ale, toto teda mně utkvělo v paměti, a dokonce, dneska už
teda jména zapomínám, ale vím, že tam hrál a že se menoval ten herec
Karel Lamač.
LG: mhm
LV: tak to teda v- je moje teda vzpomínka, na to první kino
382.44611
85:87
a ((smích))
vím, že sme chodily i na štanwykovou ((Barbara Stanwyck)), to byla
jako manželka tyrone po- éé, toho roberta tajlora ((Robert Taylor)).
382.44611
175:180
hodně sme říkaly bylas na nějaký film, a
byls tu štanvykovou ((Barbara Stanwyck)) právě a ona dělala nějak
prostitutku a byla na tom špatně a měla ee dítě za svobodna. my sme
hrozně tam plakaly, jo, v kině a i když sme šly z kina tak sme
plakaly, až domů sme přišly a rodiče, co s nama je. a tak sme jim
vykládaly jak to bylo smutný a (.) takže my sme reagovaly tak
382.44611
1369:1371
a štanviková ((Barbara Stanwyck)), to
byla právě žena toho (.) roberta tajlora ((Robert Taylor)) jo, to
byli manželé
382.44611
2367:2368
ta štánviková ((Barbara Stanwyck)) byla
no, ale (.)
382.41820
364:364
Zita Kabátová
382.41820
1095:1095
Zita Kabátová, ee ta ještě žije, že?
382.41820
1028:1066
sem šla s tou Blankou ta byla vo rok starší než já a šly sme do
Lucerny, byl to nějak film ne nepřístupný, ale možná vod patnácti
šestnácti let a <Blanku tam pustili a mě ne>.
LG: <vás ne?>
EB: <vím, že sem přišla, já sem teda byla vychovaná taky u babičky
hodně a že sem brečela> ((smích))
LG: ((smích))
EB: <nepustili mě, ne> ((smích))
LG: a vyprávěla vám potom ta kamarádka [o tom filmu]?
EB: [to víte], že jo! to vite a <smála se>! ((smích))
LG: a jak to tam teda f- fungovalo, tak že ste že ste si chtěla
koupit ten lístek a on...
EB: já myslím dokonce, že sem měla koupenej, ale nepamatuju se, že
by mě vrátili nebo ne-, nevím o tom, jak to bylo, já sem byla
LG: jo.
EB: strašně <něšťastná>
LG: jo, takže ( )
EB: a šla sem dom.
LG: a náhodou se nepamatujete, co to bylo za film?
EB: ne, ne, ne. ale určitě českej film.
LG: českej.
EB: určitě českej, to byla z- Zita Kabátová a Mandlová ((Adina
Mandlová)) a tototo- že ty [herečky]