Quote

JV: a dál tady píšete další titul je Návštěva z temnot em.

ZP: to nevím, to byl myslim francouzskej film, tam hrál žán maré
((Jean Marais)) a daniel darijé ((Danielle Darrieux)).

LH: á vzpomenete si na svojí úplně první návštěvu po osvobození naší
republiky?

MB: ano, to byl nějakej povídkovej film, ale jak se menoval, já
névim. (.) hrála tam Brejchová ((Jana Brejchová)) a bylo to hm
prostě ó tom jak (.) em jak se seznámila s ňákym tym ruským vojákem
a ee jako domluvili se potom, jenom že ee měla napsanou adresu na
tabuli v v tom (.) v ve škole a přišel tam někdo a smazal to, takže
ona potom nevěděla jako tu adresu.

LH: ehm. (..) a to bylo tedy těsně těsně ňák po osvobození tento
[film ste viděla?]

MB: [no, to bylo] po osvo- osvo-...

Vlčí jáma, to
se mně taky moc líbilo, tu sem taky viděla myslím dvakrát, to už
bylo teda po válce s Brejchovou ((Jana Brejchová)),

koho
ještě, kdo kdo tehdy, (.) té době, (.) Anny Ondráková, Anny
Ondráková.

N1: ( ).

EF: no ale ta byla potom pozdějc trošku, no ale, eště em tu sem eště
já zažila, (..) ta zpívala, tančila, ale ta už potom nebyla v němém
filmu, ale ta už byla v tom ozvučeném, (..) em to už je moc dávno. (
).

LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina?

JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě
hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,

o
jako když nevím v té době, pamatuju si tu Anny Ondrákovou, protože to
byl miláček tatínka, na to se nesmělo sáhnout,

LŠ: [<víte> takovej doprovod], eště němej film, ano tam za padesát
halířů <sme> em chodili, no to taky každej film sem tam chodila. to
eště hrála any ondráková ((Anny Ondráková)), víte a ty starý herci,

LŠ: Glázrovou ((Marie Glázrová)) sem taky že to taky, ferbasku
((Věra Ferbasová)), že, to taky Mandlovou ((Adina Mandlová)), no aj
Hermanova ((Ljuba Hermanová)) Vítova ((Hana Vítová)), ta any
ondráková ((Anny Ondráková))

LČ: a ta představení, vlastně jak vypadal, co bylo na programu?

LŠ: na programu, ale Ondráková ((Anny Ondráková)) eště hrála víte ty
herci, německý, no.

MH: jo? prostě ee ee my si em máme řádu dob- vynikajících herců,
Menšík ((Vladimír Menšík)) přece. Menšík bydlel na Bratislavské, em
to je hned vedle úrazovky tam. když umřel, tak měl tam takový
malinký eem malinkej ee stan- em pro auta, ee od stanoviště, jo? a
tam by stávalo jeho auto, jo? když umřel, tak byla kytička na tom
autě. a jeho tatínek nakupoval ve stejném obchodě jako já, na rožku
tam, a jednou moje paní pode mnou, ho nepoznala, něco, něco měla
ňáká řeč, a von se postavil a povidá, no nepoznáváte mě? a říkal,
dyť syn je celej já.

LS: ((smích))

MH: jo? čili byl hrdý na svého syna. Menšíka ((Vladimír Menšík)) sem
milovala.