Quote

JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou.
JV: ale znamená to že asi některá kina byla pociťována jako německá,
případně [německá vyloženě byla] programově,
PD: [no ovšem.]
JV: a jiná byla považována za česká, asi, že jo to už byla trošku [jako
vlastenecká záležitost, ne?]
PD: [no jo, jenom,] jenom český biografy hrály hodně amerických filmů,
takže to vlastenectví bylo, takový volnější, kdežto němeč- neměcký
biografy hrály německý filmy výhradně, a těch bylo hodně, páč ta UFA
tenkrát produkovala o sto šest.
PSz: hm
PD: jo, kdežto...
PSz: a tady tento rozdíl ste si začal uvědomovat někdy až kolem toho
roku [třicet šest?]
PD: [to až] třicet tři, třicet čtyry pět, to byl vývoj velmi pozvolný.

PSz: a vy ste říkal že toto vlastně u těch kin moc velkou roli teda
nehrálo potom [pro vás.]
PD: [nehrálo.]
PSz: to jestli to bylo ve čtvrti kde žili převážně em
PD: vůbec.
PSz: čeští proletáři nebo němečtí, [(tak to kino)]
PD: [no německých] proletářů tolik nebylo.
PSz: hm
PD: ale, no Lido Bio, bylo v Marxově ulici, ne? ale taky hráli různý
programy.
PSz: hm
PD: no většinou česky samozřejmě [ale byly tam]
PSz: [ale pokud de] o publikum, kdybyste odhlédl od programu a vzal si
publikum, dalo se říct že když ste tam přišel, tak ste si byl, mohl ste
cítit že ste mezi Němci třeba? nebo mezi...
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)), tam byli samí socialisti, sociální
demokraté. buď němečtí nebo čeští.
PSz: takže spíš ste vnímal sociální rozdíly než národnostní? u těch
kin?
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)) jo.
PSz: hm
PD: jinak, jinak to bylo smíšený.
PSz: hm
PD: těžko to určitě jako, poněvadž když máte film jako fred aster
((Fred Astaire)) v Moderně ((Moderna)) tenkrát, tak kdo tam seděl. (.)
Češi, Němci, Židi, no, takže,
PSz: hm
PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín,
nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam)
nejezdí nebo]
PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já
myslím když to bylo kino předměstské, v Černých Polích a tak dále, tak
to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě
v dopsu ((Dopz)),
PSk: hm
PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam
šel, no.
PSz: takže vám se nikdy nestalo že by vám rodiče řekli tady do toho
kina em nesmíš protože je to nebezpečný, nebo špinavý, nebo něco
takovýho.
PD: ne.
PSz: hm
PD: taky ty kina neznali.
PSz: hm
PD: ((smích)) takže nemohli diktovat, do kerýho můžu do kerýho nemůžu.
JV: já bych se zeptal ještě na jeden konkrétní detail, vy tam

PD: ta byla, tam byly hodně zastoupeny střední vrstvy, a málo chudých
lidí. takže ty, tam bylo hodně zájmu o kulturu, to je samozřejmý, ale
to kino to bylo přece jenom dost plebejský ještě,
PSz: hm
PD: na tom stupni, to to spíš českej film zajímal páč to byl, bylo
mluveno česky nebo, herečky, české, Rolf Wanka, a tak dále a tak dále,

to sme, napřed sem chodila i na dětský si [vzpomínám]

R: á vy ste teda tu obecnou školu navštěvovala asi do roku
devatenáct set čtyřicet, takže se budeme bavit o tom roku devatenáct
set třicet pět až čtyřicet. a [vzpomínáte si] vůbec na svoji první
návštěvu kina?
DB: [to bylo]. ne
LR: ne, vůbec. a jaké sou vaše nejstarší vzpomínky vůbec na kino,
jestli si vzpomínáte?
DB: no, ty nejsou moc dobrý. byla sem s tatínkem ee v Kapitolu
((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
LR: mhm
DB: kreslenou, to byla tehdy bomba. no ano byla, doslova, kreslený
barevný film to bylo něco. tak sme si sedli na balkón, a já vim, že
sem se šíleně bála, jak ta Sněhurka letí tim lesem, šla a teď ty
větve oz- ožily no a prostě to bylo hrozný, takže málem sme odešli
<z toho kina> protože... nevim, kdy to bylo, ale byla sem hodně malá
LR: hodně malá
DB: no, to byl asi první. no a potom šly filmy prostě e grotesky a
ten, jak se jmenoval, e Poslední Mohykán, to byla taky hrůza, to šli
sme prostě na to šli a my sme z toho byli uplně <vyděšený> no a to
byly tam byly tři kina, takže my sme měli, z čeho [vybírat] v
Židenicích

LR: [mhm]. a jak často ste vlastně jako malá chodila do kina. [tak
do těch deseti let]
DB: [nóó], každý týden
LR: každý [týden]
DB: [nic] jinýho nebylo jinýho
LR: nic jinýho
DB: odpoledne se šlo do kina

no, protože to bylo, rodiče měli pokoj od nás asi a my sme
trávili čas v kině ovšem na čem, to už vám ne- to byl myslim šaplin
((Charlie Chaplin)) a, no prostě to bylo ještě za první [republiky]
LR: [mhm]
DB: takže tam byla možnost všeho, hlavně ty grotesky všelijaký
kreslený, to si nemůžu vůbec [pamatovat], že?

LR: [dobře]. a s kým ste chodila do kina?
DB: no s ko- s děckama.
LR: s kamarády?
DB: s kamarádkama

tehdy ne, to tehdy nebylo kdepak, to holky stály tam v té v tom
foajé ((foyer)), než nás pustili, kluci stáli tam, a to sme se po
sobě koukali, ale nic kdepak [vůbec].

LR: [a s rodiči] ste chodila jenom jako malá
DB: no úplně [malá] no
LR: [úplně malá]
DB: tak to bylo asi poprvé to strašný, ee a to sem se potom po
letech dozvěděla ta Sněhurka tak hezky mluvila ovšem to bylo
dabovaný ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), že jo, nebo nebylo to
dabovaný to bylo asi s titulkama, protože tehdy se snad ani
nedabovalo nebo co.