Quote
03.395
1888:1936
no tak em to to hlavně vždycky na bárovu ((Lída Baarová)) na tu sme
teda, když tam hrála bárová ((Lída Baarová)),
PV: hm
LH: anebo Nedošinská ((Antonie Nedošinská)), a Pištěk ((Theodor
Pištěk)), no tak to byli naše oblíbený, protože to byla legrace, že,
Pištěk ((Theodor Pištěk)) s ee [touhle Nedošinskou ((Antonie
Nedošinská)),]
PV: [jo, jasný]
LH: no a bárová ((Lídá Baarová)) byla prostě hvězda pro nás tehdá. pro
nás tehdá byla, než teda utekla do toho Německa, jak potom teda
dopadla.
PV: hm
LH: tak dopadla.
PV: hm
LH: to už byla její věc, že. to bylo prostě tak. už jaksi upadla.
protože nezachovala si vlastně to češství, nýbrž se zahodila
PV: hm
LH: s gestapákama a takovýma lidma, tak jednak ji odsuzovali, a jednak,
když potom přišla po té válce, tak teda prostě upadla opravdu do
velkého nebezpečí, což pro ni končilo, že zase se vrátila zpátky do
toho Německa, a
PV: hm
LH: protože opravdu ti Češi v ní viděli cosi jiného, upla- než jako se
se zahodila s takovým
PV: hm
LH: Němcem. eště k tomu tak jako s takovým znechucením prostě, lidé ju
odsoudili. moc ju všichni odsoudili.
PV: hm
LH: no a jako dopadla celá rodina, tak protože řikám, Češi ju velmi
odsoudili, protože ju milovali dokonce, dá se říct. toto bárová ((Lída
Baarová)) když se řeklo, to byla prostě veličina. no a pak, když
přišla, tak se nemohla divit, že ti lidé ju přímo nenáviděli, že se
zahodila s takovým Němcem, ještě s takovým Němcem.
03.395
1948:1949
hm to ještě, víte za protektorátu už sem měla dceru, už sem neměla
čas, byla válka, neměla ste čas na takový věci.
03.395
1990:2001
tak ste nemohla mít na nějaký prostě em na něco myslet o filmu,
nebo to.
PV: hm
LH: to prostě ne- neexistoval ten, těch, ty tu dobu, co ste, co sme
byli teda jednak v tom sklepě, jednak tu dobu celou, ste furt žila ve
strachu, jestli se vůbec dožijete nějakého prostě osvobození, nebo to.
PV: hm
LH: tak ste neměla zájem o žádnej film.
03.395
2032:2043
proto myslím, mám dojem, že
ani nehráli, ani nikde, protože všechno to asi upadlo v té době. ma- a
no tak ee jistě, bylo tady plno vojáků, plno Němců, možná že teda měli,
no a to víte taky, že tady byl v Brně Německý dům, že se tam všechno
soustředilo,
PV: hm
LH: že potom se s- em ee ee já nevim, ee shořel, nebo jak to všechno
bylo dokonce. takže to je asi všechno, co vám můžu říct. a to opadl
zájem, říkám, o všechno. jenom o to, aby člověk prostě z toho vyvázl
živej.
03.395
289:318
HH: ale když mně bylo, co já vim, tak tech patnáct nebo co, tak to už
sme chodívali,
LR: mhm
HH: dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to
tak [bylo]
LR: [hm]
HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee
uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady
mám dat
LR: ((smích))
HH: a on <mě tam pustil teda, víte,> ale e smůla byla v tom, že já sem
zase nesnášela, třeba já sem nesnášela jízdu ani autem dobře, a tam to
byl film, kde zrovna na začátku jela tak jakoby lokomotiva do
obecenstva,
LR: mhm
HH: a mně vám se udělalo špatně, já sem začala vlhnout a voni vlastně z
toho filmu neměli nic, ani já, protože my sme museli honem hledat něco
a ven. víte,
LR: mhm
HH: tak na toto je špatná vzpomínka
03.395
325:335
LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek]
HH: [bylo to] kino Kapitol
LR: Kapitol, v centru.
HH: v centru,
LR: mhm
HH: my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že].
03.395
339:373
skala ((Scala)) potom byla Moskva ze skaly ((Scala)).
LR: mhm
HH: pak byla Moderna, to bylo tam u Nové radnice v té pasáži ((pasáž
Jalta)),
LR: mhm
HH: že, Alfa na Poštovské,
LR: Poštovské
HH: všechno ty kina já si ještě tak pamatuju, ovšem ty filmy tak, no
některý si třeba [pamatuju trošku]
LR: [mhm] ((smích))
HH: mně utkvěly v paměti, a to sem ještě chtěla říct, že třeba i za
protektorátu byly tady německé [filmy],
LR: [mhm]
HH: skutečně em dobré, to byla ta, to byla třeba Dům u jezera se to
menovalo, to vím, nebo marika rek ((Marika Rökk)) to byla taková,
nevím, jestli ste o ní někdy slyšela, vona byla
LR: [tanečnice]
HH: [tanečnice], vona byla zpěvačka, vona byla herečka, měla krásný
nohy a ((smích))
LR: ((smích))
HH: tak na to sme teda někdy chodívali, to se mně,
03.395
411:444
[až] potom sem byla starší [teda, no no]
LR: [až ste] byla starší. dobře a kina ste navštěvovala jaká?
HH: myslíte ee názvy, nebo jaká em?
LR: no názvy jako.
HH: no tady v Židenicích bylo kino Sport,
LR: mhm
HH: to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem
právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i
na- e na dětsk- na odpolední představení, pak tady byl kino, bylo kino
Světozor, ten byl kousíček dál,
LR: mhm
HH: a nakonec byla eště Hvězda, to bylo v bývalé sokolovně na nynější
Gajdošové
LR: [mhm]
HH: [ulici]. tam sme chodívali, pěšky samozřejmě, auto žádný, tak za
každýho počasí se putovalo do kina,
LR: mhm, a proč ste chodila právě do těchto kin?
HH: proč?
LR: mhm
HH: no byly [nejblíž]
03.395
543:553
LR: a byl pro vás v tomto dětském věku film důležitý?
HH: no jistě, tam se člověk dozvídá kolikrát takový dobrý věci, že.
(..) jak se má chovat, a co je- co je dobré a co je špatné, že tam byl
ten rozdíl vždycky, něco bylo dobrý, no a pak se to třeba zase změnilo,
něco špatného
LR: [mhm]
HH: [a to s-] to bysme si mohli vybrat. tak ee to já... já su teda dost
na film, mám ráda film, no, mám pěkný vzpomínky na to, no.
03.395
559:575
LR: a hrá- když ste byla třeba právě malá, tak hráli ste si třeba s
kamarády [na n-]
HH: [ne]
LR: když ste třeba viděli ňáký film [nebo],
HH: [ne ne] ne.
LR: a bavili ste se o filmech s kamarádkami, s kamarády?
HH: to, to možná ani ne.
LR: mhm tak jo.
HH: protože oni třeba ani nechodili, nechodil tehdy každý do kina,
[víte].