Quote
02.394
485:545
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,
LS: hm
MH: na Dornychu.
LS: hm
MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej. ale pamatuju si, že v
těch letech, nevím kdy to bylo, em bylo zajímavé kino na náměstí,
jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla
ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam
em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný
film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř,
LS: hm
MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti
koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo,
tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v
půlce odešel.
LS: hm
MH: žádná kontrola uvádění, nic.
LS: hm
MH: kdes- pak tam byla (narpa) tuším v tom em prostoru. to kino tam
zaniklo.
LS: já myslím, že Universum že je dneska jak je městské divadlo. že
tam bylo Universum dřív. ne?
MH: ne. ne. divadlo bylo Na hradbách, Reduta, Reduta a em to em tam
rozhodně, a na Veveří bylo divadlo. to bylo vybombardovaný. po
válce, po válce to...
LS: ne, já sem myslel teďka, jak ste říkala to kino Universum,
MH: ano.
LS: tak že dneska místo toho kina je tam městské divadlo v těch
místech. je to tak?
MH: no
LS: já mám dojem, že jo, teda. [já se můžu podívat na ulici, jak se
menovala.]
MH: [ne, em u Mrštíků?] ((Divadlo bratří Mrštíků))
LS: (.) já tady mám seznam těch kin, tak se můžeme podívat, jak se
menovala ta, ta ulice,
MH: já si pamatuju prvně Edison, em ed- teda Edison na Dornyhu, to
bylo soukromé fi- em no tu Lucernu ((Lucerna)), sme tenkrát, to si
pamatuju, a na tom náměstí Svobody, bylo to mezi Rašínovou áá
Běhounskou. tam v tom místě. [v tom domě.] ((Úderka))
02.394
673:683
LS: a já sem myslel třeba kdybyste zkusila zavzpomínat ještě před
tím rokem čtyřicet pět, když vy sama ste chodila do školy, jestli se
stávalo, že by učitelé přímo jako k vám se vyjadřovali o těch
filmech.
MH: ne, nikdy ne.
LS: ne.
MH: nikdy ne.
02.394
696:715
MH: a zvlášť na té ob- em pedagogické akademii, to bylo ráno
vyučování, odpoledne vyučování. tehdy v sobotu se učilo, že, a na
gymnáziu, ee my sme třeba v primě měli latinu sedum hodin týdně. a
osum roků, teď deskriptíva byla dva roky, filozofie dva roky, tam
sme se měli co otáčet, takže na ně- na film nebyl,
LS: hm hm
MH: nebylo pomyšlení.
LS: dobře, takže můžeme přejít už k tomu pozdějšímu období, když ste
skončila tu obecnou školu, nastoupila ste na gymnázium, em tak bych
se zeptal, jak často ste chodila do kina v tom období, když ste
chodila právě na to gymnázium.
MH: vůbec ne.
LS: ne?
MH: vůbec ne.
02.394
717:727
LS: a potom, když ste dokončila gymnázium?
MH: pak sem šla na Slovensko, tam sem šla jednou do kina ve Staré
Ľubovně, a to byla taková ratejna, vzadu košťata, vědra, že sem
úplně zírala, jestli je to možné toto, okresní město, dosti velké,
zámek a taková bída, takže kino tenkrát bylo skutečně v plenkách.
LS: hm
MH: a předtím v Trebišově asi bylo kino, ale já sem tam měla sedum
kilometrů. a nebezpečno a vlci a tak dále, to...
02.394
731:731
MH: nešlo se od- to nešlo někam jít.
02.394
858:867
LS: a proč ste tady v tom období začala chodit častěji do kina než
předtím.
MH: no předtím em sem byla na Slovensku, čili nepřipadalo v úvahu, a
domů sem se dostala jenom o prázdninách.
LS: hm
MH: to bylo tak daleko, byly to rusnácké školy, řecko-katolické,
takže neexistovalo častějc cestovat,
02.394
993:1005
MH: a umřela. takže mít přítele v té době bylo nemyslitelný, a pro
mě dvojnásob, protože já sem od kvinty si vydělávala, hodinařila,
LS: hm hm
MH: jo? a pomáhala doma, takže časově neexistovalo. neexistovalo,
maminka byla nemocná těžce, já sem byla zapřažená doma i ve škole,
študovala sem na samé jedničky, takže. ale na to učení nebyl čas, to
je to nejhorší, že sem to musela stihnout úplně mimo. jo?
LS: [a do těch kin teda]
MH: [ani na kino nebyl čas.]
02.394
1756:1763
a eem a ta
Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten
pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím.
LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další
z hudebníků?
MH: ne, jenom pianista.
02.394
182:207
LR: dobře. tak teď už se přesunem spíš k těm biografům, a první
okruh otázek je o vaší dětské zkušenosti s biografy asi do těch
vašich desíti let, to znamená do toho roku devatenácet čtyřicet dva,
a ee mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu
kina.
ML: no, podívejte se, my sme chodili do kina s otcem,
LR: hm
ML: jako máti ta ne, jo? ale s otcem sme chodili no a, a to sme
chodili jako ty první mám takový dojem, to byl někerej film Laurel a
Hardy.
LR: jo, takže na to si [vzpomínáte.]
ML: [grotesky.]
LR: jasně.
ML: jo no potom takový ňáký miky maus ((Mickey Mouse)) a tak dále
jo.
LR: hm
ML: to bylo teda před válkou.
02.394
214:255
LR: hm a jak často ste jako dítě do těch svých asi deseti let chodil
do toho kina.
ML: podle toho, jak ty filmy běžely.
LR: [podle toho, co vás (zajímalo.)]
ML: [jak se to, jak jak se to] obměňovalo.
LR: aha aha takže můžete ňák [třeba]
ML: [no to vám] to vám neřeknu takhle ten, a potom taky záleželo,
[podivejte se, záleželo taky na tom,]
LR: [( )]
ML: tenkrát byly soboty pracovní,
LR: hm
ML: jo, otec byl prakticky zaměstnanej, poněvadž ten jezdil, ten
jezdil jako po těch, po služebních cestách,
LR: hm
ML: jo, takže to a a máti, ta s náma to, ta s náma ani tak moc do
kina si nevzpomínám, že by, že by maminka šla s náma někdy do kina.
LR: hm takže ste se
ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana
Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se
říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion,
LR: hm
ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to
menovalo Studio.
LR: hm takže ste chodil s tatínkem, s nikým jiným, nebo...
ML: ne.