Quote
11.378
446:456
KH: no, a s těma kamarádama cestou do kina nebo z kina, povídali ste
si o těch filmech?
LN: jo, určitě. takhle ňáký takový ty, když tam byli marika rek
((Marika Rökk)), nebo lída bárová ((Lída Baarová)) nebo Hana Vítová,
nebo ee ten ?jéžišmarjá, já už si nemůžu vzpomenout, prostě
krasavci? (.) já si nevzpomenu!
KH: no, to nevadí.
LN: lída bárová ((Lída Baarová)) a z těch mužů jo,
11.378
531:549
ta sbírala prostě fotografie těch herců a protože ona potom si vzala
toho Šmída, hodně i jezdila s ním po těch koncertech, s Bromem,
takže ona má podepsaný fotografie, že, těch herců. to sbírala ty
fotografie taky.
KH: hm.
LN: tak to sme se dívali na ně a potom sem měla jednu kamarádku, k
té sem zase chodila. a ti měli jako gramofon, tak sme si pouštěly
takový desky jako, potom jak sem byla starší, tak
KH: hm.
LN: prostě ty šlágry. a takový ty písničky.
KH: jako z těch filmů?
LN: i z těch filmů, no. a to co vycházelo na těch deskách, tak sme
si tam pouštěly u ní.
11.378
581:588
LH: když sme něco viděli, tak sme hráli potom tam i divadlo, anebo
prostě co sme viděli, tak sme si vykládali, nebo sme i ňákej záběr
dělali z toho, co sme viděli, co se nám líbilo ve filmu.
PV: hm. takže to bylo důležité pro vás.
LH: to bylo pro nás, pro nás děcka, kteří rodiče tehdá s ná- moc s náma
nehovořili,
11.378
1197:1201
LH: jak vás mohlo napadnout, že bysme se bavili v kině. to sme se
bavili po cestě, dyť my sme měli z toho Králova Pole zase cestu em
těma, pod lesem, do Zamiku, do Zamilovanýho hájku, jak se tam říká, v
Králově Poli. a to sme šli porád kolem lesa. kdepak bysme se bavili v
kině, anebo prostě tohle.
11.378
1207:1210
PV: takže až až po kině ste se bavili o filmech.
LH: no, jistě. po kině, když sme na to měli času dost, to bylo přes
hodinu cesty.
11.378
566:577
PV: hm a bavili ste se třeba doma o filmech, nebo...
LH: né, vůbec né.
PV: hm
LH: maminku to nezajímalo, otec byl pořád pryč.
PV: hm a třeba s dalšíma děckama, nebo se [spolužákama?]
LH: [no tak s] dalšíma děckama, to víte, že sme všechno prožívali
prostě,
11.378
256:261
LH: ňák se to neprojevovalo třeba, že byste [se s kamarády
bavili...]
MB: [to né, no tak,] tó eh potom jako ee už ee jak sme byli větší,
tak ano, to eště em jenomže to bylo ee tehdá m- myslím do patnácti
let dokonce nepřístupný.
11.378
381:399
LH: ehm. a mluvili ste pak spolu třeba o tom filmu, když ste šli z
kina?
MB: no to sme museli zas už být doma, tak... ((smích))
LH: [takže...]
MB: [<to sme] neměli čas.>
LH: a pak třeba ve škole, nebo nějak probírali ste třeba ty filmy,
na [kterých ste byli?]
MB: [no tak to] ano.
LH: á mm projevovalo se to nějak třeba mm v ňákých, nevím, jestli
třeba soutěžích, jestli ste, nebo jestli ste se mm dohadovali o tom,
kdo viděl kolik filmů, nebo...
MB: ne, ne.
10.377
1187:1201
PV: hm a třeba da- dalo se bavit při filmu? nebo bavili [se di-]
LH: [v tom] kině?
PV: ano.
LH: no né, no dyť tam bylo ticho, abysme slyšeli.
PV: hm
LH: jak vás mohlo napadnout, že bysme se bavili v kině. to sme se
bavili po cestě, dyť my sme měli z toho Králova Pole zase cestu em
těma, pod lesem, do Zamiku, do Zamilovanýho hájku, jak se tam říká, v
Králově Poli. a to sme šli porád kolem lesa. kdepak bysme se bavili v
kině, anebo prostě tohle.
10.377
1214:1220
LH: takže kdepak bysme měli ((směje se)) v kině sme seděli jak putičky
a koukali,
PV: ((směje se))
LH: voči vykulený, prosím vás, dyť vy si nedovedete přestavit, co to
bylo jako když ee sme se my narodili.