Quote
02.394
2177:2186
Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm
trpaslíků)), to byly ty moje dětský léta ještě teda, takový ty
PV: hm a to [bylo vlastně,]
LH: [dvanáct, třináct,]
PV: a to bylo barevné tenkrát, ne?
LH: nó, to bylo Řečkovice, pochopitelně
02.394
566:577
PV: hm a bavili ste se třeba doma o filmech, nebo...
LH: né, vůbec né.
PV: hm
LH: maminku to nezajímalo, otec byl pořád pryč.
PV: hm a třeba s dalšíma děckama, nebo se [spolužákama?]
LH: [no tak s] dalšíma děckama, to víte, že sme všechno prožívali
prostě,
02.394
675:697
PV: ee vy ste chodila do kina do Jehnic, když ste byla malá.
LH: no tak ee když šla parta.
PV: když šla parta? jo.
LH: protože samotná tam byly jenom pole,
PV: hm
LH: nahoře škola, na kopci, a dolů se chodilo tohle. takže jenom když
šla parta.
PV: hm
LH: sama bych tam bývala, jak bych došla. to bych musela jít sama mezi
poli a tak dále. takže my sme chodili v partě. my sme chodili parta na
tohle, do Soběšic, a bůchvíkam.
PV: hm
LH: a furt se chodilo přes les, takže, a nebo mezi poli, takže ste
nemohla sama, desetileté děcko někam prostě jít.
02.394
2107:2123
Sněhurka a sedum
trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to teda v těch v mladších
letech.
PV: hm
LH: to tak ty
PV: a to ste viděla v em Králově Poli? em nebo Sněhurku ((Sněhurka a
sedm trpaslíků))?
LH: to si nepamatuju.
PV: už nevíte.
LH: jestli už v Řečkovicích nebo v Králově Poli. ale určitě, říkám, buď
Řečkovice nebo Královo Pole.
01.393
107:117
LH: no a v těch Řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino
Sokola v Řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a
bylo tam i to kino.
PV: hm
LH: takže em no ale sokolovna v Řečkovicích je dost veliká, a bývalo
kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), jako dosti plné, protože chodili ti
lidé starší už a tohle. takže nebylo té zábavy tolik. takže to všechno
bylo takové nijaké. a pamatuju si dokonce, že sme teda ze začátku i
chodili na filmy, které byly němé, že.
01.393
116:123
a pamatuju si dokonce, že sme teda ze začátku i
chodili na filmy, které byly němé, že.
PV:hm
LH: které prostě eště jako ee se tam nemluvilo. prostě sme jenom viděli
film, a tam bylo psaný, co jako představuje, to samozřejmě velmi musel
si člověk domýšlet.
01.393
135:148
LH: no nejs- ne- nej- ee dřív sem byla v kině, když to ještě bylo němé.
sme,
PV: hm
LH: říkali sme tomu němé.
PV: jo.
LH: protože vlastně nebyly k tomu ještě slova.
PV: hm
LH: ale kdy to bylo, to vám teda neřeknu. to už je strašně moc roků.
01.393
162:169
PV: jestli se vám líbily, ty němé filmy.
LH: no tak jistěže,
PV: jo?
LH: prosim vás, být v kině, no to se nám líbilo. i když to bylo němé.
dyť sme nic jinýho neměli.
01.393
215:223
ten němý film, a taky se ukazovalo jenom
třeba, přijeli jako s tím filmem, jezdili po vesnicích,
PV: hm
LH: a ukazovali prostě jako někde v tom z těch filmů jako co dovezli, a
a něco bylo, no tak to víte, taky když se to prostě dozvěděli sme, že
je to něco nového, a že přijeli s filmem, no tak taky sme na to
chodili. no,
01.393
229:242
PV: a jak to vypadalo, když přijeli s filmem. co, co to znamenalo.
LH: no to přijela taková, <takové auto,> jako bych řekla dodávka nebo
něco takového,
PV: hm
LH: no a v tom měli ňáký ty aparáty a a plátno se hodilo em jako třeba
v tom hostinci, když to bylo, no tak se em plátno tam připravilo, no
PV: hm
LH: a oni to tak nějak, jak to pouštěli nebo ne- <to už po mně
nemůžete,> prostě sme [viděli film,]