Quote

LG: a v té době chodil ste třeba ještě s někym jiným do kina? nebo
jenom s babičkou?

JB: no s matkou taky sem chodil anebo s rodičama, sem chodil do kina
ale většinou sám teda, no, nebo s kamarádama nebo, tak no. (.)

LG: a, mhm?

JB: (.) no to právě jak řikám, to se hrály ho- hodně ty americké
filmy, no takový ty westerny, ty kovbojky, že.

LG: mhm

JB: a potom český filmy, no a taky německý filmy se strašně hrály
moc, a já sem měl německý filmy rád docela, prže aj za války no když
tady byla ta okupace, tak voni nehráli nejaký takový filmy jako,
voni hráli zábavný filmy, no takový revuální, ty zpě- si to aj
pamatuju ty ty zpěváky johanes hestrs ((Johannes Heesters)) nebo
takový ty ména těch těch zpěváků a herců německéch, no. a tak na to
sem chodil rád a potom když sem přišel na to Slovensko, tak tam bylo
jedno kino a to bylo porád narvaný a Slováci měli strašně rádi český
filmy, jo,

LG: jo?

JB: to si vzpomínám když tam hráli třeba Valentin Dobrotivý, tam tam
se to menovalo Šťastlivý milionár, jo.

LG: <to sem nevěděla>

JB: jo název toho filmu, jo, tak to bylo vyprodaný totálně, jo, a my
sme tam byli no tak e s rodičama e a s jeho, co byl zaměstnané u
otca a jeho manž- můžu to vykládat? zajímá vás to?

LG: jo jasně, [nemusíte se ptát]

JB: [a jeho manželka byla] židovka a vona se nechala pokřtít, jo.
voni bydleli ve Velké Bystři a my sme jí byli na tech křtinách, no
to musela velká byca na nohách, jak budó křtít židovku, prže židi se
absolutně nechtěli nechat pokřtít, ale vona se nechala pokřtít a tím
se zachránila, že, vod toho dep- deportování do koncentračního
tábora, tak tenkrát si pamatuju no že, vidíte aj fotky mám z toho
doma. to si pam- pamatuju jak sme byli na tom filmu Valentin
Dobrotivý, že

LG: to bylo na [tom Slovensku...]

JB: [Šťastlivý milionár], a jak se nám to lí- líbilo a všem tem
lidem tam, no.

LG: a vy ste teda říkal, že pro vás jako nehrálo moc velkou roli
třeba během té války ze které, jestli pro vás hrálo roli, ze které
země ten film byl? vy ste řikal že i během té války ste chodil na ty
německé,

JB: hm

LG: protože měli ty dobré veselohry.

LG: em býval třeba, bývala třeba přestávka, nebo to živé vystoupení?

JB: bývaly přestávky, no.

LG: bývaly?

JB: no bývaly přestávky, jo, když byl ňáké film delší, jo, no to
taky to si teda pamatuju že byly filmy kratší anebo dlouhý hodně.

LG: jo?

JB: no tak to bývaly přestávky a no to se šlo na záchod, že, anebo
si koupit ňáký bonbóny, anebo tak do toho bufetu, no. (.) ale co
bylo teda dobrý, tak byly ty filmy v přírodě no takový ty letní kina
jak se říkalo, no to bylo dobrý. (.)

LG: a bavily vás ty doprovodné části, toho programu?

JB: no když to bylo zajímavý, no tak mě to bavilo, no. to je težko
říct dneska už, po tolikati letech, že, já už sem nebyl v kině, to
už je aspoň třicet let, prže mně už je čtyryaosumdesát let, no tak e
potom potom už to nebylo vono ty filmy, a ty filmy už...

LG: a byl ste někdy na promítání filmu v domácnosti u někoho? kdo
měl jako promítačku doma?

JB: ne,

LG: ne?

JB: nebyl. jak řikám, my sme bydleli v takovém chudším prostředí

LG: mhm

JB: a ti naši spolužáci to byli většinou no taky jenom takoví
proletáři, že, takže to byste musela se ptát no takových v
Masarykově čtvrti, kde sou samí lékaři, že, nebo podobně tak tam
byste na něco na takovýho narazila, že, ale.

to, to se nedalo, když ste šla třikrát do měsíce, tak to byl
vrchol.

[ale kino] říkám, kino už potom se nám ee prostě sme neměli zájem.
jak už nám bylo zase těch šestnáct, do těch patnácti snad do toho kina.
ale jak už nám bylo šestnáct, tak už sme měli zase zábavy jedině ty
čaje, který byly o té páté hodině, a takový prostě,

PV: hm

LH: toto nás už zase zajímalo. kina nás už nezajímaly.

no a pak byly další
filmy, že, to už byli prostě mladí herci, bárová, ((Lída Baarová)) a
tahleta elita zase, že,

PV: hm

LH: to už bylo, to sme byli jako dospělí, to už nám bylo těch čtrnáct,
<a patnáct,>

no př- před deseti lety sme nechodili do Králova Pole. to sme
chodili až od těch dvanácti do těch patnácti a tak. protože sama jít do
kina do Králova Pole kolem lesů, a tak dále kolem lesů pěšky, protože
zas tramvaj stála peníze.

[no a] do toho Králova Pole sme se dostali jednou za čas. když sme
měli peníze.

PV: hm

LH: takže to bylo tř- to to to sme si museli teda všichni pěkně
ušetřit. nebo sme si domluvili teda, tak sme
si honem našetřili peněz a to taky nebylo tak často.

PV: hm

LH: tam to bylo moc drahé pro nás, v Králově Poli.

my sme měli pár korun a šli sme až do, pěšky až do Králova Pole.
anebo sme chodili teda na sokolovnu, do Řečkovic ((Kino Sokola
v Řečkovicích)),

no a když sem byl malé, tak
sem byl třeba aj dvakrát po sobě.

LG: jo?

JB: na nejakém filmu který sem se mně líbil, no.