Quote
03.399
1863:1874
LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam
byly v době toho protektorátu české nebo německé?
EB: no české.
LG: české.
EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala
LG: [jasně.]
EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)
02.398
2305:2334
JV: vstupu do kina Židům.
MM: ano, ano.
JV: byl zákaz.
MM: ano no samozřejmě, když ne do tramvaje, tak to už vůbec ne.
JV: tak ta tramvaj tam bylo to vyhrazené.
MM: no to bylo jenom, to bylo jenom
JV: nebyl absolutní zákaz.
MM: ano, dovnitř ne.
JV: kdežto u těch kin byl absolutní zákaz. [takže tam nesměli]
MM: [absolutní, ano]
JV: a nebyly ňáké kina, které, nebo kino, kam by Židé naopak mohli,
[že by to bylo jejich kino]
MM: [ne, ne, to neexistovalo.]
JV: a tento zákaz se myslíte absolutně dodržoval, nebyla ste někdy
třeba svědkem toho že...
MM: ne, to se určitě, určitě dodržovalo, protože to byly takový
sankce za to, že to, to nikdo neriskoval.
01.397
1863:1874
LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam
byly v době toho protektorátu české nebo německé?
EB: no české.
LG: české.
EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala
LG: [jasně.]
EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)
01.397
1876:1887
LG: aa b- byly třeba ee povinné v době toho protektorátu, když byly
ty filmové plakáty, byly tam i německé názvy těch filmů nebo...?
EB: určitě.
LG: takže?
EB: určitě, určitě, spiš německy než česky.
LG: jo.
EB: určitě.
01.397
2211:2220
LG: moc na vás nesedí. a ch- vy ste řikala, že ste em tak během
třeba té války chodila ste do kina s německými přáteli nebo?
EB: ano taky, jistěže. protože já sem, no.
LG: a s těma německýma ste cho- chodila do kterých kin (.) nebo?
EB: to s- (.) to bylo f- jedno.
LG: jedno to bylo.
01.397
2222:2252
JV: co se týče těch jazykových otázek, tak, ty filmy byly v němčině.
nebo byly v češtině s německými titulky.
MM: ano.
JV: na to si pamatujete.
MM: ale to mně teda nedělalo žádnej problém, protože, protože my sme
měli, na tom gymnáziu dennodenně němčinu,
JV: hm
MM: á
JV: tu ste měli už před válkou? nebo až [za války.]
MM: [ne, ne, až] za války. dennodenně sme měli němčinu a eště sme
měli třeba matematiku jednou týdně jenom v němčině. dějepis, jenom v
němčině. takže já sem němčinu ovládala tak, že to mně nedělalo
naprosto žádnej problém.
JV: mně jenom de o to, jestli si pamatujete, že by s tou okupací ta
němčina vstoupila do života, nejen teda že se vyučovala na školách,
ale že by vlastně názvy, [plakáty, titulky]
MM: [no, no byly, no všechno] všechno bylo.
JV: všechno bylo. české filmy [beze zbytku byly taky ee z titulků]
MM: [všechno, ano samozřejmě, no všechno, ano, ano, ano, ano]
všechno, všechno.
04.396
600:602
LČ: a vzpomněl byste si, jak na první návštěvu třeba po osvobození, jestli to bylo zase úplně jinou atmosféru? jestli ste byl v kině nějak po osvobození a jak se to změnilo.
AU: po osvobození to už si nedovedu, nedovedu moc představit. dokonce mám dojem, jestli vůbec sem byl v kině někdy po osvobození. protože to už sem byl starší trošku, tak už mě to tak. já mezi tím, jo, jak sem em říkal že sem dělal v noci třeba ve Zbrojovce a ve dne sem šel řezat to dřevo anebo stloukat ty bedny, tak já sem si tam přivydělal nějaký ty peníze
04.396
227:227
a dneska vůbec. už nemám vo kino zájem ani kdyby mě tam zvali dobrovolně.
04.396
280:291
KH: a vzpomínáte si osvobození, vlastně když končila válka, jak ste
šla, jesi ste, jak ste šla třeba poprvé do kina, když když jako
[bylo po osvobození?]
EB: [to to sem šla] akorát je s manželem a to sme šli do na Nové
ulici Metro bylo. a to sme viděli nějaký film s Oldřichem Novým
((Oldřich Nový)).
KH: hm
EB: a potom se nechodilo, potom přišly děti a nechodilo se do kina a
nebyly na to ani peníze.
04.396
433:436
KH: hm a chodila ste někdy jako přímo na nějaký zápas tenkrát?
EB: já sem začala chodit hodně po válce s manželem sme chodili na
fotbal.