Quote
03.385
1349:1367
] ale já vám řeknu třeba, em se mělo bruslit,
já celá šťastná, že sem dostala kolečkový brusle, že jo, na kličku,
že jo, ne kolečkový, na kličku.
JV: jasně.
JG: normální brusle.
JV: normální.
JG: šlo se do Lužánek, to se všude tam bruslilo, a no a naši mě
museli vzít sebou, a v tu ránu, jak sme tam přišli, tak voni frrr a
teď já tam zůstala, sem si to neuměla přidělat. a přišla sem na to,
že je nutný začít brečet,
JV: ((smích))
JG: se mě někdo všiml, a tak mně tu na tu kličku přiďál, jinak sem
si nezajezdila, víte?
03.385
1657:1725
JV: a později, jak ste začala získávat rozum, ale ještě před rokem
čtyřicet pět em to znamená za toho protektorátu, to vám bylo kolem
těch patnácti, šestnácti let, že, tak to ste si už asi vybírala víc,
to už...
JG: no tak jistě, ale potom taky už ste měl jiný,
JV: hm
JG: em chodili sme plavat, aj aj sme závodili, a už už se dělal ten
sport, jo
JV: hm
JG: už se hrála košíková [a tak, jo]
JV: [měli ste víc aktivit.]
JG: takže, no tak to
JV: takže ste chodili na výlety třeba,
JG: no, no
JV: nebo taneční zábavy, chodila ste
JG: vůbec ne.
JV: ne, vůbec?
JG: žádný taneční, za druhé světové nebyly povolený žádný, a my sme
měli akorát to, že sme hráli taky házenou, to bylo, tenkrát se hrála
házená,
JV: hm
JG: když bylo letní období, a když byla zima, hrála se košíková.
dneska se to hraje pořád, že. a my když sme jeli třeba na na
házenou, tak to po pětaštyrycátým roce,
JV: hm
JG: anebo aj předtím, tak sme jeli třeba z Královopolské na
náklaďáku, a to se musela dát plachta, aby nás nebylo vidět, páč to
bylo zakázaný, že,
JV: hm
JG: a tam když se skončil zápas, tak bylo domluvený, a ve stodole,
byl gramofon na ručičku,
JV: hm
JG: a tam se třeba chviličku tancovalo, a už zase se em nasedlo a
jelo se domů.
JV: jasně.
JG: a taky bylo ohromná legrace tohleto.
JV: takže těch těch aktivit [a koníčků bylo mnohem víc, už mhm]
JG: [tam už tam už potom] jak začly tady ty, tak už zdaleka tak, to
když bylo něco vopravdu pěknýho,
JV: hm
JG: tak se šlo, ale ne na všechno, a taky em taky si všelijak se
dodělávala škola, nebyly ty peníze.
02.384
290:291
a potom se nechodilo, potom přišly děti a nechodilo se do kina a
nebyly na to ani peníze.
02.384
855:865
no tak ale potom mě e že
sem se vdala v sedumaštyrycátým se mně narodil první syn, že, potom
v dvaapadesátým druhý a ty finance
LG: jasně.
EB: to všecko nebylo tak, abychom
LG: mhm.
EB: navštěvovali kino tolik.
02.384
704:725
JG: a to to bylo, no to se, ne, to sou takový vzpomínky em ee a to
sme nebyli nikdo že by měl peníze, i když ten můj tatínek byl třeba
zubař, ale byl velmi brzo jako dostal rakovinu, jo, taky vám řeknu,
von byl v (norovi) z pěti dětí,
JV: hm
JG: a jeho tatínek vodjel do Ameriky za prací, dostal tuberkulózu,
hned ho poslali zpátky, že, a von že se dobře učil, a fakt si
řeknete tak jak to někdy je psaný, že ten farář a ten učitel, když
ten kluk se učil, von se dostal sem potom do semináře, jo, no a a
vystudoval nakonec medicínu. ale to jídlo a todle,
JV: nebylo to asi úplně [(zdravé)].
JG: [no a tak] měl teda rakovinu jícnu, a tak právě brzo zemřel, že.
takže u nás taky nebyly ňák taky peníze, u těch druhých taky ne, a a
přesto to drželo aj [dneska ještě,]
JV: [ste drželi pospolu.]
JG: pořád jako.
02.384
1328:1345
JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů,
JV: a maminka měla...
JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to...
JV: sourozenci [taky nechtěli.]
JG: [to by si] netroufli, já sem byla,
JV: hm
JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a
JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi.
JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje
kamoše,
02.384
1367:1377
tak to vám chci říct, že potom už em jo, ti
kluci drželi víc s klukama tam, [ta že ta sestra]
JV: [holky s holkama]
JG: no ta byla starší, že ale už už, no.
JV: hm
JG: no a já se proto říkám, že su nejhodnější tady, mě nevychovávali
jen rodiče, ale ještě sourozenci, víte?
01.383
823:828
EB: no tak já sem šla v patnácti nebylo mně celých patnáct sem se
šla učit (.) jako prodavačka k soukromníkovi.
LG: mhm.
EB: a (..) to sem chodila potom na německé filmy.
01.383
1935:1950
a za války (.) já sem byla u soukromníka a ee asi sem byla hodná
holka, byl to německej obchod a oni mně za čtvrt roku, když sem se
tam učila
LG: no.
EB: musela sem se učit tři roky a oni mně za čtvrt roku platili celé
tři roky jako po vyučení.
LG: [jo].
EB: [takže] já sem měla (..) hod- dosti peněz (.) jako.
LG: jo a (v době t-)...
EB: jo ale nějak že bych je utrá- (.) ne.
01.383
181:201
tak moje spolužačka, její tatínek byl advokát.
JV: mhm.
JG: tak sem (.) ee nastoupila k němu. to bylo na růsveltově
((Roosveltova)), zrovna naproti soudu. tak sem měla takový ty běhy
nahoru, dolu. a vlastně sem tam psala na stroji a psaly se žaloby. a
toto bylo prostě potřeba jako [administrativa, no. no].
JV: [administrativní pracovnice. mhm].
JG: jenže velmi mizerně <placený>. nehledě, že musely být teda ee
víte, takový ty přestávky v [poledne].
JV: [mhm].
JG: takže to ste tam vlastně byl dycky až do těch šesti, poněvadž,
on byl sice ten její tatínek moc hodnej, ale von většinou pracoval
až odpoledne a ráno sem hezky běhala po všech doktorech, který byli
kolem, aby ho honem zastoupili u soudu, protože pan doktor zaspal
třeba, že. [tak to byl fofr].