Quote
02.394
225:263
vůbec nevybírala. to co hráli, tak se na to šlo. (..) to se
nevybíraly.
KH: takže spíš, že to hráli v Lucerně ((Lucerna)), že ste chodila do
[Lucerny] ((Lucerna))
EB: [ano, že] ano ano. a tam se měnilo myslím každý týden, nebo
ještě dvakrát do t- , nevím, to už si taky nepamatuju, ale tam sme
chodily hodně často.
KH: takže ste viděla vlastně skoro všechno v tý Lucerně.
EB: hodně, no, moc. (.)
KH: no a informace o filmech ste získávala nějak?
EB: ne.
KH: nikde?
EB: ono akorát byla reví ((revue)). ta vycházela, ale na to sme
neměli jako finance nebo to. to se nekupovalo, ne.
KH: takže vy ste vlastně věděla jenom že jakoby o těch hercích jenom
že vy ste věděla kde hráli a tak.
EB: hm a já myslím, teď sem si tak vzpomněla, jestli nebyly, když
bylo jako kino venku, jesi nebyly napsaný obsah toho [filmu].
KH: [jo.]
EB: to je možný, no.
KH: jo. (.) no a nezkoušela ste, jestli ste si nebrala domů ňáký
plakáty nebo tak?
EB: ne, mě to nez-, ne ne ne ne ne ne ne. já jedině, co bych vzala,
tak ro- toho roberta tajlora ((Robert Taylor)), to by byl můj. ale
ty nebyly, ne ne ne.
02.394
265:274
KH: hm (.) no a bylo pro vás teda důležitý, kdo v tom filmu hrál?
EB: ne (.) ne. rádi sme šli, že, na ty známý, to se radši, že, ale
vůbec to, to byl klárk gejbl ((Clark Gable)) a špencr trecy
((Spencer Tracy)) a hemburnová ((Katherine Hepburn)) a... ne, bylo
to jedno, protože to bylo všechno překrásné filmy.
KH: no a pamatujete si černobílý nebo barevný filmy?
EB: všechno černobílý, všechno černobílý.
02.394
415:417
KH: a ňákej film ste viděla vícekrát, [že byste třeba...]
EB: [ne ne], vim že sme šli jednou a mm mm...
02.394
443:447
KH: a četla ste třeba?
EB: četla sem, hodně sem... já sem měla sousedku, která jako tam
byla jako velká jako dívčí knihovnu měli dcerku a tak tam sem si
pučovala. to sem četla hodně.
02.394
606:638
LG: a ty otázky se týkají em té doby, než ste ukončila obecnou školu
(...), takže (.) e vzpomínáte si na e na první návštěvu kina?
EB: ano, to sem byla s maminkou v kině Lucerna a kin kong ((King
Kong))
LG: ((smích))
EB: to by la ta (..) e
LG: jo.
EB: orangutan nebo h-
LG: jo.
EB: ano, to byl můj, to mně bylo třináct dvanáct jo sem, to byl
první film.
LG: a em m- máte, pamatujete si něco detailně z toho filmu nebo
prostě přímo z té návštěvy?
EB: no tak z té návštěvy moc ne, ale to právě teď už to bylo i
v televizi že to.
LG: mhm.
EB: ale to já si pamatuju jak vona ju (držela) a byla na té věži
LG: jo.
EB: a držela tu slečnu jo v (.) těch rukách, v ee těch chňap- e.
((smích))
02.394
640:652
LG: ((smích)) a ee jak často ste do svých deseti let chodila do
kina?
EB: no do desíti let to né. to sem chodila s našima řekneme ee na
Kašpárka Turka a takový.
LG: jo.
EB: to jako
LG: mhm.
EB: do desíti ne.
02.394
663:673
LG: a s rodiči ste teda nechodila do toho [kina]?
EB: [ne] ne ne ne.
LG: a proč ne?
EB: maminka nechoď- no nebyli (..) nebyli tak majet- nechodila
LG: jo jo.
EB: je nezajímalo.
02.394
679:681
LG: jo a ta ehm ta vaše kamarádka to byla ona byla Češka nebo?
EB: Češka.
01.393
186:220
LČ: a teďka bysme se z téhlecté jakoby rekapitulace těch osobních údajů
dostali už k té vaší dětské zkušenosti s kinem, s chozením do kina,
vzpomněla byste si na svojí první návštěvu kina? když ste byla poprvé v
kině?
IK: ano, vzpomněla, protože, já sem bydlela v Židenicích, a odmalička
naše rodina, jako za první republiky byli sokolové,
LČ: ano,
IK: a já v té jednotě pracuju dodneška, vlastně jako kronikářka. a em
jako sokolka, tak jako tam vím, že em se promítalo, to sem byla malá
holka, a promítalo se v tělocvičně, em té jednoty. to se dycky
postavily židle, a byl to němý film, a k tomu se hrálo na klavír. a
když já sem se narodila v dvaadvacátém roce, tak řekněme že mně bylo,
no, já to tady mám, v roce dvaadvacet, tak to sem se narodila, tak ten
Sokol získal pr- em Sokol získal koncesi že může promítat. a to byl
němý film. a tam si pamatuju, že sem jako šestiletá snad, tam dostala a
němý film Jánošík sem tam viděla.
LČ: takže to nebyla přímo představení pro děti.
IK: ne.
LČ: to bylo obecně...
IK: to bylo, to pro děti se hrálo loutkové divadlo v Sokole.
LČ: aha
IK: a tady to mám napsaný, v roce třicet se ozvučilo to kino,
LČ: aha
IK: takže začali promítat se zvukem,
01.393
235:257
LČ: a jako teda malá ste chodila hlavně do té tělocvičny sokolské.
IK: to sme chodili tam, ano.
LČ: a tam ta představení byla jak pravidelně?
IK: no vždycky v neděli.
LČ: v neděli.
IK: v neděli jenom. to se postavily židle a potom v pondělí už se
cvičilo, čili židle se sba-
LČ: to bylo ňák odpoledne nebo navečer ta představení.
IK: odpolední, odpolední.
LČ: a jak často ste do kina do těch svých třeba kolem těch deseti let
chodila, jak často to bylo to bylo...
IK: no tak to sme chodili na ta nedělní představení,
LČ: ano