Quote

Displaying 1 - 10 of 895

Zdenek (1927) 03.399 2531:2533
The Czech element

JV: a proč teda ty české víc než ty německé ste měli radši?

ZP: z národnostních důvodů sme preferovali němec- český filmy.

Zdenek (1927) 03.399 2756:2773
The Czech element

To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly
filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že
em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí.

JV: ehm.

ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch))
myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant))

JV: ano...

ZP: že?

JV: ano, ano.

ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je
to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který
povzbuzovaly em em národní uvědomění.

Zdenek (1927) 02.398 2464:2479
The Jewish element

ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý.

JV: a třeba Židé tam taky mohli jít?

ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní
požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. ani tramvají
nesměli jezdit, museli stát jenom na jak se to řekne platforma na no
prostě tam jak sou sedadla tak mohli stát jenom venku, venku,
nesměli ani dovnitř do té tramvaje, nesměli.

JV: takže myslíte, že neměli nějaké kino aspoň jedno, kam mohli
chodit?

ZP: po, ne. po okupaci rozhodně ne, ale za první republiky byly
židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna,
co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino.

Vilemina (1919) 01.397 894:900
The German element

[no za prvý] začly německý filmy,
LR: mhm
VB: jo a tam bylo právě hodně toho násilí a některý filmy německý
tam taky nebyly, byly třeba takový hodně zamilovaný, ale e e mně to
vadilo, ta němčina.
LR: mhm
VB: já sem to neměla ráda ((smích))

Vilemina (1919) 01.397 .
The German element

[míň] me- méně,
LR: méně (.) protože a e důvod je
VB: no zaprvní ta němčina,
LR: němčina [mhm]
VB: [že to se] všechno e překládalo,
LR: mhm
VB: tak to sem nevěděla kam e se podívat a to, byly taky zamilovaný
filmy
LR: mhm
VB: z toho Německa, ale, prostě e no mně to nesedělo.

Peter (1922) 01.397 179:205
The German element

PSk: hm a to že ste vlastně byl z em z česko-německé rodiny,
ovlivňovalo to nějak tu vaši zkušenost že by, směřoval vás třeba otec,
nebo pamatujete si na to že některá kina byla více německá? pro
[německé publikum?]
PD: [ne, vůbec,] to bylo úplně, to bylo úplně, em tolerantní není
správný význam, páč na tom nezáleželo prostě. moje matka nejenom byla
česky vychovaná a byla ze židovský rodiny, takže v národnostních
otázkách byla velmi tele- tolerantní. to nebylo důležitý vůbec, k tomu
musím dodat, že můj otec byl z rodiny ladýnské, to vám musím vysvětlit
asi co to je, to je menšina v jižních Tyrolích, dneska má asi čtyřicet
tisíc lidí, kerý mluví ladýnským jazykem, kerý je, jako stará
provensálština, románský jazyk, a tam žili prostě v tom Valdygardeno,
do roku osumnácet šedesát, to byla monarchie stará, potom to byla, no
rolnická fam- em rodina, neměli co jíst, poněvadž těch lidí bylo mo-
moc, tak se nejdřív vodstěhovali do do Lince, tam se taky neuživili,
potom se odstěhovali do Prahy, do Týnského dvora, a můj děda prodával
tyrolské řezbařské práce. ale orientovaný tenkrát už na němčinu, páč
ta, to souvisí s tou ladýnskou situací, v jižním Tyrolsku, který dnes
je italské, že tenkrát se orientovali na němčinu, né na italštinu. i
dneska já mám tam příbuzný, kerý sou trilingváni. ladýnsky, německy,
italsky. tím chci říci, že pro mýho otce národnostní otázka de fakto
((de facto)) neexistovala. to byl, jemu to bylo je- jedno. on sice byl
vychován německy, dělal do německýho dramatu, ale babička v Praze ještě
mluvila ladýnsky, a modlila se ladyn- ladýnsky. takže, neby- nebylo to
jako kdyby byl pocházel z Ústí nad Labem nebo,
PSz: hm jasně
PD: nebo z Liberce, jako, to byl velkej rozdíl.

Vilemina (1919) 04.396 154:168
After the liberation of Brno

LR: mhm, dobře. a poslední věc tady z toho obecného, kdy pro vás
skončilo pravidelné navštěvování kina, ve vašem životě.
VB: no, dokud sem mohla chodit (.) tak sem chodi- no pravidelně to
nebylo tak finančně
LR: mhm
VB: možný, ale když už jsem byla vdaná a dávali něco, tak kino
((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to,
jako kona- e e
LR: mhm
VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to
bylo levný,
LR: mhm
VB: a tak tam sme chodili jako když bylo nějaká veselohra nebo tak,
LR: mhm
VB: tak sme s manželem jako šli.

Vilemina (1919) 04.396 379:387
After the liberation of Brno

LR: [stále do těch] do Lucerny ((Lucerna)),
VB: no,
LR: pořád, do Žabovřesk.
VB: tam
LR: mhm
VB: v Žabovřeskách.
LR: mhm, a když ste se vdala, tak stále tam, když už teda byla
příležitost?
VB: no

Vilemina (1919) 04.396 689:694
After the liberation of Brno

no tak e ten určitý čas sem do do kina jít nemohla. protože byl
chlapec malej,
LR: mhm
VB: manžel dělal sám, ( ) takže těch peněz (moc) nebylo a já sem
nemohla vod dítěte, to bych nešla, ale (.) jako e potom najednou to
bylo barevný,

Vilemina (1919) 04.396 750:762
After the liberation of Brno

LR: (.) a byly zase filmy, které ste zase neměla ráda, ňáké žánry,
VB: no nemám, a dodneska nemám, vraždy, kde je krev, válečný, když
se zabijou lidi,
LR: mhm
VB: to prostě nesne- úplně nesnáším,
LR: mhm
VB: a dodneska. (.) já nemůžu vidět, i byly filmy za za e ru- za
rakous- rako- e za ra- ruské éry, jo,
LR: mhm
VB: a když tam stříleli a padali, mně to hrozně vadilo. to já sem
neměla nikdy ráda násilí.
LR: mhm, takže [to vám] to se vám nelíbilo, když bylo ve filmu.
VB: [no]