Quote

LR: a když ste se vdala, tak změnilo se to nějak?
VB: [no (něk-)]
LR: když už ste byla dospělá, změnilo se to?
VB: nezměnilo, protože sem se vdala na nemocnou tchýni,
LR: mhm
VB: taky ochrnutou, měla ruce tak kolena se nepohla, tak se ze mě
stala <pečovatelka>,

LR: [stále do těch] do Lucerny ((Lucerna)),
VB: no,
LR: pořád, do Žabovřesk.
VB: tam
LR: mhm
VB: v Žabovřeskách.
LR: mhm, a když ste se vdala, tak stále tam, když už teda byla
příležitost?
VB: no

LR: jo? a když ste se pak vdala, tak s manželem ste chodili [občas]
VB: [no],

LR: vlastně už byla vdaná, a jak na vás působily změny [po tom roce
devatenáct se třicet devět]
VB: [no hrozný] hrozný,
LR: hlavně v kinech teda teď myslím, [jestli ste to ňák vnímala]
VB: [no za prvý] začly německý filmy,
LR: mhm
VB: jo a tam bylo právě hodně toho násilí a některý filmy německý
tam taky nebyly, byly třeba takový hodně zamilovaný, ale e e mně to
vadilo, ta němčina.
LR: mhm
VB: já sem to neměla ráda ((smích))
LR: a byla některá kina německá a některá česká? pamatujete si, že
by tam bylo takové rozdělení?
VB: ne, no jako [osazenstvo]?
LR: [v Brně] e no tak jako vůbec, jako jestli [někam víc chodili
třeba Němci]
VB: [v Žabovřeskách nebylo moc Němců]
LR: mhm mhm a jinde v Brně nevíte,
VB: ne,
LR: ne.

LR: mhm (..) a změnil se výběr filmů, na které ste chodila, když ste
teda šla do kina, tak šl- chodila ste na jiné filmy než v těch
třicátých letech?
VB: tak když bylo to dítě, tak už to bylo míň,
LR: mhm
VB: nebyla ta možnost, jako.
LR: mhm
VB: potom manžel musel ( ) když bylo e pro Němce, tak byl e třeba
dřevo museli, ty klády na ty zákopy, naši lidi, jo,
LR: mhm
VB: do lesa e a tak von byl tam a já sem šila doma teda.
LR: mhm
VB: protože peníze byly potřeba.
LR: a jak se diváci v kině v té době protektorátu chovali, jestli
tam byly ňáké
VB: no na německý filmy moc nechodili,
LR: mhm
VB: já aspoň co si pamatuju, tak akorát na ten jeden, a to byla
taková příjemná herečka mladá a taky všecko, jako byla taková (.)
žádná taková (.) drzost nebo tak, to nebylo v ní, víte, tak to na tu
dost jako byli se podívat, ale jinak teda nevím, já sem moc teda do
toho kina vopravdu nechodila,
LR: mhm a když už ste teda v tom kině byla, tak nepamatujete si
třeba, že by se diváci smáli tomu filmu německému, nebo vůbec ňák
třeba hučeli,
VB: em-em
LR: a nepamatujete si, že by se v protektorátu v kině hajlovalo?
VB: [to sem nezažila]
LR: [třeba během týdeníku]
VB: ne,
LR: ne
VB: to sem nezažila.

MB: a to je, vlastně, do jaké doby ste chodila do kina pravidelně?

LM: no jako študáci tak se tak se to dalo dalo říct, že sme chodili
jako ee ale i potom, když sme em byli ty em to totální nasazení a
tak dále, tak sme chodili ale hlavně do, jak se to menovalo? sto? do
Studia ((Studio)), to bylo vedle vedle em (.) jak to tam to tam
bylo, tam byla (..) dneska proti soudu, co je na Kounicové nebo
vlastně to není Kounicová, to je Burešova, ee tak ee tam byl
studentský domov, Masarykův studentský domov potom a nevím, jestli
tam není stále a vedle [toho]

MB: [jo jo jo] na té u té Botanické, [tam si myslím že to tam je,
mhm, mhm, mhm]

LM: [no je to Botanické mezi bota- Botanickou a a] tam to tou
spodní. a ehm tak tam sme hlavně chodili, protože tam to bylo
strašně, no přijatý pro studentskou a vůbec pro kapsu mladých lidí a
byly tam výborné české filmy. my sme zásadně, zásadně celou tu dobu
protektorátu nechodili na německé filmy.

MB: mhm, mhm

LM: vůbec vůbec ne. i když ty naše filmy voni kazili těmi ee titulky
německými a tak dál, no ale přesto sme chodili jenom, to to prostě,
ten odpor, tomu co bylo byl tak velký, že kdyby tam bývali nevim co,
tak sme tam nešli. stejně to bylo divadlo až až se zavřeli di-
zavřelo divadlo na Na hradbách jak se dřív říkalo Janáčkovo staré
divadlo ((Janáčkovo divadlo)), tak ee to převzala ee převzali Němci
a pak už sme tam vůbec teda zas, přesto že mi to hrozně sem
litovala, protože tam byly nádherné opery všeckých těch klasiků
německých a tak, no ale prostě sme Češi a nepůjdem.

LM: [no] takže a pak sme chodili eště do Alfy ((Alfa)), já nevím jak
už se to tenkrát jmenovalo si to vůbec nepamatuju. Alfa, která byla
ee která byla na ee na Poštovské.

MB: mhm, [jo já tady]

LM: [je to stále]

MB: mám, já tady mám napsanou tu Alfu ((Alfa)), no

LM: [ano]

MB: [my] eště vlastně ty údaje o těch kinech nemáme

LM: ano

MB: přesně [kompletní, ale mám to tady poznamenané]

LM: [no ano a pak sme] chodili do skaly ((Scala)) ale to se taky
menovalo jináč na náměstí na Moravském náměstí

MB: mhm, to se dřív menovalo ňák něco bio něco ((Dopz)), jo, [(já
tady ten název mám tak tak zvláštně)]

LM: [já nevím, já nevím,] protože nás jako študáky vůbec nezajímalo
((smích)) b- bych řekla kam jak se to menuje. já to opravdu
nepamatuju. a potom teda po válce se to menovalo menovalo skala
((Scala), ale myslím, že eště za toho protektorátu, že se to
menovalo, [psáno]

MB: [já tady mám]

LM: scala ((Scala))

MB: mhm že to byla skala ((Scala)) od roku třicet pět

LM: no

MB: a od roku čtyrycet osm už to pak byla Moskva

LM: to byla potom ano, to bylo přeměněné, no, ale ono se to eště
před tím nějak menovalo, na tom nezáleží.

LM: ne, my sme my sme ee Vesna, která byla teda, však možná že víte
eště všecko, co kolem Vesny je, tak to byla ee spolek založený ke
vzdělání žen. českých žen.

MB: mhm

LM: založený koncem toho devatenáctého století a tam se propagovalo
hlavně divadlo. a do divadla se a koncerty. protože dřív byly
symfonické koncerty na stadionu na jedničce, na Sokole Brno jedna
((Sokol Brno I.)) a ee no a ee v Besedním domě byly byly koncerty,
tam bývaly menší, spíš sólové koncerty, protože je tam menší sál,
ale tady my sme znali Rafaela Kubelíka ((Rafael Kubelík)), Talicha
((Václav Talich)), ee prostě sme, holky sme študačky tak sme sbíraly
autogramy, to já všechno doma mám. ((smích)) a hrozně si toho cením.
a ee tady v Brně byl brněnský dirigent Břetislav Bakala. známá známá
osobnost a jeho jeho sestra ee ona byla profesorkou, Antonie
Bakalová, měla takovou, takovou (byla taková přehnaná), ale to, co
ona nás naučila kolem kultury, ona nás měla na tom učitelském ústavu
ze zpěvu, tak my, když sme šli na koncert, než sme šli na koncert,
tak ona věděla, co bude, jak co vypadá a ona nás přesně upozornila
na všecko, takže sme věděli jak to poslouchat, ty skladby a bylo to
úžasné a já sem tady tomu zůstala věrná a my sme em tak už su sama,
už nemám manžela, tak večer nemůžu nikam chodit, ale my sme chodili
padesát let, sme měli předplatné do na filharmonii.

MB: mhm

LM: takže hluboce založení eee za- založení do muziky, tak no.

tady pokud se týká e tady návštěva kin potom e
z učitelského stavu, tak, jak vám říkám, to ani se nedá říct jako ee
to kino, spíš to bylo to divadlo, ty koncerty.

MB: mhm, mhm mhm

LM: tak tady už em sem neměla takový nějaký (.) přehled.

no až potom
až už sem byla provdaná, tak sme chodili, že, na filmy, ale jak sem
vám už říkala, jenom na české. na německé filmy se nechodilo a em
zase na těch těch českých, který teda byly zhnusené tým překladem
všelijakým a titulkama a tak dále, no ale to nám nevadilo, ale
opravdu sme chodili.

MB: mhm, mhm

LM: a ještě sme chodili do Metra. tam kde je dneska, sou Mrštíci
((Divadlo bratří Mrštíků)) na Lidické

MB: mhm, mhm

LM: tak tam bylo kino Metro. a já už sem byla provdaná, no příhoda,
a teď byl ňáký film, kde bylo do osmnácti let nepřístupné. no tak
(biletař) mě chytl a co poďte sem poďte sem poďte sem. vy tam
nesmíte a já sem šla s mužem a ((smích)) a no my sme byli stejně
staří tak sme byli ((smích)) takový študáci a e on říká, to je až od
osmnácti let a já povídám no vš- no dyť já mám osmnáct ( ) na mě
začal vrčet, no tak sem vytáhla, tenkrát sme měli kenkartu.