Quote
04.371
525:527
JC: to byla sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)), pak měli takový ty
šatny, to byly okna a takový jako v domech, a tam mívali ty vývěsky,
co hrají v kině.
04.371
1502:1504
JC: tak to se tak vždycky rozkřiklo, co je pěkný [a co né, jo]
JV: [takže šeptanda.]
04.371
1559:1578
JV: ste pak jakoby řešili, na jaký film půjdete, nebylo to třeba
tak, že byste cíleně ee sledovala rubriku filmů v novinách, nebo ste
sledovala...
JC: no pak si pamatuju, byly ty kinoreví, ((Kinorevue))
JV: hm
JC: a to byl, to sem si kupovala, nebo, to jo, to se mně [moc
líbilo.]
JV: [takže na] základě toho ste si pak vybírala.
JC: nó, taky, taky.
JV: hm a to bylo od jakého roku?
JC: nó, to už mohlo mně být dvanáct třináct. tak to je (dvacet),
třicet osum nebo, (dvacet třic-) to už aj pozděj,
04.371
460:463
eště když ee eště někdy, když sme ve městě, když se kupovala ňák
vstupenku, tak oni vám k tomu dávali takovejhle letáček, jo,
s fotografií těch hlavních rolí a tam byl text té písně, která
provázela ten film.
04.371
804:818
LR: mhm, dobře. ee kde ste získávala informace o těch filmech?
EF: (..), jédamane, kde sme to získávali? no v Králově Poli to bylo
jednoduché, poněvač tam byly plakáty dycky, jo, na celý měsíc třeba.
no a eh e ve městě vlastně taky. každé kino mělo svůj velký plakát,
kde to bylo vždycky napsaný, kdo hraje, jak a eh e co se hraje.
takže sme si mohli vybrat.
N1: a (ten) týdeník. a při tým týdeníku byla reklama (
) a filmu.
LR: mhm.
EF: a tak, jo. jo, ano, ano, týdeník byl. ano, vždycky. a tom i
vždycky inzerovali, ano.