Quote
02.387
166:198
jestli si vzpomínáte na svou první
návštěvu kina.
ES: to bylo na Stadioně ((Stadion)).
LS: hm.
ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o
Kozinovi ((Psohlavci)).
LS: o Kozinovi to byl film.
ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem
okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a
já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl-
LS: a to byl český film?
ES: to byl český film.
LS: hm.
ES: to byl můj první zážitek tedy velký.
LS: a rok ste říkala?
ES: musel to být v roce devatenáct set třicet čtyři.
LS: devatenáct set třicet čtyři. a s kým ste tam byla?
ES: ze školou.
LS: se školou ste tam byla.
02.387
351:405
LS: a když byste měla říct vlastně totéž, ale jaký byl postoj školy
k filmu nebo ke kinu obecně?
ES: tak oni vybírali kina, která- teda filmy, které měly určitou
souvislost s výukou.
LS: hm.
ES: takže, jak sem říkala, to bylo něco z dějepisu o tom Lomikarovi
((Psohlavci)). a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..)
z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili
takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam
byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee,
LS: hm.
ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné,
LS: depresivní
ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly
mrtvoly.
LS: mhm
ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy.
LS: a jak často ste chodili s tou školou do toho kina na
představení?
ES: tak na té Kounicové sme chodili často.
LS: často?
ES: ovšem v Králově Poli už potom sem ne- ne, nikdy nešla do
biografu.
LS: a hovořili ste potom třeba v rámci výuky ještě o těch filmech,
které ste viděli?
ES: ano, samozřejmě, ano.
LS: jo? (.) takže vlastně, když byste to měla shrnout. jak se
učitelé vyjadřovali k těm filmům nebo jaký byl jejich postoj ke kinu
obecně?
ES: no postoj byl takový, že hlavně chtěli od dneš- od dětí získat
jejich zážitky a jejich prostě připomínky k tomu filmu. oni sami se
nevyjadřovali,
LS: hm.
ES: ti učitelé. hlavně je zajímalo, co na to říkaly děti.
LS: váš názor?
02.387
429:472
JV: em a vlastně vy ste teda chodila v tom období do školy, že, do
na obecnou školu
ŽH: ano, (jenom tu)
JV: á em třeba jaký byl [postoj] školy jako instituce? chození
chození dětí nebo žáků ee do do kina
ŽH: vůbec si nevzpomínám, že bych [na todle téma]
JV: [nemáte vzpomínky, ne]
ŽH: s náma někdy někdo hovořil.
JV: a třeba učitelé nikdy jako
ŽH: my sme do kina nechodili tak jak dneska chodí školy do kin a do
divadel.
JV: a jestli třeba [učitelé]
ŽH: [společně]
JV: ve výuce [ve výuce]
ŽH: [ne, nevzpomínám si, že by nás ňák]
JV: [se nějak nevyjádřili jako ee]
ŽH: ne
JV: na co to chodíte dneska
ŽH: no
JV: nebo představte si, co to dneska hrají,
ŽH: ne, [opravdu]
JV: [nechoďte <tam>]
ŽH: nevzpomínám si, ani v té měšťanské škole potom, že by se něco,
že by nás ňák se dotazovali nebo posílali někam nebo doporučovali
něco, na to si vůbec nevzpomínám.
02.387
2325:2348
JV: mhm, a takže byla tam třeba ňáká ta jako užší skupinka va-
vašich ee přítelkyň nebo kamarádek nebo kamarádů, se kterými byste
trávila pak i následně i ten volný čas a [chodili]
ŽH: [určitě]
JV: i za tou zábavou nebo do toho kina
ŽH: určitě
JV: hm
ŽH: tam bylo velký kamarádství, protože ee tři, říkám, tři roky sme
chodili do školy, to sme byli na internátech, pak sme byli na
svobodárnách, tak jako dneska sou koleje, tak to byly svobodárny a
tam bylo velký přátelství mezi náma.
JV: a ee chodila ste do kina třeba ee už e v tom Zlíně sama nebo ee
ŽH: ne to sme [chodili s kamarádkama]
JV: [chodili ste společ]ně mhm
ŽH: společně