Quote

Rozhovor vedl/a: Pavel Skopal, Petr Szczepanik, Jiří Voráč
Rozhovor přepsala: Jana Volková
Datum a místo: 17.10.2008, FAV

Rok narození: 1922

Národnost rodičů: Matka z německé židovské rodiny, vychována česky.
Otec z ladýnské rodiny (Jižní Tyrolsko), vychován německy.

Bydliště do roku 1945: Narátor se narodil v Praze. Asi v roce 1926 se
jeho rodina přestěhovala z Prahy do Brna, nejprve na Lerchovu ulici
(Masarykova čtvrť, Brno-střed), následně se přestěhovali na jinou
ulici, na jejíž jménu už si narátor nevzpomíná. Poté bydleli v bytě na
Úvoze (městská čtvrť Veveří, Brno-sřed). V roce 1938 nebo 1939 se
narátor přestěhoval do Prahy, roku 1949 emigroval do USA.
Povolání: vysokoškolský učitel
Povolání rodičů: otec ředitel divadla, matka v domácnosti
Sourozenci: xxx

PSk: dovolil bych si teda takový jako krátký úvod, em takový situování
toho rozhovoru. my bychom, nás zajímá především ta brněnská oblast,
PD: ano, [jistě.]
PSk: [a chtěli] bychom em vlastně ten em rozhovor vést skrze vaší
osobní zkušenost em s návštěvou kina, jako takové východisko. em vy ste
vlastně bydlel v Brně do kterého roku.
PD: do Mnichova. to znamená do třicátého osmého, třicátého devat-
devátého roku.
PSk: a potom po válce ste se nevrátil do Brna.
PD: ne. [potom sem]
PSk: [ste byl pak v Praze.]
PD: sem, sme šli do do Prahy, a roku osuma- devětaštyrycet sem utek do
Ameriky.
PSk: hm
PD: no a od tý doby sem tady byl několikrát, taky sem učil na katedře,
na katedře germanistiky a to je vše.
PSk: takže bychom em začali tím raným obdobím vašich vzpomínek, em vy
ste ročník devatenácet dvacet dva, takže předpokládám, že ta, ty vaše
první zkušenosti diváka kina budou někdy z druhé poloviny dvacátých
let, mohl byste zavzpomínat em na to vlastně první dětské období, a
období rano-školní em návštěvy, do kterých kin ste chodil? a s kým?
PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující
inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla
do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna,
((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie,
Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film. to bylo vždycky
několik najednou. a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že
existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo
Pole.
PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo]
PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou.
PSz: no, od roku dvacet dva už.
PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu
odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický,
tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem,
a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. vona ona
si myslela že to na mě působí. já sem spíš ty americký komedie,
PSz: hm
PD: kerý byly em ty dělal tenkrát hel rouč. ((Hal Roach)) ale to sem
zjistil až dvacet let později. ale ty byly v grand kinu ((Grand - ul.
Silniční)).
PSk: a vy ste bydleli kde?
PD: my sme bydleli na Úvoze, tenkrát, nejdřív v Lerchový, ((Lerchová))
na Masarykově čtvrti, to nevim kde sme bydleli, to sem zapomněl, ale
potom sme bydleli na Úvoze číslo jednadvacet, to vím, tam sem se
podíval nedávno, tam se moc toho nezměnilo. jenom že tam byla cihelna
ta tam není.
JV: a vy ste přišel kdy teda do Brna z em z, vy ste se tady nenarodil
že jo, [vy ste se narodil v Praze a v kterém no]
PD: [né, já sem se narodil v Praze,] tak sem byl prvních pět let v
Praze, nebo šest let,
JV: jo
PD: nebo pět. a potom s rodinou s otcem a s matkou sem do tý Lerchový a
do, [na Úvoz]
JV: [takže někdy] v roce dvacet sedum ste přišel do Brna, zhruba.
PD: já myslím dvacet šest.
JV: jo.
PD: ale nevím přesně, tak nějak.
PSk: hm [tak]
PD: [spíš] dvacet šest myslím, no.
PSk: takže ta první zkušenost byla určovaná vlastně výběrem em [té
slečny která se o vás starala.]
PD: [no výběrem slečny (Thotový),] kerá byla ze Starého Brna, vodila mě
taky na plovárnu na Starým Brně, ((Staré Brno)) to byla moje první, a
vedle někde bylo grand kino ((Grand - ul. Silniční)), to vim.
PSk: hm
PD: a potom Bio Sibiř. no a potom sem jako do školy a potom začal, já
vím že sem do biásků chodil velmi často, poněvadž existovalo něco jako
soutěž. kdo pude nejvíc do biásků. a já sem měl malej kalendář, takovej
červenej, a tam sem si zaznamenal bio- biografy a filmy, a taky
kolegové někteří to měli, a kdo měl víc, ten to měl dobrý. a já sem
toho měl dycky nejvíc. ((smích))
PSz: takže to byla vaše soutěž jako kamarádů,
PD: [jo jo]
PSz: [né nějaká] jako reklamní akce.
PD: ne ne, to byla soutěž kamarádská, více méně, žádný ceny nebyly.
PSz: hm
PD: leda cena kdo unik rodině spíš, že jo.
PSz: hm
PD: no
PSz: a takže vy vy pamatujete němý film vlastně ještě tím pádem.
PD: no němý ale taky mluvenej, to,
PSz: no
PD: já si pamatuju něco co je důležitý pro dějiny biografu, a to je na
školní cestě z, z Úvozu přes Údolní, k německému gymnáziu ((Masarykovo
německé státní gymnázium)) kde sem tenkrát byl, to je teďka ňáká
akademie, že, tam na půl cesty visely takový ty skříňky, kde oznamovali
programy biografů,
PSz: hm
PD: a programy, ňáká vysoká škola lidová tam byla.
PSz: hm
PD: taky. tak já vím že najednou vidím plakát mlu- první mluvenej film
v Brně, sany boj. ((Sonny Boy))
PSz: hm
PD: nikdy sem to neviděl ale vím že, taky vím z literatury že to muselo
být roku osumadvacet,
PSz: hm
PD: takže sem to prožil aspoň na školní cestě. a potom v těch soutěžích
sme to brali všelijak. em já sem byl často v Universu, Universum, to
bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice))
PSz: hm
PD: Lidická dnes,
PSz: hm
PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne?
PSz: hm
PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót.
((Show Boat – Loď komediantů))
PSz: hm
PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi
((Mississippi))
PSz: hm
PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v
Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý
film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole,
mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý,
každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště
oblíbený film je šou bót ((Show Boat – Loď komediantů)) první verze.
pak sme si to <koupili a pouštíme si to> na domácí aparatuře.
PSz: hm
PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost.
PSz: a to byl vůbec první zvukový film, který přišel dó do
Československa [tehdy, v Praze no,]
PD: [(vážně?) já nevim, no]
PSz: v kině Lucerna.
PD: hm
PSz: a vy si pama- pamatujete co to pro vás znamenalo ten přechod od
toho němého filmu ke zvukovému? jestli to ňák [změnilo]
PD: [vůbec] ne. já sem to bral úplně jako,
PSz: úplně jako...
PD: přirozená tehc- technolo- přirozený technologický vývoj. to pro mě
znamenal převrat vlastně.
PSz: hm
PD: jenom se na to koukat to znamenal pře- to byl převrat.
PSz. hm
PSk: kdybych se vrátil k té vaší vlastně rodinné situaci a motivaci, em
rodiče vám ňák zasahovali, nebo chodil ste i s rodiči do kina? určovali
nějak [ten]
PD: [málo,] to vám řeknu, tos to to moje rodina byla divadelní. můj
otec byl dramaturg, ne v Praze, a tady ředitelem německýho divadla,
moje matka dělala kostýmy často, a to bylo všecko, no, všecko, ten
zorný úhel byl dramaticko divadelní. a o kinech málo věděli. a já
myslím že to byla z části moje opozice, proti rodinným, rodinnému
pohledu na na umění. že to bylo divadlo a nic než divadlo.
PSk: hm a to že ste vlastně byl z em z česko-německé rodiny,
ovlivňovalo to nějak tu vaši zkušenost že by, směřoval vás třeba otec,
nebo pamatujete si na to že některá kina byla více německá? pro
[německé publikum?]
PD: [ne, vůbec,] to bylo úplně, to bylo úplně, em tolerantní není
správný význam, páč na tom nezáleželo prostě. moje matka nejenom byla
česky vychovaná a byla ze židovský rodiny, takže v národnostních
otázkách byla velmi tele- tolerantní. to nebylo důležitý vůbec, k tomu
musím dodat, že můj otec byl z rodiny ladýnské, to vám musím vysvětlit
asi co to je, to je menšina v jižních Tyrolích, dneska má asi čtyřicet
tisíc lidí, kerý mluví ladýnským jazykem, kerý je, jako stará
provensálština, románský jazyk, a tam žili prostě v tom Valdygardeno,
do roku osumnácet šedesát, to byla monarchie stará, potom to byla, no
rolnická fam- em rodina, neměli co jíst, poněvadž těch lidí bylo mo-
moc, tak se nejdřív vodstěhovali do do Lince, tam se taky neuživili,
potom se odstěhovali do Prahy, do Týnského dvora, a můj děda prodával
tyrolské řezbařské práce. ale orientovaný tenkrát už na němčinu, páč
ta, to souvisí s tou ladýnskou situací, v jižním Tyrolsku, který dnes
je italské, že tenkrát se orientovali na němčinu, né na italštinu. i
dneska já mám tam příbuzný, kerý sou trilingváni. ladýnsky, německy,
italsky. tím chci říci, že pro mýho otce národnostní otázka de fakto
((de facto)) neexistovala. to byl, jemu to bylo je- jedno. on sice byl
vychován německy, dělal do německýho dramatu, ale babička v Praze ještě
mluvila ladýnsky, a modlila se ladyn- ladýnsky. takže, neby- nebylo to
jako kdyby byl pocházel z Ústí nad Labem nebo,
PSz: hm jasně
PD: nebo z Liberce, jako, to byl velkej rozdíl.
PSz: ale vy ste stejně asi ty národnostní otázky vnímal trošku
citlivěji, než [em]
PD: [no jo] dycky ten, páč sem je vnímal kriticky, že jo.
PSz: no a právě z toho hlediska, všiml ste si toho že ta em otázka
vztahu mezi Němci, Čechy, případně ještě Židi tady v Brně, pokud de o
kina, hraje ňákou roli? to znamená že původně byli vlastníky kin
především Němci, nebo židovští Němci,
PD: židovští Němci [no,]
PSz: [a po] roce devatenácet devatenáct začaly přecházet ty licence
PD: jo
PSz: do rukou českých spolků, ale pořád tam byli ti němečtí majitelé
[vlastně, a a my z literatury víme že to ňák ( )]
PD: [jo, no jo to bylo tak vzdálený.]
PSz: hm
PD: já sem byl kluk,
PSz: [jasně.]
PD: [já sem] o tom nevěděl.
PSz: hm a nevšiml ste si toho že em například Němci reagujou jinak na
em filmy třeba české, nebo německé s českými titulky, než Češi, nebo
naopak, že Češi reagujou jinak na německé filmy kde je špatný em špatný
překlad,
PD: to já nevim. abych se, já myslím že, já sem viděl filmy české, já
sem viděl filmy filmy německé, francouzské byly,
PSz: hm
PD: někeré italské, hlavně francouzské v tý době. ale neviděl sem
velkej rozdíl. a em já mluvim vo vo Brnu před rokem třicet šest,
PSz: hm
PD: to je před henlajnem, ((Henlein))
PSz: hm
PD: kde ty věci nebyly tak rázně definovaný ještě.
PSz: hm
PD: to se všechno motalo všelijak, že, ovšem byly byly raný nacisti, to
vám ještě vyložím, a byli čeští nacionalisté, ale mezi tím bylo sto
tisíc lidí kerý prostě žili.
PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.]
PD: [jo, tam sem musel.]
PSz: to [to,bylo hm]
PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou,
PSz: hm
PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)), tam tam sem viděl
jeden film, který mi zůstal v paměti, Dunaj, Donau.
((neidentifikováno)) no to brali vod začátku až do Černýho moře.
PSz: hm
PD: na to sem myslel když padesát let později klaudio magres, ((Claudio
Magris)) italskej autor z Terstu, napsal knížku Danubia, ((Danube)) kde
dělal totéž. a díval se na ten tok a na kulturní dějiny, a států a
regiónů kerý se Dunaj, ke- kerejma Dunaj proplaval jako.
PSz: protože z literatury vy- vyplývá že to bylo asi jediné německé
kino v Brně, to Jugendkino aspoň aspoň původně,
PD: no, von ten Jugendkino podle mý paměti byl umístěn v takzvaném
léringshajmu ((Lehringsheim)). to znamená tam byli učni němečtí, že,
PSz: hm
PD: takže to byla německá instituce. ale když se podíváte na program
jiných kin například Central,
PSz: hm
PD: nebo Kapitol,
PSz: hm
PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to
je úplně jasný.
PSz: hm
PD: a jenomže, já si pamatuju na Central, kde bylo hodně německých
filmů, tam taky promítali Brechtův ((Bertolt Brecht)) drajgrošnoper
((Die 3 Groschen-Oper – Žebrácká opera)) takže rozlišovat mezi českým
filmem a německým filmem před třiatřicet, em je trochu, no zkrácená
perspektiva, páč mezi těmi německými filmy byly taky důležitý jako em
Brecht, ((Bertolt Brecht)) drajgrošnop ((Die 3 Groschen-Oper – Žebrácká
opera)) hudba, hudbu dělal jeho, já už si teď nepamatuju kdo, dvorní
kapelník hrál foster ((Rudolf Forster)) a tak dále, to byla úžasná
událost.
PSz: hm
PSk: vy ste říkal že ste teda šli do jůgendkina, ((Jugendkino)) že ste
tam byli hnáni, to znamená že to byl jako školní
PD: no to byly školní em vycházky, jako celá třída pochodovala.
PSk: takže ste chodili pravidelně jako [se školou?]
PD: [já myslím] jo. ale nebylo to tak často zas. se nepamatuju,
PSk: hm
PD: na moc filmů. to byly kulturní filmy.
JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy,
PD: jo jo.
JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.]
PD: [sem přešel] do [českého gym-]
JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé
školy.]
PD: [to je fáze německá,] jo,
JV: to je důležitý.
PD: jo. no to zřejmě ten já sem se díval do novin, to je dnes Art kino,
ne?
PSz: ano ano.
PD: eště sem, se tam musím podívat jak to vypadá [uvnitř jako.]
PSz: [ulice celá] hm
PSk: zajímavá byla ta vzpomínka em s těmi kamarády, takže vy ste
chodili, vy ste měli krou- em jako skupinu kamarádů,
PD: no
PSk: kte- em to bylo v kterém, kolik vám asi bylo.
PD: no, no bylo nám jedenáct dvanáct myslím. dvaatřicet třiatřicet
čtyřiatřicet tak ňák.
PSk: takže vy ste se předháněli vlastně kdo chodí častěji do kina.
PD: jo jo. a kde nás pustí, poněvadž to bylo důležitý. páč pod
šestnácti lety zákonem sme tam nesměli. jenomže, když sem tam šel v půl
třetí, nebo v půl čtvrtý, nebyl velkej prodej, tak nás ty biletérky
pustily. hlavně v oraniem kino. ((Orania)) ((smích)) to byl ráj
mládeže. každej film kerej byl <zakázanej, do šestnácti let,> v půl
třetí ste tam klidně mohl.
PSk: takže to mělo pověst kina, kam chodila mládež protože se tam
snadněji dostala.
PD: jo. já si pamatuju, to bylo věhlasný, hráli nějakej německej film
((neidentifikováno)) s albersem, ((Hans Albers)) a s francouzskou
herečkou ((neidentifikováno)), a chvíli bylo vidět jak obnaží levý prs.
to se rozneslo po gymnáziu, velmi rychle.
PSz: hm a vy ste s těmi kamarády mluvili německy?
PD: s těmi jo, no.
PSz: hm a pamatujete si jestli třeba zaměstnanci kina mluvili em
německy nebo česky, lišilo se to?
PD: já myslím zaměstnanci dycky mluvili česky.
PSz: mluvili česky spíš.
PD: jo jo.
PSk: a čím to bylo že teda toto kino mělo takovou jako liberálnější
nebo em atmosféru nebo že na to míň dohlíželo.
PD: no já nevim,
PSk: [netušíte?]
PD: [bylo to] malý kino, ne- neprodali dost vstupenek, tak tam pustili
kde koho.
PSk: hm
PD: i mládež pod třináct nebo čtrnáct. a to se rozneslo ovšem po
školách, no, že tam...
PSk: takže to byl vlastně pro vás mezi em kamarády jedno z kritérií
takového jako vítězství klukovského a potom ještě záleželo i na typu
filmů na které ste vybírali? měli ňáký jako mezi vámi větší jako,
PD: no jo no,
PSk: lepší [pověst]
PD: [každej] měl svoje jako. ale těžko se někdy dostat, já vim že v
biografu Republika, kerý bylo, sme jeden čas bydleli potom v Český
ulici, tam byly ty kaubojky ((kovbojky)), kerý mě moc zajímaly, ještě
dodnes mě zajímají moc. ale dostat se tam, to bylo nemožný, když vám
nebylo šestnáct. tam byl dozor, to bylo vnitřní město, tam tam byl
přísnej dozor. kdežto ora- oranium, ((Orania)) to bylo za Kolištěm bůh
ví kde, a tam se na to nedívali tak přísně jako.
PSz: a dokážete si vybavit jak vypadalo to filmové představení? kromě
toho že tam byl film, pokud jde o uvaděče, přestávku, reklamy krátké
[filmy]
PD: [no nejdřív] se sedělo v předsíni, takový židličky [byly,]
PSz: [foajé] ((foier)) hm
PD: kolem zdí, to v oranium ((Orania)) přesně vím,
PSz: hm
PD: každej si sed na tu židličku, tam se patnáct jich tam bylo, malej
malé malá předsíň, a potom přišel ten biletér, nebo byla to biletérka
obyčejně, kerá votevřela dveře a říkala, jede se, no tak sme se hrnuli,
a myslím že sme sedli kam sme chtěli, více méně, ačkoliv bylo číslo,
tenkrát.
PSz: a co bylo pak? jak začínalo představení?
PD: začínalo to reklamou, potom byl kulturní film, někdy žurnál,
PSz: hm
PD: a potom hlavní film.
PSz: hm
PD: a potom byla přestávka.
PSz: hm
PD: v tom filmu. (to člověk) zase šel ven, moh si koupit cukroví,
PSz: hm
PD: to pro, potom v Praze bylo velmi důležitý když člověk chodil s
dívkou do biásku aby ji taky koupil,
PSz: hm
PD: kafe nebo sodovku, eskimo brik ((Eskymo Brück)), potom pišudru,
vždycky.
PSz: a pamatujete si jestli ty reklamy obsahovaly i reklamy na filmy?
ve smyslu foršpanu? to znamená těch krátkých [filmů, to ne?]
PD: [ne, ne,] ty obsahovaly obchodní detaily, kde koupit to nebo ono.
PSz: čili statické, to byly jenom s- [slajdy.] ((slide))
PD: [to byly] projek- projekce,
PSz: hm
PD: statické.
PSz: hm
PD: určitě jo.
PSz: a nebo ještě možná gramofonové desky se pouštěly? nevybavujete si?
PD: no jo k těm projekcím,
PSz: k těm projekcím.
PD: k těm projekcím.
PSz: hm a vzpomínáte si na to že by tam ňákou roli hrály živé prvky? to
znamená em komentátor ještě v těch dvacátých letech, živá hudba, nebo
PD: ne
PSz: i ňáké prology ve smyslu divadelních čísel před těmi
PD: ne, ne.
PSz: filmy nic takového.
PD: ani v jednom divadle se nepamatuju na to.
PSz: hm
PD: to až pozdějc pamatuju, snad, no jo, taky v Americe v Berlíně
jednou sem byl na pancerkrojzer potěmkin, ((Panzerkreuzer Potemkin –
Křižník Potěmkin)) na luxembu- Luxemburgu je náměstí, takový pietní,
PSz: hm
PD: trochu demonstrativní představení,
PSz: hm
PD: a tam hráli na piáno jako.
PSz: hm
PD: živě.
PSz: čili vy si z těch dvacátých let hudbu živou nepamatujete, vy ste
PD: vůbec ne.
PSz: ona byla v těch kinech, takže si,
PD: [jo jo, ale nepamatuju se.]
PSz: [to ste nevnímal natolik abyste si] to zapamatoval.
PD: možná dvacátá léta, vy myslíte tak dvaadvacet třiadvacet.
PSz: ne ne, to bylo i koncem dvacátých [let.]
PD: [koncem.]
PSz: hm
PD: to si vůbec nepamatuju.
PSz: hm
PSk: kdy byste řekl, že se pro vás změnila ta em vlastně role té
návštěvy kina. bylo to s tím, že ste třeba začal chodit s přítelkyní,
nebo bylo to změnou š- em ve studiu, nebo [až]
PD: [to se] nezměnilo. já sem na českým gymnáziu sem hodně pracoval,
tak sem měl méně času, taky em byla situace politicky napjatá, každej
četl noviny a diskutoval, tak bi- biásek nebyl tak důležitej, že jo.
ale chodilo se do biásku. ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až
v Praze.
PSk: hm
PD: na Akademickým Gymnaziu. to se potom celá situace mění, páč musí
člověk do Juliše ((Juliš)), nebo do určitých biografů nemůže s tou
dívkou, vona taky,
PSz: takže tady [v Brně]
PD: [musí]
PSz: ste chodil s kamarády.
PD: prosim?
PSz: tady v Brně ste chodil s kamarády.
PD: v Brně to byli, to, buď sem šel sám, [nebo s kamarády.]
PSz: [úplně sám?]
PD: jo.
PSz: už v těch jedenácti dvanácti letech ste...
PD: jo jo, no dvanácti tři-, dvanácti (až) čtrnácti.
PSz: anebo s tou em [guvernantkou]
PD: [s tou] slečnou.
Psz: hm
PD: kerá si ty filmy ovšem vybírala sama.
PSz: já bych se ještě vrátil k jedný věci o které ste mluvil, to je to
jídlo, jídlo a pití v kině. em vy ste říkal, že si vzpomínáte na
konkrétní výrobky, které ste si tam kupoval, konkrétní em
[(laskominky,)]
PD: [no to byla,] to bylo v to bylo v době už pražský.
PSz: to už bylo, jasně.
PD: to v Juliši ((Juliš)) vim, to bylo tenkrát snad nejelegantní to byl
nej- nejelegantnější biograf, když sem měl dívku a rande, a když sem ji
pozval tak ona chtěla do Juliše ((Juliš)), a tam biletérky prodávaly
eskimo brik, ((Eskimo brück))
PSz: hm
PD: takovou zmrzlinu.
PSz: hm čili tady v Brně ste em si nevybavujete že byste pil nebo jedl
něco v kině.
PD: né, páč sem neměl peníze na úbyt. myslím.
PSz: hm
PD: to <stačilo možná> to stačilo zrovna na vstupenky a už nevim ani
kolik ta vstupenka stála tenkrát.
PSz: tam se to lišilo podle sedadel právě. vy ste říkal že ste si sedal
kam [chtěl ale ono to bylo rozdělený]
PD: [no vodpoledne jo.]
PSz: odpoledne, mohlo to být šedesát halířů a mohlo to být i šest
korun, takže...
PD: no jo, já si vzpo- vzpomínám na dvě koruny padesát, nebo tak nějak.
PSz: hm
PSk: vzpomenete si podle čeho ste vybíral filmy, vy ste už zmiňoval ty
em plakáty, reklamní, vzpomenete si em na to jestli noviny bylo pro vás
rozhodující nebo jestli to byly ňáké zvláštní reklamní akce na některé
filmy, jestli měly ňákou propagaci speciální?
PD: no já sem to měl z novin. anebo sem obcházel prostě město a viděl
sem co hrají. páč byly taky ty vývěsní skříňky.
PSz: hm
PD: po městě. a ty byly pro mě důležitý páč tam visely dycky takzvaný
stils. ((stills)) že jo.
PSz: fotosky.
PD: foto stils, ((photo stills)) tam bylo oznámení titulu a kde to
hraje, ale tam byly taky tři stils, ((stills)) kde ste viděl kdo hraje
například.
PSz: hm
PD: to bylo pro mě snad nejdůležitější.
PSz: a vzpomenete si na konkrétní hvězdy, které pro vás byly důležité
tehdy?
PD: ferbaska. ((Věra Ferbasová))
PSz: hm
PD: ((smích)) já se pamatuju, Věra Ferbasová, jednou du kolem nádraží,
tady v Brně, no a už mně bylo asi šestnáct nebo patnáct. a stál stál
tam hlouček lidí u vchodu, a voni říkali, ferbaska jede, ferbaska de
((Věra Ferbasová)). tak sem se hned přifařil, k tomu hloučku, a
najednou vychází ferbasová ((Věra Ferasová)) s růžema v náručí, lidi
tleskali já taky, a byl sem pyšnej na to že ji vidim.
PSz: hm takže z českých herců ferbasová ((Věra Ferbasová)), a byly i
nějaké zahraniční hvězdy? které vám...
PD: no ještě musím jednu s- story vám musím vyložit. páč to sem hrozně
pochodil v rodině, já sem dycky o Velikonocích jezdil k babičce do
Prahy, a voni mi dali kapesný sebou, aby babička neplatila na (mě.) tak
já sem já nevim já sem měl třicet korun kapesnýho na celý Velikonoce.
když sem byl v tom vlaku, a jelikož sem byl velkej kavalír a džentlmen
tak si říkám, já jdu do jídelního vozu teďka. co dělá džentlmen když
jede rychlíkem do Prahy. tak já tam du, kdo tam sedí hned to sem je
poznal, Antonie Nedošinská a...
JV: pištěk ((Theodor Pištěk st.)).
PD: pištěk starší ((Theodor Pištěk st.)). tam seděli. no tak já koukal,
sedl si, abych to všecko viděl, objednal sem si řízek, a malinovku,
pivo ne, stálo to takřka třicet korun. přijdu k babičce a druhej den
říkám <nemám už kapesný,> tak byl velkej frmol v rodině. ale pro mě je
to důležitý, já sem seděl takřka vedle nedošínský ((Antonie
Nedošinská)).
PSk: a takže vy si nevzpomínáte na to že byste šel s některým z rodičů,
že by vás vzali na určitý třeba film že byl pro ně, považovali ho za
[důležitý]
PD: [já] jak říkám, moje rodiče na film nebyli.
PSk: hm
PD: ty chodili do divadla. každej večer, no otec páč tam musel a matka
taky více méně.
PSz: hm
PD: a já taky chodil do divadla a do, do opery hlavně tady v v pondělí
a v úterý, v divadle v tý opeře hrálo hrála německá opera. a to mě
rodiče vzali sebou, seděl sem v ředitelský lóži, ale jenom do devíti
hodin, potom sem musel domu, tím se stalo že znám všecky opery, ale
jenom první jednání. ((smích)) konec už neznám. to muselo to doháním
celej život jak,
PSz: hm
PD: co se děje v Turandot v třetím jednání.
PSz: hm já bych se ještě jednou vrátil k tomu jak ste si vybíral ty
filmy, takže vy ste nejčastěji viděl em obrázek na ulici, ve [vitríně,]
PD: [no jo, ve]
PSz: a viděl ste tam ňákou hvězdu,
PD: jo.
PSz: která vás zaujala.
PD: no jo.
PSz: takže ste se neřídil tím jestli je to ňáký žánr, který [( )
nebo]
PD: [na žánry se] né, spíš lidi kerý tam hráli.
PSz: hm
PD: a to sem (měl) dost širokej pohled jako.
PSz: a vzpomenete si ještě na někoho kromě té ferbasové ((Věra
Ferbasová))?
PD: no, z protektorátu znám nazpaměť všecky. Adina Mandlová, nejvíc se
mi dycky zamlouvala golová, ((Nataša Gollová))
PSz: hm
PD: taky sem o ní napsal v tý (knížce) že to byla nejinteligentnější
žena vůbec, v českým protektorátním filmu.
PSz: no k těm em nejpopulárnějším hvězdám zahraničním v té době patřila
třeba Greta Garbo, nebo vily frič ((Willy Fritsch)), [ty to]
PD: [no jo no,] no vily frič ((Willy Fritsch)) je rozdíl, páč to vám
musím vyložit, já sem napsal knížku o filmech,
PSz: hm
PD: páč vili frič ((Willy Fritsch)) hraje ve filmu amfitryon
((Amphitryon – Bohové se baví)), od vendi getelíbn
((neidentifikováno)).
PSz: hm
PD: a to je poslední komedie nacistické říše, to je skutečně zajímavej
vtipnej film. tam von hraje, ale blbě. a důležitý je, ten film dělal
ranhojl šincl ((Reinhold Schünzel))
PSz: hm
PD: kerej potom šel do holyvůdu ((Hollywood)) a musel hrát nacisty.
PSz: hm
PD: celej život, jako trest, že šel do (exilu).
PSk: a když ste vybíral ty filmy podle plakátů, hrálo potom ňákou další
roli to v kterém kině se to hraje? řekl [ste si]
PD: [ne]
PSk: to ste [jel kamkoli]
PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat.
PSk: hm
PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako,
PSz: hm
PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to
byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem
se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu
((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)).
PSz: hm
PD: a víc, nevim.
PSk: takže okrajová kina už byly mimo váš dosah?
PD: no páč sme bydleli ve městě, tam se vůbec se vo to nezajímal.
PSz: ale rozdíly mezi těmi kiny ste ňák vnímal asi [jako]
PD: [no ale] jenom topograficky.
PSz: ne [v kvalitě]
PD: [ne kvalita-] ne kvalitativně.
PSz: hm
PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no.
PSz: hm
PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo.
PSz: a vzpomínáte si jak ste se chovali s těmi kamarády když ste šli do
kina, jestli jestli ste třeba em v průběhu projekce mluvili nahlas,
nebo jestli ste...
PD: ne, to my byli dě- děsně slušný lidé.
PSz: takže spíš ma- bylo ticho nebo, [ale obecně]
PD: [ale ticho,] abychom byli nenápadný.
PSz: hm
PD: ale tenkrát em školní mládež ještě s kravatou a kalhoty a sako,
PSz: hm
PD: a slušné chování. to sme byli rádi že sme tam byli, to sme nemohli
vyvádět aby nás vyved biletér nebo bi- biletérka že jo.
PSz: hm
PD: to, to na to, zas to nebylo možné.
PSz: takže si nevzpomínáte na žádný druh konfliktů nebo ňákého em ňáké
interakce s jínými diváky nebo něco, to ne?
PD: vůbec ne. každej seděl a čuměl s prominutím.
PSk: a potlesk? ozýval se někdy potlesk po filmu?
PD: to se nepamatuju.
PSz: a co ste dělali o přestávce.
PD: no buď sme seděli nebo sme seděli venku,
PSz: hm
PD: a dívali se na holky kerý tam obcházely, pak sme se vrátili na
sedadlo. nedostatek kapesného asi.
PSz: hm mě by ještě zajímalo, co bylo kolem těch filmů, to znamená
velký, velká prodejnost byla u gramofonových desek s písničkama. hodně
se poslouchaly písničky v rozhlase, byl byl velký prodej filmových
časopisů, vnímal ste tady tu kulturu která byla kolem těch filmů?
PD: málo. já sem čet filmové časopisy, náhodou,
PSz: hm
PD: když sem je viděl, čet sem o filmech v novinách, podle toho lidovky
((Lidové noviny)) nebo prágr tádblag ((Prager Tagblatt))
PSz: takže české i německé ste,
PD: [české i německé.]
PSz: [a deníky spíš než] časo- spíš než divácké časopisy.
PD: deníky jako.
PSz: deníky, hm
PD: tam byla filmová kritika,
PSz: hm
PD: tam se dá ale mě filmová kritika neovlivnila vůbec, páč sem si to
vybral podle toho co sem chtěl,
PSz: hm
PD: ale byl sem rád když to bylo potvrzeno potom ňákým kritikem, že jo.
PSz: hm
PD: ale, na gramofon sem netrpěl, rozhlas sme měli až velmi pozdě. já
si pamatuju, moji rodiče koupili první rádio nějak šestatřicet, páč si
vzpomínám, byla Habešská válka, a první em první věc kerou sem vnímal,
vnímal byla musoliniho ((Mussolini)) řeč v Římě, když porazili
Habešany.
PSz: hm
PD: to muselo bejt šestatřicet. a to byl, to byl to bylo první rádio
keré sme měli.
PSz: hm a pamatujete si že by ty filmy hrály ňákou roli em kromě teda
té soutěže o které ste mluvil, ve vašich dětských hrách nebo
v rozhovorech, že by bylo důležité em třeba imitovat, mluvu nebo
chování herce, nebo [identifikovat se s hercem,]
PD: [to nepamatuju, no.] to, možná identifikovat se s hercem to ano,
ale nevim, já sem to nedělal,
PSz: hm
PD: měl sem svoje oblíbence, jak čeplina, ((Charlie Chaplin)) nebo tak,
ale nikdy sem nezkoušel dělat čeplina. ((Charlie Chaplin))
PSz: hm a v rozhovorech s kamarády to hrálo důležitou roli? ty filmy
zážitky z nich,
PD: to jo. jo. kdo kde co viděl.
PSz: hm
PD: to bylo důležité, pro výchovu, ačkoliv ve škole se vo tom vůbec
nemluvilo. ta škola dělala latinu a češtinu, a to jak německá tak
česká,
PSz: hm
PD: o biografu ani, ani slovo.
PSz: takže ste vnímal že biograf je něco nižšího,
PD: absolutně nesouvisí s kultúrou.
PSz: hm
PD: ač sem seděl v Bílé nemoci a tak dále, to sem věděl, ale ve škole
se o tom nemluvilo.
PSz: a přímo ve škole ste neměli projekce školních filmů?
PD: já se nepamatuju, ne, ne.
PSz: hm
PD: na gymnáziu, to ne.
PSk: a vzpomínáte si že byste zaslechl někde v okruhu vašich známých že
by měli domácí projekci? jako projektor?
PD: no já si pamatuju, já sem měl domácí projektor takovej, a já sem
měl sto nebo dvě stě metrů filmu, kerý sem předváděl,
PSz: hm
PD: sobě samému.
PSz: hm
PD: často. a to byly z amerických filmů ňáký zbytky. ale nebyl- nebylo
to souvislý film ňák, to byly jenom útržky různejch filmů, když přišli
kamarádi nebo, když se slavila, když se slavily narozeniny musely být
atrakce, tak sem to pustil.
PSk: a jinak si nevzpomínáte že by em někdo měl, že by si půjčoval
někdo filmy, protože bylo možné si vlastně půjčovat em
PD: já myslím že nebylo možno si půjčovat, já si nepamatuju že, [že se
někde půjčoval]
PSz: [no to půjčovala firma paté ((Pathé)),] to půjčovala.
PD: že si někdo půjčoval film, jo, jak?
PSz: byly půjčovny paté, ((Pathé)) ale to asi nebylo tak časté aby na
to ( )
PD: paté? ((Pathé)) no já vim co to je, ale doma? pustit vážnej film?
no v Americe jo, v Americe sem se jednou rozhod, že založim em kino,
starých filmů, myslím na narozeniny, to už bylo v Americe snad v
padesátých letech, v šedesátých letech, opatřil jsem si kin kong ((King
Kong)), kerej sem měl moc rád, a pozval sem z koleje pár lidí, pustil
sem to a měl sem z toho <velkej skandál,> páč byla rasová otázka že jo.
PSz: hm
PD: kdežto v kin kongu ((King Kong)) černí sou podlidé, a ovšem jeden z
mých hosti hostů je dnes jeden z nejsla- nejslavnějších černých kritiků
v Americe.
PSz: hm
PD: kerej už se tenkrát ozval, to se nedělá, to se nedělá. no a měl
pravdu, ale tenkrát sem byl naivní.
PSz: hm
PD: taky kin kong ((King Kong)) se mi líbil.
PSz: a kdybyste teď měl zpětně zhodnotit, co pro vás em film znamenal v
tom období dospívání, jakou to mělo hodnotu pro váš em vývoj vlastně?
celkový?
PD: no já myslím že to byla základní škola, určitého druhu umění také.
PSz: hm
PD: já sem, snad proto že rodiče byli tak přísně zamířený na divadlo,
pro mě to byl vlastní svět, o tom moc nevěděli,
PSz: hm
PD: já sem se v tom pohyboval, věděl co to je, a někdy ovšem byly
styčné body, to vám vyložim ještě. em Oldřich Nový. můj otec tady
řiditeloval a znal se dobře s Oldřichem Novým, kerý začal tady jako em
režisér v operetě tenor. já sem si nedávno opatřil jeho rané písně, ty
byly hrozný. myslím že to je, je to deska taková malá, cédéčko ((CD)),
Růžové kombiné, ze starýho divadla, snad z dvacátých let, no to je
hrozný. ale, voni se znali v Praze to obnovili, no to je dlouhá story.
taky paní Nová ((Cecílie Nová)) byla z vídeňský židovský rodiny, velmi
talentovaná fotografka, france gruberová ((neidentifikováno)), kerá mě
fotila pro list paní a dívek,
PSz: hm
PD: a tak dále a tak dále. takže pro mě Oldřich Nový byl star číslo
jedna. a taky dodnes věřim, že Dívka v modrém je českej film číslo
jedna v protektorátu. z různejch důvodů který vám rád vyložim. no, tak
Novýho ((Oldřich Nový)) zavřeli na nucený práce, poněvadž manželka, že
jo, tak můj otec za ním jezdil a nosil mu salám. no a vrátil se potom
Novej ((Oldřich Nový)), ne- nem- neměl tak dost místa v tý nový
společnosti, chodil k nám do Příčný ulice ((Příční)), a prej se upil k
smrti, to to nevim už, páč sem tady nebyl. ale bylo to přece jenom
dost, byl to úzkej poměr taky, kvůli rodinám vlastně. a já měl dycky
volňásky do, do novýho divadla ((Nové divadlo)) v Praze. tak sem ho
jako osobně znal. no to je vše,
PSz: hm
PD: o Novým (( Oldřich Nový)) jako.
PSk: teď jestli dovolíte bychom udělali takový střih v čase, a nás by
ještě zajímalo jedno kratší období a to je teda období těsně po válce.
em ty tři roky přibližně než ste odešel.
PD: jo
PSk: z Československa.
PD: no já nevim, no tenkrát ta ten film nehrál tu roli, kerou hrál
dříve za první republiky pro mě. poněvadž, á, sem študoval, bé, sem byl
dvakrát v cizině jednou semestr v Curychu, jednou semestr v em Londýně,
tak to sem hodně toho zmeškal, až na výjimku to vám hned řeknu, a ta em
prostě ty, ty ideologické filmy keré sem viděl se mi moc nelíbily,
poněvadž ta ideologie vládla tím filmem, a bylo jich málo kde, člověk
se radoval z toho filmu, vyjímka číslo jedna, Měsíc nad řekou. to je
pro mě klasickej film. myslím čtyryapadesát tak ňák,
PSk: padesát tři čtyři,
PD: skvělej skvělej film. krška ((Václav Krška)). a taky krška ((Václav
Krška)) dělal už za protektorátu myslím.
PSz: no a ten ste viděl teda později až, em
PD: ten sem viděl až později ano.
PSz: a to období vlastně těsně po když em na konci války, to ste byl v
Praze.
PD: no jo to sem byl čas- to sem byl půl roku v lágru, tak filmy
nebyly. ale o protektorátních filmech, to sem chodil hodně do biásků,
nic jinýho nebylo celkem, takže, a hlavně byl českej film, takže sem to
sledoval dost podrobně, taky sem o tom napsal v tý knize.
PSz: hm
PD: a o Praze jako.
PSz: a vy, vy ste tehdy měl pocit že nemáte jiné kulturní vyžití, a
proto chodíte do kina? nebo...
PD: no ne, byla literatura a bylo divadlo, ale já sem tíhnul zase k
filmu.
PSz: ale divadla pak už nebyla v provozu že jo, později že jo, za
[první republiky.]
PD: [no jo, vod] prvního září štyrycet štyry nebyl. ale protektorát
trval vod devětatřicátého roku, že, takže toho bylo dost jako.
PSz: hm
PSk: a ten vlastně pocit té ideologičnosti to si sp- to si spojujete
tedy vlastně spíš s tou českou tvorbou pozdější,
PD: pozdější, [já]
PSk: [ale] do toho roku štyrycet osum už tehdy ste měl pocit nějakého
ovlivňování, ideologického působení, levicové tendence, nebo
prosovětské,
PD: no levicová tendence jako taková by mně nebyla vadila. stranická by
mně vadila.
PSk: hm
PD: pokud to bylo levičácké, takový všeobecný, tak s tím sme vyrostli
více méně, no, na to, ale em stranická disciplína ta se nám nehodila.
PSz: hm
PSk: vono vlastně už po tom roce čtyrycet pět existovala dohoda se
Sovětským svazem o nákupu filmu, takže tam byla velmi silná tendence
prosovětská,
PD: no jo no.
PSk: vedení filmu a (nevim) nakolik to bylo vlastně patrné na diváka,
to si myslím že asi [( )]
PD: [no divák] moc toho neviděl, páč tam nešel.
PSk: takže vy ste moc nechodil po...
PD: no já sem chodil když byl náhodou českej film, nebo, nebo
připustili eště americkej ňákej, nebo francouzskej, ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč.
PSz: a když vy teď mluvíte o těch starších filmech, pamatujete si že
byste šel někdy na film, em podruhé? nebo na film který už byl starší?
[do kina?]
PD: [to určitě,] já to mam doma. to pouštim. ((smích))
PSz: já ale myslim ještě em eště v době kdy ste byl v Československu,
buďto v Brně nebo v Praze jestli
PD: no určitě jo.
PSz: jestli [ste šel]
PD: [kdyby to byli] ukazovali tenkrát,
PSz: hm
PD: tak bych tam byl šel, ale ale oni pouštěli jenom ty nejnovější.
PSz: no právě že už byly případy, po válce ale už i ve třicátých
letech, že byly třeba speciální programy starých filmů.
PD: jo.
PSz: ať už to byly staré němé grotesky v době zvukového filmu,
PD: jo jo
PSz: nebo staré české filmy po válce se vracely některé. to se...
PD: já se nepamatuju.
PSz: a to a to opakované sledování téhož filmu, to si pamatujete že
byste šel na film který by se vám tak líbil, že byste na něj šel ještě
jednou?
PD: určitě, jo ale neznám příklad teď.
PSz: hm protože ono se uvádí v literatuře že to moc časté nebylo, takže
PD: no nebylo, ne, ne, to sem objevil až potom po dvaceti letech v
televizi, v sobotu odpoledne, filmy pro em lidi nad osumdesát let. teď
už to není, ale před pěti lety sem to ještě vídával.
PSz: ale nikdy se vám nestalo že by se vám nějaký film líbil natolik,
že byste na něj šel třeba třikrát čtyřikrát, pětkrát,
PD: jo. viva vila. ((Viva Villa!)) ((smích)) woles bíry ((Wallace
Beery)).
PSz: hm
PD: to sem viděl pětkrát.
PSz: hm
PD: a tam (hrajou ( ) v mexikánskym a tak dále, a to se mi moc
líbilo. teď vám prozradim ale také, že sem se potom styděl, páč ten
film se náramně líbil Hitlerovi. ten Hitler přece, vod dvacátých let až
do začátku války, každej večer měl filmový, filmové představení, kde
seděl. a em ten polský historik březniak ((neidentifikováno)) napsal
dějiny německého filmu, kde má statistku, nebo tituly filmů, na který
se Hitler díval, ( ) nejenom leni rýfnštál ((Leni Riefenstahl)), ale
také em woles bíry. ((Wallace Beery))
PSz: hm
PD: nebo viva vila. ((Viva Villa!))
PSz: a pamatujete si ve kterém kině ste na to, chodil ste na to v
jednom kině? nebo to bylo em [v delším časovém úseku.]
PD: [to už si nepamatuju.] no, když to bylo, no v Brně to nemohlo bejt,
no mohlo, já nevim teď datum, ale mohlo, nevim, ne, nemohlo, to už
muselo bejt v Praze.
PSk: a za těch univerzitních studií teda po válce to pro vás nehrálo
roli kino? nechodili ste ste s [kamarády nebo s dívkou]
PD: [málo, málo, poněvadž] sme měli jednak moc práce na univerzitě,
PSk: hm
PD: a jednak pořád kutil člověk politicky diskutoval, to nebyly diskuze
o filmu, to byly diskuze o sociální demokracii, jestli vydrží nebo
nevydrží,
PSz: hm
PD: vo národních socialistech a tak dále a tak dále.
PSz: čili vy ste tehdy považoval kino za něco co už je minulost pro
vás? nebo
PD: to ne, to nemohu říci, ale nebylo to číslo jedna.
PSz: hm
PD: člověk měl starosti politické, jak to dopadne vlastně že jo. a to
na universitě bylo hlavně důležitý, páč, kdo přednášel, kdo byl vyhozen
z fakulty, kdo byl vyhozen ze studentů, a to byly důle- důležitější
otázky tenkrát. a myslím že sou důležitější.
PSk: takže se vám nevybavuje ňáký konkrétní film em nebo událost, nebo
i po únoru, nějaké, nějaká projekce kte- o které by se vedly debaty
nebo která by byla ňák zvláštní.
PD: ne ne, nepamatuju, to bych musel dlouho přemejšlet, ale že mě to
nenapadne hned, to už něco znamená jako myslím.
PSk: ani změna v v atmosféře kin po únoru, ve výzdobě, ve způsobu
reklamy, propagaci sovětských filmů,
PD: no já sem to bral jako s prominutím přirozené, ačkoliv to nebylo
přirozené, ale, programatické, sem se tomu, nikdo se tomu nedivil, když
to, program byl vidět v tisku a (jinde,) a na univerzitách, tak v
kinech taky samozřejmě.
PSz: a když ste přešel teda z Brna do Prahy, taky em uvědomoval ste si
ňáké rozdíly v době kdy ste ještě chodil teda do kina za té druhé
světové války? jestli em je něco jiného jít na václavák ((Václavské
náměstí)) do premiérového kina než jít do dopsu ((Dopz)) nebo [do
Kapitolu ((Kapitol))]
PD: [no jo no,] když sem se stěhoval do Prahy, tak sem dosáhl věku snad
sedumnáct osumnáct let,
PSz: hm
PD: předmaturitního, a tenkrát rande bylo velmi důležitý, to byl
rituál.
PSz: hm
PD: a dívky se nemohly brát do Bajkalu ((Bajkal)) v Dejvicích, to voni,
tím netrpěly, páč za tím byli taky rodiče kerý kontrolovali holku, a
holka řekla, brodvej ((Broadway)), Světozor, Koruna, sk- em Juliš,
Juliš číslo jedna. jinak by to nešlo, tak člověk tam seděl a platil. a
eště kafe o přestávce nebo sodovku.
PSz: čili celkově to bylo dražší, byla to spíš příležitost rande než s
kamarády? je to tak?
PD: no to bylo rande, to bylo rituál, <rituální rande.>
PSz: hm
PD: to je jiná kapitola, to by, to patří před, do kapitolu, jak se
randilo,
PSz: hm
PD: v Praze. v protektorátu to bylo ovšem.
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou.
JV: ale znamená to že asi některá kina byla pociťována jako německá,
případně [německá vyloženě byla] programově,
PD: [no ovšem.]
JV: a jiná byla považována za česká, asi, že jo to už byla trošku [jako
vlastenecká záležitost, ne?]
PD: [no jo, jenom,] jenom český biografy hrály hodně amerických filmů,
takže to vlastenectví bylo, takový volnější, kdežto němeč- neměcký
biografy hrály německý filmy výhradně, a těch bylo hodně, páč ta UFA
tenkrát produkovala o sto šest.
PSz: hm
PD: jo, kdežto...
PSz: a tady tento rozdíl ste si začal uvědomovat někdy až kolem toho
roku [třicet šest?]
PD: [to až] třicet tři, třicet čtyry pět, to byl vývoj velmi pozvolný.
PSz: a myslíte, že v tom hrálo větší roli to, že proběhla nacifikace
filmovýho průmyslu v Německu a změnil se vůbec charakter těch filmů?
nebo vaše osobní zkušenost tady z Brna [spíše.]
PD: [no myslím] že to byla, že to bylo spíš politický, že člověk věděl
že německý filmy ( ) ne,
Psz: hm
PD: že UFA je politická, a že prostě ty filmy který se dostaly sem,
často byly velmi ideologický, jako ung ríbn ((neidentifikováno)) nebo
tak. to nebyly hraný filmy, ovšem, byly až do protektorátu taky německý
mus- musikály ((muzikály)). a em sem byl dost jako nepatriotický a sem
tam byl.
PSz: hm
PD: páč mně se líbila marika rek ((Marika Rökk)), když stepuje.
PSz: hm
PD: to méno elizabet paule ((neidentifikováno)) a taky chci vidět
mariku rek. ((Marika Rökk)) anebo hilšr ((Margot Hielscher)), nebo ta,
to byly džezový ((jazzový)) filmy. dost viditelný tenkrát, páč byly tak
rozdílný od, od ideologických filmů.
PSz: no to je, to je právě zajímavé co říkáte, protože tady ty hudební
německé filmy podle toho co em vyplývá ze statistik, tak patřily vůbec
k těm nejpopulárnějším třeba cvaj hercn in drajfírl takt, ((Zwei Herzen
im Dreiviertel-Takt – Dvě srdce ve tříčtvrtečním taktu)) nebo em dý
draj fon de [tanknštele] ((Die Drei von der Tankstelle – Tři mládenci
od benzinu))
PD: [tankštele,] ((Tankstelle)) ale ovšem to je starý, draj fon de
PSz: [to] už bylo starší, že, [takže vy mluvíte spíš]
PD: [to je prehitlerovský.]
PSz: vy mluvíte [spíš o ( )]
PD: [ale já už mluvím] o muzikálech který dělal gebls. ((Goebbels))
PSz: hm
PD: nebo kde on byl už ministrem,
PSz: hm
PD: a natáčelo se vesele s marikou rekovou ((Marika Rökk)) a s margot
hilšer ((Margot Hielscher)) a tak dále.
PSz: takže vy si pamatujete spíš ty pozdější muzikály [než ty]
PD: [no páč sem] byl starší jako. draj fon de tanknštele ((Drei von der
Tankstelle – Tři mládenci od benzinu)) sem viděl později jako
antikvární vzpomínku už.
PSz: hm
PSk: vzpomínáte si že by na ty muzikály em na ty filmy s marikou rek
((Marika Rökk)) chodily i děti? jestli bylo...
PD: ne, děti tam nebyly, ne
PSk: já sem totiž narazil na to, že ve vzpomínkách žáků škol, který,
kteří byli narození kolem roku třicet sedum třicet osum,
PD: no
PSk: tak oni uváděli že v roce čtyrycet sedum, jako jednu ze svých
oblíbených hvězd mariku rek. ((Marika Rökk))
PD: ((smích)) no jo, možný to je, možný to je, já sem tam seděl,
PSz: hm
PD: ale mně bylo, já byl starší.
PSz: a ty písničky který tam zněly ste si potom zpívali?
PD: (ne)
PSz: nebo em pamatovali [ste]
PD: [sme] pamatovali, pískali, ale nezpívali, sme (to tak) neznali.
PSz: hm
PD: natolik jako, ale ten tanec se nám líbil, balet se nám líbil, džez
((jazz)) se nám, ta otázka je taky otázka džezu ((jazz)). a taky hraje
do tý, do, do otázky sovětských muzikálů, páč právě ta veselá parta
((neidentifikováno)) em Cirkus málo, ale Volga - Volga tam je ještě
džez. ((jazz)) a to lidem imponovalo.
PSz: hm čili vy ste paradoxně tady ty už nacistické filmy vnímal jako
prostředek moderní em kterým k vám přicházela moderní hudba vlastně.
PD: no tak moderní ten džez ((jazz)) nebyl,
PSZ: no ( )
PD: ale džez, ((jazz)) to byl, em moderní to nebyl páč přece jenom v
Praze ste mohl slyšet moderní džez, ((jazz)) když ste věděl že kdo
hraje v kavárně Vltava nebo tak, tam ste slyšel moderní džez ((jazz)).
PSz: hm
PD: v Praze až do roku čtyrycet čtyry, to byl ráj džezu ((jazz)), ku
srovnání s jinými městy jako, možná Paříž, já sem v Paříži nebyl, ale
tam prý to taky fungovalo.
JV: em tam ještě em popisujete taky em v jednom rozhovoru rozvádíte že
em Brno je městem tří topografií. české, německé židovské. a em mluvíte
taky o tom, na otázku v jednom rozhovoru, jestli ste ňák pociťoval na
sklonku těch třicátých let nějaké příznaky toho sílícího nacionalizmu.
em tak říkáte že v Praze ne, ale protože byla multikulturní, ale v Brně
ano. čili ve spojení vlastně s těmi třemi topografiemi Brna tato otázka
jak byste, mohl byste to nějak, nějak rozvést? blíž
PD: no,
JV: bylo to jenom dáno tím že Brno je prostě menší, nebo i ňákými
kulturními specifiky.
PD: no já myslím to bylo dáno hlavně tím že Brno je menší. jeden znal
druhýho velmi podrobně jako, v domě nebo v ulici a tak, a tak když
někdo řekl to nebo ono, tak si lidi pamatovali jako, nebo kdo jaký čet
noviny například. a člověk když mluví o tom německým Brně, mám dojem,
já sem poslouchal televizi zrovna, o Mnichovu a tak dále, já myslím že
se podceňoval tak ten německý aktivismus v Brně. páč tady byla velmi
silná sociální demokracie. měli vlastní noviny, měli folksblóter,
((Volksblätter)) ten ministr čech ((Ludwig Czech)), kterej byl německej
sociální demokrat, byl z Brna, seděl ve vládě v Praze, a byly tady
četný německý organizace jako routfaltn ((neidentifikováno)) a em tak
dále, tady vyvíjeli činnost. a měli své vlastní publikace. a Brno se
stalo po třicátým čtvrtým roce to vim, páč můj nevlastní otec byl
sociální demokrat, bylo střediskem emigrace rakouských sociálních
demokratů který utekli z Vídně. a žili tady všelijak až emigrovali bůh
ví kam, já nevim, do Ameriky, do do Švédska a tak dále. ale snad třicet
pět třicet šest, Brno bylo taky městem rakouské a německý emigrace
socialistický.
JV: hm
PD: takže, ta politika byla v užším kruhu jako. ale byla tady, a to
třídění bylo jasný, to jaký noviny ste četl, s kým ste mluvil, a tak
dále a tak dále.
JV: bylo to možná jasné, ale bylo taky podstatné, protože ty, ty živly
se přeci jenom prolínaly, nebo ty topografie nebyly vyhraněné, že jo ty
kultury nebo tak,
PD: topograficky ne, poněvadž,

JV: hm

PD: ovšem byly takový ostrovy to vim ze školy. em přítel Jiří Fišer,
který šel do exilu do Anglie, vrátil se v tankový armádě, ten byl synem
bohatší židovské rodiny v Pisárkách. tam byla řada vil, kde žili jako z
textilního průmyslu bohatší lidé. to byly židovský rodiny. to bylo to
byl to byla souvis- to byl souvislej ostrov, to sem pocítil na gymnáziu
například. (hás), který šel do Anglie, Fišer který šel do Anglie, sem
viděl, Fišera sem potkal, Jiřího, snad v září čtyrycet pět na Spálený
ulici ((Spálená)) v uniformě prostého vojína tankovýho praporu, s tím
černým baretem, říkám Jiří ty bys měl jako být generál už teďka. on
říkal, no to sem nemoh, já sem uďál chybu, já sem udal jako mateřštinu
němčinu. ((smích)) tak se vrátil coby vojín, a potom študoval tady
zemřel brzo bohužel. ale byly takový takový ostrůvky. a na taky byl
ostrov to sem pociťoval potom ve škole jasně, byla skupina německých
proletářů. to v Praze vůbec neexistovalo. v Praze když byl Němec, tak
byl s em z rodiny buď průmyslový nebo byl to právník a tak dál. to byla
buržoazie. to většinou ( ), málo menšin. kdežto tady, v průběhu em
stěhování textilního průmyslu do do Brna v devatenáctým století, se
nastěhovala kolonie textilních dělníků a barvičů z Německa, a ty žili
někde pod Špilberkem. já už vám nemůžu říct kde, v dost úzkých jako
domech takových, chudých domech. a ty byli taky ve škole, tvořili
součas- em vrstvu. si pamatuju ňákej Lachnid, nebo Valdek, to byli
úplně jiní Němci než sem byl zvyklej. páč byli chudáci. byli dělníci,
to neexistovalo, to bylo zvláště ten, si pamatuju na Špilberku, ten
Valdek za dvacet hale- halířů si stáh kalhoty. <my sme mu dali dvacet
halířů, abychom to viděli.> von z toho měl děsnou radost, páč měl
dvacet halířů navíc. ale to jenom ukázka, jako co se dělo na Špilberku.
to byli chudáci, to byli, to byli skutečně proletáři.
PSz: hm
PD: o těch nikdo už nemluví.
PSz: a pokud jde o židovské děti tak s těma ste byl v kontaktu?
PD: s těma sem byl v kontaktu, jednak s bohatejma, ale jednak taky s
Hrdličkou, kerý byl chudej Žid, sionista, velmi ranej, nevím jestli se
mu podařilo se stěhovat, no a měl sem to taky v rodině, jako
cechndorfovi, kerý se stěhovali do Izraele, a vona mi po válce napsala
pohlednici, že dělá psycholožku v Tel Avivu, se jí to podařilo. ale to
bylo roztroušený, to žili na Úvoze, v Masarykově čtvrti, na Dornychu
spíš chudí Židé.
PSz: hm
PD: žena jednoho mýho kolegy slavného amerického kritika Hartmana, je z
Dornychu. a to sem hned věděl, co je to za rodinu, když řekla já sem z
Dornychu. to bylo, to, to bylo sociologicky uzavřené. no a to se
prolínalo, a žilo to spolu a potom se to najednou rozešlo více méně.
PSz: hm
PD: každej koukal emigrovat někam a tak.
PSz: a vy ste říkal že toto vlastně u těch kin moc velkou roli teda
nehrálo potom [pro vás.]
PD: [nehrálo.]
PSz: to jestli to bylo ve čtvrti kde žili převážně em
PD: vůbec.
PSz: čeští proletáři nebo němečtí, [(tak to kino)]
PD: [no německých] proletářů tolik nebylo.
PSz: hm
PD: ale, no Lido Bio, bylo v Marxově ulici, ne? ale taky hráli různý
programy.
PSz: hm
PD: no většinou česky samozřejmě [ale byly tam]
PSz: [ale pokud de] o publikum, kdybyste odhlédl od programu a vzal si
publikum, dalo se říct že když ste tam přišel, tak ste si byl, mohl ste
cítit že ste mezi Němci třeba? nebo mezi...
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)), tam byli samí socialisti, sociální
demokraté. buď němečtí nebo čeští.
PSz: takže spíš ste vnímal sociální rozdíly než národnostní? u těch
kin?
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)) jo.
PSz: hm
PD: jinak, jinak to bylo smíšený.
PSz: hm
PD: těžko to určitě jako, poněvadž když máte film jako fred aster
((Fred Astaire)) v Moderně ((Moderna)) tenkrát, tak kdo tam seděl. (.)
Češi, Němci, Židi, no, takže,
PSz: hm
PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín,
nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam)
nejezdí nebo]
PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já
myslím když to bylo kino předměstské, v Černých Polích a tak dále, tak
to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě
v dopsu ((Dopz)),
PSk: hm
PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam
šel, no.
PSz: takže vám se nikdy nestalo že by vám rodiče řekli tady do toho
kina em nesmíš protože je to nebezpečný, nebo špinavý, nebo něco
takovýho.
PD: ne.
PSz: hm
PD: taky ty kina neznali.
PSz: hm
PD: ((smích)) takže nemohli diktovat, do kerýho můžu do kerýho nemůžu.
JV: já bych se zeptal ještě na jeden konkrétní detail, vy tam
popisujete em jak ste změnil směr když ste přišel z toho německého na
české gymnázium, jak ste přecházel em přes Lažanského náměstí či
Moravské,
PD: jo
JV: a Koliště, Koliště bylo cítěno jako určitá hranice, že jo. em
PD: no
JV: nebo ne? tehdy ještě ne?
PD: jaká hranice?
JV: no tak toho centra a periferie řekněme, nebo...
PD: a centra a, to sem tak necítil
JV: ne?
PD: ani ne. ne.
JV: a em píšete že to gymnázium bylo v Legionářské [ulici,]
PD: [v Legionářské] ulici.
JV: a to je která ulice? protože já sem ani v historických názvech
brněnských ulic nenašel em Legionářskou,
PD: no bylo gym- První český gymnázium na Legionářské ulici.
JV: no tak to muselo být kapitána ( ) Kapitána Jaroše, ne? asi.
PD: tak to je Kapitána Jaroše,
JV: jo.
PD: když mi ukážete plán, tak vám to snad...
JV: je to když se de dolů jako, jako [(před tím) Kolištěm]
PD: [Koliště.]
JV: první doleva, že jo,
PD: jo, první doleva.
JV: jezdila tam tramvaj
PD: [no jo no]
JV: [ještě za] první republiky, no, tak to je Kapitána Jaroše, aha.
PD: Kapitána Jaroše.
JV: já sem se právě neuměl,
PD: jo jo
JV: zasadit, to je První české gymnázium [em v Brně.]
PD: [a to musím] řict, to sem se dozvěděl až pozděj, tam byl kantor
kerýho sem neměl, ten to byl Artur [Závodský.]
JV: [aha]
PD: ten se zajímal vo divadlo a vo film. a to byla ta vyjímka. ostatní,
já já sem měl báječný kantory taky, Róbrta Konečnýho ((Robert Konečný))
například, nic o filmu nic, literatuře ano, o divadle jo.
PSz: a v těch preferencích, nebo em v kulturních zájmech spolužáků se
něco změnilo? cítil ste ňáký rozdíl při tom přechodu?
PD: no já myslím ta sociologie studentů v českým gymnáziu byla totálně
jiná.
PSz: hm
PD: ta byla, tam byly hodně zastoupeny střední vrstvy, a málo chudých
lidí. takže ty, tam bylo hodně zájmu o kulturu, to je samozřejmý, ale
to kino to bylo přece jenom dost plebejský ještě,
PSz: hm
PD: na tom stupni, to to spíš českej film zajímal páč to byl, bylo
mluveno česky nebo, herečky, české, Rolf Wanka, a tak dále a tak dále,
PSz: hm
PD: ale já mám dojem že to žáci byli takový jako fajnovky. z rodin
slavnejch em právníků brněnskejch a tak dál.
PSz: hm čili to šlo spíš nahoru jakoby sociálně.
PD: to sociálně šlo nahoru.
PSz: hm
PD: a ten film nebyl sociálně,
PSz: hm
PD: dost nahoře ještě, myslím. to ještě páchlo zábavou, to nebylo ještě
umění.
PSz: hm
PD: myslím. ale to sou takový dojmy že jo.
PSk: tak já myslím že můžeme skončit, moc vám děkujeme.

konec rozhovoru

Rozhovor vedl: Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
Rozhovor přepsala: Blažena Stránská
Datum a místo: 7. 12. 2009, v bytě pamětníka, Brno, Štefánikova
čtvrť

Bydliště do roku 1945: Francouzská ((Zábrdovice)), od roku 1931 v
Husovicích.
Povolání rodičů: Matka v domácnosti, otec policista.
Povolání narátora: Gymnázium v Husovicích. Za války pracoval ve
fabrice v Líšni. Vystudoval vysokou školu. Povoláním byl učitel –
čtrnáct let na na Vídeňské, poté na husovickém gymnáziu.

NS: v tym kině bylo nějaký otočný jeviště nebo co (.) že buďto se
tam promítal [film nebo tam]...

RS: [vím to to teď] právě chcu říkat

NS: tak

PS: no a tak e [povídejte]

RS: [ee] na Cejlu ee kino který se menovalo později Bajkal a a [já]

NS: [( )]

RS: nevím jak ještě měnilo názvy tak to se menovalo původně
kinovarieté ((Kino-Varieté)) (.) protože tam nebyly normální lavice
tam byly židle (.) a na jedné straně bylo jeviště kde vystupovali
buďto artisti nebo kouzelníci nebo

PS: [aha]

RS: [podobní] a pak se votočila židle a bylo plátno a byl film a
filmy byly dycky zase takový ee buďto americký nebo anglický nebo já
nevím francouzský a tak dále e všelijaký ee v v americkejch filmech
byli ee protože to bylo odpoledne pro jako pro mlá- pro děcka tak
tam byly filmy kde účinkovalo na předměstí njů jorku ((New York))
někde daleko na předměstí účinkovala s- s- spousta takovejch
takovejch těch darebáčků jo e to byli kluci i holky černí i bílí e
tlustí neobratní štíhlí obratní a t- to byla taková skupina kde byli
všichni všechno (.) vybraní a ti tam měli takový dycky scény který
nás ohromně bavily jako veselohra protože voni třeba s- ee si
vytvořili že si udělají z e z desek auta jó a kolečka vod kočárků a
udělali takový závody a vyhráli to ti co si tam dali do toho motoru
pejska (.) psa a tady měli tyčku a na té tyčce měli párek

PS: <jo>

RS: a když ho dávali dál tak ten [pejsek] jel rychle a když ho
dávali blíž tak se zastavoval a tak podobně takže voni to vyhráli
protože měli toho psa a (pořád) to dávali daleko a ten pes jel jak
blázen a voni ti druzí tam měli všelijaký šlapání a takový věci a
tak dále (.) ale v tom varieté ((Kino-Varieté)) (na c- na) na tom
Cejlu to se menovalo Kino-Varieté tak (.) tam byl jeden takovej
případ na kterej já vzpomínám e (tak) celej život tam byl kouzelník
který (.) rozdával takový mince kde byla jeho podoba a méno a tak
dále a tak dále a že z- nechal zmizet slona (.) jo? (.) tak sme měli
židle k (temu) varieté teď tam najednou přiš- ( ) přitáhl slona ten
slon tam zůstal stát jo a von ukazoval von (mu) hejbal ( ) tím a jo
byl to normální živej slon (.) a najednou řekl no neřekl nic řek a
já toho slona nechám zmizet a zhaslo světlo byla absolutní tma
trvalo to snad pár vteřin nebo esi čtvrť minuty půl minuty já nevím
(to) tak nevodhadnu a slon byl pryč. no to to bylo to bylo něco
ohromnýho a von neřekl jako to dělal a co my nevíme esi tam pustil
(černou) zás- ee černou jako oponu eště před něho

PS: mhm

RS: protože von byl jako až ( ) na konci anebo jestli ho vyvedl e
rychle tam někde už to měl připravený a to já to nikdo my nevíme z
těch děcek ale vím že ty filmy pak když se e skončil tam byli taky
nejenom kouzelníci tam byli i ee jak se řekne komedianti jo dělali
na hrazdách padali na [hrazdách]

PS: [mhm]

RS: a tak dále na jednu ruku a a tak- takový všelijaký věci a pak se
teda promítalo a promítal se vždycky nějakej film většinou americkej
z řad tady těch děcek na předměstí

PS: mhm

RS: ale ti měli pokaždý jiný jiný jiný bych řekl jako motiv jednou
to byli jednou se rvali jednou válčili jednou závodili ale pořád to
byla ta skupina těch stejnejch tlustej tlustá chudej černej jo
šikmovokej prostě děcka z předměstí e z dalekýho předměstí njů jorku
((New York)) a to se tam [(tak)]...

PS: [to] byly dlouhý filmy ee hodinu a půl celovečerní anebo krátký
tady [(s tím)]... ?

RS: [to bylo] vodpoledne a bylo to ee e tady ty ty byly jako
normální to trvalo já (nevím) deset minut

PS: [mhm]

RS: [nebo] patnáct minut celá ta jejich kauza co se tam [dělo]

PS: [aha]

RS: a jak se rvali nebo jak se s- nervali a tak dále takže to byla e
to bylo pro nás jako pro to Kino-Varieté to byl tam sme se hnali
všichni tam bylo děcek dokonce tam byly aj některý maminky s těma m-
malejma děckama a tak dále

NS: a to ste šli do toho kina kvůli štvrthodinovýmu filmu nebo jich
dávali víc za sebou?

RS: to (tady) né tam byly e toto a eště třeba film Tom Mix kovboj

PS: aha

RS: Tom Mix to byl kovboj a to (už zase) ňáká jiná historka aby to
v- zaplnilo ten čas tak to byla ta groteska a pak byl obyčejně e e s
koněm a jednou to bylo ze psem ten pes měl nějaký méno to já už si
teď (nepamatuju) (.) já nevím jestli to bylo Rin Tin Tin nebo tak to
já už (teď) teď už nevím ale vím že to bylo ze psem jednou a jednou
to bylo e s s koň- koňama na ko- kovboji na koních a tak dále takže
to byla to bylo Kino-Varieté

PS: ( )

RS: to pak později se změnilo v kino jako (jedno jedno)

PS: aha

RS: jo? který s- pak mělo názvy různý

PS: Bajkal, [Radost, no]...

RS: [jako já] nevím ee jako třeba (na) na Marxové bylo kino který se
menovalo Lido bio

PS: (ano)

RS: jo? na Marxové (.) a na Marxové tam (sme zase) vlastně chodili
na dětský představení když sme byli malí a na Novej rok nám místo
vstupenek dávali vyšívané kapesníčky (.) na Nový rok místo vstupenek
sme dostali každej e vyšívanej kapesníček na Marxové ee

PS: mhm

RS: dnešní e (já nevím) jak se to (jmenuje)?

NS: za mě to byla Lípa teď [už to není nic]

RS: [Lípa]

PS: ano

RS: Lípa tak to už není nic tak to je

PS: [a]...

RS: [ee] to bylo na té e na té Marxově ulici e kino který tam pak
mělo mnoho názvů a bylo dlouho tam vydrželo (.) dlouho až pak po (.)
já (nevím) po (ňákej) ee epoše historické to bylo zrušený a pak tam
e byly zábavy (jenom) a tak dále my sme tam (mívali) sleziny jako
študáci jednou za rok sme se tam sešli a tam nás hostili a tak dále

PS:[a]...

RS: [takže] takový to to je vzpomínka na ten (můj) když sem bydlel
na Francouzské tak to bylo do Lido bia ((Lido bio)) velmi blízko a
do varieté ((Kino-Varieté)) taky to se šlo vokolo věznice

PS: mhm

RS: jo?

PS: a na ten Nový rok jak vám dávali ty kapesníčky to bylo jenom na
dětské představení neb-... ?

RS: co to?

PS: když vám dávali ty kapesníčky e ty vyšívané kapesníky [jak vám
dávali]

RS: [ty (vyšívané)] kapesníčky byly místo vstupenky

PS: ano a to bylo na dětské představení?

RS: a to dostal každej... e k- nevím to bylo jenom vyšívanej
kapesníček bez jakýhokoliv toho

PS: mhm

RS: udání nebo tak ale e (byly) tam e e kv- květeč- kvítečka a tak
dále a byl a byla tam já nevím eště eště tam bylo něco možná
napsanýho to si nevzpomínám

PS: a do kina Urania ste chodil? to bylo [na Cejlu]

RS: [do Uranie] ((Urania)) sem byl několikrát ale e tam nebylo pro
nás jako pro děcka e nic vhodnýho

PS: aha

RS: jo? tam chodili víc moje rodiče do Oranie ((Orania))

PS: mhm

RS: a menovalo se to e tenkrát Orania

PS: ano

RS: ne Uranie ((Urania)), Orania (.) tak vím že tam ee (.) byla jako
dosť velká frekvence ale pak později to přešlo ee v určité epoše já
zase nevím v kterém období to bylo kdy to přešlo na ty na děcka jo?
tam je jako dětský kino nebo dětský dětská zábava nebo voni to tam
mají aji v- vchod je aj z Cejlu

PS: mhm

RS: přes tu zá- přes ten dvůr takový tam aji z z Bratislavské

PS: a v tom varieté ((Kino-Varieté)) a v tom Lidu biu ((Lido bio))
byly e dětské představení (.) [jo]?

RS: [to] bylo dětský představení jenom [dětský představení]...

PS: [jenom dětský a to]...

RS: byla sem tam ňáká maminka když [měla]

PS: [mhm]

RS: moc malý děcko kerý se ch- chtěl chtěla dívat na ty šaškoviny
[všelijaký]

PS: [mhm]

RS: a tak dále

PS: a to bylo který den?

RS: to?

PS: v který den v [týdnu]... ?

RS: [v neděli]

PS: v neděli

RS: to bylo vždycky v neděli

PS: [odpo-]

RS: [vždycky] v neděli a (i Marxová) ((Lido bio)) byla taky jenom v
neděli pro nás teda jako pro ty děcka s těma ka- kapesníčkama tak to
bylo tam (.) a jinak ee e e bych jenom chtěl říct že v Husovicích na
hlavní ulici byly dvě kina Jas a [Sibiř]

PS: [mhm] ano

RS: Jas byl víc jako sokolský a Sibiř legionářský a ty dvě kina byly
od sebe vzdálený já nevím sto padesát metrů dvě (stě) na hlavní
ulici oba dva u tramvaje

PS: mhm

RS: zastávka u Sibiře ((Sibiř)) a zastávka u Jasu ((Jas)) a ee tyto
kina se domluvily na začátcích aby (jim) když bylo pršelo nebo padal
sníh a byla zima tak aby mohli přecházet z jednoho kina na druhý

PS: mhm

RS: mhm (tím byli) jako mladí jako ee třeba já ze svou e dívkou a
jiní a jiní e byli rádi že byli tady v kině a e byli americkej film
třeba a pak byl konec tak šli přes celou tu ulici do Jasu ((Jas)) a
tam (šli) zase na nějakej jinej film jo?

PS: mhm

RS: takže to bylo e udělaný proto že bylo pět hodin začátek a sedum
hodin začátek a druhej byl půl šesté a půl osmé

PS: mhm

RS: byly začátky a ty ee pozdější začátky byly v Jasu ((Jas)) u toho
sokolovny kdežto ty dřívější byly ee u těch legionářů ((Sibiř))

PS: mhm

RS: protože u toho Jasu ((Jas)) byla zrovna hospoda taky jó? a pak
tam byli hodně ee sokoli e bylo hodně moc sokolů kdekdo chodil do s
Sokola cvičit vod děcek až po dospělý chlapy a ženský když pak měli
průvod tak to byl průvod přes celou přes celý Husovice jó? to to
byla tenkrát taková éra kdy tady tyto ee organizace jako je Sokol
měly e velkou návštěvnost

PS: mhm

RS: ale my jako študáci sme nejvíc chodili na na e filmy freda
astera ((Fred Astaire)) a džindž rodžrsové ((Ginger Rogers)) to byli
stepaři nejlepší stepaři na světě ee ee fred aster ((Fred Astaire))
a džindž rodžrsová ((Ginger Rogers))

PS: a když říkáte jako studenti tak e to ste byl student kde? na
jaké škole?

RS: né my sme normá- e [normálně]

PS: [na měšťance] eště myslíte?

RS: my sme neměli jako myslíš co?

PS: vy říkáte že jako studenti ste chodili na astera ((Fred
Astaire)) a rodžrsovou ((Ginger Rogers))

RS: nó ano

PS: ale [myslím]...

RS: [ale] nejenom študenti všichni mladí lidi a všechni diváci aj to
aj tam chodili aj dospělí protože to bylo ee e to bylo šou který
nemělo obdoby nikde to bylo šou obrovský šou

NS: a v té době studovals co?

RS: no gymnázium

PS: mhm

RS: g- na gy- to sou už sem byl na gymplu tady toto a em měli sme
profesora jednoho a to byl češtinář a němčinář a von byl takovej
trochu ee extravagantní (.) přišel kdo z vás viděl film (...) jak
tam ten stroj krmí ty lidi jak se to menovalo? [počkej]...

PS: [Moderní] doba?

RS: co?

PS: Moderní doba?

RS: Moderní doba teď to hráli ee teď to hráli mám dojem opakovali to
bylo to v novinách že několik takovejch filmů bylo teď e v tomdle v
[tom]

NS: [(v Artu)]

RS: v kinařským filmu

PS: Art

RS: ee v tom kině

PS: Art no

RS: jo tam a takže to upozornili v novinách takže tam byla zase
návštěvnost a tam byl profesor kterej řekl kdo z vás viděl film ee
jak sem to řekl?

NS: Moderní doba

RS: Moderní doba (.) my nikdo (.) negramoti! my sme do neděle nebo
do soboty celá třída viděla Moderní dobu ((Moderní doba)) a pak sme
ju viděli ještě jednou a eště jednou protože to bylo to bylo šou
obrovský šou se šaplinem ((Charlie Chaplin)) (.) stroj (.) aby
ušetřili čas protože tam byl pás von utahoval pořád dvouma klíčama
matky to šlo a pořád utahoval no šaplin ((Charlie Chaplin)) to víš
von byl takovej šašek trochu a (.) teď aby ee ta s- ee to stahování
u oběda bylo co nejkratší tak byl takovej k- kulatej stůl a židličky
<(vokolo)> a to se po- potácelo a tady byla e přišla e polévka a
lžička dělala ((ukazuje)) jo? ta sama lžička to dělala a teď to
samozřejmě někomu teklo tak a tak a druhý jídlo bylo zase to
posunovalo bramboru maso a tak dále jenomže vono se to jednou
polámalo a začalo to jít strašně rychle e takže voni už měli narvaný
p- pusu tak tak šaplin ((Charlie Chaplin)) a přišel e zavolali
montéra a montér tady začal dole klečel a tam něco montoval a dával
navrch furt ty matky a von je dával e navrch a von je dával na ten
talíř a teď to říká teď to pustím jo? a teď to <pustil a> (to se)
šaplinovi ((Charlie Chaplin)) cpaly do do huby takový matky takže to
byly takový takový prostě komický e jak to že šaplin ((Charlie
Chaplin)) dovede a pak e tam byly že vo šel po ulici a uviděl ee
babu která měla kabát a na něm měla hranatý knoflíky a von s těma
dvouma klíčama utíkal za ní a vona šílela že tady je blázen nějakej
a von <f- f-> pořád křičel na ty vona to měla na prsách a na zadku
[no prostě to]

PS: [a to si pamatujete]... ?

RS: to byla to byla takový šou se šaplinem ((Charlie Chaplin))
Moderní doba ovšem ono to pak mělo eště e jako dohru že von šel a
teď šla demonstrace nějakejch myslím já nevím komunistů nebo
levičáků nebo něco šla a policajti tam stáli a a von chtěl jít proti
ale voni šli dům vod domu čili von musel jít s něma a byl v první
řadě, no on byl první zatčenej a takový...

PS: to si pamatujete eště z té školy anebo ste to viděl později
znovu?

RS: no z- ze školy sme šli

PS: a...

RS: ee profesor nás

PS: ano

RS: jako vyprovokoval abychom na ten film šli protože von v tom
viděl jako e i trochu tam té politiky protože šli ti levičáci a von
šel v první řadě a policajti ho hned zatkli e zatkli jich několik
ale mezi (nimi) taky teda toho šaplina ((Charlie Chaplin)) kterej s
tím neměl vůbec nic společnýho

PS: a ten učitel vám vo tom ještě něco vykládal bavili ste se ve
[škole]?

RS: [ne] ne ne ne

PS: ne

RS: to je to von nám řekl pak nám eště řekl jeden film

PS: mhm

RS: e (..) no na to si vzpomenu možná později ee protože e v ty e
filmy my sme vybírali hudební filmy džezový ((jazz)) filmy a s
dobréma hercama třeba e americký herec e v- va- volajs bíry
((Wallace Beery)) walace beery ((Wallace Beery)) se psalo a my sme e
e v novinách e v kinorevue byly dycky na stránce všechna jména
amerických herců s- foneticky takže tam bylo napsaný walace beery
((Wallace Beery)) vólajs bíry ((Wallace Beery))

PS: mhm

RS: nebo jan s- harlov ((Jean Harlow)) žín herlou ((Jean Harlow)) a
tak

PS: mhm

RS: to tam bylo a to bylo ohromná věc protože my sme pak de-
nevystupovali jako blbci a vystupovali sme jako by- bychom byli
Američani nebo Angličani takže to to byla pro nás taková e pomůcka
<která> (.) a ten e profesor von měl ještě víc takových von třeba aj
do divadla přišel a kdo z vás viděl vod Čapka ((Karel Čapek)) Bílou
nemoc ((Bílá nemoc)) nikdo do ne- do týdne sme viděli všichni Bílou
nemoc vod Čapka to byl už film kterej ee jako už e naznačoval ž- že
bude válka

PS: mhm

RS: jo? a teď tam teda e byl ňákej ten diktátor kterýho hrál
Štěpánek ((Zdeněk Štěpánek)) diktátora takovýho zlýho diktátora a
pak tam byl jeden e zase takovej s brýlama chudý a to byl lékař
((Galén)) jo a ten furt radil tomu diktátorovi aby nevedl válku že
sou mrtví a ranění a bezruký a bez- no a [prostě]...

PS: [a byli] ste někdy šli ste někdy se školou do kina?

RS: prosím?

PS: jestli ste šli někdy [se školou]

RS: [ne]

PS: to ne

RS: ne ne no e e když sme šli se školou to sme byli mladší v tercii
třeba a šli sme jednou do skaly ((Scala)) kde se hrál českej film
natočenej tady brněnskejma hercama menoval se (..) ee menoval se já
(nevím) jestli česká země

PS: mhm

RS: nebo tak něco na pohled Česká země na pohled
((neidentifikováno)) tak tak se menoval ten film a my sme tam šli a
začali promítat a jeden náš profesor najednou zařval hergot! toto je
promítání! nešetřte na študentech zastavte to a dejte tam normální
světlo to bylo takový temný voni šetřili vopravdu mysleli si že to
zbaštíme a ten profesor tam bouchl do tohodle rožnuli a za
chvilku... byla zpráva a za chvilku to šlo normálně světlý jako za
normálních okolností

PS: mhm

RS: to to byli e tá to byli to byl (takovej) jako ee (.) národní
film tade- tad- e tanec Slováků Slová- Slovenek e Čechů všelijakejch
ee čardášů a tak dále no a k- ovce tam byly a k- a kozy tam byly a
všecko možný bylo to kr- bylo to jako ee velice krásný ale pro nás
to bylo už jako pro ee študáky už to bylo takový jako moc poučný a

PS: mhm

RS: tak to sme (.) ten (..) a my sme pak chodili jako častěji do
kina a to byly dycky zas nějaký takový filmy který byly buďto e tam
byla em politika nebo válka nebo tak něco byly to takový jako dobrý
kvalitní filmy tak na to sme pak chodili to vobčas teda jednou
dvakrát za rok

PS: a vzpomínáte si že by e byly nějaké zvláštní zvláštní reklama na
filmy? e že by...

RS: prosím?

PS: byly nějaké zvláštní reklamy na filmy v těch dvacátých třicátých
letech? že by chodily nějaké e reklamní... ?

RS: nó tak [na školu]?

PS: [poutače] ne ne

RS: [ne]

PS: [v ulicích]

RS: u- venku byly reklamy plakáty plakáty když tam byla já nevím e
herečka žin herou ((Jean Harlow))

PS: mhm

RS: a to tak to byly plakáty ee z z z těch stepařů nebo když to bylo
něco válečnýho tak tam zase bylo něco válečnýho

PS: mhm

RS: pak tam byl jeden takovej film americkej drastickej e že jela
loď já nevím vodkuď jestli z Austrálie nebo kam a tam byli eee s-
na- nahoře na na té plošině byly samé takový živly e takový chudáci
a tak jo? a teď najednou (.) a tam se vezly sudy e z z z něčím já
nevím s čím e ale bylo těch sudů tam mnoho a jak byla bouřka a začla
se ta loď hýbat ty s- ty sudy se začaly kutálet na tu stranu pak
zase na tu stranu a přes ty lidi, jo?

PS: mhm

RS: to bylo e takový drastický a ukazovalo to prostě takovou tu ee
že když někdo veze e já (nevím) víno nebo něco že nemá na to aby to
bylo zajištěný přece ta loď vždycky se kolíbe a když to tam se
kutálelo přes ty černochy a to a

PS: mhm

RS: to byly takový drastický filmy taky ale toto n- nemělo ze školou
nic společnýho to sme chodili sami

PS: mhm a

RS: tady v jasu sme ee a v Sibiřu ((Sibiř)) sme viděli dycky filmy
který byly nějakým způsobem prostě takový jako zajímavý vý- takový
výstřední

PS: mhm

RS: sme si vybírali ale když byla zima tak sme šli na cokoliv (a
jenom) abychom byli v teple e s tou svou holkou s s nebo tak
rozumíš?

PS: mhm

RS: (jenom abychom) byli v teple v kině tak nás pak nezajímalo ani
moc jestli je to dobrý nebo špatný a

PS: mhm a vy ste se přestěhoval e sem e kdy? z té fr- z té
Francouzské...

NS: napřed do Husovic

PS: ste se přestěhoval do Husovic?

RS: já sem na té Francouzské byl do páté třídy obecné školy

PS: mhm

RS: a vod té páté třídy sme se stěhovali do Husovic do rodinnýho
domku který sme koupili teda koupili moje rodiče jo? na velký
splátky e který sem eště splácel já i s manželkou už budoucí protože
to bylo na dlouhý leta na málo peněz [jako]

PS: [mhm]

RS: aby se to splatilo takže sme pak v určité době najednou dostali
vyrozumění (.) aniž bychom to tušili že e je to splaceno

PS: mhm

RS: a že je to e že se to vymazává e z ňáké té e víš? e osobní že
tam máš dluhy nebo co tak (se to ten) dluh už padl

PS: mhm takže vy ste přestěhoval do Husovic e kolem roku devatenáct
set třicet [asi]?

RS: [do] rodinnýho domku který byl blízko Jasu ((Jas)) a Sibiřu
((Sibiř))

PS: to bylo tak devatenáct set třicet?

RS: to bylo ee devatenácet třicet jedna

PS: jedna

RS: devatenácet třicet jedna sme se sem stěhovali

PS: mhm a to byla doba e zhruba kdy začínal zvukový film vzpomínáte
si na první zvukový zvukové filmy?

RS: to já myslím že ty zvukový fi- já si tak e já si myslím že ty
zvukový filmy byly už tehdy to já nevím

PS: dvacet devět dvacet devět

RS: jo? no tak ty byly zvukový filmy (ale) tady byly eště jedna věc
taková která na kterou já vzpomínám že před každým filmem byl
takzvanej radiožurnál

PS: mhm

RS: kde ukazovali e (já nevím) Beneša a to to to ale jednou
ukazovali Hitlera jak řeční a jak se rozčiluje a jak mlátí rukama do
stolu a dupe že musí zničit toho trpaslíka Beneš, ten trpaslík Beneš
toho musím zabít ten musím ho zničit von se tam rozčiloval a tak a
t- to to s- si já to mně tak zůstalo v paměti že sem to pak když
byly nějaký takový řeči vokolo Beneša a tak tam sem to někde aj
napsal tam těm historikům co tak to kritizovali že von měl jít do
války a tak a že von věděl dobře že by to byl třeba rozbitá Praha jó
nebo tak (.) takže to si pamatuju jako že tady ty žurnály byly svým
způsobem zajímavý a poučný a šel po nás aj mráz víš když von tam

PS: mhm

RS: že toho trpaslíka Beneše

PS: a reagovali diváci nějak na [ty týdeníky? to ne]

RS: [ne ne ne ne] ne tam to nereagoval nikdo na to nereagoval
(poněvadž) každej to polykal jenom z Čechů a Němci když tam nějací
byli ale já si nepamatuju že by tady v Sibiřu ((Sibiř)) a v Jasu
((Jas)) byli Němci

PS: mhm

RS: německé film byly pěkný německý filmy který byly ať už
historický anebo legrační z vesel- vesel- d- e s těma s komediantama
nějakéma (těma) víš? teo Lingen ((Theo Lingen)) a hans móser ((Hans
Moser)) a to byly takový figurky malej han moser ((Hans Moser)) a
dlouhej Lingen a t- e měli to dycky velmi dobře jako e bych řekl
zrežírovaný že to byla dobrá veselohra

PS: mhm

RS: anebo sem viděl německej film kde byl jeden herec takovej
robustní hrozně robustní velkej a byl zamilovanej do nějaké ženy a
ta žena e ho pak opustila a vzala si hezkýho jako mladýho chlapa a
byla svatba a tady ten (.) golem (.) ten na té svatbě (když) se
tančilo (.) tak von tančil sám a tam byl visel to bylo to se
odehrávalo jako v Maďarsku

PS: mhm

RS: to se odehrávalo v Maďarsku a tam byl lustr dřevěnej obrovskej
lustr a von se natáhl a ten lustr vytrhl ze zdi a praskl s tím vo
zem to byla takový dr- takový dramatický ((snímek neidentifikován)),
který mně utkvělo dodneška (na) to vidím jako... bych to dovedl
nakreslit

PS: takže e v těch husovických kinech ((Jas, Sibiř)) si na německé
publikum nevzpomínáte? tam nebyli Němci [to byla česká čtvrť]

RS: [ne tam tam se hrály] německý filmy jako dobrý [veselohry]

PS: [mhm]

RS: a dobří he- komikové teo lingen ((Theo Lingen)) hans móser
((Hans Moser)) to byli [takoví]

PS: [mhm]

RS: šašci jeden malej jo? takovej jak Židáček a druhej vysokej zase
e blonďáček e takže to byli takový figurky e eště jich bylo víc ale
tady na ty dva si pa- vzpomínám dodneška teo lingen ((Theo Lingen))
a e hans móser ((Hans Moser))

PS: a v centru města byly nějaká kina německá kam by chodilo německé
publikum?

RS: já si nepamatuju já sem e nechodil do e třeba do centra to
záleží taky na čtvrti [která]

PS: [mhm mhm]

RS: to byla čtvrť ale tady většinou to byli (nebo) to začalo e já
nevím v e někde v e e na starým tam někde e jak se to menuje
Heršpice že a tam ty kina začaly na Dornychu bylo kino ((Edison)) e-
pak bylo kino jedno který se menovalo Excelsior a to bylo na
Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) e v tom jednom velkým baráku byl
Excelsior (.) a (.) jak sme jak ( ) manž- já sem měl tři ee
manželka měla dvě švice

PS: mhm

RS: a všechny tři byly e e zaměstnaný v pe- ee v peněžních ústavech
(poněvadž měly) ob- ob- ee obchodní školu ale pak až už e skončily
tak všechny tři byly v kině v Jasu ((Jas)) u pokladny e strejda
trhal lístky jo

PS: mhm

RS: ee e (Miluška) byla v Kapitolu ((Kapitol)) v pokladně a moje
paní byla v Ponrepu ((Ponrepo)) na Hybešce ((Hybešova)) jako vedoucí

PS: mhm

RS: a protože ten e vedoucí byl nemocnej a věděl že moje paní je e
lepší e vedoucí jak byl von tak von tam dycky přišel jednou za měsíc
jenom kvůli penězům dal jí výplatu a tak ale jinak tam nebyla vona
všechno řídila sama takže když třeba v tom Ponrepu ((Ponrepo)) e
byly filmy e velice různorodý velice různorodý a když tam byly filmy
který byly e kvalitní jako právě tady ten e fred astér ((Fred
Astaire)) a to (.) nebo san francisko ((San Francisco)) tam bylo
(zase) zemětřesení a bylo to takový dramatický takže tam sem
najednou vobvolal všechny moje kamoše aby ihned přišli že bude tam
fred astér ((Fred Astaire)) s džindžr rodžrsovou ((Ginger Rogers))
film já nevím jak se ten film menoval e c- já no nevím prostě takže
to ee mně pak děkovali jo čoveče to bylo e ten jeden dokonce byl
stepařem dycky se natřel na černo tady v sokolovně když byly čaje
tak se natřel načerno a e dal si světlý boty a stepoval tam jo? uměl
dobře stepovat takže ten na toho freda astera ((Fred Astaire)) šel
kdyby měl kdyby to hráli vo půlnoci tak přišel pak mně děkoval že
sem mu že zavolal protože já sem se s ním už leta neviděl a jenom
sem věděl že bydlí na Provazníkově ulici tak sem si v telefonním
seznamu to našel a

PS: mhm

RS: zavolal sem mu a byl šťastnej jak blecha

PS: a vaše paní v Ponrepu ((Ponrepo)) pracovala od kdy? [nebo v
kinech]?

RS: [ta] ta tam byla e kdy to kdy vona [tam byla]?

NS: [tak e] já sem to včera se snažila spočítat takže [maminka]...

RS: [já si] myslím že tam byla e v těch e letech já sem byl v gy- na
gymnáziu

NS: maminka [v těch kinech ee začala asi v třiašedesátým]

RS: [já sem byl na gymnáziu a měli sme já si myslím (měli) auto]
dodávku a já sem vozil všechny filmy na Vídeňskou tam byla půjčovna
těch filmů to bylo v suterénu to byly regále plný takovejch hnědejch
krabic jo po vždycky po třech nebo tak po třech je to asi to bylo
tych f- ty krabice a tam sem vždycky dával jednu krabici sem vracel
dostal sem potvrzení a e vypučil sem si a já sem tam měl jako taky
takový známý víte už za tu dobu a moje manželka ta tam už taky měla
jako vobšlápnutý že sme na do toho Ponrepa ((Ponrepo)) dostávali
kvalitní filmy víte i cizí i třeba americký nebo tady ty t- taneční
nebo já nevím ee prostě kvalitní filmy že bylo furt obsazený ale
když byl někdy (nevím) branej jako musel tam jít aj ruskej film tak
to manželka dycky tam šla do čekárny kde seděli u kamen takoví
chudáci staří starej fotr a stará baba a ne- nešli do kina voni tam
byli v teple jako

PS: mhm

RS: aby nemuseli doma topit tak vona je pozvala (.) a (.) pak když
to neměla těch potř- já nevím kolik bylo [potřeba]

NS: [dvacet] dvacet

RS: kolik?

NS: dvacet lidí muselo [být]

RS: [dvacet] lidí tak když neměla tak si je vymyslela těch dvacet
lidí dala a e brala z z vocuď kde bylo vyprodaný tak vzala [těch]

PS: [mhm]

RS: sedum vosum a dala to tam tam to nevadilo že to bylo vyprodaný
poněvadž to bylo to byl dobrej film a dala to tam takže vona to tak
e prostě to de a já sem tam v té půjčovně měl taky takový renomé
(protože) sem přivážel filmy i z Husovic (protože) sem měl to auto a
bydleli sme v Husovicích takže sem tam pořád vozil ty škatule a zase
bral druhý to byla taková ee ee moje oběť těm kinům že jo sem prostě
(s těma autama) e s tím autem e s tou dodávkou jezdil a [(
)]...

PS: [a vy] ste byl zaměstnaný [e]... ?

NS: [ne]

PS: ne j- [to bylo]...

NS: [von je] profe- von je [profesor]

RS: [j- já] sem [učil]

PS: [aha]

RS: takže já sem měl e vodpoledne volno nebo někdy ráno volno podle
toho to to ten rozvrh byl různej někdy byl nabitej to se nic nedalo
jenom vodpoledne ale vodpoledne to fungovalo tam se tam se do noci
pracovalo

PS: mhm

RS: tam na té Vídeňské to bylo vzadu dost daleko vzadu na levé
straně když se jelo směrem ee jako e Modřicům ((Modřice)) tak na
levé straně bylo e dolů sem sjel a tam bylo dole v suterénu obrovský
množství regálů a těch filmů a furt se tam lepilo neco e to na to to
to zase se šlo tam a to šlo tam a vlakem chodilo vlakem chodily
filmy taky do různejch kin který sou mimo jo

PS: mhm

RS: (já nevím) Adamov nebo (já nevím) Blansko a tak... takže co tam
rozváželi filmy ee to bylo ee tam byl ruch pořád v jednom kuse

PS: ale vy ste byl tedy profesor vy ste učil e [na gym-]... ?

RS: [já sem] učil tady v Husovicích e v hus- ee na Koněvce
((Koněvova)) na Vídeňské sem učil e tam sem učil štrnáct roků (.) a
pak přišel ten rok osumašedesát jo kde sem se tak trochu vyjádřil
hrubě jo takže sem byl přeloženej během asi štyrech dnů do Husovic
tady do gymnázia ale to mně nevadilo protože já sem sám absolvent
jako kluk

RS: sem absolvent husovskýho gymnázia

PS: mhm

RS: jo? já sem byl já sem vystudoval vod primy do oktávy husovský
gymnázium vite?

PS: mhm mhm

RS: to sem vystudoval a proto sem byl šťastnej že sem šel zase do
husovskýho ale do jinej budovy tady na Elgartovu a byl sem tam a
jezdil sem autem a tak sem pořád pom- ta jedna moje jedna moje (ta)
švagrová byla v pokladně v Kapitolu, víš kde [byl Kapitol]?

PS: [ano ano]

RS: jo? tak tam byla v pokladně a dokonce tam měla takovou bych řekl
(.) ilegální nejakou činnosť (.) vona měla dceru ve Švédsku

PS: mhm

RS: (..) dokonce dvě dcery měla ve Švédsku vdaný a děcka a jedna
měla trojčata a tak dále a tak dále ale (..) ona (..) sem jezdili ze
Švédska nějaký lidi jedna taková Češka nějaká prostě spisovatelka a
pracovala v ilegalitě ve Švédsku a přišla (.) a přišla k té mé
švagrové která bydlela na Soběšické a svěřila jí em něco (.)
písemnýho a že si pro to přijde k pokladně ee tady z ee (.) von tak
ráčkoval ten politik ma- moravské štvrť e moravské e teda ee ve s-
úřednické čtvrti e takovej br- Brňák nedávno měl vystoupení e já si
nemůžu vzpomenout von tak ráčkoval ((předvádí)) a měl debatu v
televizi vohledně e spisovatelů různých no tak ten přišel na určitý
jako e (.) gesto nebo co přišel kupovat lístky řekl jeden lístek
((klepe prstem do stolu)) a jenom udělal takhle a vona mu dala
lístek a to [dohromady]

PS: [mhm]

RS: a von měl noviny a t- jak to a pak měl za úkol to dodat do Prahy
herci (.) ten starej pán už dneska co má za manželku Ninu Divíškovou
má za manželku Ninu Divíškovou a je to starej pán ( ) hraje ve
všech ve všech ee seriálech takovej fósaté jo ((Jan Kačer))

NS: a eště žije?

RS: šeď- jak?

NS: eště žije?

RS: co?

NS: eště žije ten [herec]?

RS: [no] žije dyť furt [účinkuje]

NS: [nevím] koho myslíš

RS: furt účinkuje já nevím přesně jak se von menoval (.) no manželka
je Nina Divíšková t- to tu znám protože znám Divíška znal sem
Divíška a tak no nevím (.) je to

NS: to je jedno

RS: je to ee e prostě byl to zase ten pražskej herec byl jako v
[ilegální]

PS: [mhm]

RS: činnosti a tady tento měl za následek za úkol tam přijít (.) a
protože to bylo uvnitř v domě a měli tam pucák tak měl za úkol to
dát pod ten pucák nik- nezvonit nic

PS: mhm

RS: dát to pod ten pucák

PS: mhm

RS: a to už voni zase měli nějaký echo nebo to nebo to prohlíželi a
tak tam měli to a takže se to dostalo do správnejch rukou jak to
mělo... takže byla i taková spojka moja švagrová teda v tom Kapitolu
((Kapitol)) to dávala tomu (.) on ráčkuje ((ráčkuje)) takový

NS: nevím tati

PS: [to n- to]...

RS: [herec] tady e z Brna

PS: a z- za protektorátu se tedy změnilo se něco v kinech za
protektorátu?

RS: co?

PS: jestli se během protektorátu něco změnilo v kinech atmosféra e v
[kinech nebo v chování]?

RS: [jó tak já ti řeknu] že tady v protektorátu v tom kině to
nepoznals [pomalu]

PS: [mhm]

RS: akorát že bylo byly cizí filmy a byly německý filmy ale voni
byly německý filmy i za první republiky

PS: mhm

RS: velice dobrý veselohry nebo dramata

PS: mhm

RS: takže e lidem to tak nepřišlo pokud tam nebyla jako politika a
to nebyla v těch filmech politika tam byl film kterej byl německej
ale nebyla tam politika

PS: mhm

RS: politika byla jenom e v e v radiožurnálu

PS: mhm

RS: když byl e rozumíš žurnál tak tam vystupoval Hitler a gébls
((Joseph Goebbels)) a to a tak dále

PS: mhm

RS: ale pak byl film a ten film byl bez tady těchto šašků

PS: mhm (.) a a měl ste třeba kamarády ee židovského původu e
zaregistroval ste zákaz vlastně [vstupu Židů do kina? ne?]

RS: [to to vůbec nehrálo roli]

PS: já vím ale potom za protektorátu oni nesměli už na začátku
[protektorátu do kina]

RS: [no tak to je pravda] můj kamarád kterej tady byl předevčírem e
byl položidovskýho [původu]

PS: [mhm]

RS: jeho tatínek byl e v Lotyšsku e zastřelený tam učili ty Lotyše
střílet a dávali jim (.) to a voni t- z radostí protože voni měli e
e zlost z Rusů že je tam Rusové vobsazovali Sověti tak voni e
stříleli s ohromnou radostí toho Žida že byl ko- jako že byl
komunista

PS: mhm

RS: ale vono to nebylo pravda že by Židi byli komunisti a nežidi
byli víc komunisti to to není pravda no prostě stalo se to tak že
ten jeho tatínek tam byl zastřelenej a on e utekl s maminkou která
byla Tyrolačka ale bydlela tady celej život i až do smrti potom tak
s ním jela do Vídně a z Vídně se dostal do Itálie a v těch horách
byla ilegalita vojenská taková a tak s- tam von strávil celou válku
v těch horách pak se vrátil no a pak zase bylo všechno normální

PS: mhm

RS: ( ) že by tady u mě třeba pře- předevčírem byl tady u mě chodí
vo holi má krásný vlasy hustý prošedivělý hustý a má takovej ten
profil trochu mírně židovskej a je to hezkej chlap strašně a a
chytrej takže my se tak my sme poslední dva ve třídě on má devade-
on má ee bude mít teď devadesát a já budu mít teď devadesát takže my
sme j- poslední dva ve třídě

PS: a to byl spolužák [z - z- gymnázia]?

RS: [jako chlapi] z gymnázia

PS: aha a on bydlí teda teď kde?

NS: tady dole (v Černejch Polích)

PS: a mys- takže e on vlastně odešel v roce třicet devět nebo e kdy
odešel?

RS: třicet vo- vodešel později von vodešel podezdi ((přeřeknutí))
von to pořád chtěl nějak eee za- zavonačit že šel tady byl zvonař
Manoušek

PS: mhm

RS: ee na konečné stanici jak je reviza tak naproti byla firma e
dvacet let nebo pětadvacet let firma Manoušek ee Rudolf a byl z- z-
ee ze Soběšic

PS: mhm

RS: ta ten rod (.) tatínek syn taky ze Soběšic a on m- byl ee (..)
on byl prostě jako zvonař a von tam e naproti v těch barákách bydlel
tadyten Žid v těch městských domech

PS: mhm

RS: a (.) von tam šel jestli by ho mohl zaměstnat

PS: mhm

RS: že je z vyso- že mají po maturitě a že ee aby měl zaměstnání von
ho tam vzal a on tam dělal u zvonaře tam byla já nevím půl roku
jenomže pak pak sme dokonce udělali takovou věc že já su katolík von
není katolík ale měl (.) ee (.) šli sme na faru a tam mezi štyřma
očima (.) voni nějak mu tam napsali že byl já nevím pokřtěnej tehdy
a tehdy

PS: mhm

RS: byla to teda taková dost (vošajtných vět) ale von tomu moc
nevěřil protože kdyby ho gestapáci rafli tak je mu jedno jestli tam
má nebo nemá jo? takže von jel do toho Švýcar- do toho ee Itálie a
tam byl teda až do konce války [a pak]

PS: [mhm]

RS: se vrátil dom

PS: mhm

RS: a vykládali sme to ( ) jako k lepšímu že Rudolf jako já že
sem ho zavedl k farářovi todle a že von mu tam udělal s- jeho jako
ee víš? že že je pokřtěnej

PS: mhm

RS: jo? že je pokřtěnej [(nafilmoval)] to tam nějak já nevím minulé
rok nebo tak

PS: a vy ste [chodil]

RS: [no]

PS: do kostela a na faru e a s- bylo vzpomínáte si že by se někdy
třeba promítal film na faře? já sem slyšel že se někde na farách
občas promítaly filmy [to s-]...

RS: [jakej] film?

NS: na farách

PS: na farách

NS: na farách

PS: nepromítal nikdy farář?

RS: ne

PS: to ne?

RS: ne ne ne ne ne ne to si nepamatuju to ne to si vůbec nepamatuju
vůbec to neexi- [to se ne]

PS: [mhm mhm]

RS: to za to e to nevím to by musel být [někde]

PS: [mhm]

RS: jenom někde ale [to]

PS: [mhm]

RS: nebylo nikde

PS: a vy ste chodil do kostela v neděli nebo e [častěji]?

RS: [co to]?

PS: e jak často ste chodil do kostela?

RS: já sem chodil [do kostela]

PS: [jako kluk]

RS: s maminkou dokuď byla maminka tak sme chodili pravidelně na
devátou protože... sme.... mši tam sloužil náš profesor ee
římskokatolického náboženství jo? a e on byl velice kulturní my když
sme šli na opery tak von tam dycky chodil eště s jednou profesorkou
promedoval a my sme ho zdravili on byl doktor jako eee měl titul
doktora byl velice e velice takovej ne (.) necírkevní

PS: mhm

RS: on chodil na ty opery jako každej jinej a chodil se švábovou
která dělala latinu a chodil s tou babou krásnou po- tak tak tak aby
j- chodili vokolo a jenom sme se (klaněli) poněvadž my sme nikdy
nezdravili slovem

PS: mhm

RS: my sme se zdravili jenom pokloněním hlavy

PS: [a]...

RS: [všude] ve škole na ulici nebo v kostele to je jedno farář nás
dokonce sezdával mě a manželku tady naproti taky ( ) a manžela
t- e znám několik lidí který von nás sezdával jako profesor Matyáš
se menoval a byl to takovej jako byl tak e málo jako bych řekl
pobožnej že nám chodili do náboženství studenti keří měli někde
trávit volnou hodinu protože nebyli římskokatolíci ale voni chodili
k nám do toho náboženství protože on dovedl tak nějak kouzelně
vypravovat všechno možný a všechno tak ne nezbožně jak bych řekl že
tam sedávali studenti kteří byli bez bez bez náboženství úplně víš?
jako neznabozi

PS: [a vy-]

RS: [posedávali] tam

PS: mhm a vyjadřoval se někdy ten pan farář ke kinům?

RS: prosím?

PS: e ten pan farář

RS: no

PS: mluvil někdy o kinech? vyjadřoval se ke kinům nebo [k filmu]?

RS: [ne] ne ne ne náš profesor třídní nás dycky e řekl kdo z vás
viděl ee toho šaplina ((Charlie Chaplin) [tu]

PS: [jo]

RS: tu Moderní dobu ((Moderní doba))?

PS: mhm

RS: nikdo (.) to sem si mohl myslet negramoti a do soboty sme viděli
všichni Moderní dobu ((Moderní doba)) celá třída

PS: ale farář e v kostele se nemluvilo o [kinech nezakazoval vám
nějaké filmy nebo tak? mhm]

RS: [ne ne ne to byl češtinář] co nám [tady toto]

PS: [mhm mhm]

RS: ee [vždycky řekl nebo kdo byl] v divadle na Čapkově ((Karel
Čapek)) Matce ((Matka))? nikdo nez- no negramoti to je jasný tak sme
zase taky do týdne byli v brněnským divadle kde hráli Čapkovu Matku
která posílá všechny tři syny do války a všechni jí tam padnou že?

PS: mhm a vzpomínáte si kdy ste byl poprvé v kině?

RS: to (poprvé) v kině sem byl myslím na v Lido bio na Marxové kde
sem dostal ten kapesníček

PS: aha (.) takže na nový rok?

RS: to bylo na nový rok

PS: mhm

RS: a pak už sem tam chodil jako častěji (.) a pak už sme tam
chodili e už jenom jako hotoví maturanti když sme byli po deseti
letech po dvaceti letech tak tam byla restaurace a tam sme to tam v
té na té Marxové ee vždycky voslavovali

PS: [a vzpomínáte]...

RS: [jedli pili]

PS: vzpomínáte si na čem ste byl tehdy jako dítě poprvé?

RS: kde?

PS: když ste byl poprvé, vzpomínáte si na čem?

NS: [na jakým]...

RS: [na film]?

PS: na film

RS: ne

PS: to ne [a je]-...

RS: [to si] nevzpomínám

PS: a jak často ste chodil jako dítě?

RS: často velmi často (protože) sme měli kina u huby

PS: mhm

RS: Jas a Sibiř

PS: mhm

RS: to bylo u huby a byla tam samá e Amerika e samý francouzský aj
německý filmy ale tenkrát eště jako absolutně bez bez Hitlera
poněvadž ještě byl rok devětaosumatřicet devětatřicet to nebylo jako
ještě vůbec akutní nebyla eště ani válka

PS: mhm (.) a jak ste vybírali filmy?

RS: ty filmy?

PS: chodili ste na všechno nebo ste [vybírali]...

RS: [né] (jenom) sme vybírali filmy da- nechodili sme na všechno
nechodili sme na všechno vybírali sme filmy ale když bylo třeba (.)
jak sem řekl sme chodili s tou mou manželkou jako s holkou

PS: mhm

RS: bylo nám osumnáct a mně devatenáct let nebo sedumnáct let (.)
tak sme šli do jednoho kina a pak do druhýho kina ať tam hráli co
tam hráli

PS: mhm a do kterých kin ste to chodili to ste chodili v těch
Husovicích?

RS: to bylo v Husovicích poněvadž sme tam bydleli

PS: mhm

RS: blízko my sme bydleli ona i já sme bydleli blízko kina Jas a
Sibiř byl vo zastávku dál jenom vo krátkou zastávku

PS: a kam ste kupovali vstupenky? měli ste svoje oblíbená e místa
sedadla (.) v tom kině? kupovali ste třeba na balkon byly tam
balkony?

RS: ne ne ne my sme byli dycky dole

PS: dole vždycky?

RS: dycky sme byli dole

NS: balkony tam byly a [ty spodní sedadla]...

RS: [ale kdyžtak] sme e chodili sme teda hodně dozadu to musím říct

PS: mhm

NS: ty spodní sedadla byly rozdělený e e cenově

PS: mhm

NS: od první do páté řady dvě koruny vod páté asi do štrnácté tři
koruny a poslední řady plus balkon štyři koruny

PS: mhm

RS: nejlacnější [vstupenky měly kina]

NS: [pokud tam byl]...

RS: v Židenicích

PS: mhm

RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina]

NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl
příplatek korunu

RS: a ty byly nejlacinější

NS: já si pamatuju v Židenicích jenom Světozor

RS: Světozor pak [byl]

PS: [Sport]

RS: Hvězda a pak byl eště jeden ((Orient))

PS: e

RS: a chodili tam naš- e do kina e vod mé manželky tatínek a maminka
kteří byli velký e š- e spořilci tak voni šli e pěšky do Židenic

PS: mhm

RS: a tam šli za korunu do kina

PS: mhm mhm

RS: koruna byla vpředu jim to nevadilo dědovi babičce taky ne tak
(šli) a my sme měli dycky v tu dobu doma volno dyž nebyli rodiče
když byli voni šli do toho do těch Židenic vono je to dost daleko a
pak zase da- daleko takže to zabralo tři hodiny a to nám [sta-]...

PS: [takže] šli pěšky (.) [šli pěšky]?

RS: [pěšky]

PS: mhm

RS: můj děda kterej byl celej život parketářem

PS: mhm

RS: tak von chodil na různý teda ee

NS: tati to nebyl tvůj děda to byl tvůj tchán [maminčin tatínek]

RS: [no to byl můj tchán] no tak my sme mu říkali děda tak ten
chodil třeba do Heršpic pěšky

PS: mhm

RS: von dycky říkal jó vona ta šalina nejela a než jela já už sem
byl na Cejlu a z Cejlu už pak je to kousek do těch Heršpic a nosil
pilu ruksak tamty to škrabadlo na na parkety já nevím co ještě
všechno tam měl pilu měl dycky na ní obal aby e nekoho neškrábl ve
městě třeba

PS: [a]...

RS: [a] šel vždycky pěšky a říkal co to je takové kósek? moji rodiče
bydleli (.) tady někde já nevím jak se nad Hádama tam nějaká ta
vesnice

NS: Ochoz

RS: Ochoz a vozili na zelnej trh každej den vozejk eee hliněný
hliněný e džbánky voni to tam doma dělali sušili a von to tam vozil
prodali pak šel do hospody tam to prožral a zase šel zpátky dom a
zase dělali další anebo taky vozili tam někdy ovoce když bylo e jako
tak na Zelnej trh tam to prodávali

PS: a vaši rodiče dělali co?

RS: to- prosím?

PS: vaši rodiče...

NS: oni strašně brzo [zemřeli]

RS: [můj] otec byl u policie

PS: aha

RS: ee e jako e tenkrát byla jenom jedna policie státní... helmy ty
kovový takový to lemování e límeček navrch tady měl bílej šátek aby
si nezamazal tu uniformu vod krku a (..) napřed byl na strážnici na
Francouzské tam byla strážnice těch strážnic bylo (.) šestaštyrycet
a všechny byly (.) tak tak tak tak ((ukazuje)) roztroušený a tam
dycky byla ee jeden s psacím strojem když bylo ňáký přišel zavedli
tam nějakýho gaunera nebo neco tak psací stroj a pak tam byla ee
tyčka kroužky závěs tam byly dvě postele záchod umývadlo a tak dále
takže oni měli tři hodiny (.) pochůzku odtud potud odtud potud
((ukazuje)) můj otec dělal od Cejlu Francouzskou ulici až po Koliště
tenkrát nebyla (.) ta e rozdělená na dvě části protože ta tramvaj
tam nikdy nejezdila to bylo zas- zastavěný tam měli právě tu
strážnici kde dneska jezdí tramvaj vod dětské nemocnice dolů

PS: mhm

RS: tak tak (..) a za ty tři hodiny museli dycky ještě podívat se do
hospody jenom udělal ((předvádí)) nic tak šel dál nic většinou bylo
nic ale kdyby něco bylo tak pane inspektore pojďte se tady mám
jednoho nemůžu ho dostat ven

PS: mhm

RS: vožralej

PS: a do kina nemusel chodit na takové... do kina chodil i do kina
na takové kontroly?

RS: naš- naši chodili do kina...

PS: já myslím jako jako policista jako jako policista [jestli chodil
na ňáké... četník? nechodil]

RS: [ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne]

NS: ale [za mě za mě teda chodili policajti]

RS: [jenom chodili] do baru tam byl Maxim bar na Francouzské

PS: mhm

RS: a chodili do restaurací všech

PS: mhm

RS: aby jo tam přišli a tam ukázal tak vypadl ven většinou [teda]

PS: [mhm]

RS: bylo tak ale někdy ((klepe prstem do stolu))

PS: mhm

RS: tak mu zatočil takhle ručičkou za zádama a vedl ho po špičkách
až na strážnicu tam ho trochu zpacifikovali a tak

PS: a maminka byla v domácnosti?

RS: eh?

PS: maminka byla v domácnosti [nebo pracovala]?

RS: [maminka byla] v domácnosti

PS: mhm a vyjadřovali se nějak ke kinu? říkali vám na co můžete a na
co nemůžete jít třeba do kina?

RS: e to ee

PS: [e]...

NS: [zakazovali] ti vaši nějakej film nebo nějaký představení?

RS: em oni nechodili vůbec do kina (.) oni nechodili do kina možná
ně- když byli ještě na [Francouzské]

PS: [mhm]

RS: tak že chodili na tu Marxovu ((Lido bio)) nebo do ee do e do
Varieté ((Kino-Varieté)) teda tam na na Cejl to možná chodili ale
pak až sme se nastěhovali do Husovic tak už nechodili do kina nikdy

PS: mhm

NS: tati a v tom časopise kinorevý ((Kinorevue)) tam byly nějaký
upoutávky jako co budou e kerý filmy se chystají kerý filmy přijdou
[do kina? aby vám]

RS: [ten časopis kinorevý ((Kinorevue))]

NS: řekli vo co de v tom filmu nebo tak jak je teď reklama ne
nějakej film tak bylo tam dopředu jako abys [věděl]... ?

RS:[kinoreví ((Kinorevue))] měl vždycky na první stránce nějakýho
herce nebo herečku nebo pár a pak tam byli e na na první stránce e
jak se vyslovuje (.) ten e americkej herec jak se vyslovuje
anglickej herec jak se vyslovuje ten ten německej a (teď) tam
vždycky (bylo) napsaný jak to je a foneticky

PS: mhm

RS: jak se to vyslovuje jo? takže tam bylo třeba [(já nevím)]...

NS: [tati to] už sme slyšeli a byly tam nějaký upoutávky na filmy?

RS: ne [tam byly jenom]

NS: [který přijdou]...

RS: r- recep- ee teda ee e redakce těch [filmů]

PS: [mhm]

RS: co hrají jo? tak to tam bylo jako no- novej film a hned po něm
byla nějaká tam e jako informace stránka fotka herec herečka

PS: mhm

RS: jo?

PS: a s kým ste chodil do kina? chodil ste sám nebo s kamarády?

RS: ee já sem chodil jenom s s mou nastávající a pak s manželkou
teda anebo sám když sem tam byl když vona byla vedoucí tak sem tam
seděl někdy sem šel s ní dom a někdy sem když byl dobrej film tak
sem tam [zůstal]

PS: [mhm] a [jakou]...

RS: [to vona] mně řekla

PS: mhm

RS: zůstaň tady to je dobrej film tak sem tam zůstal

PS: a ještě předtím jako kluk když vám bylo těch deset patnáct let
chodil ste sám nebo [s kamarády]?

RS: [ne ne]

NS: jako děcko chodils s kým do kina? sám? na té Marxové ((Lido
bio))

RS: e e šli sme děcka e bylo nás e já nevím třeba pět

PS: mhm

RS: sme šli děcka (.) dohromady takove chumel na Cejl do toho
Varieté ((Kino-Varieté)) anebo do teho na tu Marxovu ((Lido bio))

PS: mhm

RS: to byly jenom ty dvě kina kam my sme chodili jako děcka to sme
šli taková smečka dycky

PS: mhm

RS: a zase (taková) smečka sme šli zase zpátky dom

PS: mhm

RS: protože sme bydleli všichni na Francouzské ulici jenomže ee v
těch domech na té Francouzské e ste mohl jest z té země (.) tam byla
paní e domácí ne domácí domovnice ((opravuje se))

PS: mhm

RS: domácí měl restauraci v v (chodbě) a domovnice byla e metr ta
měla furt pometlo u dveří a jak někde bylo jenom cokoliv jó takový
to písek nebo nějaká cigareta špaček tak už do kýbla všecko tam bylo
na tom dvoře bylo jako v pokoji

PS: a s těmi kamarády když ste šli do kina s kamarády bavili ste se
o těch filmech potom? hráli ste si třeba na postavy z toho filmu?

RS: ne

PS: ne?

RS: ne to sme jenom bylo bylo to dobrý my sme řekli [tak]

PS: [mhm]

RS: ta byla ta byla dobrá ta byla dobrá ta hrála výborně a von hrál
taky výborně ten pár to to to bylo... to sme tak něco takovýho řekli
ale jinak sme to nerozebírali [nikdy]

PS: [mhm mhm]

RS: (ale) když sme šli do kina tak sme e jako už předem viděli co na
co deme jo? protože em bylo (.) to (.) všechno taky v novinách a v
časopisech takže to sme věděli kam deme anebo nás tam profesor
poslal řekl vy negramoti vy ste neviděli Moderní dobu ((Moderní
doba))? nebo tak a a tak nás dycky poslal na něco na nejenom na
Moderní dobu

PS: jo

RS: na víc filmů

PS: a zkoušel ste někdy jít na nepřístupný film?

RS: co to?

PS: chodil ste někdy na nepřístupné filmy? mládeži nepřístupné?

RS: no jako mladej kluk?

PS: no

RS: né

PS: ne

RS: ne to nás to nás jaksi nelákalo a možná že by nás tam ani
nepustili jak nemáte ten věk nějaké takže to my sme vůbec s tím sme
ani nepočítali až už sme byli já nevím na gymnáziu tak to už pak
bylo jedno to už nikdo se n- vás ne- nedíval a

PS: mhm

RS: a tam sme měli teda profesora kterej nás posílal na různý

PS: mhm

RS: filmy a nadával nám do negramotů že sme je ještě neviděli

NS: a když ti bylo deset jedenáct let tak tě nelákalo jít na nějakej
film kterej byl vod patnácti?

RS: nevím to nevím to tenkrát nebylo tak přísný

NS: tak za mě jo já si pamatuju v Husovicích když tam teta trhala
lístky jak ty holky husovický se malovaly a načesávaly aby vypadaly
starší

RS: no to je [možný (jenomže) to byla]

NS: [aby se do toho kina dostaly]

RS: už jiná doba kdežto já sem byl v jiné době kdy se toto nedělalo
(.) to se tenkrát nedělalo (.) tam nanejvýš mohlo být že by nějakej
kluk ch- z chudobné rodiny že by tam nějak jenom se snažil
proklouznout

PS: mhm

RS: a sednout si do kina to to bych spíš protože sme tam měli já sem
měl k- ee takovýho ee taky se menoval Ruda a byl z rodiny
notorickýho alkoholika kterej je bil, my sme přes ten dvůr to
slyšeli a viděli a mlátil a mluvil sprostě a tak (.) takže maminka
moja vždycky řekla běž dat Rudovi tvůj kabát a tvůj tvou čepicu a e
tvoje boty protože von von voni byli strašní chudáci

PS: mhm

RS: měl švicu hrozně krásnou babu a ta se učila u Tomana cukrářkou a
jednou sme tam e (byla) ňáká svatba tady u nás nebo co a já sem tam
šel pro dortu autem a teď sem to dostal v krabici a v- a do auta a
jel sem sem tady tady (byla) mecheche (.) a voni mě poslali navrch
že ta dorta je eště nahoře a tam byla tady ta (.) ta (.) Ella se
menovala Ella tam byla Ella se tam vyučila a já sem ju poznal
protože i když byla už starší tak byla pořád stejně hezká a to a já
sem jí řekl (.) vy ste měla bratra kterej se menoval Ruda a já sem
se menoval Ruda a byl sem naproti jó tak váš tatínek byl policajt jo
a už to tak co... pak mně to dala tu k- tu no (.) a my sme tam
chodili (jednou) sem tam chodil s jednou s jednou maminkou která
emigrovala ale jezdila sem často autem do Brna byla na tom z- jako
závislá na tom Brně takže sem jezdila často sama a dycky mně dala
vědět protože já sem učil její dceru a ee nějak vona byla nějak z té
rodiny Švábovi kteří měli ale tři kina eee tam Excelsior a já nevím
co ee Richard Šváb

PS: mhm

RS: von chodil se mnou do do školy a vona řekla jo jo to to já sem
ju poznal hned a vona řekla e vy ste mě poznal já sem poznala taky
hned vás když ste mě poznal vy a dala mně (teda) dortu a a ee
popřála mně aby svatebčani byli šťastní a ( )...

NS: ten Šváb ((Richard Šváb)) bydlel na e...

RS: na Francouzské von bydlel na Francouzské e a chodil se mnou pět
let do obecné školy na Vranovskou e jedna až pět

PS: mhm

RS: ale pak (.) když...

NS: a nebydlel potom na Hybešově jak je [Ponrepo]?

RS: [když e] když měla moja manželka to kino Ponrepo tak celá
Švábova rodina který měli kdysi jakési Excelsior a já nevím jaké
eště měli tři kina který postupně zanikaly jak se přestavovalo (.)
tak ona (..) oni bydleli vš- všichni nad Ponrepem v tom poschodí

PS: mhm

RS: bydlela celá rodina v jednom bytě bydleli staří dědeček babička
tady bydleli už pak ti mladí s děckama a tak dále a bydlel... a ten
r- ten ee Richard co chodil se mnou do školy chodil dolů do bufetu
do Ponre- do (.) do Ponrepy jo? e chodil kupovat cigarety

PS: mhm a oni se [o- o-]...

RS: [dycky] seděl tam v teplákách koupil cigarety se mnou poplkal jo
dlouho sme plkali a pak zase v- v- vykouřili tam jednu cigaretu pak
si vzal další cigarety a šel navrch

PS: a...

RS: a já sem šel do kina

PS: oni všichni odešli?

RS: eh?

PS: emigrovali? ta rodina?

RS: ne ne ne zůstali tady

PS: zůstali tady

RS: voni byli to byli Češi to byli Češi lépe řečeno von byl takovej
ten jejich tatínek byl jako Čechoněmec

PS: mhm (takže) to bylo [psáno německy]... ?

RS: [ale byli české] e e národnosti

PS: mhm

RS: všichni všichni byli jako Čechoslováci

PS: mhm

RS: hlášení

NS: a psali se česky Šváb?

RS: co?

NS: česky se to psalo Šváb?

RS: š- česky se psalo Šváb

PS: mhm

PS: jo ne sch Šváb česky

PS: a zůstal tam někdo z nich ještě žije někdo z té rodiny nevíte?

NS: někdo z té rodiny ještě žije nevíš?

RS: ne to nevím

PS: mhm

RS: to absolutně nevím to bylo v době kdy moje paní tam byla vedoucí
a von tam chodil

PS: mhm

RS: a von už byl e von byl přesně tak starej jako já

PS: mhm

RS: čili on by musel mít devadesát

PS: mhm

RS: a von tam určitě už nebydlí

PS: mhm [a te-]...

RS: [to (vím)] protože já (už) sem se tam s ním stýkal na začátku a
pak už sem ho tam nikdy neviděl

PS: mhm a [ten (váš)]... ?

RS: [neměl] sem to štěstí no třeba

PS: a ten váš spolužák e k- jeho tatínek byl alkoholik jak ste říkal
ten Ruda ee tak ten chodil do kina bez placení? vy ste říkal že ste
měl spolužáka Rudu e...

NS: ne spolužáka to byl v baráku

PS: v baráku aha e v domě ten Ruda jeho [tatínek]...

NS: [ten Ruda] cos mu dával ten kabát a ty boty

RS: ten tó

NS: chodil taky do kina nebo na to neměl?

RS: to ne to sem ho nikdy neviděl v kině

PS: mhm

RS: nikdy

PS: mhm

RS: von chodil se mnou jenom do mateřské školy a moje maminka
vždycky řekla prosím tě von tam ten tata vožralej je bije všechny a
vyhazuje z baráku a řve na celý kolo (.) zavolej ho k nám a dej mu
tady toto

PS: mhm

RS: a vona a von si to voblík a von byl [šťastnej]

PS: [mhm]

RS: jak blecha i když mu to třeba bylo velký trochu nebo (měl)
dlouhý a mu to nevadilo chodil v tym pak i do (.) myslím do školy
někam chodil já nevím kam chodil do školy ale viděl sem ho na ulici
že chodí v tom mým kabátě a v té mé čepici (.) to byla taková
kšiltovka s takovejma vohnutejma na zimu

PS: a chodil ste i do kin v centru města?

RS: výjimečně

PS: mhm

RS: výjimečně (.) v centru města když byl třeba ten šaplin ((Charlie
Chaplin)) v Moderně ((Moderna)) tak sme šli do Moderny ((Moderna))
na toho šaplina ((Charlie Chaplin))

PS: mhm

RS: když nás tam profesor vyhnal (.) jo? že sme negramoti a dyž byl
ještě ňákej film tak sme taky byli třeba v Kapitolu ((Kapitol)) ale
teď vám řeknu že s- kde sme byli ve skale ((Scala)) (.) ve skale
((Scala)) sme byli jednou s manželkou na noční promítání

PS: aha

RS: začalo se ve dvanáct a končilo se vo půl třetí (.) a tam byli
originál americký záběry z inváze když in- když jeli ty sta parníků
a tisíce letadel a p-

PS: mhm

RS: p- parašutistů s mraky jo? a teď voni n- nemohli jet těma loďama
až na-... takže voni šli všichni takhle ve vodě a teď tam byli ti
žurnalisti co to fotili a a ee ti tam pobíhali furt s kamerou a oni
měli takový lana ty k- ty vojáci a jak byl e pláž a tady byla taková
stěna

PS: mhm

RS: a navrchu byly německý pevnosti (.) takový nízký von to roztočil
a hodil (hodili) to navrch a zase ten ty tři kotvy se tam tak někde
zapíchly a von po tým laně vylezl navrch vytáhl hacjakéj ten to
vokýnko bum bum někdy se jim to podařilo někdy se jim to nepodařilo
někdy voni e je zmerčili a začali střílet a třeba je zastřelili aji
padlo jich tam m- taky mraky těch Američanů padli a když voni pak
padali tím padákem tak dá se říct přes devadesát procent přišlo na
zem vostatní viseli na věži na stromě a neměli možnost se dostat
pryč voni si to pak uřezali a slízali bez padáku dolů po st- po
stromě nebo

PS: a kdy ste to viděl ten film?

RS: skala ((Scala))

PS: ale kdy?

RS: kdy? no bylo to za za ee

NS: podle mě to bylo tak [kolem]...

RS: [za] komunistů

NS: osumašedesátýho

PS: mhm

RS: ale to bylo výjimečně a bylo to jenom v noci ale bylo to dvakrát

PS: mhm

RS: jednou a pak za (nějakej) rok podruhý zase ale my sme to viděli
teda jednou s manželkou byli sme tam do půl třetí do rána

PS: mhm

RS: a bylo to strašný byli sme úplně rozechvění protože voni tam
umírali po po stovkách ty ti vojáci američtí

NS: (já) si myslím že to bylo v osumašedesátým [když byla taková
volnější]

RS: [voni stříleli po nich]

PS: mhm

NS: [volnější doba]

RS: [když šli v té vodě] a tak někteří prošli a někteří neprošli tak
to tam leželo na písku e bylo to bylo to drastický ale tam když pak
těm Němcům házeli do těch vokýnek těch pevností ty ty bomby jo? ty
granáty tak tó to bylo něco voni vždycky ti ten to kotvu vyhodili
vyšplhali navrch a šli k prvnímu tomu hodili (ji) tam a tam byla
druhá tak tam šel druhej zase taky tam hodil a to vždycky džuchlo a
tam ti ti e zahynuli ti chlapi co tam byli

PS: mhm

RS: ti vojáci

PS: [a vy-]...

RS: [němečtí]

PS: vy ste se oženil v kterém roce?

RS: e v kterým roce?

NS: čtyřicet šest ale chodili s maminkou vod roku třicet šest

RS: kdy?

NS: v štyřicátým šestým

RS: já sem se ee

NS: oni protože byly zavřený vysoký školy [tak]

RS: [ženil]

NS: von potom po válce ještě dodělával vysokou školu

PS: mhm

NS: tak to vodkládali

RS: ( )

NS: a pak teprve se brali

PS: mhm

RS: kdy?

NS: v šestaštyrycátým

RS: jo jo jo v šestaštyrycátým po válce hned totiž já sem s
manželkou chodil devět let

PS: mhm

RS: jenom kvůli tomu že sme čekali až bude konec války protože já
sem za války byl v líšeňské fabrice vod úřadu práce ee e jako
vysokoškolák sme byli e lifrovaní do té fabriky která byla úplně
nová velmi moderní dá se říct e nebo dozvěděli sme se že to je
nejmoderní německá továrna vůbec a stroje který ještě nikdy nikde
nebyly ty ee soustruhy vrtačky lap- lapovačky brusky a tak dále v v
té hale to klapalo tam byli ee nejenom e jako študáci ale byli tam i
ee ee jiní který byli na jinejch školách třeba na průmyslovce nebo
tak tak byli tam a dokonce dostali funkci dostali modrej plášť a
chodili vod mašiny k mašině a dávali jim takový ty ee změny

NS: musíme se bavit o kinech

RS: jo jo jo to je pravda

NS: ((smích))

PS: a měl ste nějaké oblíbené kino?

RS: Jas a Sibiř

PS: Jas a Sibiř byly oblíbený?

RS: Jas a Sibiř tam sme byli nejčastěji [nejvíckrát]

NS: [no a] potom to Ponrepo když tam dávali ty starý filmy ne?

RS: no tak Ponrepo tam sem byl tam sem b- ee byl a většinou sme jeli
dom ale když tam hráli nějakej trhák a to bylo dycky jednou za čas
tak to sem tam zůstal

PS: mhm

RS: a podle toho když to bylo stepovací jako muzikální tak sem to
eště ee telefonoval mém spolužákům

PS: a bylo v Brně kino kam ste nechodil? které ste neměl rád?

RS: em ne [ne]

PS: [ne]?

RS: to s- to to sem to sem nikdy vo tym nějak nepřemýšlel ale nikdy
sem nikam nešel většinou sem když sem šel tak sem šel do skaly
((Scala)) nebo do Alfy ((Alfa)) na nějaký jako premiéru nebo (ňákej)
trhák tak to sem šel jednou z- z- za onoho času

PS: mhm

RS: do takových velkých kin v Brně ale jinak tady přišlo všechno (.)
postupem času přišly všechny filmy sem buďto do Jasu ((Jas)) nebo do
Sibiřu ((Sibiř)) takže to bylo naše takový takový eldorado a jenom
sme šli do toho skaly ((Scala)) když sme tam šli v noci anebo e sme
tam e v Alfě ((Alfa)) byli v Kapitolu ((Kapitol)) sme taky byli
někdy na nějakým filmu

NS: ty filmy da- [dali napřed do centra do těch kin]

RS: [ale výjimečně] zcela výjimečně

PS: mhm mhm

NS: a až se vodehrály v centru protože těch kopií nebylo tolik aby
to mohli hrát ve všech kinech naráz tak až se to vodehrálo v centru
v tom v té Družbě ((Družba)) nebo v té skale ((Scala)) tak pak to
dostaly ty okrajový kina

PS: mhm mhm

NS: jo takže komu se nechtělo tak si počkal [chvilku a]

PS: [jasně]

RS: ty Švábovi měli [Excelsior]

PS: [Excelsior]

RS: na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) Atlantik Komárov u mostu

PS: mhm

RS: a Edison Dornych

PS: mhm (.) e když ste chodil tady do kina anebo ještě na té
Francouzské potkával ste tam svoje známé? bavil ste potkal ste tam
někoho známého bavil ste se s někým takto... ?

RS: em-em

PS: ne? nestávalo se to?

RS: ne to to je vždycky takový víte [lidí]

PS: [mhm]

RS: milión a tam (ste [nepotkávali)]

NS: [ale no tak] v těch Husovicích sme se znali všichni ne?

RS: no tady sme se znali všichni

PS: mhm

RS: tady

PS: mhm

RS: tady sme se zdravili všichni v Husovicích v Jasu ((Jas)) i nebo
v s- s- v Sibiřu ((Sibiř)) to sme se zdravili jo (protože) tam byli
e sokoli ee ze Sokola

PS: mhm

RS: a i ee ze školy a bůhví odkuď z ulice a tam sme se zdravili s
těma klukama

NS: no a jak sem vám říkala do toho telefonu tak vlastně na té
Dukelské mezi těma dvouma kinama to byla taková jakoby promenáda kde
teda e každej šel do toho kina

PS: mhm

NS: vo hodinu vo dvě dřív

PS: mhm

NS: a prostě se chodilo po té Dukelské a zastavovali sme se a bavili
sme se nebo sme seděli u Jasu ((Jas)) na té zídce

PS: mhm

NS: a vykládalo se takže my sme se tam znali všichni navzájem

PS: mhm

NS: ee tenkrát nebyl problém s cigánama i když v Husovicích jich
bylo vždycky hodně ale tenkrát s něma nebyly problémy že takže sme
všichni navzájem

PS: mhm

NS: jako komunikovali spolužáci starší mladší

PS: toto je zajímavý ale toto je až teda tak ty šedesátý na padesátý
šedesátý

NS: jo jo

PS: já bych zatím ještě zůstal

NS: dobře

PS: do toho roku štyřicet pět ee vzpomínáte si že byste jako kluk si
kupoval nějaké občerstvení v kině? e nějakou [sodovku nebo to ne]?

RS: [ne ne] ne

NS: ani bonbóny?

RS: ani bonbony

NS: a to nebylo tam ty bufety takový?

RS: byly možná to já ani nevím ale jako kluk si to nepamatuju to
bylo až tady v Jasu ((Jas)) byla prodejna a v Sibiřu ((Sibiř))? (.)
to ani nevím čoveče jestli tam něco bylo

NS: ne e

RS: nebylo [tam v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic]?

NS: [ne v Sibiřu ((Sibiř)) ne]

RS: (jenom) jenom v Jasu ((Jas)) bylo

NS: mhm

RS: ale v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic to si pamatuju to byl
legionářskej e film a voni byli takoví spormajstři

PS: mhm

RS: (takže) tam neměli žádnou

PS: mhm

NS: tam nebyly ani prostory na to

RS: jenom pokladní tam byla

PS: mhm

RS: a tady byla pokladní naša př- příbuzná v Jasu ((Jas)) a ee trhal
lístky taky příbuznej a já nevím co všecko že jo to bylo c- celý
rodinný klany

PS: mhm

RS: tady byly u nás v tady v tom Jasu ((Jas))

NS: moje maminka [byla]...

RS: [v Sibiřu] ne ale v [Jasu]

NS: [moje] maminka byla v doma [s nama jako s dvouma dcerama]

RS: [v Jasu aj náš soused] tady tam jeden ee (občas) trhal lístky
[starej děda]

NS: [a její] sestra tam e...

RS: trhal lístky u u u dveří

NS: prodávala v té kase v Jasu

RS: (protože) už tam nebyl ( ) umřel

NS: pak musela jet do lázní

PS: mhm

NS: a maminku tam dala jako na zástup (protože) vedoucí nemohl
nikoho sehnat tak aby měl obsazený místo kasírky no a jemu maminka
se zalíbila jemu že byla šikovná jí se zalíbila práce v kině a tím
to začalo

PS: mhm (.) a to bylo kdy v kterém roce když tam šla poprvé?

NS: asi ve dvaašedesátým

PS: mhm

NS: tati a za tebe kdyžs byl děcko už bylo nějaký letní kino nebo to
bylo až za mě?

RS: né letní kina nebyly e e tady vidíte ten e [film o kterým]

PS: [mhm ano]

RS: se tam píšete že to byl ee soňa heny ((Sonja Henie))

PS: mhm

RS: to byla krasobruslařka tam nebyly vůbec [lyže ani (jednou)]

NS: [von vám to tady škrtl jo]?

PS: <jo jo jo>

RS: ani sníh tam nebyl tam bylo (jenom) umělé tam byl led vypadalo
to jak kdyby to (.) nebyl sníh jenom led v jezírku a vona tam večer
mezi těma stromama jezdila po tým... (.) to byla královna světa jako
lyžařka teda jako bruslař- krasobruslařka (.) aj v Praze na na le-
na zimním e tam tančila a a předváděla ty svoje kumšty

PS: mhm (.) vzpomínáte si že byste viděl e nebo kdy ste viděl poprvé
barevné filmy?

PS: (...) nebo bylo to pro vás vůbec důležité když se objevily
barevné filmy?

RS: (...) barevnej film

NS: to je těžký to se těžko

PS: mhm tak jestli si [nevzpomínáte]...

RS: [ten sem] viděl určitě ve městě někde

PS: mhm

RS: to nebylo ani v Jasu ((Jas)) ani v Sibiřu ((Sibiř)) první
barevnej film byl myslím že v Kapitolu ((Kapitol)) sme byli na první
barevný film o už nevím ale co to bylo

PS: mhm (.) tak to nevadí pokud si nevzpomínáte a ee rozhodoval ste
se někdy podle toho e z jaké země ten film pochází?

RS: ((asi kroutí hlavou))

PS: to ne?

RS: vůbec ne

PS: mhm

RS: vůbec ne protože Němci měli stejně dobrý [filmy]

PS: [mhm]

RS: jako Francouzi nebo Angličani, Američani teda vedli ti měli
nejvíc těch filmů ať už to byly ze začátku kovbojky

PS: mhm

RS: takzvaný pro mládež když sme chodili ještě jako mladí tak byly
furt kovbojky Tom Mix a jak se menovali a hari gari ((Harry Carey))
a tak dále to byli ee kovboj hari gari ((Harry Carey)) a Tom Mix to
si pamatuju ty dvě jména ostatní už ne a to se pro- projížděli na
koních a honili se a lasem (jo) a tó a tak dále

PS: a šel ste na nějaké filmy víckrát?

RS: áno

PS: na-

RS: áno (.) viděl sem někte- několik filmů sem viděl víckrát když
byly zvlášť dobrý třeba hlavně ty taneční

PS: mhm

RS: f- filmy s fredem asterem ((Fred Astaire)) a s rodžrskovou
((Ginger Rogers)) tak to sem viděl víckrát (.) ale viděl sem víckrát
i eee ee s jedním psem (.) to byl ňákej zase doják

PS: mhm

RS: doják víte pes vlčák ale to už nevím jak se menovalo (.) jestli
se menoval Rin Tin Tin nebo (tak) to já už nevím ale e vím že e sem
byl na tom filmu dvakrát protože ten byl tak- takovej doják to byl
jo?

PS: mhm

RS: a (tak) manželka chtěla vidět ještě jednou a... vona byla víc na
zvířata než já

PS: mhm (.) a jaký film byl pro vás dobrý film? co dělalo film
dobrým pro vás? jaké filmy se vám líbily?

RS: herci režizér

PS: mhm

RS: to bylo hlavní režizér a herci... my sme měli štěstí na dobrý
režizéry v českých filmech dobrý režizéry některý nedávno ještě byl
jeden kterýmu už bylo já nevím (ale myslím) devadesát a ještě mluvil
v televizi a měl manželku hrozně mladou ale to nebyla manželka to
byla taková jeho vona vo něm mluvila jako vona ho tak jenom ee (.)
(vona) ho vopatrovala

PS: to [byl Vávra ((Otakar Vávra)) asi ne]?

RS: [nebyla to manželka] Vávra ((Otakar Vávra)) jo ale myslím že to
nebyla

PS: [mhm]

RS: [jeho] manželka já nevím jistě (.) Vávra ((Otakar Vávra))

PS: a takže už jako kluk e ste vybíral i podle režisérů třeba?

RS: ne

PS: to ne

RS: ne

PS: podle herců?

RS: sme tenkrát neznali ty režizéry nás zajímali herci

PS: mhm

RS: ať už to byli e angličtí herci nebo angli- a- a- američtí nebo
francouzští nebo němečtí (.) německejch sme znali hodně těch herců
komiků tam byli hodně komikové a pak teda (.) Carův kurýr to byl můj
film který sem viděl ee já nevím kolikrát a musel sem být e jako
mladší to sem ještě myslím nebyl ani na gymplu Carův kurýr který na
koni jel přes Sibiř a tak a to a ten drama- samý drama tam bylo a
ten kůň a to a a no to byly bylo to takový prostě napínavý z- ve
všech

PS: mhm

RS: s- směrech to bylo napínavý a ten Carův kurýr byl takovej dr-
dramatickej film

PS: mhm

RS: a vždycky tam (bylo) špetnutý taky trochu (toho) humoru aby se
to jako odlehčení nějaký jo?

PS: a stalo se vám e vzpomínáte si že byste někdy ee viděl promítání
v domácnosti? promítal někdo měl někdo promítačku?

RS: ne

PS: ne

RS: no tak to byly jedině filmy to z televize

PS: jo (.) a jakou jinou e jako kluk jakou jinou zábavu ste měl
kromě kina? ee chodil ste jako kluk jednak do kina a co jiného e
[jak ste trávil volný čas]?

RS: [ne ne ne] ne ne my sme byli eee děc- děcká banda

PS: mhm

RS: byla v tom činžáku kde sem bydlel tam byly děcka ee židovský
německý český

PS: mhm

RS: a všichni mluvili česky a furt sme blbnuli něco když bylo pěkně
byli sme na dvoře

PS: mhm

RS: ee když byly hrušky tak sme vylezli na strom a trhali hrušky a
donesli to mamince aby nám udělala knedle e s hruškama a s prézama
jo se s e

PS: mhm

RS: s houskou strouhanou a anebo když pršelo (tak) sme seděli na
schodech a hráli sme na n- na obchod a na takový věci jako jako
děcka teda

PS: mhm

RS: to si pamatuju a když sem jednou jel tramvají a uviděl sem tam
tu jednu malou holku která vypadala úplně stejně jenom že byla (.)
už při těle a tak sem v tramvaji udělal jenom takhle a vona řekla
dovolte pane? a já říkám Věro to su já Ruda jo to seš ty já tě už
poznávám <jak sem řekl kdo su tak už mě poznala> ale jinak mě
nevěděla myslela si že su ňákej drzé

PS: ee do kina ste chodili e v tu neděli na to dětské a i u- i během
týdne? [nebo]

RS: [ne]

PS: jenom na to dětské?

RS: jenom v neděli

PS: jenom v neděli

RS: když sme byli malí teda

PS: mhm mhm

RS: ale tady sme chodili kdykoliv

PS: jo

RS: kdykoliv se nám to hodilo a a kdykoliv se nám to líbilo

PS: a potom s paní ste chodil do kina a co jiného přicházelo v
úvahu? do kina a šli ste i někam jinam? na zábavu nebo do divadla?

RS: no pravda tady byl svatoboj tam sme chodili tancovat

PS: mhm

RS: v Sokole byly čaje

PS: mhm

RS: tam byl jeden e kterýho sem pozval do Ponrepa na s- na freda
astera ((Fred Astaire)) von měl cilindr byl načerněnej jenom pysky
měl červený a dovedl nádherně stepovat v Sokole v sále na těch
parketách

PS: mhm a to bylo kdy?

RS: co?

PS: kdy to bylo? kdy [asi]?

RS: [no] kdy to bylo? tak e co já vím e v še- e v roce my sme se
stěhovali bylo šestačtyřicáté rok že (.) em tak nějak já nevím s-
sedumačtyřicet vosumačtyřicet ( ) to byly [(tak)]

PS: [mhm]

RS: čaje čaje v sokolovně a tam h- h- hráli z našich řad....

NS: tati a nebylo to za první republiky?

RS: né za první republiky z našich řad tam hráli dva naši pak
pozdější příbuzní Bezděkové jeden hrál na trubku a druhej hrál na
(.) saxofon

PS: mhm

RS: jeden na trubku druhej na saxofon a měli svůj orchestr hráli
třeba když sme byli jako na vysoké škole a byl e takzvaný ee ( )
průvod městem šel e ( ) zemědělská škola házela hnůj na zem a a ta
škola to a to a pak všechno šlo do Lužánek a v Lužánkách byla taková
taková stříška venku a tam ten orchestr těch Bezděků hrál to byli e
bratři Bezděkové ti tam hráli a měli s sebou teda těch asi sedm
muzikantů a my sme tam tancovali až do noci pak sme leželi na zemi
na dekách

PS: mhm

RS: to to bylo to bylo takzvaný majáles

PS: ano

RS: tomu se říkalo majáles vysokoškoláci po po Brně

PS: a ještě se zeptám [na k-]...

RS: [ale] to už to už je dávno a dávno minulý

PS: když ko- skončila válka e vzpomínáte si kdy ste na konci války
šli poprvé do kina? na jaké představení a jaká byla atmosféra v tom
kině?

RS: to si nevzpomínám (.) my sme za války byli mimo Brno

PS: mhm

RS: my sme byli v Adamově u příbuznejch (ale) jinak to si
nevzpomínám že (bych) po válce sme se vrátili teda ee že sme se
vrátili že bychom na čem bychom byli

PS: mhm

RS: to si nevzpomínám

PS: mhm

RS: možná že tenkrát ee nás to pomalu ani moc nezajímalo (protože)
to byla ta (zvednutá) hladina jo taková ta ta válečná a to a tam
mrtví a tam ranění a tam rozbitý a

PS: mhm

RS: vím že na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) to bylo hrozně
bombardovaný že tam ten dům na rohu co byl řezník a naproti je ten
magistrát nebo co tak teď je z toho hotel (.) tak ten dům eště před
pár lety (.) eště než přišel ten já (nevím) kdo to byl Španěl nebo
kdo to dělá ten hotel eště než přišel von tak ten dům byl vodshora
dole vod ruskejch bomb e e v omítce e e Američani měli bomby do
hloubky a to zbořilo dům [třeba]

PS: [mhm]

RS: jo? a šlo to až do podze- do podzemí kdežto Rusáci měli e takový
bomby takzvaný kraválbomby a ty dělaly po všech omítkách takový
hluboký e jako trychtýřový díry (.) tady naši sousedi (.) vod toho
to bylo aj tady když byla ta ty e Rusové bombardovali tak tady naši
soudsedi jak mají tyčky a tyčku a plot tak ta jedna tyčka byla tady
celá tady půlka tady štvrtka tady prolítla na boku tady prolítla na
boku a stála ta tyčka stála ale byla tak propíchaná tak prostě von
těch ee střepin e ruskejch bomb ty byly takový jako eee dělaly hodně
škody ale nedělaly ee mrtví taky byli ale málo kdežto při těch ee
velkejch bombách americkejch tak tam dycky bylo trochu víc těch
mrtvejch

PS: mhm dobře já vám moc děkuju už je už sme na konci jenom vás
poprosím tady je seznam filmů e na které se hodně chodilo e ve
třicátých letech kdybyste se na to podíval jestli si vzpomenete [že
byste]

RS: [dobře]

PS: na tom byl a že by vám to [že by ty filmy]

RS: [a to je tady] toto?

PS: ne ne ne e tady sou e seznamy e filmů které ste možná viděl a
kdyby některý z vás ee byl pro vás tehdy důležitý

RS: tady to ta jak je ta jednička?

PS: ano singin fůl ((Singing Fool)) to byl Zpívající bloud to byl
zvukový film americký e potom

RS: cé a ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) sem viděl to
bylo e e s mejma rodičama sem tam byl

PS: mhm

RS: tajně mě tam propasovali

PS: aha no to je zajímavý takže vy [ste]...

NS: [př-] před chvilou tvrdil že nechodil

RS: to byl ee e e tendle Vlasta Burian

PS: ano ano

RS: myslím tam byl

PS: a p- jaktože tajně?

RS: eh?

PS: jak- proč tajně?

RS: no protože sem byl děcko

PS: mhm

RS: rodiče tam byli se mnou z Francouzské a ee mě e nepustili takže
sem tam celý dvě hodiny byl se šatnářkama a voni pak přišli a
šatnářce poděkovali a já sem zase šel to si pamatuju film sem
neviděl

PS: mhm

RS: ale pak sem ho viděl později když už sem byl starší tak ten film
sem viděl cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) to byl
totiž e film kterej myslím nebyl eště mluvenej nevím to jistě (..) v
tříčtvrtečním taktu ((Dvě srdce v třičtvrtečním taktu)) to sem
neviděl (..) To neznáte hamrdišku ham- ee hradi- Hadimršku ((To
neznáte Hadimršku)) to sem viděl

NS: Kouzlo valčíku americký film

RS: né to sem neviděl (.) lelíček ve službách šerloka holmesa
((Lelíček ve službách Sherlocka Holmese)) sem viděl

NS: to je brzo na ňho ještě (ten) třicátej rok

PS: mhm

NS: to sou dospělácký filmy a

PS: mhm

RS: Pobočník Jeho Výsosti Martin Frič sem viděl Šest žen Jindřicha
osmýho ((Šest žen Jindřicha VIII.)) sem viděl

PS: už tehdy v těch třicátých [letech]?

RS: [Zlatá] Kateřina ((Zlatá Kateřina)) sem neviděl (.) franc
((Csibi, der Fratz)) mach nejfld ((Max Neufeld)) (taky) neviděl Mata
Hari sem viděl

PS: mhm

RS: jéžišmaria [to bylo]...

NS: [tati a] bylo to tenkrát v [tom roce třicet pět]?

PS: [toto určitě jo no]

NS: anebo [až potom]

RS: [né později] později později

NS: [v Ponrepu ((Ponrepo)) jo protože]...

RS: [Mata Hari né] Mata v Ponrepu ((Ponrepo)) to hráli aj v
normálních kinech eště takový šlágry Mata Hari tam hrála myslím že
ee tadlek ee g- [greta garbóvá] ((Greta Garbo))

PS: [Greta Garbo] (.) a to byl pro vás důležitý film? to si
pamatujete dobře jo?

RS: ten Mata Hari byl velice kouzelnej film

PS: mhm

RS: ňákej zvláštní e z takovýho toho orientu, Moderní doba

PS: mhm

RS: to sem viděl několikrát toho šaplina ((Charlie Chaplin))
šestatřicet to sem viděl několikrát možná eště aji aji po válce když
to někde hráli c- nebo v televizi možná Tři muži ve sněhu (..) to si
nepamatuju

PS: ( ) tady toto

RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich)) Dobrá země e viděl sem to bylo to byl jako e velmi
velmi kvalitní film uměleckej Sněhurka sedm trpaslíků sem viděl
Ducháček to zařídí sem viděl, Tři děvčata pokračují neviděl, U
pokladny stál viděl, To byl český muzikant viděl, místo ztracených
((Město ztracených))

NS: město město ((Město ztracených))

RS: Město ztracených neviděl, Opereta vili forst ((Willi Forst))
neviděl Roztomilý člověk viděl, Vídeňská krev (.) to si nepamatuju
Muži nestárnou sem viděl (.) třiaštyřicet dobročinství s- Prášila
((Münchhausen - Dobrodružství barona Prášila)) ne

PS: ne? bar-...

RS: to sem neviděl já sem toto nemám pro to jako

PS: mhm

RS: ee em náchylnost (..) e (...) La Paloma to byl film myslím že
německej nebo jakej

PS: mhm

RS: nebo italskej a ten sem viděl ten byl nádhernej to byl hudební
film (...) Sobota

PS: a to je všechno?

RS: neviděl

PS: ee moc děkuju (.) jenom se ještě zeptám e na toho ( ) na toho
vašeho na toho vašeho známého e který tady bydlí e na ulici ste
říkali

NS: toho Žida

PS: toho Žida myslíte že by bylo možné ho požádat o rozhovor? to by
bylo pro nás hodně hodně zajímavé protože těch židovských e
pamětníků je strašně málo myslíte že by bylo možné třeba až až k vám
zajde tak se ho zeptat jestli

NS: no oni [voní chodí]

RS: [co to]?

NS: sem chodí jednou dvakrát do roka

PS: mhm

RS: [( )]

NS: [to] já bych mu já bych mu [ee]

RS: [napsat]?

NS: zkusila zavolat jestli jestli by vás přijal doma

PS: [mhm mhm]

NS: [to je tady pod] na konečné (ta) boční ulice

PS: mhm to bych byl moc rád

NS: (že) vás tam pošlu a jo?

PS: [to by bylo skvělé]

NS: [nebo jestli] mu můžu dát jeho jestli vám můžu dát jeho číslo a
že byste si aby věděl vo ko- vo co vo co de když mu budete volat a
už byste si termín domluvili sami

PS: no

NS: jo? já vím že děda tady na něho má pevnou linku takže já mu můžu
zavolat ještě sem vám tady chtěla ukázat nebo to už vám děda
ukazoval tu knížečku z roku třicet sedum?

PS: ne e aha

NS: tak tam sou ty kina [(někdy) založený]

RS: [tam sou kina] všechny

PS: aha

RS: ee je jich šestatřicet [šestatřicet]

PS: [mhm]

RS: kin tady

PS: mhm

RS: a na druhé straně

PS: no to je zajímavý my teda máme seznam kin my máme ty dobový kina
ale je fakt že tady sou přesné adresy a to by mohlo být teda pro nás
užitečný

RS: a to si voddělejte tady ten papír

PS: víte co já tady mám já tady mám ee fotoaparát tak já bych si
udělal fotografii těch stránek

NS: jasně

RS: to už sou zase jiný

PS: mhm

RS: ee věci

PS: (ne) možná by něco bylo ještě pro nás třeba a- no tak [toto toto
je zajímavý]

RS: [tam je všecko tam sou] banky [záložny]

PS: [to je] výborný

RS: kterých bylo nespočet

PS: co to je za... ?

RS: to bylo tolik bank a tolik záložen

NS: [( ) já taky vo tym vůbec nevím já taky to dneska vidím poprvé
(.) tu knížku]

RS: [v repu- teda v Brně že sem to nad tím žasl] úplně

PS: to je výborný protože tady sou i e vlastně trasy já to zastavím

konec rozhovoru
1

Rozhovor vedla: Lenka Gorecká
Rozhovor přepsala: Blažena Stránská
Datum a místo: 28. 6. 2011

Rok narození: 1921, bez sourozenců
Bydliště: do roku 1941 ulice Kozí (Brno-střed)
Rodiče: jeden nebo oba Židé
Povolání rodičů: otec právník, matka v domácnosti
Narátorka navštěvovala reálné gymnázium

LG: jo tak já bych se vás prvně zeptala na vaše méno?

JK: J. K.

LG: a na rok narození?

JK: co?

LG: rok narození, kdy ste se [narodila]?

JK: [dvacet] jedna

LG: mhm

JK: devatenáct dvacet jedna

LG: a ee kde ste bydlela ee do konce roku devatenácet štyrycet pět?

JK: no tak (.) narodila sem se na Kozí

LG: [mhm]

JK: [se] menovala ta ulice (.) v Brně

LG: mhm

JK: a (.) já nevím co k tomu ještě chcete [slyšet]

LG: [jo]

JK: nebo co?

LG: em d- do které školy ste chodila?

JK: (do které) do (.) reálné gymnázium

LG: [mhm]

JK: byla ta [škola]

LG: a pamatujete si v které části Brna byla?

JK: prosím?

LG: v v které části Brna ta škola byla jestli si vzpomenete?

JK: (ta) škola?

LG: to gymnázium

JK: ve prospěch e ve prospě ((přeřeknutí, míněno prostřed)) mě-
města

LG: jo jo mhm a em potom z té ulice Kozí pak ste se někam stěhovala
během [(do toho)]?

JK: [no my] sme tam byli dokud nás e jako ee Němci ne- [ne-]

LG: [mhm]

JK: nezavřá- ne nezabásli, [že]?

LG: [mhm] a to bylo kdy?

JK: (to) štyřicet (..) št- (.) štyřicet jedna

LG: mhm (.) em a čím byli vaši rodiče? jaké měli povolání?

JK: e e otec e (.) ( ) to (mu) dělá bude dělat velké potíže tady
toto

LG: jestli si nemůžete [vzpomenout]...

JK: [otec otec] byl právník

LG: mhm

JK: a studoval ve Vídni a s vyznamenáním sko- zakončil tu šk- e to
gymnázium

LG: to musel být [chytrý]

JK: [a potom] prosím?

LG: že m- že musel být jakoby hodně chytrý, když zakončil s
vyznamenáním

JK: j- já vám nerozumím

LG: jo tak t- to je jedno, tak já přejdu k další otázce a a vaše
maminka? em ta byla v domácnosti?

JK: ona byla v domácnosti [ano]

LG: [mhm] a em měla ste nějaké sourozence?

JK: ne

LG: ne e? a em vy ste potom měla jaké povolání?

JK: jak povolání? já sem ( ) tam byla do do té doby [dokud mě nás
Němci]

LG: [jo mhm ale potom]

JK: ne- ne- z- za- za- ne- no tak mi [pomožte]

LG: [nezavřeli]

JK: dokud n- nás n- Němci nezabásli [( )]

LG: [mhm]

JK: nechci (že) nechtěla sem ( ) ten v- výraz použít, zabásli,
(tak) zavřeli, [že]?

LG: [mhm]

JK: dokuď nás Němci nezavřeli do koncentračního tábora

LG: mhm

JK: a tam sem já byla (od) roku štyřicet jedna do roku štyřicet pět

LG: mhm

JK: sem celou tu dobu byla v koncentračním táboře zavřená

LG: a potom ee po válce e ste?

JK: po válce? po válce byl normální život, že? (to) člověk (.) to už
to sme byli potom už normálně ve škole

LG: mhm

JK: už sme byli (na) vysoké (no to) nevím co k tomu bych měla říct

LG: jo a tak když se vrátím zpátky k těm biografům, kdy pro vás k-
nebo jakoby před předtím než začala válka, navštěvovala ste kino,
chodila ste do kina?

JK: co?

LG: než než začala válka

JK: no

LG: př- jakoby v tom e před tím rokem třicet devět, chodila ste do
biografu?

JK: (no)

LG: mhm a potom po válce z- e chodila ste z- znova do těch kin?

JK: jo

LG: mhm a kdy ste tak nějak přestala chodit do kina?

JK: jaj tak to...

LG: to si nevzpomenete?

JK: ne to...

LG: tak to nevadí, tak já tu mám e otázky teď které se týkají úplně
toho prvního navštěvování kina než jakoby před tou válkou, (jestli)
si vzpomenete, kdy ste byla poprvé v kině?

JK: ((pravděpodobně kroutí hlavou))

LG: ne e

JK: to ( ) neřeknu [vůbec nic]

LG: [to nevadí] to nevadí a em před tou válkou, vzpomenete si, jak
často ste třeba chodila do těch kin?

JK: no to sem chodila jako mladá [holka]

LG: [mhm]

JK: samozřejmě pokud e eště existovaly biografy

LG: mhm

JK: tak sem určitě chodila samozřejmě že dneska [(už)]

LG: [jo]

JK: o tom nevím nic

LG: jo a pamatujete si třeba s kým ste chodila do toho kina?

JK: s kým?

LG: mhm

JK: (no) s přítelem

LG: mhm (.) a em k- jesi si vzpomenete na ména těch biografů?

JK: jo tam byl ( ) například Kapitol

LG: mhm

JK: byl jeden biograf, druhý biograf Moderna

LG: mhm

JK: to bylo tam v tam kde byl trh nahoře před tou... tak tam byl
taky biograf Moderna (ale) nej- nej- nejznámější byl asi ten e k-
Kapitol

LG: mhm

JK: to byl nej-

LG: a e podle čeho ste si vybírala zrovna třeba tady tyhle dvě kina?
jakoby proč... že prostě e v předválečném Brně bylo těch kin strašně
moc v Brně

JK: no strašně moc to bych ani neřekla byly (.) byly biografy s- e
větší nebo menší a nic zvláštního bych o nich nemohla říct.

LG: mhm

JK: vím že Kapitol byl takový běžný slušný biograf

LG: a byly potom v Brně nějaké jakoby e biografy o kterých byste
řekla že byly spíš jakoby neslušné, když Kapitol byl slušný?

JK: slušné byly všechny (jinak) by mně maminka nedovolila abych šla
do biografu <když (by nebyly) slušný>

LG: <jo> [a když]...

JK: [no] normální biograf kde se promítalo

LG: mhm

JK: to co prostě ta kinematografie e dala k dispozici ( )

LG: jo a když sme u té maminky, jaký byl názor rodičů obecně jakoby
na filmy a na kina?

JK: jaký byl [názor ( )]?

LG: [názor co si] to tom mysleli? jestli o tom třeba doma mluvili? o
těch [filmech]

JK: [tak to] teda (.) já sem se musela učit abych do- dokončila
školu, ale že by e tam k tomu e přispěl taky nějakej biograf, to
bych neřekla

LG: a e ve škole ee vyjadřovali se třeba nějak učitelé k těm filmům
nebo ke kinům?

JK: (...) to [to]

LG: [a]...

JK: když když sem chodila do biografu

LG: mhm

JK: tak rozhodně e to byla moje záležitost

LG: jo

JK: s- s mými přáteli

LG: mhm

JK: a a ale o o kině jo to se se v této souvislosti určitě nemluvilo

LG: jo a em byl pro vás jakoby ten byl bylo to pro vás důležité ty
biografy a ty filmy v té době?

JK: no asi že jo, protože každý mladý člověk chodil rád do biografu
anebo e díval se na nějaký film

LG: mhm

JK: že? ovšem samozřejmě nebylo to takovým způsobem vedeno bych
řekla e než (.) předtím

LG: mhm

JK: se ne- nedalo tomu takový důraz

LG: jo a chtěla sem se ještě zeptat, em vy ste říkala, že ste
chodila do těch e biografu s přáteli, s kamarády, tak jestli e ste
třeba já nevím e hráli nějaké hry, které se vztahovaly k těm filmům
zpívali ste si písničky nebo tak? jestli ste se to tom nějak výrazně
bavili o těch filmech?

JK: to si nevzpomínám že jestli sme se výrazně o tom, ale e já si
myslím, že mladý člověk když vi- viděl nebo navštěvoval nějaký ten
biograf

LG: mhm

JK: tak z- tak tam chodil s určitým e s určitou představou

LG: mhm

JK: že t- jakej ten film bude, jestli to bude vážný film, jestli to
bude veselý, ale spíš to byly filmy vážné

LG: mhm

JK: protože ta doba byla vážná, velice vážná

LG: mhm

JK: no

LG: a měla ste nějaké oblíbené kino v Brně?

JK: o- oblíbený kino [(jestli)]... ?

LG: [které] ste třeba navštěvovala častějc než ty ostatní kina? ne
ee?

JK: to určitě ne

LG: mhm a em bylo třeba v Brně nějaké kino, o kterém ste věděla a do
kterého ste prostě nerada chodila? kam byste třeba nešla?

JK: nevím vždyť sem vám to už [(řekla)]

LG: [jo] mhm

JK: ( ) (teď) bychom se jedině opakovaly

LG: mhm jo jo a když se třeba máte vzpomenout na to jak ste se s
těmi přáteli v tom kině chovali

JK: jak sme se ch-

LG: cho- [jestli ste]...

JK: ?

LG: [no jestli ste] jestli ste tam třeba konzumovali nějaké jídlo
nebo ste tam pili nápoje bonbony o přestávce ste se bavili?

JK: <o přestávce to je docela (možné že sem tam) cu- cucala bonbony
(sla-) kyselý anebo sladký> to teda opravdu [(nebylo) tak důležité]

LG: [anebo jestli ste třeba] vyrušovali během projekce? cokoliv
jestli ste reagovali nějak na ten film během promítání anebo je tu
ještě otázka, jestli ste po skončení tleskali, když ten film skončil

JK: to nebylo zvykem

LG: nebylo? [mhm]

JK: [to] nebylo (to) člověk prostě se díval na ten film

LG: mhm

JK: a (nejspíš) se po skočení to té toho promítání že se s přáteli o
tom mluvili, že?

LG: mhm

JK: o čem tam jako byla řeč (tak)

LG: jo jasně

JK: záleželo jistě na tom jaká [byla povaha]

LG: [jo chápu]

JK: t- těch přátel

LG: mhm

JK: ale o tom se tak nedá mluvit přesně

LG: a em kromě těch přátel jako ze kterýma ste tam šla do kina,
potkávala ste tam potom v kině nějaké jiné jakoby bylo to bylo to
zvykem nebo spíš ne?

JK: ne ne aspoň

LG: jo

JK: v mé době teda ne

LG: mhm nó byla ste někdy když ste byla jakoby v tom dětském věku,
byla ste někdy na nepřístupném filmu? <já se na ty otázky musím
ptát, já sem je nevymýšlela>

JK: vy se smějete, ale já nemám ponětí co [chcete]

LG: [jo] já vím vy ste mně nerozuměla, že? jestli ste jestli ste
byla jako dítě na nepřístupném filmu někdy?

JK: jo tak jako na zakázaném, [jo]?

LG: [no] na zakázaném

JK: na zakázaném filmu

LG: ne e?

JK: ne asi že ne

LG: áá šla ste někdy do kina bez placení?

JK: ((smích)) no to sou otázky

LG: [<já sem je nevymýšlela já za to nemůžu>]

JK: [((smích))]

LG: a teď to ten a teď to ten pan učitel tam uslyší a vynadá mně že
sme se smály <těm otázkám>

JK: hm

LG: takže ste nikdy e nebyla [v kině bez placení]

JK: [ne ne zakázané filmy]

LG: ale to byste se to byste se divila, někteří ti pamětníci chodili
bez placení a chodili na zakázané filmy když byli děti ně- jeden
pamětník mně dokonce myslím popisoval, jak se tam dostávali na ty
nepřístupné [filmy]

JK: [( )] když ty ty <vchodní> dveře byly ňák jenom jenom takhle
jako přivřený

LG: mhm

JK: neby- nebylo to zamčeno, že? ( ) normálně... takové věci sem
já teda nezažila

LG: dobře

JK: (já) buďto sem šla do kina, anebo tam sem tam nešla (.) a když
sem tam šla tak (.) zase s určitou představou

LG: mhm

JK: že to bude vážný film, že se tam asi pravděpodobně bude jednat o
tom a o tom že? a hotovo.

LG: mhm a em chodila ste do kostela nebo nějak em?

JK: em ani ne

LG: ne e? (.) teď tu mám zase otázky, které se budou jakoby
opakovat, ale já je prostě musím přečíst em když ste šla do toho
kina, vybírala ste si konkrétní film?

JK: no tak to jo

LG: šla ste podle filmu

JK: samozřejmě

LG: mhm

JK: (bych)

LG: a

JK: na ňáký b- blbý film bych [těžko]

LG: [jo] protože em

JK: [šla]

LG: [někteří] em lidé tedy jakoby jestli ste si... vy ste si to
vybírala tedy podle filmu, protože sou lidé, kteří em jakoby si
vyberou kino a dou do toho kina a je jim jakoby jedno co se tam
promítá, tak proto se na to jakoby ptáme, ale že vy ste chodila
jakoby na film, protože ste ho chtěla vidět?

JK: ((mlčky souhlasí))

LG: mhm a kde ste získávala jakoby ty informace o těch filmech,
které se budou promítat?

JK: no tak za prvé se o tom mluvilo doma se o tom mluvilo

LG: mhm

JK: mluvilo se s přáteli o

LG: mhm

JK: o těch filmech, že? a co ještě? (..) nic nic nic zvláštního tam
nebylo, ale říkám, buď to film dobrý

LG: mhm

JK: tak i ten mladý člověk na to rád šel, ale jeden z těch takových
těch známých filmů na které se chodilo v s-

LG: mhm

JK: v uvozovkách tak to byl ten film (jé jestli) já si ještě
vzpomenu jak se menoval (..) jak se menoval? (..) Bílá nemoc

LG: Bílá nemoc mhm

JK: Bílá nemoc, tak to byl takový stěžejní

LG: mhm

JK: (promítaný) film

LG: [a mhm]

JK: [Bílá] nemoc

LG: vy ste říkala, že ste teda chodila na ty dobré filmy a kdybyste
mohla říct e co ten film jakoby musel být, aby byl nazván tím dobrým
filmem? jakoby co bylo podle vás dobrý film?

JK: mu- musel by mě zaujmout

LG: mhm

JK: něčím

LG: jo (.) a ee měla ste nějaké oblíbené herce nebo herečky?

JK: asi že jo, ale

LG: [nevzpomenete (si)]

JK: [že bych] to tak přesně s- mohla

LG: mhm

JK: určit kdo který film ( ) nebo který herec to byl to a- to ani
nevím

LG: jo a em chodi- chodila ste eště na němé filmy?

JK: ne to už to ne

LG: mhm a bylo pro vás důležité nebo nějak registrovala ste z jaké
země ten film byl?

JK: no tak zajímalo by mě to

LG: [mhm]

JK: [určitě] mě to tehdy zajímalo

LG: jo

JK: jestli to je německý film, poněvadž

LG: mhm

JK: ty se dost jako promítaly ty německé filmy anebo jestli to byl
film e co ještě ( ) francouzský taky film

LG: mhm

JK: různě no

LG: a které ste teda měla jakoby nejradši?

JK: co? které sem měla nejradši?

LG: mhm (.) nebo které ste naopak třeba neměla ráda?

JK: hm těžko říct (.) byly filmy, které sem ráda viděla a které
prostě sem m- mě tak nějak moc nezajímaly

LG: mhm

JK: to se stalo že?

LG: mhm

JK: ale říkám ta taková ta Bílá nemoc, tak to byl snímek naprosto
opravdu ohromný, no

LG: mhm a em šla ste na nějaký film víckrát?

JK: co?

LG: jestli ste šla na nějaký film víckrát, víc než jednou?

JK: nevzpomínám si na na to že bych to tak... mně stačily když sem
to viděla je- jeden film jedenkrát

LG: mhm a kromě chození do biografu, měla ste nějaké záliby?

JK: já záliby?

LG: mhm

JK: tak to víš že sem měla, víte že sem měla záliby

LG: klidně mně můžete...

JK: jazyky cizí

LG: mhm

JK: sem byly moje já sem chodila dokuď eště to šlo dokuď ti Němci to
u- umožnili

LG: mhm

JK: tak sem třeba (.) ( ) nevím co sem chtěla <říct>

LG: jo ty záliby že ste měla

JK: ( ) nevím co sem chtěla říct

LG: to nevadí, jo a teď tu mám zase otázku na ty brněnská kina,
jestli by s- to já vím ste to už jakoby o tom mluvila, ale jestli
byste to mohla víc rozvinout jaké byly rozdíly mezi těmi biografy?
jako jestli byly nějaké lepší kina horší kina a tak?

JK: vy myslí- máte na mysli ten to promítání těch buďto dobrých
filmů nebo méně dobrých filmů?

LG: ne e spíš jakoby ee teď nemyslím jakoby ty filmy ale ty ty
biografy obecně jak vypadaly třeba vevnitř jak tam

JK: aha

LG: jako jestli byly nějaké lepší kina horší kina

JK: no tak určitě byl ňáký rozdíl mezi takovými a makovými

LG: mhm

JK: že že ne každé sedadlo bylo prostě perfektní

LG: mhm

JK: byly řady tak to se vědělo že tak to je výborná řada to mě bude
stát tolik a tolik peněz

LG: jo

JK: a tam půjdu ráda a na druhé straně méně známý méně em já nevím
(..) tak to byly jiné [filmy]

LG: [mhm]

JK: třeba (.) no

LG: jo a z čeho se skládala ta projekce ten program? jakoby tam byla
ta přestávka, byl tam ten hlavní film, byly tam nějaké třeba
reklamní filmy krátké?

JK: no byly ale nebyly v takovém rozsahu jak sou teď

LG: <jo dobře> a byla ste někdy v kině kde bylo živé vystoupení k
tomu filmu? nějaká kapela?

JK: [ne]

LG: [em em]

JK: ( ) [na to si]

LG: [anebo ně-] anebo pamatujete si na ukázky z jiných filmů, jestli
se promítaly?

JK: jiných filmů?

LG: jakoby třeba za týden budeme hrát tady tohle

JK: určitě byly takové filmy, ale já vám to nepovím

LG: mhm

JK: jaké to byly

LG: jo a em bavily vás jakoby ty doprovodné části toho programu?

JK: asi moc ne (.) já sem byla tak já sem prostě se naučila (.) žít
s určitými filmy a

LG: mhm

JK: a mít je jako e byly byly mi sympatické, kdežto jiný filmy které
e sem nemusela vidět

LG: mhm

JK: co ( ) se mně nezdály být takové e dobré nebo abych je musela
vidět

LG: jo (.) a byla ste někdy e na promítání filmu u někoho v
domácnosti? znala ste někoho, kdo měl promítačku?

JK: ne

LG: em-em?

JK: to sem neznala opravdu nevím

LG: jo

JK: takže máte už všecko?

LG: no teď mám už jenom jakoby poslední část těch otázek em které se
vztahují jakoby k tomu protektorátnímu období em jestli e si
vzpomíná- e nebo jakoby jestli si pamatujete kdy ste přestali
přestala chodit do kina? jakoby jaké byly třeba ty poslední návštěvy
před tím jestli si pamatujete na tu atmosféru [jak to bylo v Brně]?

JK: [no jistě tak] byla potom nastala [doba]

LG: [mhm]

JK: kdy Němci [nedovolili aby]

LG: [jo mhm]

JK: aby no- normálně člověk chodil (do) ( ) (ten se) spíš
nechal zavřít (.) to byla velmi velmi smutná a škaredá doba

LG: mhm

JK: kterou sem já prožila (.) nejenom já samozřejmě

LG: jo a em znala ste třeba někoho, kdo porušoval ten zákaz chození
do kin? nebo jak-

JK: to si nevzpomínám vzpomínám si jedině že sem (.) ž- že mě mám
měla sem nějaké známé a ti chtěli abych já měla z té doby aspoň něco
a tak mě v- vzali k sobě jako e jako učitelku a byla sem jako e
zahalená ( ) aby- abych aby se nevědělo jak vypadám ve [skutečnosti]

LG: [mhm]

JK: a (.) tak to se taky stalo že prostě ze strachu před těmi Němci
tak to člověk jako (.) chodil třeba do toho b- ale málokdy to už ta
doba potom přestala, to už se ne- nesmělo vůbec nic

LG: mhm (.) a em (.) asi s- vzpomenete si na poslední návštěvu kina
za protektorátu na kterém ste byla?

JK: tak to teda ne (.) [( )]

LG: [a em] no

JK: jedině říct že oni prostě ne- neumožnili a nedovolili [abychom]

LG: [mhm]

JK: odjeli do když sme byli zavřený, tak sme nemohli chodit do kina

LG: mhm jo a vzpomenete si na první návštěvu kina po osvobození?
nebo jakoby když ste...

JK: to teda ne

LG: em-em, jo [(teď) tu mám mhm]

JK: [já ( )] já byla zavřená a ztratila sem rodiče, že? za války

LG: mhm

JK: tak takové věci mě [absolutně]

LG: [jo jasně]

JK: nezajímaly

LG: jo jakože já tomu rozumím, no

JK: mhm

LG: teď tu mám ještě doplňující otázky e jestli ta část Brna ve
které ste bydlela před válkou e jestli byla česká německá židovská?
jakoby které kdo tam převážně bydlel v té čtvrti?

JK: v té čtvrti? (.) (já)...

LG: nevíte?

JK: nevím

LG: nebo jakoby nepřišlo vám to v té době důležité? em nebo se se to
nevědělo?

JK: já vím jenom že prostě když když skončila válka

LG: mhm

JK: tak (.) část... já sem byla nemocná, já sem měla tuberkulózu

LG: mhm

JK: takže takové věci vlastně mě vůbec nezajímalo

LG: mhm

JK: vůbec ne

LG: jo [a]...

JK: [to] musíte vědět když to o čem co by mohlo zajímat mladého
člověka když když má těžkou tuberkulózu a a a tak co co by ho mohlo
zajímat?

LG: mhm (.) a ještě když se [teda]...

JK: [ten se] jedině zájem je výhradní zájem uzdravit se

LG: mhm

JK: pokud ee ho nezabili ty Němci, že?

LG: mhm

JK: tehdy (.) no

LG: jo a když se ještě třeba vrátíme do té předválečné doby ee bylo
byla nějaká kina, která byla považována jakoby že sou česká, že tam
chodili spíš Češi? a pak nějaká kina kde chodili spíš Němci nebo
tak? jestli to bylo jakoby viditelné ten rozdíl?

JK: to opravdu to nevím

LG: mhm

JK: my sme byli tak zaujati tím vlastním životem, že potom e
návštěva biografu jestli s německými občany nebo nebo českými, to
prostě ne- nebylo zajímavé [vůbec]

LG: [jasně] jo tak teď tu mám jenom seznam filmů, které byly
jakoby... že tu mám seznam filmů, které byly e dycky za ten rok
nejúspěšnější jeden je dycky zahraniční ten film a druhý je český já
nevím jestli to přečtete anebo jestli vám to mám číst a a kdybyste
řekla jestli ste ten film viděla v kině ne potom třeba v televizi
ale jakoby jestli si pamatujete že ste ho v té době viděla v kině

JK: no ( )

LG: tady je to ten seznam

JK: jenomže já teď tady nemám brejle, já to nepřečtu

LG: tak mám vám to číst?

JK: [jo přečtěte]

LG: [já vám to klidně budu číst] jo tak ee je tu nějaký singing fůl
((Singing Fool)) z dvacátého osmého roku nějaký americký film,
pamatujete si na e na něho?

JK: ne

LG: pak je tu...

JK: název toho filmu...

LG: singing fůl ((Singing Fool)) se to menuje

JK: singing fůl ((Singing Fool)) co to mohlo být? zpíva-

LG: zpíva-

JK: zpívající singing

LG: blázen asi [nějaký] ((Zpívající bloud))

JK: [fůl] blá-

LG: překlad tu nemám ale jakoby je to o pěvecké hvězdě,která se
pokouší zotavit z hlubokého zklamání když ho opustila žena a vzala
si s sebou pryč i jeho milovaného syna, tak o tom ten film byl (.)
tak to si nepamatuje- pak tu je e český film Pražské švadlenky a byl
teda němý (.) ne e cé a ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek))

JK: no to byl Burian, Vlasta Burian

LG: mhm

JK: tak kdo měl rád komedii a tak tak ten rád chodil na tydlety
filmy, nepatřila sem k nim

LG: ne e?

JK: ne

LG: ne e neměla ste ráda [komedii]

JK: [já sem] spíš byla byl e tvorem vážným než než

LG: mhm

JK: ve- než e no

LG: jakože neměla ste moc ráda ty ko- tu zábavu

JK: ne

LG: mhm

JK: ne tu zábavu to (.) mě tolik nezajímalo

LG: mhm pak je tu dvě srdce ve tříčtvrtečním taktu ((Dvě srdce v
tříčtvrtečním taktu)) to je nějaký německý film

JK: ( ) cvai

LG: cvai ((Zwei Herzen im Dreiviertel-Takt)) já neumím německy

JK: no já já jo ale cvai ( ) takt ((Zwei Herzen im Dreiviertel-
Takt)) c- cvai ( )

LG: já to tu mám i ale to asi (.) pak je tady To neznáte To neznáte
Hadimršku

JK: jak hadi- [Hadimršku]?

LG: [to je] mhm

JK: to je to byla e to byl vlak nebo co to bylo? Hadimršku

LG: jejda myslím že

JK: vlak? jestli se nemýlím co to bylo?

LG: em to bylo o té o té bance (.) ten on je tam to je myslím
zaměstnanec té banky ale nevím

JK: mhm

LG: ale zase to byla myslím nějaká komedie a pak Kouzlo valčíku

JK: jak?

LG: Kouzlo valčíku (.) Lelíček ve službách šerloka holmse ((Lelíček
ve službách Sherlocka Holmese))

JK: (aha) [tak to byl komediální]

LG: [to si pamatujete]

JK: film asi ne?

LG: jo Pobočník Jeho Výsosti

JK: no

LG: mhm

JK: to je taky Burian, Vlasta Burian, jestli se nemýlím [to víte
(taková) strašná]

LG: [to sem to sem neviděla]

JK: doba to <si člověk> a- absolutně nemůže zapamatovat

LG: mhm a pak je tady nějaký am- e anglický film, Šest žen Jindřicha
osmého ((Šest žen Jindřicha VIII.))

JK: no jo tak to jo to bylo slavný

LG: jo?

JK: no to byl film vo (.) to hrál jestli se nemýlím, tak tam hrál
vl- buri- e ten (.) tam hrál (..) si nevzpomenu

LG: nějaký čárls lauton ((Charles Laughton)) to hrál

JK: jak?

LG: čárls lauton ((Charles Laughton) to hrál toho [Jindřicha]

JK: [čárls lauton] ((Charles Laughton))

LG: osmého (.) tak pak je tady e Zlatá Kateřina, český film

JK: tak to neznám ani sem neznala no a co dál?

LG: em Mata Hari

JK: no

LG: to si pamatujete? to je americký film

JK: no ( ) dokonce na to si vzpomínám

LG: jo?

JK: Mata Mata Hari jo to byla e

LG: (...) špiónka

JK: správně, mě to teď nenapadlo

LG: jo

JK: ano správně [špiónka]

LG: [mhm] pak je tady film Cácorka

JK: tak to nevím to

LG: Moderní doba s čaplinem ((Charlie Chaplin))

JK: s čeplinem ((Charlie Chaplin))

LG: mhm

JK: to by m- to bych mohla znát, ale nevím už to sou

LG: mhm

JK: strašně dávné z- z-

LG: jo mhm

JK: záležitosti

LG: Tři muži ve sněhu (.) nepamatujete si?

JK: Tři muži?

LG: ve sněhu je to český film (.) pak je tady Svět patří nám

JK: hm

LG: em dob-

JK: ( )

LG: Dobrá země, nějaký americký film

JK: jo to ( )

LG: gůd ert ((Good Earth))

JK: gůd érs ((Good Earth))

LG: mhm a pak je tady Sněhurka a sedm trpaslíků

JK: no

LG: to ste viděla?

JK: ((mlčky nesouhlasí))

LG: em em Ducháček to zařídí

JK: to je zase

LG: ňáká

JK: Burian ((Vlasta Burian))

LG: mhm komedie Tři děvčátka pokračují

JK: tak to nevím

LG: U pokladny stál

JK: ano

LG: mhm

JK: to byl [Burian Burian]

LG: [to byl mhm]

JK: Vlasta Burian

LG: další film je To byl český muzikant

JK: tak to nevím

LG: a americký film Město ztracených

JK: em-em

LG: pak je tady německý film Opereta (.) Roztomilý člověk

JK: jak roztomilý č- ?

LG: roztomilý

JK: ((mlčky nesouhlasí))

LG: em em

JK: tak to ste už se dostala do nějakých

LG: jo myslím že už sme se dostala

JK: tak to už tam nemám nic

LG: jo

JK: známýho

LG: dobře, tak je eště něco co byste chtěla k těm biografům říct?

JK: no vlastně ne

LG: ne e dobře

JK: mám toho až sem

LG: <jo dobře> tak já vám poděkuju

JK: řekla sem vám všechno o čem sem eště měla jakés

LG: [mhm]

JK: [takés] znamení

LG: mhm

JK: v té hlavě že že [sem]

LG: [jo]

JK: to viděla

LG: jo

JK: tak se [na mě nezlobte že]

LG: [jo děkuju moc ne]

konec rozhovoru
1