Quote
05.362
653:678
a jak řikám pro mě to byla
taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže
většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do
třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát
to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový
kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli
tam nesedí náké špunt jak já.
LG: a vyvedli vás třeba někdy z kina?
JB: ne, ne ne
LG: ne? a...
JB: jak řikám, to byl známej od té babičky ten co to pouštěl,
LG: mhm jo
JB: a ten dycky řekl vždycky počkejte až se setmí, tak nás tam
pustil, a jednou nás tam nechtěl pustit, to asi tam byla nějaká
kontrola, tak měl strach, jo, no tak sme museli jít dom.
LG: jo? a pamatujte si který film to byl? [na který vás nepustil?]
JB: [to nevim]. jak řikám, to byly ty americký, no, takový filmy,
anebo německý anebo český anebo... (.)
05.362
790:792
LG: a em a třeba jedl ste v tom kině, pil ste tam něco nebo tak?
JB: no to se kupoval, to byly bufety v každém kině byl bufet
05.362
1397:1404
JB: to ste nepoznala co a jak to ste, to vám utrhl lístek a šla ste
si,
LG: mhm
JB: a byly ty uvaděčky no takový, který vás uvedly a tady v této
řadě anebo takhle, jo, vám ukázaly jo a to, no a takže to všady bylo
takový normální,
05.362
127:127
AU: no nejstarší vzpomínky na kino to byly kina em na Rokycanové, to se menovalo myslím Slávia ((Kino Slávia Židenice)). voni tomu říkali blechárna, protože tam chodili, nechci říct, ty přičmoudlíci, že, ale, anebo v Černovicích ((pravděpodobně Slovan)), ale to už si dneska nevzpomenu jak to kino se menovalo. prostě co byly ty kina nejbíž. já sem nemohl do drahého kina, že. takže za korunu, za dvě koruny nejvejš. to sme chodili někdy aj dokonce do první řady, tam se nám smáli, to sme museli polosedět a pololežet v tom sedadle, páč to sme blízko plachty, ne, ale, no jako děcka nám to bylo jedno, hlavně když sme to viděli.
05.362
163:167
AU: blízko. a tam do města, jako do skaly ((Scala)), nebo tak tam byly potom lístky dražší, tam ste nemohla za korunu.
LČ: hm
AU: tam byly myslím šest korun nejnižší lístky nebo tak.
05.362
305:323
LČ: a kupovali si to lidi jako předem někde, nebo v kině.
AU: ano tam byly em já si pamatuju, ještě že ste to řekla, myslím v tom kině skala ((Scala)) nebo někde byly takový bych řekl, takový stánky maličký, ne stánky, tam prodávali, takové pult, za tím byla paní nějaká a měla tam různý bonbóny.
LČ: hm
AU: to si lidi kupovali předtím. no, já když sem měl hlad, tak sem měl takový voříšky v tom cukru obalený. proto su <taky bez zubů dneska.>
LČ: a třeba nápoje taky se tam prodávaly? na- nápoje.
AU: nápoje jo, sodovky, pití takový, ano. ale jestli víno a takový, to nevim, to možná, ojediněle někde ale nepamatuju si.
LČ: hm
AU: já sem vo alkohol neměl zájem.
LČ: ale tak třeba ňáké limonády nebo...
AU: limonády určitě. tam byly sodovky a různý druhy takový, no prostě někdo se napil předtím, že, protože tam byly všude byly toalety, dalo se aj během představení odskočit, když bylo potřeba,
05.362
283:291
ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)),
LČ: hm
AU: to bylo prostě dřevěný židle a, prostě abyste si sedla, akorát si pamatuju, že kolikrát chodila ta paní a šplíchala tam nad lidi, jo, procházela tam kolem, buď to byla voňavka nebo něco, aby ten vzduch se osvěžil,
LČ: a to se dělo i jinde, nebo jenom tam.
AU: to se to se dělo aj v těch Černovicích ((pravděpodobně kino Slovan)) mám dojem.
05.362
291:291
no když to vezmete, tak přindete pozdě do kina, tak vás uvaděči uváděli s baterkou,
05.362
251:253
tak tam
sme chodívali, jako děcka pokud nám naši dali tu dvě koruny, nebo
korunu padesát,
05.362
890:892
MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový
kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo
podle e sedadel,