Quote

Displaying 81 - 90 of 644

Jarmila (1931) 02.394 1986:1992
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

PS: mhm a vy ste taky ještě zmiňovala, že se vlastně přerušovala
projekce v Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) ( ) čili oni
měli...

JV: no, vo- vono se to ven- většinou někdy stávalo někdy ne ale zřejmě
jestli ty em e technický nebo nějaký ty přístroje e asi nevydržely, jo,
celou dobu na na ně- něco museli přetáčet a nebo dávat něco novýho.

Jarmila (1931) 02.394 2012:2042
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

PS: [takže v těch Řečkovicích] ((Kino Sokol v Řečkovicích))

JV: takže zřejmě to vybavení

PS: voni měli, [jednu]

JV: [možná]

PS: jednu promítačku jenom, [takže museli]

JV: [možná možná] možná protože vím, že někdy se tam ty přestávky děly

PS: mhm a vy ste říkala, že eee tam někdo vaše známá ee vaše kmotra
prodávala cukrovinky

JV: no no

PS: ee takže ty cukrovinky bylo možné si vzít do sálu nebo jak to
fungovalo?

JV: ale asi jo tam se šustilo papírkama furt, to víte, to bylo to tak
to bylo aji v divadlech bohužel strašný

PS: takže to bylo běžný třeba u těch dětských (přes den)

JV: no nějaký takový ty bonbóny se tam prodávaly na cumlání a takový
blbůstky,

PS: mhm

JV: vono to bylo za pár halířů tenkrát že jako...

Jarmila (1931) 02.394 2044:2048
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

PS: mhm a bavila ste se nebo ostatní diváci během projekcí třeba mezi
sebou nebo [bylo to tak]

JV: [ne, já myslím že ne] (...) ale no tak víte dneska s- dneska se
taky někdy lidi smějí a smějí se blbě aji v momentě, kdy by nemuseli.

Jarmila (1931) 02.394 2086:2094
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

PS: já bych se ještě vrátil k tomu řečkovickému kinu ((Kino Sokol v
Řečkovicích)), potkávala ste tam ee nebo ostatní svoje známé nebo vaši
[rodiče třeba?]

JV: [no jistě, tak] lidi se znali, to byla dědina. dyť to řečkovic- ty
Řečkovice mají dneska ze všech stran ee přes- přistavený sídliště
všechny pola, kde měla babička Fuksová taky svoje pole, tak tam už tam
už byly kasárna navrchu na špici pola kam sme e až do do lesa kam sme
chodívali k rybníku na rákosí, do lesa na houby, všecko je zastavěný,

Jarmila (1931) 02.394 2100:2122
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

PS: takže z toho protektorátního období bylo to i místo setkávání
[známých?]

JV: [no jistě] jistě a můžu vám říct, že ani ty církve si nešly nějak
po krku, protože my sme třeba s s farářem děcka z československej
církve ((Církev československá husitská)) tehdy se menovala jenom
českomoravská (kvůli Němcům), tak sme chodily hrát volejbal s děckama z
katolické církve a s jejich panáčkem

PS: hm

JV: no ee a nikomu to nevadilo. protože měli sme jednoho hlavního
nepřítele všichni a ee lidi ee aspoň jaksi víc si rozuměli

PS: hm

JV: v té době

PS: a chodívala ste na filmy nepřístupné, jako?

JV: ale jo taky. no vono některý filmy byly ee nepřístupný od osmnácti
let a některý od šestnácti, ale ně- někdy sme se protlačili kamkoliv
((smích))

Jarmila (1931) 02.394 2790:2798
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

PS: takže vy ste opravdu na ty německý moc nechodila teda, jo?

JV: (hm)

PS: mělo to důvody jako ee

JV: ale no tak ee tak nevím, no tak možná ž- že taky vždy- říkám,
vždycky sme taky nebyli doma třeba v tu neděli sobotu, (řikám), my sme
prožívali hrozně tu přírodu

Miroslav (1923) 02.394 255:257
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

. ale potom
sme chodili už na české a to trvalo až do konce války jako, nebo
trvá dodnes, že jo.

Miroslav (1923) 02.394 281:305
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

a potom s klukama, hlavně sme chodili na
filmy, který pokud sme dostali koruny, že jo, teda zaplacený, na
české filmy to byly e s Vlastou burijanem ((Vlasta Burian)) a (.)
velice rádi a pak byly takový ty em n- skoro normální, no, Otec
Kondelík a ženich Vejvara a venkovský s k- e Štěpničkovou ((Jiřina
Štěpničková)) a tak, no. já to už, e české filmy pak sme, jo,
chodili rádi na Voskovce a Wericha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), a
velice se nám líbily filmy podle toho, těch Žákových ((Jaroslav
Žák)) knih ee Cesta do hlubin študákovi duše a Študáci a kantoři, to
eště teďka ty filmy někdy dávají e v ve filmech pro pamětníky nebo
jak se to menuje? em no to občas [bejvá]

JV: [(ano)]

MJ: tak ale to se díváme všichni staří, ale aj ti mladí, ono to mělo
svoje kouzlo tehdy, no to byly filmy em velice jako zábavné a to. no
a ze zahraničních si pamatuju na toho šaplina ((Charlie Chaplin)) a
potom na ty později na ty už ee holyvůdské ((Hollywood)) teda
americké románky em no ee Tarzan syn divo- e syn divočiny ((Tarzan,
syn divočiny)) to bylo několik dílů, pak ty kaubojky ((cowboy)) to
nás potom velice, (rózmery) ((Rose-Marie)) a slaďáky a z toho byly
písničky, to sme si zpívávali, takže jít do kina, to byla taková, no
to byla jediná lidová zábava, pokuď ee se lidi nezpívali sami
v hospodách nebo co, tak nic jinýho nebylo, to nebyly když to s- vy
nevíte, že nebyla televize, ani rozhlas tehdy <nebyl>.

Miroslav (1923) 02.394 459:505
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

JV: mhm dobře. á tak my sme se zastavili u té dětské zkušenosti ee
s s kinem, já bych se zeptala, jak často ste chodil do kina asi do
svých deseti let. [jak]

MJ: [do] deseti let?

JV: ano, jak často ste chodil do kina, jestli jednou týdně nebo
[nevzpomínáte si]

MJ: [tak jednou] za měsíc.

JV: mhm dobře.

MJ: když sme dostali peníze s klukama potom a tak nebo

JV: mhm

MJ: někdy s rodičema. průměrně em desetkrát za rok. víc, nebo
dvanáctkrát pat- tak asi jednou za měsíc.

JV: mhm

MJ: to já tak přesně nevím.

JV: á eště s kým ste v tomto období chodil do kina? tak říkal ste
s rodiči,

MJ: s rodičemi

JV: mhm

MJ: s rodiči teda a nebo s e s kamarády se spolužáky.

JV: mhm. á tak to bylo asi tak nastejno nebo to bylo třeba
výjimečně, že ste šel s rodiči.

MJ: no né, napřed sme chodili jenom s rodiči e to oni nás brali na
filmy, který ee sou pro nás, protože my sme těm jako děcka z vobecné
škole,

JV: mhm

MJ: sme nerozuměli detektivce a nebo ňákým ee milostným těm, to nás
vůbec nezajímalo, my sme měli ee e chodili sme ná buď pohádky, pokud
byly a moc nebyly a nebo ee co aj nám někdy naši řekli ten děj a
nebo to potom dodatečně o co se jednalo. takže to sme cho- to sem
chodil s rodičema do těch (.) vosmi deseti let

Miroslav (1923) 02.394 521:550
Till 1939 (sound era till the Protectorate of Bohemia and Moravia)

JV: e bylo ňáké kino, do kterého vás rodiče brali? vy ste chodil
s těmi rodiči. bylo ňáké jedno kino, kam ste chodili hlavně?

MJ: no tě- oni em oni chodili do toho to em to byly em to se
nechodilo podle kin, to se chodilo podle toho, co dávají, ale ty
hlavní f- e filmy hlavní teda kina, kde se dávaly, tak to bylo
dražší, to bylo to dops ((Dopz)) to je potom skala ((Scala)),

JV: mhm

MJ: Kapitol,

JV: ano.

MJ: a Kapitol a Moderna to bylo v kině jal- Jalta? tam jak je ten
palác, já nevím, to máte asi, těch film- byl těch kin bylo [patnáct]

JV: [ano Jalta, Jalta]

MJ: [asi v Brně,] no.

JV: mhm

MJ: to byly takový ty, bych řekl trochu nóblejší.

JV: mhm á změnilo se potom e [ten vý-]

MJ: [a taky] na Stadion, protože to bylo sokolský a my sme
podporovali Sokol na k na k e e do e s- na Starým Brně bylo taky
[kino] ((Kino Grand))