Quote

ML: v pokladnách, a tak dále, a a my sme to tam dycky dělali tak, že
sme tam šli celá parta a lístky kupoval jeden nebo dva a ty druhý
tam ((smích)) [<pod vokýnkem, jo>]

LR: [((smích)]

ML: no, starej známej vtip. prostě ten, ee fór, jo,

LR: jasně

ML: tady tohle to jo na a, anebo potom sme kupovali ty, potom se
kupovaly, potom sme tam chodili zadarmo někteří, jo,

LR: hm

ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo
zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten,
uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), <takže mu to> bylo ňáký
dost divný, protože my sme jaksi byli,

LR: starší.

ML: kapánek sme byli,

LR: ((smích))

ML: ale von nás tam nechal, nás tam projít. jo, páč někteří ee ten,
lístek měli, no totiž tak záviselo taky tenkrát na penězích.

LR: hm

ML: jo,

LR: hm

ML: protože někteří na to skutečně neměli. jo, z těch kamarádů.

LR: hm stalo se vám někdy, že by vás nepustili?

ML: no ne, no tak podívejte se, bylo kolikrát to že ee že já sem
dostal peníze vod rodičů a za někoho sem to, za někoho sem to
zaplatil.

LR: hm a teď mě zajímá, jak ste se obvykle v kině choval, třeba
jestli bylo ve zvyku konzumovat v kině jídlo nebo nápoje.

ML: ne. totiž to ani nebylo. za protektorátu vůbec ne,

LR: hm

ML: za první republiky na to si nevzpomínám, jak to tam bylo, a po
válce taky nic moc, páč nesmíte zapomenout, že do toho roku
devatenácet padesát dva bylo jídlo na lístky.

LR: hm v kině se tedy neprodávalo občerstvení.

ML: ne.

JJ: ale nejvíc co sme jako (.) chodili do kina, tak sme chodili když
sem byla v tom květinářství, tak jako kamaradky sme se vždycky

JV: mhm

JJ: domluvily (.) a šly sme (nětam), sme šly třeba (.) ve tři hodiny
ee po- prostě vodpoledně do kina do jednoho

JV: aha

JJ: a tam skončili (.) a honem sme utikaly že do <druhýho>

JV: [a to ste to ste]

JJ: [tak bylo to] mládí, že

JV: to bylo za války ještě?

JJ: no to bylo za války

JV: [tudíž ste vlastně] šly do jakého kina (.) ne- (nejbliž)?

JJ: no my sme většinou se domluvily, zašly sme si na naměstí Svobody
že

JV: mhm

JJ: a to sme šli (.) podle toho jak, většinou sme byly v Alfa pasáži
((kino Alfa))

JV: mhm

JJ: ne (.) a teď třeba v Moderně ((Moderna)) to bylo zas v Jaltě
((Jalta)) ne

JV: mhm

JJ: tak sme zas honem utikaly <tam do kina>

JV: [(šly ste) ( )]

JJ: [na na dalši] tohle, to nam tak akorát vyšlo, jo

JV: mhm

JJ: no tak podle toho, jak co kde dávali, no (.) tak

JV: ee dostala ste se třeba někdy v životě v tom dětství nebo (.)
dospívání na nepřístupný film?

JJ: ((nejspíš kroutí hlavou))

JV: ne?

JJ: em ((zamítavě)), (to sme šli většinou) to co (.) vybrali

JV: hm

JJ: pokuď sme chodili do školy, tak sme prostě tak nějak nechodili

JV: hm

JJ: po kinách (.) jo

JJ: [ne ne ne (.) my sme] prostě jako třeba se domluvili

JV: no

JJ: už v práci, že, že v nedělu se sejdeme (.) sme se většinou sešli
na náměstí Svobody a to taky (.) já sem nemohla jít (.) zebrat se a
a jít jako to já sem (musela)

JV: hm

JJ: když sem chtěla jít, tak naša maminka řekla až umyješ nádobí,
tak můžeš jít (..) jo, to nebylo jak dneska

JV: takže nejčastěji ste chodili

JJ: [no]

JV: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa))

JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď
sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina

JJ: ne no tak my sme, poněvač my sme byli v tom obchodě zaměstnaní,
tak my sme už jako em tak voni tam měli všelijaký takový ty časopisy
tak už sme [třeba]

JV: [hm]

JJ: ty, tam dávají to a to (.) jo, tak dem

JV mhm

JJ: šéf nám třeba (pops- ee když) bylo to nějakej filmu, tak nám
většinou šéf jako vob- vobstaral lístky už, jo

JV: hm

JJ: tak sme šli

JV: aa e...

JJ: takže to bylo jako taklec tam [(to bylo)( )]

JJ: a někteří vím (.) že dokonce vím, že hodně chodili lidi až po
tom týdeníku

JV: mhm

JJ: to ste slyšel, že teprve se to vlastně (.) tam jdou lidi

JV: hm

JJ: až vijou, že už bude po týdeníku

JU: když mě dědeček vzal to já nevim dědeček vzal říkam von byl
strašnej kinař,

LG: mhm

JU: von chodil rád do kina dycky řikal poď chlapče jedeme dědeček
byl takovej športmajstr on jel do města tramvají a (byvo) utíkej na
náměstí Svobody na mě počkáš

LG: ((smích))

JU: a já ze Starýho Brna pěšo sem běžel páč von to tra- tramvaj
tenkrát stála korunu, to bylo hodně peněz

LG: mhm

JU: tak já sem běžel pěšky na náměstí Svobody a za nějakou
štvrthodinku půlhodinku jako kluk já sem běžel jak blesk, přijel
dědeček a šli sme do kina no

JU: se tomu říkalo, jo a vedle byly lázně starobrněnský a byly tam
dvě škole, jak byla ta jedna a ta druhá no a tak tam tam sme tam sme
tam sme my jako jako kluci maminka nám dala (peníze) m- maminka...