Quote

LR: [narodil] ste se roku devatenácet třicet dva.

ML: [třicet] dva, ano

LR: bydlel ste před rokem devatenácet čtyřicet pět v ulici Jana Uhra

ML: Jana Uhra, [ano.]

LR: [v Brně] a ee nyní bydlíte vaše současné [bydliště]

ML: [v Králově] Poli, Tyršova štyrycet sedum.

LR: hm a zeptám se vás, kam ste chodil do obecné školy.

ML: na, začal sem na Kotlářské, tam na rohu, jo,

LR: hm

ML: no a vodtamtuď nás vystěhovali, páč tam potom byla ta, to bylo
přifařený k těm, těm ee v Kuřimi tam byla továrna na lete- na
letecký motory, jo

LR: hm

ML: a tak sme, sem potom chodil na, tady na Veveří.

LR: hm a to bylo teda do roku, [asi do (vašich)]

ML: [do roku] devatenácet štyrycet tři.

LR: tři.

ML: a ve štyrycátým třetím sem nastoupil na gympl.

LR: hm a to ste chodil kam na gympl.

ML: na Kounicovu třetí er gé ((III. reálné gymnázium)) dneska je tam
ee elektroprůmyslovka.

LR: hm pak bych se vás chtěla zeptat, jaké bylo povolání vašich
rodičů před tím rokem devatenácet čtyrycet pět.

ML: otec byl, otec byl ee do roku devatenácet čtyrycet byl
prokurista u jedné pražské firmy, to byl velkoobchod s uhlím, a
potom byl v ee jako technik, to byla ta, říkalo se tomu Na špitálce
mydlárna. mimo jiný tam byl Menšík.

LČ: a vy ste se vdala kdy? jestli se můžu zeptat.

LT: v osmačtyřicátém.

LČ: takže vlastně až až po válce (potom) (.) a v té době, když už
ste [cho-]

LT: [seduma]čtyřicátým.

LG: tady mám eště otázku, jaké bylo povolání vašich rodičů? vy ste
říkal že ten tatínek..

JB: tatínek byl taky soustružník,

LG: hm

JB: a potom šel na to Slovensko a tam dělal toho mistra, jo. tam
dělal toho mistra, a když sme se potom vrátili e zpátky do Brna, tak
byl materiálový, no, dělal úředníka a matka byla žehlířka, ta byla
jako, já nevim ale jestli to vás zajímá,

LG: jo jo zajímá.

JB: jo? zajímá? mat- matka dělala u žida, to byla chemie takzvaná a
to to patřilo židovi, protože tady ži- židům pa- patřilo skoro
všechno, jo, ty ty textilní továrny a Němcům, že, ty textilní
továrny a takový co bylo takové nějaké větší podnik no tak to bylo
židovský nebo německý, že, a tak matka dělala u toho ži- žida, u
toho v té chémiji, a tam tam žehlila, no a potom po válce
nastoupila, e e nastoupila jako mistrová žehlířka u Strážnickýho, to
bylo v Husovicích, jo, to bylo, to byla žehlírna a ty měly takový
dva oslíky a vůz a s tím jezdili po Brně jak- jako reklama,

LG: ((smích))

JB: s tema oslíkama, tak tam matka dělala jako tu mistrovou.

LG: teda ty školy ste navštěvoval ste říkal...

JB: ty školy sem navštěvoval tady v Brně, že na tem tady s ním tady
ten můj kamarád, von je inženýr, byl podplukovník no potom, ten má
vysoký školy j- já mám jenom pět obecných a štyry měšťanky, no, a
pak ta čtvrtá měšťanka byla za války taky zrušená, byly jenom tři ty
měšťanky, jo, ale já sem teda měl štyry ty měšťanky, sem vychodil.
no a tak tam na tym Slovensku sem se vyučil a vrátili sme se v
pětačtyřicátym zpátky do Brna, no. takže sme měli ty kina tam
blízko, jo tu Lípu ((Lípa)) a ten...

LG: a měl ste ňáké sourozence? nebo ste, sourozence jestli ste měl?

JB: neměl ne, sám sem byl.

LG: a potom po tom vyučení ste měl jaké povolání?

JB: no soustružník, prže sem se vyučil tam na Slovensku
soustružníkem e potom sem si udělal průmyslovku a byl sem ve
výstupní kontrole, v nářaďovně ve Zbrojovce.

LG: a...

JB: dvaačtyřicet let sem sem byl ve Zbrojovce, no. celkem.

LG: (datum narození)

JB: devatenácet dvacet šest

LG: a kde ste bydlel do roku čtyřicet pět?

JB: ( ) no tak do dvaačtyřicátýho roku sem bydlel Přadlácké a potom
sem odešel no za rodičama na Slovensko do Povážské Bystrici, což byl
závod Zbrojovky, jo, v Povážské Bystrici, otec tam dělal mistra, tak
sem se potom vyučil a byl sem tam až do pětačtyřicátýho roku a potom
sme se vrátili domů do Brna, a em bydleli sme na Francouzské ulici.

LG: a jaké školy ste navštěvoval? (v tom Brně).

JB: no první sem navštěvoval obecný, čtyry obecný a čtyry měšťanky,

LG: a ta obecná ta byla?

JB: pět let vlastně to bylo, pět obecné a čtyry tej měšťanky.

LG: takže ty školy byly dvě?

JB: byly na Vranovské ulici, ta obecná škola a měšťanka byla na
Cejlu, ale to sme chodili na na (.) jak se to menuje tá ulic, tam
potom jak byly ty ( )

LG: a pamatu- no vlastně když končila válka, vy ste byl na tom
Slovensku, že?

JB: no od dvaačtyřicátýho až do pětačtyřicátýho roku, ale já už sem
tam byl v jednačtyřicátým v zimě v uhelných prázdninách, to byly
čtrnáct dní uhelný prázdniny, to sme byli doma a já sem tam jel už
za rodičema

LG: mhm

JB: prže sem měl pas a teď sme poslouchali rádijo, voni to zase
prodloužili, o čt- tak už bylo měsíc uhelných prázdnin, tak sem tam
byl měsíc s tema rodičama.

LG: a teď ty další otázky, e sou jakoby se vztahují k tomu období po
ukončení obecné školy.

JB: no...

LG: [kdy ste...]

JB: [po ukončení] obecné školy sem nastoupil právě na tu první
měšťanku, na té Vranovské

LG: mhm

JB: a to byla pěkná škola, no a tam, tam sem chodil rok do toho jo,
do té a Němci nás od tam vyhodili, protože to zabrali tu tu školu a
začali tam zhromažďovat židy, a když pudete na té Vranovské kolem té
školy, tak si všimnite, tam je veliká plaketa, pět tisíc ale sedum
set bylo deportovanéch židů na to aby byli zlikvidovaní e v
koncentračním táboře, no, tak voni nás dali na Cejl potom, do té
škole na Cejlu. a to už ale nebyla taková pěkná škola, no to bylo
tam takový no ale tak tam sem chodil až až do toho dvaačtyřicátýho
roku, tu čtvrtou měšťanku sme tam dochodili s kamarádem, jo, no a
šel sem na to Slovensko. právě to byl ten atentát, jak sme udělali
tu školu no tak byl ten atentát na hajdrycha ((Reinhard Hendrich)),
a to bylo strašný, to sme se museli do rána hlásit, no ináč by nás
zastřelili. takže to byly obrovský fronty na té přihlášení se a to
chodili po bytech, četník jeden a Němec a ukazovali ty ty fotky toho
kola, no co jeli ti letci na tech kolech s tym samopalem, esi to
neznáme no tak sme museli podepsat. a takže to byla taková strašná
doba ten měsíc, že sem měl strach jestli mě na to Slovensko pustí.
to sem měl pas, jo, to sem německoslovenské pas, prže Slovensko to
byla samostanej štát, no jak je teď, že, tam byl prezident tyso
((Jozef Tiso)) jestli to znáte,

LR: takže ste se znal. a maminka?

ML: ta byla v domácnosti.

LR: byla v domácnosti. měl ste bratra nebo [sestru?]

ML: [ano,] bratra, ten je o štyři roky mladší.

LR: hm dobře. a ještě vlastně po tom gymnáziu, jakého vzdělání ste
pak ještě [dosáhl.]

ML: [Přírodovědecká] fakulta.

LR: jo, tady na [(Masaryčce)] ((Masarykova univerzita))

ML: [obor geologie.]

LR: obor biologie.

ML: ne biologie. g, geologie.

LR: jo [geologie, aha aha]

ML: [g jako Gustav ((smích))]

LR: tak to je asi něco úplně jiného, ee a jaké bylo vaše povolání v
průběhu toho života? jenom stručně.

ML: no to bylo ten, to bylo prakticky, to bylo geologický průzkum,
to bylo do roku devatenácet šedesát dva,

LR: hm

ML: potom sem byl ee v Ústavu užité geofyziky do roku šedesát sedum,

LR: hm

ML: od roku šedesát sedum sem byl u tehdejšího národního podniku
Cihelny Gustava Klimenta ((smích)) jo,

LR: hm

ML: takže a tam sem prakticky byl jako, jako ee no dá se říct na
těžbě, jo? ne na průzkumu, ale přímo jako v těžebním provozu.

LČ: a (.) vaše bydliště do roku devatenácet štyrycet pět?

LT: Židenice.

LČ: a ulice byla Dykova.

LT: Dykova.

LČ: a školu ste navštěvovala do roku čtyřicet pět kde?

LT: [v Židenicích]

LČ: [v Židenicích] a vaše zaměstnání (.) bylo kde? a ee jaké?

LT: prodavačka u Baťu.

LČ: a bylo to v Židenicích nebo?

LT: ne, ve městě.

LČ: ve městě (.) a bylo to teda v- (.) na ulici, jestli byste si
vzpomněla na ( )?

LT: ee jak se to teď jmenuje? centrum (.) na Kobližné.

LČ: na Kobližné (...) ee a [jaké]

LT: [a vás] to zajímá tak do toho roku [štyřicet pět?]

LČ: [štyřicet pět] (.) tam se nic nezměnilo teda? v tom zaměstnání?
(takhle) ste byla prodavačka?

LT: mhm

LČ: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době?

LT: no otec byl tkalcovský mistr a matka tkadlena, no a pak byla
doma.

LČ: a měla ste sourozence?

LT: (ne)

LČ: neměla? a jakého vzdělání ste dosáhla?

LT: čtyři měšťanky a tím to končilo. pak sem měla u Baťů různý
kurzy.

LČ: ano (..) a ee (..) e jaké bylo vaše povolání vlastně od skončení
té školní docházky až do odchodu do důchodu? vlastně jenom obecná
charakteristika ne ee...

LT: no tak to je těžko no tak mezitím sem měla dvě, vdala sem se,
měla sem dvě děti (..) nějakou dobu sem potom pracovala a než sem
šla do důchodu, tak sem pracovala jako vedoucí (skladu) na vysoký ee
no na véúté ((VUT - Vysoké učení technické))

LČ: a ee vy ste spolu do kina začali chodit kdy zhruba tak (..)
ještě před tou svatbou nějak?

LT: no jistě, dlouho před svatbou, my sme spolu chodili tak asi dva
roky (.) tak to se chodilo tančit do- potom dolů do baru.