Quote

MB: mm no tak my sme potom ee chodili jako pořád, pak sem se vdala,
měla sem děti a tak jako sme neměli možnost někde chodit, a tak sme
chodili právě do kina.

LH: tím myslím třeba i po té válce mm jestli třeba, do kolika let
eště ste chodila nějak pravidelněji do kina?

MB: no hlavně až potom, až sem měla děti.

MB: předtim sem chodila taky, ale jenom tak jako ee nepra-, no
vlastně taky asi pravidelně, ale to bylo kino, jako takový v
Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) víte ještě se tam (točilo)
takhle promítal...

LH: [hm.]

MB: [tam] z- jako kamarádi moji třeba, a (..) takže tam sem taky
chodila, no ale já nevim přesně už jak často, ale tam sme chodili
potom pravidelně dvakrát v týdnu.

MB: no naposledy sem byla, je to asi rok, nebo (.) tak nějak ná tech
e Vratné láhve.

LH: ehm. ale nějak pravidelněji už tedy nechodíte do kina?

MB: no tak já nemůžu teď chodit.

LH: jasně.

MB: jinak jako ee jako tady je klub důchodců a tak ee voni někdy t-
chodí do kina.

LH: takže do těch deseti let ňák častěji ste do kina [nechodila?]

MB: [ne,] ne.

LH: ehm, ehm. já teď spíš mluvím ee teď spíš mluvím o tom období ee
ještě vlastně během války, vlastně od začátku války, do konce války,
jestli třeba v průběhu války [ste chodila do kina?]

MB: [no tak to sme] chodili, jo.

MB: [no my sme] ee my sme chodili pravidelně teda v dvakrát v týdně,
takže eh ta, to se měnilo ee dvakrát v týdnu se měnil tam film.

LH: ehm.

MB: tak potom to ee jako sme chodili pravidelně už.

LH: takže to nebylo spíš o tom, že byste si vybrala ňáký film, na
který pudete, ale jakmile byl nový film, tak [ste]...

MB: [no.]

LH: ehm, a chodila ste do kina více nebo méně než dříve, během
protektorátu?

MB: (..) no řekla bych, že (.) žé že jako že to bylo stejný, protože
nakonec jiný zábavy nebyly.

em, tak tady bych se ještě zeptala, jak často ste tam
chodili? bylo to teda každou sobotu?

ZP: ne, to bylo výjimečně.

tak sme chodívali my s bratrem sme
chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na
Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,
se menovalo, pak se to předělalo, menovalo se to Dukla, pak z toho
udělali to nahrávací studio rozhlasu a tam se chodívalo, to bylo
nejbližší kino, bylo takový dost moderní, však to sem tam taky psal
myslím, a tam sme chodívali každou sobotu sme tam chodívali na
dětský představení vodpoledne, za korunu nebo za dvě.

v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s
bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení
pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici,
kde se později nacházelo kino Dukla. em.