Quote

LG: když ste říkal, když ste říkal že ste chodil třeba do kina se
spolužákama, e třeba napodo-

JB: [taky se spolužákama sme chodili]

LG: hráli ste si třeba někdy na ty filmy nebo zpívali ste ty
písničky, napodobovali ste ty herce? jestli...

JB: to ne, no ale tak sme si o tem vykládali nebo podobně že, em že
se nám ten a ten herec líbil, nebo podobně no. (.)

JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete

LG: [mně to připadá]

JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).

JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to
bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)),

JV: hm

JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady,
jo? a teď vylezete ven, a všude tma,

JV: hm

JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám
najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na
člověka hrozně blbě působilo.

JV: jestli se třeba odra- odrazil i jako do vašeho dalšího života,
třeba i do dětských her, jestli ste si třeba hráli na nějaké
postavy, které ste viděli [ve filmu, nebo to, napodobovali ste
herečky,]

JG: [no tak to ne]

JV: zpívali ste písničky z filmů,

JG: tak, možná tak jo, že se třeba zpívaly ty písničky,

JV: hm

JG: ale musíte vzít taky, že v té době, když tady bylo, že, ty
Němci, tak [moc jich to]

JV: [já sem myslel ještě do těch] deseti let.

JG: a jo, jako ještě dřív.

JV: no, no, no.

JG: tak to pro mě víc znamenal ten Kašpárek Turek v tom <dopsu>
((Dopz)).

JV: a třeba s kamarády? mě napadlo. mluvili ste o filmech, třeba
který ste viděli se spolužáky z obecné školy nebo z měšťanky.

JG: tak to teda ee, to už nevim.

JV: ne.

JG: třeba jo, ale nevim. [to nevim teď.]